12 Ksz 7/2019

Rubrum

12 Ksz 7/2019 - 241 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. v neveřejném zasedání dne 16. 9. 2020 ve věci navrhovatelky: ministryně spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti kárně obviněným: 1) Mgr. et Mgr. Radka Pavlišová, státní zástupkyně, Okresní státní zastupitelství v Lounech, se sídlem Pod nemocnicí 2380, Louny, zastoupená Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 15, Praha 5, 2) JUDr. Iveta Bollová, státní zástupkyně, Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Dlouhá 1, Ústí nad Labem, zastoupená JUDr. Vlastimilem Rampulou, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státních zástupkyň ze dne 2. 10 2019, o nároku na náhradu nákladů kárně obviněné 1) a 2) v souvislosti s kárným řízením, takto:

Výrok

I. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, j e p o v i n n a z a p l a t i t kárně obviněné 1) náhradu nákladů v celkové výši 13 325 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to na její bankovní účet č.

X.

II. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, j e p o v i n n a z a p l a t i t kárně obviněné 2) náhradu nákladů v celkové výši 29 261 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 17. 6. 2020, čj. 12 Ksz 7/2019 - 196, byly státní zástupkyně Mgr. et Mgr. Radka Pavlišová a JUDr. Iveta Bollová podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kárném řízení“), zproštěny kárných návrhů ministryně spravedlnosti ze dne 2. 9. 2019, čj. MSP- 4/2019-ODKA-KN/1 [kárně obviněná 1)], a ze stejného dne čj. MSP-5/2019-ODKA-KN/1 12 Ksz 7/2019 [kárně obviněná 2)]. V případě JUDr. Ivety Bollové bylo řízení zároveň částečně zastaveno podle § 14 písm. c) zákona o kárném řízení.

2. Podle § 19 odst. 3 zákona o kárném řízení, [j]estliže senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

3. Se zřetelem k tomu, že při rozhodování o meritu věci neměl kárný senát podklady pro určení výše náhrady nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením, rozhodl o nároku samostatným rozhodnutím. K výroku I.

4. Kárně obviněnou 1) obhajoval advokát. K účelně vynaloženým nákladům tak patří výdaje právního zastoupení. Nejvyšší správní soud přiznal kárně obviněné 1) náhradu za celkem 5 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“)], stanovisko ke kárnému návrhu [§ 11 odst. 1 písm. d) AT] a účast na jednání dne 17. 6. 2020, které trvalo 4 hodin a 43 minut (celkem 3 úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) AT]. Za každý úkon právní služby náleží kárně obviněné 1) náhrada mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. AT (obdobně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2011, čj. 12 Ksz 4/2010-141, nebo ze dne 22. 10. 2019, čj. 12 Ksz 2/2019 - 101), která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT. Za jeden úkon právní služby proto náleží 1 800 Kč, celkem tedy 9 000 Kč.

5. Součástí účelně vynaložených nákladů je i náhrada cestovních výdajů spojená s cestou ze sídla zástupce kárně obviněné 1) z Prahy do Brna a zpět (§ 13 odst. 5 AT) na jednání dne 17. 6. 2020. Zástupce kárně obviněné 1) soudu doložil kopie jízdních dokladů na jízdu vlakem v celkové výši 499 Kč. Dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 AT náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou na úkon v místě, které není sídlem zástupce, a která trvala přibližně 3 hodiny, v celkové výši 1 200 Kč (2 × 6 × 100 Kč). Během soudního jednání bylo uskutečněno několik přestávek v celkové délce 2 hodin a 49 minut. Od tohoto času je nutné odečíst proplacený čas za úkon účasti na jednání, který přesahuje samotné jednání (proplaceno bylo 6 hodin a jednání trvalo 4 hodiny a 43 minut). Celkem tedy 1 hodinu a 32 minut, za což zástupci kárně obviněné 1) náleží celkem 400 Kč jakožto náhrada za promeškaný čas.

6. Zástupce kárně obviněné 1) soudu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se náhrada zvyšuje o sazbu daně z přidané hodnoty (kromě jízdného, ve kterém je již DPH obsaženo). Účelně vynaložená náhrada se tak zvyšuje o 2 226 Kč [21 % z 10 600 Kč, viz § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů]. Celkem tedy 13 325 Kč (9 000 + 499 + 1 600 + 2 226). pokračování 12 Ksz 7/2019 - 242

7. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 27. 1. 2011, čj. 12 Ksz 4/2010 - 141, „[n]árok na náhradu nákladů podle § 19 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, vzniká za stanovených podmínek proti státu; za stát (Českou republiku) jedná organizační složka státu - státní zastupitelství, jehož vedoucí podal návrh na zahájení kárného řízení (v případě, že by návrh podal ministr spravedlnosti, pak Ministerstvo spravedlnosti jako organizační složka státu).“

8. V projednávané věci tedy za stát, vůči kterému má kárně obviněná 1) nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, jedná a náhradu je povinno poskytnout Ministerstvo spravedlnosti, neboť návrh na zahájení kárného řízení podala vedoucí této organizační složky státu.

9. S ohledem na výše uvedené kárný senát určil, že Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti je povinna zaplatit kárně obviněné 1) náhradu nákladů v celkové výši 13 325 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to na její bankovní účet č. X, jež uvedla v podání ze dne 18. 7. 2020. K výroku II.

10. Kárně obviněnou 2) rovněž obhajoval advokát. Nejvyšší správní soud přiznal kárně obviněné 2) náhradu za celkem 9 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) AT], vyjádření ke kárnému návrhu [§ 11 odst. 1 písm. d) AT], nahlížení do spisu v délce 2 hodiny a 40 minut [celkem 2 úkony analogicky dle § 11 odst. 1 písm. f) AT], účast na jednání dne 17. 6. 2020, které trvalo 4 hodin a 43 minut [celkem 3 úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) AT] a dvě porady v délce přesahující jednu hodinu ze dne 29. 11. 2019 a 12. 6. 2020 [dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. c) AT]. Nejvyšší správní soud nepřiznal požadovaný úkon spočívající v písemném upřesnění důvodů, pro které kárně obviněná 2) navrhovala provedení určitých důkazů, jelikož tímto přípisem pouze odstraňovala nejasnosti vzešlé z jejího vyjádření ke kárnému návrhu. Za každý úkon právní služby náleží kárně obviněné 2) mimosmluvní odměna ve výši 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. AT (obdobně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2011, čj. 12 Ksz 4/2010 - 141, nebo ze dne 22. 10. 2019, čj. 12 Ksz 2/2019-101), která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT. Za jeden úkon právní služby proto náleží 1 800 Kč, celkem tedy 16 200 Kč.

11. Součástí účelně vynaložených nákladů je i náhrada cestovních výdajů spojená s cestou ze sídla zástupce kárně obviněné 2) z Prahy do Brna a zpět (§ 13 odst. 5 AT) k nahlédnutí do spisu dne 15. 5. 2020 a na jednání dne 17. 6. 2020. Vzdálenost sídla zástupce kárně obviněné 2) a Nejvyššího správního soudu je 206 km a jízda trvá zhruba 2 hodiny a 30 minut. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, náleží za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Základní náhrada činí 4,20 Kč za 1 km jízdy [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.]. Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se určí dle průměrné ceny motorové nafty 31,80 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a kombinované spotřeby určená z údajů 12 Ksz 7/2019 technického průkazu, která je 8,1 l na 100 km. Náhrada cestovních výdajů činí celkem 5 583 Kč (4,20 × 4 × 206 + 31,80 × 4 × 206 × 0,081 ≐ 5 583). Dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 AT náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou na úkon v místě, které není sídlem zástupce, v celkové výši 2 000 Kč (4 × 5 × 100 Kč). Během soudního jednání bylo uskutečněno několik přestávek v celkové délce 2 hodin a 49 minut. Od tohoto času je nutné odečíst proplacený čas za úkon účasti na jednání, který přesahuje samotné jednání (proplaceno bylo 6 hodin a jednání trvalo 4 hodiny a 43 minut). Celkem tedy 1 hodinu a 32 minut, za což zástupci kárně obviněné 2) náleží celkem 400 Kč jakožto náhrada za promeškaný čas.

12. Zástupce kárně obviněné 2) soudu doložil, že společnost, ve které vykonává advokacii, je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se náhrada zvyšuje o sazbu daně z přidané hodnoty. Účelně vynaložená náhrada se tak zvyšuje o 5 078 Kč [21 % z 24 183 Kč, viz § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů]. Celkem tedy 29 261 Kč (16 200 + 5 583 + 2 400 + 5 078).

13. V projednávané věci za stát, vůči kterému má kárně obviněná 2) nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, jedná a náhradu je povinno poskytnout Ministerstvo spravedlnosti, neboť návrh na zahájení kárného řízení podala vedoucí této organizační složky státu. S ohledem na výše uvedené kárný senát určil, že Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, je povinna zaplatit kárně obviněné 2) náhradu nákladů v celkové výši 29 261 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 16. září 2020 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců