12 Ksz 9/2024 – 178

Rubrum

Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústních jednáních ve dnech 2. 4. 2025 a 8. 10. 2025 kárné návrhy ze dnů 24. 9. 2024 a 17. 12. 2024 kárného navrhovatele: okresního státního zástupce v Kladně, Pavlisova 2818, Kladno, proti kárně obviněné: Mgr. Kláře Loudové, státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Kladně, takto:

Výrok

A. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná Mgr. Klára Loudová, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, je vinna, že jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně v rozporu s povinnostmi státní zástupkyně při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla opakovaně nečinná při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny ke zpracování, a takto jednala v následujících případech: I.

1. V době ode dne 20. 9. 2022 do 5. 10. 2022 a následně v době ode dne 26. 10. 2022 do 4. 1. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 626/2022 nerozhodla o žádostech policejního orgánu doručených Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 20. 9. 2022 a dne 26. 10. 2022 ohledně vydání souhlasu se zrušením zajištění finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, zajištěných na bankovním účtu podle § 79f odst. 1 trestního řádu, takto učinila až dne 6. 10. 2022 (žádost doručená dne 20. 9. 2022) a dne 5. 1. 2023 (žádost doručená dne 26. 10. 2022), přestože se jedná o úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, [2] v době ode dne 11. 11. 2022 do 16. 3. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 458/2022 nerozhodla o žádosti policejního orgánu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 11. 2022 ohledně vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, přestože se jedná o úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, takto učinila až dne 13. 3. 2023, kdy u podezřelého shledala důvody k zadržení za současného konstatování naplnění důvodů vazby dle § 67 písm. a), c) trestního řádu, kdy rozhodnutí předložila k vypravení až 17. 3. 2023, [3] v době ode dne 17. 3. 2023 do 22. 6. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 1239/2022 nerozhodla o žádosti policejního orgánu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 17. 3. 2022 ohledně vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, přestože se jedná o úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, takto učinila až dne 23. 6. 2023, kdy u podezřelého shledala důvody k zadržení za současného konstatování naplnění důvodů vazby dle § 67 písm. a), c) trestního řádu, [4] v době ode dne 10. 5. 2023 do 29. 5. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 731/2023 nerozhodla o žádosti policejního orgánu dle § 79a odst. 1 trestního řádu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 10. 5. 2023 ohledně vydání souhlasu se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na bankovním účtu ve výši 24 700 Kč, přestože se jedná o úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, přičemž tento úkon v rozhodnutí ze dne 30. 5. 2023, jímž udělila souhlas k zajištění, sama označila za neodkladný, [5] v době ode dne 17. 7. 2023 do 20. 8. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 818/2023 nerozhodla o žádosti policejního orgánu dle § 79a odst. 1 trestního řádu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 17. 7. 2023 ohledně vydání souhlasu se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na celkem třech bankovních účtech dle § 79a odst. 1 trestního řádu ve výši 122 779,14 Kč, přestože se jedná o neodkladný úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, přičemž tento úkon v rozhodnutí ze dne 21. 8. 2023, jímž udělila souhlas k zajištění, sama označila za neodkladný, [6] v době ode dne 22. 8. 2023 do 2. 11. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 197/2023 nerozhodla o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS–193428–37/TČ–2023–010371, doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 8. 2023 a doplněné podáním doručeným Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 8. 2023, o stížnosti rozhodla až dne 1. 11. 2023, kdy rozhodnutí předložila k vypravení až 3. 11. 2023, následně – v době od 7. 12. 2023 do 11. 1. 2024 nerozhodla o žádosti obviněného o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu ze dne 7. 12. 2023, takto učinila až dne 12. 1. 2024, tedy po více než 4 týdnech, přestože § 157a odst. 2 trestního řádu ukládá státnímu zástupci tuto stížnost vyřídit neprodleně, – v době od 16. 2. 2024 do 11. 3. 2024 nerozhodla o žádosti obviněného o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, takto učinila až po více než 3 týdnech dne 12. 3. 2024, přestože § 157a odst. 2 trestního řádu ukládá státnímu zástupci tuto stížnost vyřídit neprodleně, – v době od 15. 5. 2024 do 27. 6. 2024 nerozhodla o žádosti obviněného o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, takto učinila až dne 28. 6. 2024, tedy po více než 6 týdnech, přestože § 157a odst. 2 trestního řádu ukládá státnímu zástupci tuto stížnosti vyřídit neprodleně, [7] v době ode dne 27. 10. 2023 do 15. 1. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 290/2023 nerozhodla o stížnosti obviněného doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 27. 10. 2023 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 10. 2023, čj. KRPS–167478–71/TČ–2023–010371, kdy o stížnosti rozhodla až dne 16. 1. 2024, následně v rozporu s § 12e odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, nesplnila závazný pokyn okresního státního zástupce v Kladně ze dne 12. 8. 2024 směřující k odstranění průtahů v řízení, který stanovil vyřídit návrh na podání obžaloby doručený již dne 17. 7. 2024 nejpozději ke dni 4. 9. 2024, a takto činila, přestože byla ze strany okresního státního zástupce v Kladně na průtahy v řízení v této věci výslovně upozorněna v e–mailové komunikaci ze dne 30. 7. 2024, v rámci které jí současně byly dne 30. 7. 2024 zaslány závěry dohledové prověrky Krajského státního zastupitelství v Praze, které konstatovaly průtahy v řízení kárně obviněné v téže trestní věci při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, [8] v době ode dne 3. 7. 2024 do 16. 9. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 666/2024, nerozhodla o žádosti policejního orgánu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 7. 2024, ohledně vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, přestože se jedná o úkon vyžadující bezodkladnou reakci státního zástupce, takto učinila až na opakované pokyny okresního státního zástupce, kdy po zjištění, že písemný pokyn ze dne 11. 9. 2024 nebyl prozatím splněn, byl okresní státní zástupce nucen pokyn ústně zopakovat dne 16. 9. 2024, přičemž kárně obviněná o žádosti rozhodla až dne 17. 9. 2024, [9] v době ode dne 5. 1. 2024 do 28. 2. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 361/2023 nerozhodla o stížnosti obviněného ze dne 27. 12. 2023 doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 1. 2024 ve znění doplnění ze dne 3. 1. 2024 doručeného Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 5. 1. 2024, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 12. 2023, čj. KRPS–303703–53/TČ–2023–010371, takto učinila až dne 29. 2. 2024; následně v téže věci v době ode dne 21. 4. 2024 do 29. 5. 2024 nerozhodla o žádosti obviněného o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu ze dne 21. 4. 2024, takto učinila až 30. 5. 2024, tj. po více než 5 týdnech, přestože § 157a odst. 2 trestního řádu ukládá státnímu zástupci tuto stížnost vyřídit neprodleně, [10] v době ode dne 22. 5. 2023 do 7. 8. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 23/2023 nerozhodla o stížnosti obviněného doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 5. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 1. 2023, čj. KRPS–219081–40/TČ–2022–010371, následně v téže věci v rozporu s § 151 odst. 3 trestního řádu a čl. 59 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019 ze dne 3. 9. 2019, nerozhodla ode dne 10. 4. 2024 do 6. 8. 2024 o žádosti obhájce na přiznání odměny doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 10. 4. 2024, ani jej nevyrozuměla v souladu se shora citovaným článkem pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce o jiném postupu ve věci, přičemž rozhodnutí vydala až na pokyn okresního státního zástupce v Kladně dne 7. 8. 2024, přestože zákonnou povinností bylo učinit rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne podání návrhu, [11] v době ode dne 29. 5. 2024 do 4. 8. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 151/2023 nerozhodla o stížnosti obviněného doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 29. 5. 2024, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 2. 2024, čj. KRPS–218710–73/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 5. 8. 2024, II. [12] (původně bod 3. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 3. 2022 do 17. 5. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 28/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby ze dne 11. 2. 2022 doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 3. 2022, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 1. 2022, čj. KRPS–290424–53/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 18. 5. 2022, [13] (původně bod 4. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 22. 3. 2022 do 26. 5. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 86/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 3. 2022, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 3. 2022, čj. KRPS–162545–87/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 27. 5. 2022, [14] (původně bod 7. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 30. 5. 2022 do 17. 8. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 94/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 30. 5. 2022, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 5. 2022, čj. KRPS–96686–74/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 18. 8. 2022, [15] (původně bod 8. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 4. 7. 2022 do 11. 10. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 131/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby ze dne 2. 6. 2022 ve znění doplnění ze dne 1. 7. 2022, která byla Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručena dne 4. 7. 2022, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 5. 2022, čj. KRPS–72759–36/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 12. 10. 2022, [16] (původně bod 9. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 14. 7. 2022 do 17. 11. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 145/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněných osob proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 6. 2022, čj. KRPS–302164–83/TČ–2021–010371, a to o stížnosti obviněné společnosti ze dne 2. 7. 2022, o stížnosti obviněného

V. K. ze dne 4. 7. 2022, kdy obě tyto stížnosti byly doručeny Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 14. 7. 2022 ve znění doplnění stížnosti obviněné společnosti, která byla Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručena dne 29. 7. 2022, dále o stížnosti obviněného M. K. ze dne 28. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2022, které bylo Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručeno dne 24. 8. 2022, takto učinila až dne 18. 11. 2022, [17] (původně bod 10. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 6. 1. 2023 do 15. 3. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 274/2022, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 6. 1. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 12. 2022, čj. KRPS–207468–43/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 16. 3. 2023, [18] (původně bod 11. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 5. 4. 2023 do 26. 4. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 21/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněných osob ze dne 9. 2. 2022 ve znění jejich doplnění ze dne 21. 3. 2022, které byly Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručeny dne 17. 2. 2023 a dne 5. 4. 2023 (doplnění), proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 1. 2023, čj. KRPS–307940–84/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 27. 4. 2023, [19] (původně bod 12. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 13. 4. 2023 do 19. 6. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 74/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 13. 4. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 3. 2023, čj. KRPS–313629–87/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 20. 6. 2023, [20] (původně bod 13. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 15. 5. 2023 do 28. 6. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZT 90/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněného doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 28. 4. 2023, ve znění jejího doplnění doručeného Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 15. 5. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 17. 4. 2023, čj. KRPS–81000–76/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 29. 6. 2023, [21] (původně bod 14. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 9. 5. 2023 do 27. 7. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 82/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněných osob doručených Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 9. 5. 2023 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 3. 2023, čj. KRPS–113191–85/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 28. 7. 2023, [22] (původně bod 16. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 13. 7. 2023 do 17. 9. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 173/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 13. 7. 2023 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 6. 2023, čj. KRPS–133283–173/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 18. 9. 2023, [23] (původně bod 17. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 28. 7. 2023 do 3. 10. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 186/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 28. 7. 2023 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 21. 7. 2023, čj. KRPS–188000–13/TČ–2023–010371, takto učinila až dne 4. 10. 2023, [24] (původně bod 18. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 30. 8. 2023 do 15. 11. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 202/2023, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 16. 8. 2023 ve znění jejího odůvodnění doručeného Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 30. 8. 2023 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS–188445–54/TČ–2023–010371, takto učinila až dne 16. 11. 2023, [25] (původně bod 19. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 5. 2024 do 1. 7. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 6/2024, kdy nerozhodla o stížnosti obviněné osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 25. 4. 2024 ve znění jejího odůvodnění doručeného Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 5. 2024 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 1. 2024, čj. KRPS–294013–50/TČ–2023–010371, takto učinila až dne 2. 7. 2024, III. [26] dne 21. 11. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 625/2024 vypracovala a následně předala k vypravení příslušné justiční pracovnici úmyslně nezákonné a antedatované usnesení, jímž dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zrušila rozhodnutí policejního orgánu čj. KRPS–136928–14/TČ–2024–010311 a současně zamítla stížnost poškozené společnosti DT SPEDITION, s. r. o., na kterém zfalšovala datum vyhotovení, kdy namísto správného data 21. 11. 2024, uvedla záměrně datum 23. 8. 2024, a takto jednala, aby uměle navodila stav dodržení 30 denní lhůty stanovené v § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, která již fakticky marně uplynula, přičemž na základě jejího pokynu jej příslušná pracovnice dne 21. 11. 2024 odeslala policejnímu orgánu a poškozenému subjektu, tedy ad I. jednala v nepřímém úmyslu v rozporu s povinností státního zástupce podle § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a v odbornost jeho postupu, ad II. jednala v nepřímém úmyslu v rozporu s povinností státního zástupce podle § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a v odbornost jeho postupu, ad. III. jednala v přímém úmyslu v rozporu s povinností státního zástupce podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, čímž spáchala tři kárná provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. a za to se jí ukládá, kárné opatření snížení platu o 20% na dobu 10 měsíců podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. B. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se kárně obviněná Mgr. Klára Loudová zprošťuje kárného provinění v části, která jí kladla za vinu, že jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně v rozporu s povinnostmi státní zástupkyně při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla opakovaně nečinná při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny ke zpracování, a takto jednala v následujících případech: [27] (původně bod 1. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 1. 2022 do 13. 4. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 541/2021, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 1. 2022, proti usnesení o odložení věci ze dne 2. 11. 2021, čj. KRPS–135832–33/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 14. 4. 2022, [28] (původně bod 2. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 2. 2022 do 10. 5. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZN 1236/2021, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 2. 2022 a odůvodněné podáním ze dne 16. 2. 2022, které bylo doručeno Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 18. 2. 2022, proti usnesení o odložení věci ze dne 14. 1. 2022, čj. KRPS–289636–12/TČ–2021–010314, [29] (původně bod 5. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 28. 3. 2022 do 9. 8. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 674/2020, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 2. 2022 a odůvodněné podáním doručeným Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 5. 4. 2022 proti usnesení o odložení věci ze dne 22. 3. 2022, čj. KRPS–341183–43/TČ–2019–010371, takto učinila až dne 10. 8. 2022, [30] (původně bod 6. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 5. 2022 do 18. 8. 2022 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 1329/2021, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 5. 2022, proti usnesení o odložení věci ze dne 13. 4. 2022, čj. KRPS–313629–50/TČ–2021–010371, takto učinila až dne 19. 8. 2022, [31] (původně bod 15. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 23. 6. 2023 do 28. 8. 2023 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 1311/2022, kdy nerozhodla o stížnosti poškozeného doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 23. 6. 2023 proti usnesení o odložení věci ze dne 21. 6. 2023, čj. KRPS–273211–44/TČ–2022–010314, takto učinila až dne 29. 8. 2023, [32] (původně bod 20. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 24. 7. 2024 do 13. 10. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 366/2022, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené osoby doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 24. 7. 2024 proti usnesení o odložení věci ze dne 3. 7. 2024, čj. KRPS–81000–147/TČ–2022–010371, takto učinila až dne 14. 10. 2024, [33] (původně bod 21. návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 12/2024) v době od 3. 9. 2024 do 20. 11. 2024 v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 2 ZN 625/2024, kdy nerozhodla o stížnosti poškozené společnosti doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 3. 9. 2024 proti usnesení o odložení věci ze dne 20. 7. 2024, čj. KRPS–136928–14/TČ–2024–010311, takto učinila až dne 21. 11. 2024, čímž měla spáchat kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, protože tyto skutky nejsou kárným proviněním.

Odůvodnění

Návrhy na zahájení kárného řízení a vyjádření kárně obviněné

34. Kárný navrhovatel podal dne 24. 9. 2024 Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně Mgr. Kláry Loudové, který je veden pod sp. zn. 12 Ksz 9/2024. Další návrh na zahájení kárného řízení, původně vedený pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024, podal navrhovatel u kárného soudu dne 16. 12. 2024. V kárných návrzích kárný navrhovatel kladl kárně obviněné za vinu skutky specifikované v jednotlivých bodech výroku tohoto rozhodnutí, v nichž spatřoval kárné provinění ve smyslu § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

35. Obě řízení kárný soud usnesením ze dne 5. 3. 2025, čj. 12 Ksz 9/2024–72, spojil ke společnému projednání a rozhodnutí.

36. Kárný navrhovatel uvedl, že průtahy v řízení spočívaly v následujících okruzích případů.

37. K bodům [1], [4], [5] (body jsou uváděny dle číslování uvedeného ve výrokové části tohoto rozhodnutí), tj. souhlasu se zajištěním či zrušením zajištění finančních prostředků, kárný navrhovatel uvedl, že již z povahy tohoto institutu je zřejmé, že smyslem zajištění finančních prostředků (v těchto případech podvodně vylákaných) je okamžitá reakce ze strany orgánů činných v trestním řízení. V opačném případě hrozí, že pachatel finanční prostředky odčerpá před jejich zajištěním. Ostatně sám zákonodárce stanovil lhůtu 48 hodin v případě zákonné povinnosti policejního orgánu předložit státnímu zástupci rozhodnutí, jímž zajistil výnosy z trestné činnosti bez souhlasu státního zástupce. Souhlas se zajištěním finančních prostředků však byl ze strany kárně obviněné udělen v případě bodu [4] po 19 dnech a v případě bodu [5] po více než měsíci. Pokud se jedná o zrušení zajištění (bod [1]), je i v takovém případě podle kárného navrhovatele zapotřebí rychlé reakce státního zástupce, neboť zajištěné finanční prostředky bylo nutné dále nezadržovat a vrátit je zpět oprávněné osobě. Kárně obviněná však takto rozhodla až po dvou měsících.

38. K bodům [2], [3] a [8], tj. rozhodování státního zástupce o zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, kárný navrhovatel uvedl, že smyslem zadržení osoby je, pokud možno, co nejrychlejší reakce orgánů činných v trestním řízení na spáchaný trestný čin. O těchto žádostech je státní zástupce z povahy věci povinen rozhodovat neprodleně. Kárně obviněná však rozhodla, pokud se jedná o body [2] a [3], o těchto žádostech po více než 3 měsících. Nadto sama v udělených souhlasech k zadržení konstatovala důvody vazby u dvou pachatelů. V případě bodu [8] pak kárně obviněná rozhodla až po více než dvou měsících, a to až na základě opakovaných pokynů vedoucího státního zástupce. K tomu dále kárný navrhovatel uvedl, že i v případě, kdy státní zástupce souhlas k zadržení osoby neudělí, je nutné o tom rozhodnout bez zbytečného odkladu a policejnímu orgánu sdělit důvody, proč nebude zadržení provedeno. Rozhodně nelze ponechat žádost o zadržení osoby bez jakékoliv činnosti více než 2 měsíce a začít konat teprve po zásahu a opakovaných pokynech vedoucího státního zástupce.

39. K bodům [6], [7], [9], tj. rozhodování státního zástupce o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání a o žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, kárný navrhovatel uvedl, že v těchto případech shledal průtahy v situaci, kdy je státní zástupce povinen žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu vyřídit neprodleně. K tomu však v těchto případech nedošlo. Rovněž při vyřízení stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy délka rozhodování v jednom případě činila 2 měsíce, v dalším více než 10 týdnů a v posledním více než 7 týdnů.

40. K bodu [10], tj. rozhodování státního zástupce o odměně obhájce, pak kárný navrhovatel uvedl, že je zákonnou povinností vydat dané rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců ode dne podání návrhu. Kárně obviněná ovšem rozhodla až téměř po 4 měsících (bez 4 dnů) a učinila tak teprve na základě pokynu vedoucího státního zástupce.

41. Dále kárný navrhovatel uvedl, že při podání návrhu uvážil pečlivě veškeré okolnosti, a to jak závažnost porušení povinností kárně obviněné jako státní zástupkyně, formu a míru jejího zavinění, osobu kárně obviněné a rovněž subsidiární povahu kárného řízení a dovodil, že vytýkaná porušení povinností nejsou jen drobnými nedostatky, které by bylo možné vyřešit jinak než podáním kárného návrhu.

42. Míru závažnosti jednání kárně obviněné kárný navrhovatel shledává jako intenzivní, a to především co do četnosti porušení povinností kárně obviněnou (11 dílčích útoků). V 6 případech se přitom jednalo o průtahy při zásahu do základních práv a svobod dotčených osob [při rozhodování o zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu a zajišťování (rušení) zajištění finančních prostředků jako výnosů z trestné činnosti]. Jedná se přitom o úkony, které vyžadují (včetně přezkoumání spisu) naprosto minimální časovou dotaci (řádově hodiny). V případech pracovní pohotovosti je státní zástupce mnohdy nucen tyto podněty řešit operativně prostřednictvím jediného telefonního hovoru. Z obsahu spisů je přitom zřejmé, že naznačené časové lhůty byly bezdůvodně překročeny až o více než 3 měsíce. Podle názoru kárného navrhovatele, pokud se objeví takto významný nedůvodný průtah, pak jeho důvodem nemůže být množství vykonávané práce (či jiný pracovní důvod), ale nesprávný výkon pracovních povinností. Státní zástupce je přitom povinen uspořádat si práci tak, aby byly tyto úkony, v nichž je zasahováno do základních lidských práv (osobní svoboda, vlastnictví), plněny vždy prioritně. Míra závažnosti je také zvyšována tím, že hned ve třech případech (body [7], [8] a [10]) začala být kárně obviněná činná až na pokyn vedoucího státního zástupce (v případě rozhodnutí o zadržení jej bylo třeba zopakovat ústně, aby byl splněn). V případě bodu [7] rovněž dohledová prověrka Krajského státního zastupitelství v Praze (dále též jen „KSZ“) konstatovala průtahy v řízení při rozhodování o stížnosti, na které byla kárně obviněná upozorněna cestou elektronické komunikace dne 30. 7. 2024.

43. K osobě kárně obviněné kárný navrhovatel odkázal na její osobní spis. Upozornil na dvě výtky udělené v poslední době vedoucím státním zástupcem (kárným navrhovatelem). V prvním případě se jednalo o pochybení v přeložení písemnosti, která je volně dostupná na extranetu státního zastupitelství, čímž byla způsobena škoda České republice ve výši 3 583 Kč (škoda byla uhrazena). Ve druhém případě se kárně obviněná dopustila průtahů v řízení od prosince 2021 do prosince 2022.

44. Kárně obviněná s prvním kárným návrhem nesouhlasila (původní 12 Ksz 9/2024). Uvedla, že se nedopustila kárného provinění, které je jí kladeno za vinu a necítí se být vinnou ve smyslu podaného návrhu. Odmítá, že by při výkonu své profese jakýmkoli způsobem postupovala neodpovědně, nesvědomitě či snad ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. Pokud snad při zpracování přidělených věcí došlo k určité prodlevě, nelze ji považovat za zaviněnou nečinnost či zaviněné neodůvodněné průtahy.

45. Kárně obviněná rozvedla, že trestní spisy, v nichž jsou jí vytýkány závady v postupu, vyřizovala ve spojení s dalšími přidělovanými spisy v rejstříku ZT a ZN, měsíčním nápadem obžalob, návrhů na potrestání v rejstříku ZK, účastí u hlavního líčení a další agendy, kterou je zatížena (včetně stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání, stížností proti usnesení soudu, odvolání apod.). Žádné tyto skutečnosti kárný navrhovatel v kárném návrhu nezohledňuje, neprovádí srovnání nápadu obžalob, návrhů na potrestání, množství měsíčního nápadu stížností v jednotlivých rejstřících včetně doby jejich zpracování i v porovnání s ostatními státními zástupci, nezabývá se specifiky přidělené agendy apod. V tomto ohledu je kárný návrh nepřezkoumatelný. Pokud kárný navrhovatel odkazuje na prověrku provedenou krajským státním zastupitelstvím, je rovněž i závěr krajského státního zastupitelství nepřezkoumatelný, protože neuvádí žádné relevantní údaje, o které se jeho úvaha opírá, neodráží množství vyřizovaných spisů včetně stížností, kterými se kárně obviněná rovněž musela v daném období zabývat.

46. Kárně obviněná zdůraznila, že právě množství přidělovaných spisů, poměr spisů převáděných měsíčně z rejstříku ZN do rejstříku ZT (který je v případě jednotlivých agend odlišný), četnost měsíčního nápadu obžalob a návrhů na potrestání včetně účastí u hlavního líčení, ovlivňují možnosti státních zástupců vyřizovat ostatní agendu včetně předložených návrhů, žádostí policejního orgánu a stížností proti usnesením policejního orgánu včas a bez prodlení. Kárný navrhovatel nepřihlédl ani k tomu, že nápad obžalob za první pololetí roku 2024 při stejném počtu fakticky pracujících státních zástupců stoupl oproti roku 2023 o téměř 30 %. K tomu kárně obviněná poukázala na přehled vyřízených a nevyřízených věcí s NKO z rejstříku ZT a ZK za jednotlivá čtvrtletí roku 2023 a 2024 (dovolenou pak kárně obviněná čerpala od 5. do 12. 6. 2023, od 26. do 27. 6. 2023, od 3. do 17. 7. 2023 a od 25. do 27. 10. 2023, dále od 17. do 25. 6. 2024, od 15. do 19. 7. 2024 a od 19. 8. do 2. 9. 2024). Dále kárně obviněná odkázala na přehled spisů, jejichž vyřizováním byla ve sledovaném období (od ledna 2024 do září 2024) pověřena. V rejstříku ZN vyřídila 181 spisů (v rejstříku ZT zpracovala 38 spisů), v rejstříku ZK zpracovala 50 spisů. Podotkla, že všechny spisy v rejstříku ZK se nepřekrývají se spisy v rejstříku ZN. Od ledna 2023 do prosince 2023 vyřídila v rejstříku ZN 250 věcí (v rejstříku ZT zpracovala 40 spisů), v rejstříku ZK zpracovala 62 spisů. V roce 2022 vyřídila v rejstříku ZN 326 spisů a v rejstříku ZK 65 spisů.

47. Z uvedeného je podle kárně obviněné zřejmé, že její výkony jsou stabilní a srovnatelné s ostatními státními zástupci. V období od ledna do září roku 2024 (kromě jednoho čtvrtletí, kdy čerpala řádnou dovolenou) zpracovala nadprůměrné množství obžalob a významně nadprůměrné množství návrhů na potrestání. Pokud byly její výkony průměrné v některých čtvrtletích roku 2023, bylo to způsobeno větší časovou náročností při zpracování složitějších trestních věcí, resp. čerpáním dovolené.

48. Kárně obviněná rovněž uvedla, že v rámci okresního státního zastupitelství jí byla přidělena agenda trestné činnosti v dopravě, trestné činy v souvislosti s požáry, výbuchy, jinými haváriemi a živelnými pohromami, agenda s mezinárodním prvkem, krádeže osobních vozidel, praní peněz a odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Standardní součástí agendy kárně obviněné je i další nedbalostní trestná činnost spočívající v úrazech v občanském životě, včetně úrazů pracovních. V nemalé míře je také nucena se zabývat i obecnou majetkovou trestnou činností, která do její specializace nespadá. Ostatně polovina vytýkaných závad v postupu kárně obviněné v kárném návrhu se týká trestních věcí, které náleží do agendy obecné majetkové kriminality. Kárně obviněná dále zdůraznila, že specifikem dopravní agendy (oproti jiným agendám, které nevyžadují zpracování znaleckých posudků z oboru dopravy) je rychlejší vyřizování trestních spisů policejním orgánem a v této souvislosti i jejich rychlejší nápad v rejstříku ZT (potažmo pak měsíční nápad obžalob v rejstříku ZT). Tomu je přímo úměrný i nárůst stížností proti usnesením policejního orgánu. V důsledku toho pak v některých obdobích vzniká neúměrný nárůst měsíčního nápadu obžalob v porovnání s ostatními státními zástupci. Tato nerovnost je podle kárně obviněné zřejmá ze čtvrtletních výkazů o činnosti okresního státního zastupitelství, konkrétně z tabulky o počtu nevyřízených věcí s NKO z rejstříku ZT do 2 měsíců. Z této tabulky např. za I., II. a III. čtvrtletí roku 2024 plyne, že kárně obviněná vykazuje srovnatelný (i vyšší) počet zpracovaných věcí s ostatními státními zástupci. Na rozdíl od jiných kolegů přesto není schopna vyřizovat obžaloby v měsíční lhůtě a ve vysokém počtu (společně s kolegou M.) je pak převádí do dalších měsíců, kdy jí ovšem napadají další obžaloby. Tato okolnost ovšem na ni vyvíjí tlak dalšího přednostního zpracování obžalob, případně návrhů na potrestání, které jsou jí také přidělovány, neboť i v těchto věcech je vázána lhůtou ke zpracování. V důsledku takto vznikajícího nerovnoměrného zatížení je pak nucena odkládat vyřizování jiných žádostí a návrhů policejního orgánu, potažmo pak stížností proti usnesením policejního orgánu, které se jí poté logicky hromadí, a to v důsledku čerpání dovolené. Pro jejich zpracování kárně obviněná hledá obtížně prostor a vyřizuje je s prodlevami. Nerovnoměrnost nápadu obžalob s NKO v rejstříku ZT a jejich vyřizování s přesahem do dvou měsíců je patrná i z výkazu o činnosti za IV. čtvrtletí roku 2022 a za I. a IV. čtvrtletí roku 2023. Kárně obviněná ovšem připustila, že asi ve dvou případech jí okresní státní zástupce na její naléhání 4 obžaloby odebral a předložil je ke zpracování čekatelům, či nově nastupující státní zástupkyni.

49. Dále kárně obviněná poukázala na skutečnost, že po zahájení kárného řízení požádala vedoucí kanceláře okresního státního zastupitelství o přehled nápadu stížností ve své agendě v rejstřících ZT a ZN za jednotlivé měsíce roku 2023 a 2024. K tomu jí byl předložen přehled napadených stížností za uvedené roky, bez jakéhokoli konkrétního data nápadu na okresní státní zastupitelství. Z přehledu je patrné, že za rok 2023 kárně obviněná vyřizovala 16 stížností proti rozhodnutím policejního orgánu, za období od ledna do září 2024 vyřizovala 10 stížností proti rozhodnutím policejního orgánu. Dále pak dne 17. 5. 2023 rozhodovala stížnost proti usnesení Okresního soudu v Kladně (dále též jen „okresní soud“).

50. K dílčímu skutku [1] kárně obviněná uvedla, že § 79f trestního řádu nestanoví okamžitou reakci státního zástupce v souvislosti se žádostí policejního orgánu ohledně souhlasu se zrušením zajištění finančních prostředků na účtu. Právní řád ostatně ani pojem „promptní“, který používá kárný navrhovatel, nezná. Kárně obviněná též poukázala na to, že v době od 28. 9. do 5. 10. 2022 čerpala řádnou dovolenou, tedy rozhodná doba její nečinnosti nepřesáhla řádově několik dní. Zatížena byla rovněž trestní věcí vedenou pod sp. zn. 2 ZN 852/2022, která se týkala podvodné emise dluhopisů a podezřelými osobami byly tři právnické osoby a jejich statutární orgány. V rámci tohoto trestního spisu, který svým charakterem spadal do hospodářské trestné činnosti (tedy nikoli do agendy kárně obviněné), a který byl následně postoupen Krajskému státnímu zastupitelství v Praze, vykonávala v průběhu října a listopadu 2022 prvotní dozorové úkony. Tyto úkony zahrnovaly 16 žádostí policejního orgánu dle § 79a odst. 1 trestního řádu, v prosinci roku 2022 pak provedla prověrku celého trestního spisu. V rámci své agendy pak kárně obviněná ve dnech 12. 10. 2022 a 16. 11. 2022 rozhodovala o stížnostech proti rozhodnutím policejního orgánu ve skutkově složitých věcech sp. zn. 2 ZT 145/2022 a sp. zn. 1 ZT 131/2022 (pád vánočního stromu a požár v bytové jednotce). Ve sledovaném období (čtvrtletí od 1. 10. do 31. 12. 2022), ačkoli čerpala dovolenou, zpracovala druhý nejvyšší počet věcí v rejstříku ZK, které se musí vyřizovat přednostně. V roce 2022 kromě spisů v rejstříku ZT, kárně obviněná vyřizovala jen v rejstříku ZN 326 spisů a dalších 65 spisů v rejstříku ZK.

51. Ve vztahu k dílčímu skutku [2] kárně obviněná připustila určitou prodlevu s vyřízením žádosti policejního orgánu o předchozí souhlas státní zástupkyně se zadržením podezřelé osoby. Kárně obviněná ovšem uvedla, že § 76 odst. 1 trestního řádu nestanoví okamžitou reakci státního zástupce, resp. ji stanoví v naléhavých případech, což se ale této věci netýká. Ve věci se jednalo o přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku (zapálení kontejneru na odpad), příp. přečin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 277 odst. 1 trestního zákoníku, ve které nebylo známo bydliště podezřelé osoby. Žádost policejního orgánu byla kárně obviněné předložena dne 11. 11. 2022, přičemž dne 3. 1. 2023 si od policejního orgánu vyžádala trestní spis za účelem posouzení důvodnosti jeho žádosti a za účelem provedení prověrky, kterou provedla dne 17. 3. 2023. Ve věci tak nebyla zcela nečinná nepřetržitě po dobu více měsíců. Kárně obviněná navíc svojí nečinností nijak policejnímu orgánu nebránila v tom, aby sám pátral po pobytu podezřelého a pro účely vedeného trestního řízení jej předvedl, či s případným ústním souhlasem státní zástupkyně zadržel, a činil další úkony ke skončení věci. Ke své obhajobě kárně obviněná rovněž odkázala na argumentaci k dílčímu útoku [1] a dále uvedla, že přednostně vyřizovala agendu rejstříků ZT a ZK. Dále poukázala na to, že ve sledovaném období, konkrétně v prosinci 2022 jí kromě jiných napadla také obžaloba v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 109/2021, která se týkala podvodné internetové trestné činnosti, přičemž trestní spis měl rozsah několika svazků. Obžaloba byla pracnější na zpracování, neboť měla 45 skutků a jenom výrok obžaloby měl několik stran. Obžaloba byla vypravena dne 27. 2. 2023, přičemž společně s ní kárně obviněná vyřizovala i další obžaloby a návrhy na potrestání. V důsledku větší pracnosti dvou trestních spisů ve sledovaném období, které se týkaly hospodářské a majetkové trestné činnosti, byla kárně obviněná rovněž nucena „odsouvat“ vyřizování dalších trestních spisů v I. čtvrtletí 2023, a to zejména obžalob, jejichž vyřizování přesunovala do dalších čtvrtletí roku 2023 (viz výkaz o nevyřízených věcech v rejstříku s NKO za I. čtvrtletí 2023 do dvou měsíců). V důsledku toho v dalších měsících upřednostňovala zpracování obžalob a odkládala vyřizování ostatních trestních věcí v rejstříku ZN i stížností. Kárně obviněná rovněž poukázala na to, že doba její nečinnosti v tomto případě přesáhla 2 měsíce pouze o 10 dní, ve kterých čerpala dovolenou i během Vánoc.

52. Ve vztahu k dílčímu skutku [3] kárně obviněná odkázala na již uvedené a zopakovala, že § 76 odst. 1 trestního řádu nestanoví okamžitou reakci státního zástupce na žádost policejního orgánu o předchozí souhlas se zadržením osoby podezřelé, respektive ji stanoví jen v naléhavých případech, což opět nebyla posuzovaná trestní věc. Ve věci se jednalo o přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, ve které je podezřelý dlouhodobě nedosažitelný, neboť místo jeho současného pobytu není známo a z tohoto důvodu trestní věc nebyla dosud skončena. Společně s uděleným souhlasem k zadržení podezřelého kárně obviněná provedla dne 22. 6. 2023 i prověrku trestního spisu. Nevyřízením žádosti kárně obviněná nikterak policejnímu orgánu nebránila v tom, aby sám pátral po pobytu podezřelého, případně ho pro účely vedeného trestního řízení předvedl či s ústním souhlasem státní zástupkyně zadržel a činil příslušné úkony ke skončení věci. Dále kárně obviněná uvedla, že přednostně vyřizovala agendu v rejstříku ZT a ZK a za sledované období vyřídila nadprůměrné množství obžalob (viz výkaz o činnosti okresního státního zastupitelství za II. čtvrtletí 2023), při současném nejvyšším vyřízení NKO do dvou měsíců a rovněž v době od 5. 6. 2023 do 12. 6. 2023 čerpala řádnou dovolenou.

53. Ve vztahu k dílčímu skutku [4] kárně obviněná odkázala na již uvedené a uvedla, že § 79a odst. 1, věty čtvrté trestního řádu nestanoví okamžitou reakci státního zástupce ve spojitosti s žádostí policejního orgánu o dodatečný souhlas státního zástupce se zajištěním peněžních prostředků na účtu. Nestanoví ani jinou lhůtu, ve které by státní zástupce měl dodatečný souhlas se zajištěním peněžních prostředků vyslovit. Zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu jako neodkladný úkon provedl policejní orgán svým usnesením ze dne 5. 5. 2023, pod č. j.: KRPS: 106622–14/TČ–2023–010320. Kárně obviněná pak rozhodla o dodatečném souhlasu se zajištěním s prodlevou 19 dnů.

54. Ve vztahu k dílčímu skutku [5] kárně obviněná opět odkázala na již uvedené a uvedla, že § 79a odst. 1, věty první trestního řádu neukládá okamžitou reakci státního zástupce na žádost policejního orgánu o předchozí souhlas státního zástupce se zajištěním peněžních prostředků na účtu. Kárně obviněná ji proto nebyla povinna dovozovat. Neodkladnost takového úkonu vyplývá z věty třetí § 79a odst. 1 trestního řádu. Naléhavost věci tak podle názoru kárně obviněné měl v prvé řadě posoudit policejní orgán, který znal skutkový stav věci a mohl v ní postupovat bez součinnosti státní zástupkyně, případně o naléhavosti věci mohl státní zástupkyni informovat jinak. Okresní státní zástupce (kárný navrhovatel) ve svém návrhu současně nijak nerozvádí, co konkrétně svojí měsíční prodlevou s vyřízením žádosti měla kárně obviněná fakticky ve věci způsobit a rovněž opomíjí, že společně s žádostí podle § 79a odst. 1 trestního řádu vyřizovala i návrh policejního orgánu na vydání příkazu k zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Dále kárně obviněná odkazuje na své vyjádření níže (k dílčímu skutku [6]).

55. Ve vztahu k dílčímu skutku [6] kárně obviněná uvedla, že v době od 3. 7. do 17. 7. 2023 čerpala řádnou dovolenou. Po návratu z dovolené dne 18. 7. 2023 kromě obžalob, návrhů na potrestání a dalších věcí, které se nahromadily po dobu její nepřítomnosti, vyřizovala přednostně nápad stížností, které v jednotlivých rejstřících napadly dříve. Dne 28. 7. 2023 rozhodovala o stížnostech obviněných osob v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 82/2023, v níž byly obviněny 4 osoby, z nichž 3 osoby proti usnesení o zahájení trestního stíhání podaly stížnost. Ve věci se jednalo o přečin usmrcení z nedbalosti (usmrcení nezletilého chlapce na závodech nákladních vozidel), přičemž posouzení a zpracování stížností v takto skutkově složité věci bylo časově náročné. To oddálilo i vyřizování další agendy. Poté kárně obviněná vyřizovala další stížnosti proti rozhodnutím policejního orgánu, a to konkrétně ve věci sp. zn. 1 ZT 23/2023 (dne 8. 8. 2023), ve věci sp. zn. 3 ZN 1311/2022 (dne 29. 8. 2023), ve skutkově náročné věci sp. zn. 1 ZT 173/2023 (dne 18. 9. 2023), ve věci sp. zn. 2 ZT 186/2023 (dne 4. 10. 2023), ve věci sp. zn. 1 ZT 202/2023 (dne 16. 11. 2023). Kromě toho v období od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 kárně obviněná vyřídila v rejstříku ZT nadprůměrné množství obžalob a v rejstříku ZK výrazně nadprůměrné množství (třetí nejvyšší počet) návrhů na potrestání.

56. Kárně obviněná rovněž zdůraznila, že v souvislosti s vytýkanými průtahy ve zpracování stížností nelze nijak ověřit jednotlivý měsíční nápad stížností v rejstřících ZN a ZT, neboť taková evidence není vedena. Pokud ovšem neexistuje transparentní evidence měsíčního nápadu stížností v jednotlivých agendách, nelze za tohoto stavu podle názoru kárně obviněné porovnat zatíženost jednotlivých státních zástupců stížnostní agendou v konkrétním měsíci a objektivně posoudit možnost jejich vyřizování v požadovaných lhůtách. Konstatování kárného navrhovatele, že kárně obviněná svým zaviněným jednáním způsobila průtahy při vyřizování stížností, proto nemá žádný objektivní podklad a je nepřezkoumatelné. Kárně obviněná rovněž dodala, že v roce 2023 jí napadlo 17 stížností v rejstříku ZT a ZN. Pokud se pak týká dalších vytýkaných závad (průtahů) v jejím postupu v souvislosti se žádostmi obviněného dle § 157a odst. 1 trestního řádu, kárně obviněná uvedla, že trestní řád sice státnímu zástupci stanoví vyřizovat tyto žádosti neprodleně, nicméně právní pojem „neprodleně“ je neurčitým časovým právním pojmem, který není v právní praxi přesněji vymezen konkrétním počtem dnů, týdnů či měsíců. Z tohoto důvodu má kárně obviněná za to, že v praxi je nutno tento časový úsek stanovit vždy s ohledem na konkrétní okolnosti věci. V posuzované trestní věci bylo vyšetřování vždy skončeno a žádosti obviněného ve smyslu ustanovení § 157a odst. 1 trestního řádu byly vyřizovány v souvislosti s návrhy policejního orgánu na podání obžaloby. S přihlédnutím k dalšímu zatížení spisovou agendou má kárně obviněná za to, že lhůty, ve kterých žádosti obviněného vyřizovala, byly přiměřené. Kromě toho dodává, že v roce 2024 vyřídila nadprůměrný počet věcí v rejstříku ZT i ZK, při současném vysokém počtu převodu nevyřízených věcí s NKO do dvou měsíců (viz výkazy o činnosti OSZ za rok 2024).

57. K dílčímu skutku [7] kárně obviněná odkázala na svou obhajobu k dílčímu skutku [6], tedy že v důsledku převodu nevyřízených spisů s NKO v rejstříku ZT do dvou měsíců včetně nevyřízených 8 stížností přednostně zpracovávala dříve napadené věci. V důsledku toho došlo k posouvání vyřizování věcí, které napadaly později. Dále kárně obviněná uvedla, že v prosinci 2023 zpracovávala obžalobu ve skutkově složité věci sp. zn. 1 ZT 82/2023 týkající se přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, ve které byly obviněny 4 osoby (rozsah obžaloby čítal 13 stran). Přesto za poslední čtvrtletí roku 2023 vyřídila nadprůměrné množství obžalob (srovnatelné s valnou většinou ostatních státních zástupců), zpracovala třetí nejvyšší počet návrhů na potrestání v rejstříku ZK a současně převáděla nevyřízené spisy s NKO v rejstříku ZT v nejvyšším počtu do dalších měsíců následujícího roku 2024. Stejná situace v podstatě pokračovala i v I. a II. čtvrtletí roku 2024, ve kterém kárně obviněná zpracovala za I. čtvrtletí nadprůměrné množství obžalob i návrhů na potrestání, ve II. čtvrtletí zpracovala druhý nejvyšší počet návrhů na potrestání, přesto za obě čtvrtletí 2024 převáděla jeden z nejvyšších počtů nevyřízených spisů s NKO do dvou měsíců v rejstříku ZT. Obžaloby pak logicky před nástupem dovolené v červnu (17. 6. – 26. 6. 2024) a červenci 2024 (15. 7. – 19. 7. 2024) nestihla zpracovat a vyřizovala je po dovolené společně s návrhy na potrestání v rejstříku ZK. Dále kárně obviněná uvedla, že dovolenou následně čerpala v době od 19. 8. do 2. 9. 2024. Do zaměstnání se vrátila dne 3. 9. 2024, kdy v průběhu dne vyřizovala poštu, která se během její více než čtrnáctidenní absence na pracovišti nahromadila v její agendě a dále započala s načítáním obžaloby v trestní věci sp. zn. 2 ZT 290/2023. Dne 4. 9. 2024 pak byla na dlouhodobě plánovaném (opakovaném) lékařském zákroku, který jí neumožňoval návrat na pracoviště (na základě doporučení lékaře vyžadoval následný odpočinek). K tomu kárně obviněná dodala, že z důvodu dlouhodobých zdravotních problémů podstupuje opakovanou léčbu. O plánované návštěvě lékaře kárně obviněné kárný navrhovatel věděl (její celodenní návštěvu lékaře odsouhlasil) a tuto kárně obviněná předtím vyznačila i v ISIZ. Dne 5. 9. 2024 se pak v rámci pracovní doby zabývala zpracováním obžaloby ve věci sp. zn. 2 ZT 290/2023, kterou k vypravení předložila v dopoledních hodinách dne 6. 9. 2024. Doba zpracování obžaloby přitom byla odpovídající náročnosti dané trestní věci.

58. K dílčímu skutku [8] kárně obviněná opět poukázala na již uvedené a dále uvedla, že od 15. 7. do 19. 7. 2024 a od 19. 8. do 2. 9. 2024 čerpala řádnou dovolenou. Rozhodná doba nevyřízení žádosti policejního orgánu o předchozí souhlas se zadržením osoby podezřelé tedy nedosáhla ani dvou měsíců. Kárně obviněná trestní spis přezkoumala ještě před dovolenou, ale důvody k zadržení podezřelého neshledala, o čemž policejní orgán vyrozuměla svým přípisem ze dne 17. 9. 2024. Dále kárně obviněná opětovně poukázala na to, že § 76 odst. 1 trestního řádu stanoví okamžitou reakci státního zástupce ve spojení se žádostí policejního orgánu jen v naléhavých případech. Ve věci se jednalo o přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázaní podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a nevyřízením žádosti kárně obviněná nikterak policejnímu orgánu nebránila v tom, aby ve věci činil další úkony. Pokyny kárného navrhovatele jako vedoucího státního zástupce ve věci tedy byly bezdůvodné.

59. K dílčímu skutku [9] kárně obviněná plně odkázala na svou obhajobu k dílčím skutkům [6] a [7]. Mimoto ještě dodala, že v této věci vyřizovala další stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu ve věci sp. zn. 2 ZT 290/2023 (dne 16. 1. 2024) a ve skutkově náročné věci sp. zn. 2 ZT 21/2023 (dne 12. 2. 2024).

60. K dílčímu skutku [10] kárně obviněná opět odkázala na již uvedené a dále se hájila tím, že od 5. 6. do 12. 6. 2023, od 26. 6. do 27. 6. 2023, od 3. 7. do 17. 7. 2023 čerpala řádnou dovolenou. Rozhodná doba vyřízení stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu tedy činila asi 1,5 měsíce. Pokud se týká vytýkaných závad v jejím postupu v souvislosti s žádostí obhájkyně na přiznání odměny ze dne 22. 5. 2024, v této části jsou skutečnosti uváděné kárným navrhovatelem neúplné. Kárný navrhovatel totiž pominul stěžejní okolnost, že poté, co byla vyznačena právní moc usnesení o zastavení trestního stíhání státní zástupkyně ze dne 2. 4. 2024, do trestního spisu intervenovalo Nejvyšší státní zastupitelství, které vyjádřilo pochybnosti o účinném nabytí právní moci tohoto usnesení. O této skutečnosti byla obhájkyně obviněného vyrozuměna ze strany JUDr. M. z Nejvyššího státního zastupitelství. Ze strany Nejvyššího státního zastupitelství byly kárně obviněné současně uloženy pokyny k ověření možných dalších poškozených osob a pokyny k případnému doručení usnesení o zastavení trestního stíhání i těmto osobám. Toto bylo ze strany kárně obviněné učiněno a usnesení státní zástupkyně pak bylo nově doručeno i další poškozené osobě. Za tohoto stavu o žádosti obhájkyně nebylo možné účinně rozhodnout dříve, ani nebyl důvod k vrácení její žádosti, neboť po novém vyznačení právní moci usnesení bylo o ní možné rozhodnout v nezměněné podobě. Právní moc usnesení pak byla opravena a nově vyznačena dne 2. 7. 2024. Kárně obviněná tedy nepostupovala v rozporu se zmiňovaným pokynem nejvyššího státního zástupce, ani o žádosti obhájkyně nerozhodla na pokyn kárného navrhovatele jako vedoucího státního zástupce, ale protože jí to situace ve věci již dovolovala a umožňovaly jí to i časové možnosti, neboť během července čerpala řádnou dovolenou.

61. K dílčímu skutku [11] pak kárně obviněná zase odkázala na svou dosavadní obhajobu k dílčím skutkům [6] a [7] a dále dodala, že v červnu a červenci 2024 čerpala řádnou dovolenou, tedy rozhodná doba vyřízení stížnosti činila asi 1,5 měsíce. Kárně obviněná též poukázala na to, že za období 9 měsíců roku 2024 napadlo v její agendě 10 stížností proti rozhodnutím policejního orgánu v rejstříku ZT a ZN.

62. Kárně obviněné rovněž rozvedla, že v mezidobí čerpání řádné dovolené (tj. od 22. 7. do 16. 8. 2024), byla ze strany kárného navrhovatele (vedoucího státního zástupce) zatížena pokyny nejen v kárně vytýkaných věcech sp. zn. 2 ZT 290/2023, sp. zn. 2 ZN 666/2024 a sp. zn. 1 ZT 23/2023, ale i v dalších trestních věcech v rejstříku ZT. Dne 1. 8. 2024 jí kárný navrhovatel udělil pokyny ke zpracování obžalob ve 4 věcech, a to ve věci sp. zn. 2 ZT 40/2024 do dne 7. 8. 2024 (obžaloba napadla dne 5. 6. 2024), ve věci sp. zn. 1 ZT 17/2024 do dne 12. 8. 2024 (obžaloba napadla dne 13. 6. 2024), ve věci sp. zn. 2 ZT 97/2024 do dne 15. 8. 2024 (obžaloba napadla dne 28. 6. 2024), a ve věci sp. zn. 2 ZT 57/2024 do dne 16. 8. 2024 (obžaloba napadla dne 9. 7. 2024). Za období od července do září 2024 zpracovala v rejstřících ZT a ZK celkem 30 věcí. Pro srovnání kárně obviněná uvedla také četnost vyřízených věcí ostatních státních zástupců za dané období, kteří v něm rovněž čerpali řádnou dovolenou [viz přehled vyřízených trestních věcí – JUDr. D. 20, JUDr. H. 17, Mgr. K. 16, Mgr. M. 23, Mgr. M. 19, Mgr. Němec 4 (ZK), Mgr. S. 18, Mgr. V. 15]. Kárný navrhovatel tedy podle názoru kárně obviněné neměl žádný objektivní důvod k tomu, aby ji svými pokyny ve věcech zatížil. Kárně obviněná svoji agendu průběžně a systematicky řádně vyřizovala, a to ve vyšším rozsahu než jiní státní zástupci. V době ode dne 22. 7. 2024 byla kárně obviněná navíc povinna zpracovat odvolání proti rozsudku okresního soudu ve skutkově náročné trestní věci sp. zn. 1 ZT 82/2023, které bylo vypraveno dne 6. 8. 2024. V důsledku výrazné zatíženosti zpracovávanou agendou (zvláště pak v důsledku nedůvodně ukládaných pokynů ze strany kárného navrhovatele ke zpracování obžalob) nebyla kárně obviněná vůbec schopna toto odvolání v rámci pracovního fondu vyřizovat a byla nucena vypracovat je po večerech v osobním volnu.

63. Závěrem k tomuto kárnému návrhu (původní věc sp. zn. 12 Ksz 9/2024) kárně obviněná poukázala na to, že podle dosavadní rozhodovací praxe průtah dosahující intenzity kárného provinění zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN, ačkoliv tak může učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Kárně obviněná v žádné trestní věci vytýkané v návrhu kárného navrhovatele v rejstříku ZT lhůtu 3 měsíců nepřekročila. Její rozhodnutí sice souvisela se stížnostmi obviněných osob proti usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, ale v žádné posuzované trestní věci nebyla spojena s omezením obviněných osob na jejich svobodě. Kárně obviněná je přesvědčena, že doložila, že její pracovní vytížení v rejstříku ZT i ZK, ve kterých je rovněž vázána lhůtami ke zpracování, včetně nápadu stížností, bylo ve sledovaném období natolik vysoké, že jí neumožňovalo rozhodnout o stížnostech proti rozhodnutím policejního orgánu či žádostech o přezkoumání postupu, v kratších termínech. Pokud se pak týká závad v postupu vytýkaných v trestních věcech v rejstříku ZN, nebyla prokázána naléhavost rozhodnutí ze strany kárně obviněné, a stanovenou lhůtu 2 měsíců překročila pouze ve 2 trestních věcech, přičemž současně doložila, že v posuzovaném období bylo toto prodlení způsobeno upřednostněním vyřizování agendy v rejstřících ZT a ZK, tedy bez jakéhokoliv zavinění na straně kárně obviněné. Uvedená nečinnost přitom neměla na další průběh trestního řízení žádný vliv, neboť policejní orgán mohl činit další úkony bez ohledu na absenci rozhodnutí kárně obviněné.

64. Kárně obviněná tedy navrhla, aby ji ve vztahu dílčím skutkům uvedeným v kárném návrhu (věc původně vedena pod sp. zn. 12 Ksz 9/2024), kárný soud kárného návrhu zprostil.

65. V druhém kárném návrhu (původně vedeným pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024) ohledně skutkového stavu odkázal na obsah jednotlivých dozorových spisů, z nichž jsou průtahy zřejmé. Průtahy v řízení vznikly při rozhodování státního zástupce o stížnostech obviněných proti usnesením o zahájení trestního stíhání a stížností poškozených proti usnesením o odložení věci. Délka průtahů činí v každé věci minimálně 2 měsíce. Kárný navrhovatel opětovně zdůraznil, že kárně obviněná v rozhodném období nebyla a ani v současné době není nadměrně zatížena. V daném období napadly kárně obviněné stížnosti proti usnesení o odložení věci v rejstříku ZN a proti usnesení o zahájení trestního stíhání v rejstříku ZT takto: v roce 2022 v rejstříku ZT 5, v rejstříku ZN 4, v roce 2023 v rejstříku ZT 12 a v rejstříku ZN 1, v roce 2024 v rejstříku ZT 7 a v rejstříku ZN 2. Není tedy relevantní důvod, aby v téměř každé stížnosti byly na straně kárně obviněné průtahy.

66. Kárně obviněná dále rozhodla o stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu čj. KRPS–136928/TČ–2024–010311 o odložení věci, které bylo okresnímu státnímu zastupitelství doručeno dne 24. 7. 2024. O podané stížnosti kárně obviněná rozhodla fakticky rozhodla až dne 19. 11. 2024, avšak vědoma si skutečnosti, že poškozený podal stížnost opožděně a zároveň ona sama zmeškala třicetidenní lhůtu pro vydání rozhodnutí dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, zfalšovala dataci daného usnesení tak, aby odpovídalo poslednímu dni možného pro vydání rozhodnutí, tj. 23. 8. 2024. Současně výslovně udělila pokyn kanceláři k tomu, aby ponechala datum rozhodnutí právě na den 23. 8. 2024. Příslušná justiční pracovnice se následně kárně obviněné na tuto okolnost dotazovala a bylo jí potvrzeno, že datum na rozhodnutí má skutečně takto ponechat. Pokyn kárně obviněné tedy byl splněn a takto antedatované rozhodnutí bylo dne 21. 11. 2024 rozesláno. Nekalý, či zištný motiv kárně obviněné v této souvislosti nebyl zjištěn. Jedná se však i dle kárně judikatury o jeden z nejzávažnějších prohřešků, jichž se může státní zástupce dopustit.

67. K druhému kárnému návrhu (věc původně vedená pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024) kárně obviněná uvedla, že trvá na tom, že se nedopustila kárného provinění, které je jí kladeno za vinu, a necítí se být vinnou ve smyslu podaného návrhu. Odmítá, že by v rámci výkonů své profese jakýmkoliv způsobem postupovala neodpovědně, nesvědomitě a ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. V souvislosti s vytýkanými průtahy kárně obviněná odkázala na své vyjádření k předchozímu návrhu.

68. Kárně obviněná zdůraznila, že v podmínkách vysokého nápadu okresního státního zastupitelství v rejstřících ZT a ZK, jemuž je nejen ona (ale též ostatní státní zástupci) vystavena, a v nichž je vyvíjen tlak na přednostní vyřizování spisů s návrhy policejních orgánů na rozhodnutí ve věci ve stanovených lhůtách, není objektivně zvládnutelné rozhodovat o stížnostech proti usnesením o zahájení trestního stíhání do dvou týdnů. Ostatně ani judikatura kárného soudu (NSS) tuto lhůtu nepovažuje za dogma, neboť v případech vysokého nápadu státních zastupitelství ji nevylučuje jako krátkou. Kárně obviněná opět uvedla, že ve vytýkaných věcech se nejednalo o stížnosti obviněných proti zahájení trestního stíhání ve vazebních věcech, a proto lhůty, ve kterých většinu stížností vyřizovala, považuje i s přihlédnutím k nezbytnosti vyřizování její ostatní agendy a intervencí u hlavního líčení za ještě tolerovatelné a nedosahující intenzity kárného provinění.

69. Stran vytýkaných průtahů kárně obviněná na svoji obhajobu znovu předložila čtvrtletní výkazy okresního státního zastupitelství o vyřízených trestních věcech s NKO za jednotlivá čtvrtletí. Přitom doplnila a upřesnila počet jí vyřízených věcí za posuzované roky 2022, 2023 a 2024 a zpochybnila některá data uváděná kárným navrhovatelem ohledně její výkonnosti v jednotlivých letech.[OBRÁZEK] Upozornila též na to, že v době od 2. 6. do 10. 6. 2022, od 8. 7. do 22. 7. 2022, od 29. 9. do 5. 10. 2022 a od 20. do 23[OBRÁZEK] 12. 2022 čerpala dovolenou.

70. Na stranu druhou kárně obviněná doznala pochybení, jehož se dopustila v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 ZN 625/2024, v níž rozhodovala o stížnostech poškozené společnosti DT SPEDITION, s. r. o., a jejího jednatele T. Ď., které podali proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu. Kárně obviněná své usnesení ze dne 19. 11. 2024, kterým stížnosti poškozených podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítla, antedatovala (23. 8. 2024), aby současně mohla využít svého oprávnění, které jí vyplývá z ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu. Motivem jejího jednání byly námitky T. Ď. směřující proti nesprávnostem uvedeným ve výroku usnesení policejního orgánu stran umístění věcí ve vozidle v době jejich odcizení. Tato okolnost mu činila problémy v souvislosti s uplatňováním nároku na pojistné plnění. Přezkoumáním trestního spisu kárně obviněná zjistila, že výrok usnesení policejního orgánu neodpovídá zajištěným důkazům, neboť T. Ď. ve své výpovědi konkrétní místo odcizení věcí neuvedl, ani v tomto směru nebyl policejním orgánem vyslechnut. Současně ve spisu chyběla i fotodokumentace, která byla na místě činu pořízena, a která by prostor vozidla, z něhož měly být věci odcizeny, ověřovala. Kárně obviněná považovala za správné, aby v tomto ohledu byl důkazní stav doplněn a bylo vydáno nové rozhodnutí, doplněné o důkazy, které měly být součástí trestního spisu již v době, kdy policejní orgán ve věci rozhodl. Vzhledem k okolnosti, že stížnostem poškozených z důvodu jejich opožděného podání nemohlo být vyhověno, hledala kárně obviněná možnosti zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci z úřední moci. V daný okamžik si neuvědomila, že pokyny k doplnění důkazního stavu a novému rozhodnutí, mohla policejnímu orgánu uložit, aniž by jeho původní rozhodnutí ve věci nutně musela zrušit. Nápravu vzniklého stavu učinila opravným usnesením ze dne 8. 1. 2025, kterým policejní orgán a oznamovatele na tuto chybu upozornila. Policejnímu orgánu již dne 21. 11. 2024 a následně dne pak 8. 1. 2025 uložila pokyny k doplnění skutkového stavu věci a své pochybení mu ozřejmila. Kárně obviněná přiznává, že tento její postup byl nešťastný a toto pochybení kárnému navrhovateli jako vedoucímu státnímu zástupci přiznala a vysvětlila jeho důvody. [71] [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Dále kárně obviněná uvedla, že si není vědoma, že by od roku 2012 byla opakovaně vedoucími pracovníky postihována za neplnění svých povinností a za průtahy ve věcech. Stejně tak nikdy nepodávala stížnosti na vedoucí pracovníky z titulu svého nadměrného pracovního zatížení. Ze strany tehdejší okresní státní zástupkyně jí v roce 2012 – 2013 byly uloženy dvě výtky. Podstata jedné z nich, kterou kárně obviněná bez výhrad přijala, se týkala vazební věci, ve které vyšetřování nebylo skončeno v době vazební lhůty připadající na přípravné řízení, a obviněný musel být z vazby propuštěn. Stížnost kárně obviněné podaná krajskému státnímu zastupitelství tehdy směřovala do druhé výtky okresní státní zástupkyně stran provádění formálních prověrek v trestní věci týkající se rozsáhlých krádeží osobních vozidel a jejich následné legalizace, ve které byly obviněny čtyři osoby. Jiných výtek než těch, které jí pak byly uděleny ze strany současného okresního státního zástupce (kárného navrhovatele), si kárně obviněná není vědoma.

72. Kárně obviněná ovšem připustila, že již několik let čelí výhradám a tlaku ze strany okresního státního zástupce (kárného navrhovatele) stran rychlosti vyřizování věcí. Tento tlak je stupňován zejména v době dovolených, kdy z důvodu nepřítomnosti na pracovišti dochází k posouvání vyřizování trestních spisů předložených policejních orgánem s NPO (a dalších věcí) na hranici dvou měsíců. Tomuto tlaku se kárně obviněná soustavně brání v podstatě způsobem, který nastínila již ve svém vyjádření zaslaném k prvnímu kárnému návrhu. Kárnému navrhovateli jako vedoucímu státnímu zástupci se opakovaně snažila vysvětlit, že se zabývala i věcmi rozsáhlejšího majetkového charakteru, že v agendě dopravní kriminality v některých obdobích dochází k rychlejšímu převodu ZN spisů do rejstříku ZT, což pak způsobí nárazový a neúměrný nárůst obžalob, které pak není schopna vyřizovat v jednom měsíci a přesouvá jejich zpracování do dalšího měsíce, kdy ji napadají nové obžaloby a návrhy na potrestání, přičemž lhůty jejich vyřízení, jakož ostatních věcí se v důsledku toho prodlužují, a to zejména v době dovolených. Z těchto důvodů a obzvláště v důsledku soustavného tlaku, který je na ni kárným navrhovatelem vyvíjen, žádala, aby ji nepřiděloval i majetkovou trestnou činnost, případně ji přiděloval v menším rozsahu. Kárně obviněná zopakovala, že je kromě dopravní agendy zatížena i další agendou nedbalostních trestných činů, které zahrnují pracovní úrazy, úrazy v občanském životě, včetně nedbalostních i úmyslných trestných činů spojených s obecným ohrožením. Právě s touto agendou je spojena nutnost současného vypracování i několika znaleckých posudků (např. z bezpečnosti práce, požární ochrany a dalších oborů, které s danou problematikou souvisí), jejichž důkladnému načítání se kárně obviněná při zpracování věci musí věnovat. Kromě toho v některých složitějších nedbalostních trestních věcech, není policejní orgán schopen samostatného postupu a trestní spisy kárně obviněné předkládá k zaujetí stanoviska a ke stanovení dalšího postupu. Kárně obviněná zdůraznila, že standardní součástí důkazů trestné činnosti v dopravě jsou znalecké posudky z oboru dopravy, které jsou zpracovávány ve více než polovině trestních věcech a pro vyvození trestní odpovědnosti jsou mnohdy stěžejní. Analýzou těchto posudků v souvislosti s nehodovými ději, které jsou svou povahou často složité, se kárně obviněná musí důkladně zaobírat.

73. Tvrzení kárného navrhovatele, že 95 % věcí v rámci agendy kárně obviněné je jednoduchého charakteru, protože v nich vystupuje jedna osoba a jde o jeden skutek, je jen neznalostí této agendy. Část věcí v dopravní agendě (v poměru k obžalobám ovšem menší), která často v trestním řízení končí odklonem, je opravdu skutkově jednodušších, ale i v jejich rámci se někdy zpracovávají znalecké posudky, které je nutné zhodnotit. V neposlední řadě institut podmíněného zastavení trestního stíhání zahrnuje i následnou agendu, kterou je osvědčování obviněných osob, případně upuštění od závazku zdržet se řízení motorových vozidel apod. Skutkově jednodušší trestní věci o rozsahu jednoho skutku s jedním pachatelem navíc mají v podmínkách okresního státního zastupitelství ve svých agendách všichni státní zástupci. Kárně obviněná pak odkázala na své vyjádření k prvnímu kárnému návrhu a zdůraznila, že svoji agendu vyřizuje průběžně, dle svých sil a odmítá jakoukoliv zaviněnou nečinnost při jejím vyřizování. To dále rozvedla.

74. Kárně obviněná uzavřela, že v případě skutku, který se vztahuje k trestní věci sp. zn. 2 ZN 625/2024, se ke svému pochybení přiznala. Své rozhodnutí antedatovala zcela ojediněle a toto pochybení v rámci svých možností napravila. Pochybila přitom v trestní věci neznámého pachatele, která skončila odložením věci, a tento její postup neměl dopad na žádný subjekt trestního řízení. Pokud však kárný soud toto jednání kárně obviněné shledá natolik závažné a dosahující stupně kárného provinění, nechť ji uzná tímto skutkem vinnou.

75. Zatím je kárně obviněná přesvědčena, že její jednání nedosahuje intenzity kárného provinění a trvá na ve vztahu k oběma návrhům na svém zproštění.

76. Na stanovisko kárně obviněné reagoval kárný navrhovatel rozsáhlým vyjádřením, v němž setrval na svých návrzích a svá tvrzení dále rozvedl. Zdůraznil, že kárně obviněná stále mylně svou pozornost zaměřuje výlučně na svou údajnou, avšak mnohokrát objektivně vyloučenou, přetíženost. Ústní jednání

77. Dne 2. 4. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se zúčastnili kárný navrhovatel i kárně obviněná.

78. Předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněnou o jejích právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu.

79. Kárný navrhovatel setrval na svých návrzích.

80. Kárně obviněná rovněž setrvala na svém stanovisku a blíže se vyjádřila i ve své výpovědi.

81. Kárně obviněná ve své výpovědi k dílčímu skutku [1] (trestní věc sp. zn. 3 ZN 626/2022) uvedla, že souběžně zpracovávala jinou agendu. V té době jí byl také přidělen spis hospodářské trestné činnosti, kde zpracovávala prvotní úkony. Zároveň zpracovávala návrhy na potrestání a obžaloby. To ji zdrželo, ostatní věci, které bylo možné odložit, odkládala. Neshledala (ani z pokynu obecné povahy) nezbytnost v souvislosti s rozhodnutím o zadržení (zrušením zajištění) daných finančních prostředků. To, že by v této věci musela jednat neodkladně, neplyne dle jejího názoru z trestního řádu ani z pokynu obecné povahy. Nutnost neprodleného postupu ve věcech, v nichž je zajištěn majetek, je dána také povahou konkrétní věci a její hodnotou. Podstatné ovšem je, že v dané době vyřizovala mnoho jiných věcí. V podstatě se dostala do situace, v níž nevěděla, co má vyřizovat dřív.

82. K dotazu předsedy senátu kárně obviněná uvedla, že práci si organizovala tak, aby měly nějakou časovou systematiku, chronologicky si řadí obžaloby, stížnosti a zbytek průběžně vyřizuje. Přednostně musí vyřídit návrhy na potrestání a věci v rámci dosahu. Věci se snaží vyřizovat podle toho, jak jí napadnou, ale někdy to nelze, tak je odkládá.

83. K dotazu kárného navrhovatele kárně obviněná uvedla, že zpracování úkonu ve věci sp. zn. 3 ZN 626/2022 netrvalo dlouho, ale podobných úkonů je velmi mnoho a ono „se to nasčítá“. Administrativy je velmi mnoho. V dané době si není kárně obviněná jistá, zda činila úkony ve vazebních věcech, ale souhlasů se zajištěním majetku zpracovávala hodně. Před odjezdem na dovolenou daný spis asi nekontrolovala, ono ani odjet na dovolenou s tzv. čistým stolem nelze.

84. K dílčímu skutku [2] (trestní věc sp. zn. 3 ZN 458/2022) kárně obviněná odkázala na své vyjádření ke kárnému návrhu. Nemyslí si, že v souvislosti s předchozím souhlasem k zadržení osoby podezřelé je nutná bezodkladná reakce. To neplyne ani z pokynu obecné povahy, ve kterém je naopak jasně stanoveno, že státní zástupce vydá souhlas se zadržením osoby podezřelé z trestného činu jen na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti pak upustí jen tehdy, je–li nutno vydat souhlas naléhavě. V daném případě pak nebyl dán naléhavý souhlas. Pokud se i zde snad dopustila nějakého průtahu, tak to bylo opět v souvislosti s tím, že vyřizovala mnoho jiné, poměrně náročné agendy (rozsáhlé spisy). V daném roce vyřizovala cca 326 spisů.

85. K dotazu kárného navrhovatele kárně obviněná uvedla, že trvá na tom, že postupovala správně a „svojí nečinností nikterak policejnímu orgánu nebránila v tom, aby sám pátral po pobytu podezřelého a pro účely vedeného trestního řízení ho předvedl“. Podle kárně obviněné se jedná o běžný postup. Policejní orgán může podezřelého podle názoru kárně obviněné předvést na základě zákona o policii. Může pátrat po jeho pobytu, poté jej vyzvat k podání vysvětlení a pokud odmítne, může jej pro tyto účely předvést. Tento postup se běžně děje. Ani v dané věci, kdy konstatovala existenci důvodů vazby, nebyla daná naléhavost věci. Něco jiného je, když někdo spáchá loupež, tam je nutný okamžitý souhlas. V souvislosti s poškozením cizí věci nevidí důvod pro to, aby měla okamžitě v takové věci „jednat, všeho nechat a vydávat souhlas se zadržením v podstatě v banální věci, jestliže je to poškození cizí věci“. Kárně obviněná opětovně rozvedla, že i relativně jednoduché úkony zaberou nějaký čas a pokud je jich mnoho, je třeba posoudit, které nespěchají.

86. K dílčímu skutku [3] (trestní věc sp. zn. 3 ZN 1239/2022) kárně obviněná uvedla, že se jedná o stejnou situaci jako v předchozí věci.

87. K dílčímu skutku [4] (trestní věc sp. zn. 3 ZN 731/2023) kárně obviněná odkázala na své vyjádření. Připustila, že tam je nějaká prodleva, avšak obdobně jako v předchozích případech se nedomnívá, že by tam byla dána potřeba neodkladnosti. K dotazu kárného navrhovatele, který poukázal na nutnost rozhodnout ve stanovené lhůtě, kárně obviněná uvedla, že si myslí, že předně by měl rozhodnout ten, kdo nejlépe v daný okamžik zná skutkový stav. Pokud on sám ví, že je dána neodkladnost, anebo, že hrozí, pak je jeho povinností jednat sám, anebo ji má kontaktovat a sdělit jí, že by souhlas potřeboval, aby jednala co nejrychleji. Dále uvedla, že pokud žádost obdrží, má ji nějakou dobu v „budníku“, poté ji z něho vezme a dá ji vedle spisů, které také nějakou dobu vyřizuje. K žádosti se nedostane okamžitě.

88. K dotazu člena kárného senátu kárně obviněná uvedla, že komunikace mezi ní a kárným navrhovatelem v souvislosti s jejím vytížením a organizací práce probíhala poměrně dlouho, ale kárně obviněný jí nevyhověl.

89. Kárný navrhovatel se k otázce organizace práce ve vztahu ke kárně obviněné vyjádřil tak, že do funkce vedoucího státního zástupce nastoupil dne 1. 1. 2020 a problémy s kárně obviněnou začaly přibližně v letech 2021/2022. To bylo řešeno bez výtek mnoha pohovory. Kárně obviněné vysvětloval, že má průměrný nápad a práci by tedy měla zvládat. Mluvili o zajištění, dále pak zejména stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Na nějakou dobu se situace zlepšila, ale poté došlo ke zhoršení a za průtahy byla kárně obviněné uložena výtka. Přesto se stav zlepšit nepodařilo.

90. Kárně obviněná zopakovala důvody, pro které nedokázala najednou vyřídit více věcí.

91. K dílčímu skutku [5] (trestní věc sp. zn. 2 ZN 818/2023) kárně obviněná odkázala na své vyjádření.

92. K dílčímu skutku [6] (trestní věc sp. zn. 2 ZT 197/2023) kárně obviněná odkázala na své vyjádření.

93. K dílčímu skutku [7] (trestní věc sp. zn. 2 ZT 290/2023) kárně obviněná své stanoviska nedoplnila.

94. K dílčímu skutku [8] (trestní věc sp. zn. 2 ZN 666/2024) kárně obviněná uvedla, že si na ústní pokyn ze dne 16. 9. 2024 nepamatuje.

95. Kárný navrhovatel na znění popisu skutku setrval. Uvedl, že si situaci pamatuje velmi přesně, s kárně obviněnou hovořil a tato mu i sdělila z jakého důvodu ve věci nerozhodovala. Sdělila mu, že souhlas neudělí a rozhodla druhý den po rozhovoru.

96. Kárně obviněná k tomu uvedla, že věc přezkoumala již před svou dovolenou, věděla, že souhlas se zadržením neudělí a vyřídila to proto až v době, kdy se k věci dostala.

97. K dílčím skutkům týkajících se trestních věcí sp. zn. 2 ZT 361/2023, sp. zn. 1 ZT 23/2023, sp. zn. 2 ZT 151/2023, sp. zn. 2 ZN 541/2021, sp. zn. 2 ZN 1236/2021, sp. zn. 2 ZN 28/2022), sp. zn. 1 ZT 86/2022, sp. zn. 3 ZN 674/2020, sp. zn. 3 ZN 1329/2021, sp. zn. 2 ZT 94/2022, sp. zn. 2 ZT 145/2022, sp. zn. 2 ZT 145/2022, sp. zn. 3 ZN 674/2020, sp. zn. 2 ZT 274/2022, sp. zn. 2 ZT 21/2023, sp. zn. 1 ZT 74/2023, sp. zn. 2 ZT 90/2023, sp. zn. 1 ZT 82/2023, sp. zn. 3 ZN 1311/2022, sp. zn. 1 ZT 173/2023, sp. zn. 1 ZT 186/2023, sp. zn. 1 ZT 202/2023, sp. zn. 1 ZT 6/2024, sp. zn. 2 ZN 366/2022, neměli účastníci u ústního jednání dalších doplnění svých stanovisek (připomínky), resp. jejich přednesy se týkaly v některých věcech s ohledem na obsah spisového materiálu úpravy dat určitých úkonů, což kárný senát zohlednil ve výroku tohoto rozhodnutí.

98. Kárný navrhovatel v průběhu řízení předložil další listiny, které kárný soud spolu s dokumentací vztahující se k zatížení kárně obviněné a dalšími listinnými důkazy provedl u ústního jednání dne 8. 10. 2025.

99. U ústního jednání konaného dne 8. 10. 2025 strany setrvaly na svých stanoviscích. Kárně obviněná zdůraznila svou vytíženost a zopakovala, že pokud jí v důsledku její vytíženosti spisy leží, tak se samozřejmě pořád prodlužuje lhůta k jejich zpracování. K námitce kárného navrhovatele, že ostatní státní zástupci to zvládají, pak kárně obviněná uvedla, že se o to nezajímá a v podstatě jí ani nebylo doloženo, jakým způsobem to zvládají.

100. Kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněná se věnuje hlavně dopravní agendě, kterou zpracovává sama a má ji následně doplněnu o část agendy, která se týká obecné kriminality, majetkové kriminality, jakož i věcí, jako jsou přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí, ohrožení pod vlivem návykové látky a věci výživného. Hospodářskou trestnou činnost mají na starosti dva státní zástupci – s touto trestnou činností se zřejmě kárně obviněná setkala za poslední tři roky jen jednou a věc byla odložena.

101. Dále kárný navrhovatel uvedl, že obrana kárně obviněné je stále stejná, pokud s ní již tři roky vedl pohovory a předložil jí čísla z ISYZ, kdy pět stížností z šesti byly po trojnásobné lhůtě, byla odpověď kárně obviněné vždy stejná. Nehýbají se v tomto směru z místa. Co se týče průtahů, podal již dvakrát kárný návrh na JUDr. E. Jinak průtahy řeší standardním způsobem. Nejdříve pohovorem, poté bohužel i výtkou a teprve poté kárným návrhem. Práci svých podřízených kontroluje průběžně. Ostatní státní zástupci svou práci zvládají.

102. Kárně obviněná uvedla, že žádné rozhovory s kárným navrhovatelem nevede a odmítá, aby ji „nějakým způsobem učil to, jak si má nosit spisy s budníky, jak si je má rozkládat“. Kárně obviněná uvedla, že pracuje 23 let a vždy byla nějakým způsobem schopna svou agendu zvládat. Problémy s přetížením a ztrátou kontroly nad spisy kárnému navrhovateli signalizovala, ale bez výsledku. Podle kárně obviněné není možné, aby někomu „přetékal stůl obžalobami“ a druhý státní zástupce na stole neměl v podstatě nic. Předložila fotografie, z nichž je zjevné, že ona měla stůl plný spisů, zatímco její kolega měl stůl téměř prázdný. Reakce kárného navrhovatele byla v podstatě vždy stejná, že by se měla nad sebou zamyslet a zvážit, zda vlastně na svou funkci stále má a jestli by neměla rezignovat. Kárně obviněná vyslovila názor, že by mělo docházet k přerozdělování daných spisů, napadá jí prostě více obžalob, které nestačí zpracovávat. Okresní státní zástupce (kárná navrhovatel) by měl více kontrolovat rozdělování práce.

103. Kárně obviněná pak sice v podstatě nezpochybnila předložené výkazy, avšak upozornila na to, že tabulka zpracovaná kárným navrhovatelem za rok 2022 neodpovídá čtvrtletním výkazům, které předložila. Není jí známo, z čeho kárný navrhovatel při zpracování tabulky vycházel, ale pokud v ní má u její osoby uvedeno 35 obžalob, není to pravda. Rozpory jsou také u O. H., P. K. atd.

104. Kárný navrhovatel k namítaným nepřesnostem uvedl, že se příslušné spisy snažil i fyzicky projít a k údajným nepřesnostem k tabulce rovněž uvedl, že předložil také výpisy z informačního systému.

105. Ke skutku týkajícímu se antedatování usnesení pak kárný navrhovatel dále předložil e–mail ze dne 17. 12. 2024, který kárně obviněné zaslal poté, co dané pochybení zjistil a udělil jí v něm, aby všem sdělila pravdu, že zde došlo k úmyslnému antedatování rozhodnutí, aby policejní orgány věděly, že jejich rozhodnutí nebylo zrušeno. Kárně obviněná souhlasila, resp. nic k tomu neříkala. Bavili se o tom i osobně. Po třech týdnech, kdy se téměř nic nedělo, zjistil, že si kárně obviněná v podstatě „vymyslela vlastní plán proti tomu, co jí písemně sdělil“ a tu situaci úplně zhoršila. Vydala totiž nezákonné usnesení o tom, že se dopustila chyby administrativní povahy (opravné usnesení ze dne 8. 1. 2025, čj. 2 ZN 625/2024–12). jednala tedy v přímém rozporu s pokynem vedoucího státního zástupce.

106. K tomu kárně obviněná uvedla, že asi nerozuměla tomu, co bylo součástí obsahu daného pokynu a nevidí důvod, proč by se měla policejnímu orgánu omlouvat, resp. zpovídat. Antedataci se snažila napravit procesními prostředky, byl to její spis a nechápe, proč by v něm nemohla dále sama rozhodovat.

107. V závěrečné řeči kárný navrhovatel odkázal na oba kárné návrhy a svá předchozí vyjádření a uvedl, že má za to, že kárně obviněnou lze uznat vinnou pro všechny v návrzích vymezené skutky. Pracovní výkony kárně obviněné jsou srovnatelné s ostatními státními zástupci, problémem je nesystematičnost výkonu práce kárně obviněnou, která v podstatě neví, co „má na stole“.

108. V této souvislosti odkázal na dle jeho názoru obdobné rozhodnutí NSS ze dne 18. 1. 2023, čj. 12 Ksz 2/2022–115 (D. K.), podle kterého vždy, kdy se státní zástupce dopustí při výkonu své rozhodovací pravomoci podobného vysoce nečestného jednání, má kárný soud zjišťovat, zda by vůbec měl být státním zástupcem. K navrhovanému kárnému opatření pak kárného navrhovatele vede nulová sebereflexe kárně obviněné, která neustále opakuje, že za dané problémy může buď kárný navrhovatel, anebo jeho kolega, tu přehazuje odpovědnost na policejní orgán, tu na krajského státního zástupce, tu na paní náměstkyni a v podstatě i z jednání, které je předmětem kárných návrhů, je zřejmé, že se odmítá zlepšit, jednotlivé problémy bagatelizuje. S kárně obviněnou opakovaně jednal, avšak nejen jemu vždy sdělila, že z jejího pohledu pracuje dobře, chyba je na jejich straně, neboť špatně rozdělují spisy a ona nic nezavinila. Kárný navrhovatel uvedl, že sice „světlo na konci tunelu“ nevidí, přesto nenavrhuje kárné opatření spočívající v odvolání kárně obviněné z funkce státní zástupkyně, neboť se snad kárně obviněná bude snažit svou práci vykonávat lépe Nejmenší kárné opatření, které může navrhnout, představuje snížení platu kárně obviněné o 30 % na dobu 12 měsíců.

109. Kárně obviněná v rámci své závěrečné řeči uvedla, že necítí být vinna minimálně ve skutcích týkajících se vytýkaných průtahů. Nemyslí si, že by se v některých případech vůbec něčeho dopustila, nedomnívá se, že zde byla dána nějaká naléhavost, jak tvrdí kárný navrhovatel. Nedomnívá se se, že by nedodržela nějakou lhůtu k vyřízení věci a pokud se snad nějakých průtahů dopustila, je přesvědčena, že nejsou zaviněné. V průběhu let 2022 až 2024 se dostávala do situací, kdy se ve své agendě „ztrácela“, což se snažila „signalizovat“ okresnímu státnímu zástupci (kárnému navrhovateli), který to však v podstatě vnímal jako její problém. Snažila se mu vysvětlit, že má také rozsáhlejší spisy, které jí zdržují, dochází v některých obdobích k hromadění těchto spisů. Dále kárně obviněná uvedla, že při okresním státním zastupitelství opakovaně působilo několik právních čekatelů, ale nikdy jí v oněch složitějších obdobích nebyli přiděleni, aby jí s agendou pomohli. Svou obhajobou (zejména čtvrtletními výkazy) chtěla kárně obviněná doložit, že nepracovala méně než ostatní státní zástupci a vykazovala obdobnou zpracovanost spisů. Zopakovala, že tím, že v některých obdobích docházelo k již popsanému nárůstu, byl na ni vyvíjen tlak, protože v dalším období jí narůstaly další spisy (obnovy, NOP) a byl na ni vyvíjen tlak ohledně přednostního zpracování spisů a další agendu tak vlastně odsouvala. Dále chtěla svou obhajobou doložit to, že nedbalostní agenda je svou povahou (zvláště pracovní úrazy) poměrně složitá (je třeba se zorientovat i v organizační struktuře organizací, kdo za co odpovídá apod.) Na to v pracovní době v podstatě nezbývá čas. Zdůraznila, že rovněž rozhodování o stížnostech je v těchto věcech podstatně složitější než např. u majetkové úmyslné trestné činnosti. Rovněž v rámci své obhajoby dokládala, že nebyla zatížena jen jednou skutkovou agendou, ale zpracovávala i skutkově rozsáhlé majetkové věci. Její vytíženost tedy byla vysoká, což doložila i statistikou krajského státního zastupitelství.

110. Dále kárně obviněná ke skutku týkajícímu se antedatovaného usnesení uvedla, že k tomuto skutku se doznala. Byla to samozřejmě její chyba, ale poukázala na to, že v dané době jednala pod velkým tlakem, který na ní byl vyvíjen kárným navrhovatelem. Trvá ovšem na tom, že v dané věci bylo třeba důkazní stav doplnit. Ačkoli se k tomuto skutku doznala, není si jistá, zda dosahuje intenzity kárného provinění, proto navrhuje, aby ji i v tomto směru kárný soud zprostil. Hodnocení kárného soudu Obecná východiska

111. Podle § 2 odst. 4 trestního řádu, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je–li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.

112. Podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout.

113. Podle § 24 odst. 2 věta první zákona o státním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce.

114. Podle § 28 zákona o státním zastupitelství kárným proviněním je zaviněné porušení povinnosti státního zástupce nebo zaviněné jednání, kterým státní zástupce ohrozil důvěru v nestranný, odborný nebo zákonný postup státního zástupce nebo státního zastupitelství anebo snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce nebo státního zastupitelství.

115. Podle § 76 odst. 1 trestního řádu osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je–li dán některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla–li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.

116. Podle § 79f odst. 1 trestního řádu zajištění věci se zruší nebo omezí, není–li jej již třeba nebo jej není třeba ve stanoveném rozsahu. Bylo–li zrušeno zajištění věci, jež byla ponechána na místě, kde se nachází, odvolá se též příkaz k zdržení se nakládání s věcí.

117. Podle § 79f odst. 2 trestního řádu osoba, jíž byla věc zajištěna, má právo kdykoliv po právní moci usnesení o zajištění žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti je třeba neodkladně rozhodnout. Byla–li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede–li nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

118. Podle § 79f odst. 1 trestního řádu o zrušení nebo omezení zajištění rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán.

119. Podle § 157a odst. 1 trestního řádu ten, proti němuž se trestní řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.

120. Podle čl. 30 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení (dále též jen POP NSZ č.9/2019), předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé z trestného činu státní zástupce vydá jen na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit, je–li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního zařízení informace potřebné pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i prostřednictvím ETŘ, dále telefonem, faxem nebo elektronickou poštou; státní zástupce o vydání souhlasu telefonem, faxem nebo elektronickou poštou učiní do dozorového spisu záznam, v němž uvede důvody naléhavosti, a jeho opis následně zašle policejnímu orgánu.

121. Podle čl. 30 odst. 2 POP NSZ č. 9/2019 je–li důvodem pro zadržení neznámý pobyt podezřelého, zkoumá státní zástupce, zda po podezřelém bylo dostatečně pátráno a jeho zadržení je přiměřené všem okolnostem případu.

122. Podle čl. 24 odst. 6 POP NSZ č. 9/2019 byla–li proti usnesení o zahájení trestního stíhání podána stížnost, přezkoumá státní zástupce usnesení i obsah spisového materiálu a o stížnosti rozhodne s přihlédnutím k rozsahu spisového materiálu, který je nutno přezkoumat, bez zbytečných průtahů, a to i v případě, že stížnost neobsahuje odůvodnění; v rámci rozhodnutí se státní zástupce vypořádá se všemi námitkami obhajoby. Přitom dbá o to, aby byly i v době do rozhodnutí o stížnosti prováděny vyšetřovací úkony; to neplatí, je–li zřejmé, že usnesení o zahájení trestního stíhání bude zrušeno, na což v odůvodněných případech státní zástupce včas policejní orgán upozorní tak, aby nebyly prováděny naplánované vyšetřovací úkony. Pokud stížnost neobsahuje odůvodnění, avšak o jeho doplnění je policejní orgán nebo státní zástupce informován, vyčká státní zástupce s rozhodnutím o stížnosti do doby jeho doručení, pokud však odůvodnění není v avizované lhůtě doručeno, případně je avizovaná lhůta nepřiměřeně dlouhá, uloží státní zástupce policejnímu orgánu, pokud tak neučiní sám, aby neprodleně vyrozuměl obhájce obviněného, popřípadě obviněného, že pokud ve lhůtě, kterou státní zástupce zároveň stanoví, nebude odůvodnění stížnosti státnímu zástupci doručeno, rozhodne o stížnosti bez něj, a o tomto postupu učiní záznam do spisu.

123. Kárný soud nejprve v obecné rovině konstatuje, že rozhodovací praxe kárného senátu ve věcech státních zástupců dovodila, že s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu lze dovozovat kárnou odpovědnost v případě porušení povinností vyřizovat věci v přiměřené lhůtě jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. V případě průtahů považoval soud za kárné provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Újmou je samozřejmě míněno i to, že i ostatní věci mohly být zpracovány v souladu se zákonem, odborně a účinně. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014–71, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018–55). Obdobnou povahu má lhůta podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, podle nějž po přezkoumání důvodnosti podání je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět. Uvedené ustanovení dopadá na ty úkony státního zastupitelství, které nejsou činěny podle trestního řádu, byť často s trestním řízením souvisí.

124. Lhůty popsané v předchozím bodě byly stanoveny zpravidla jako maximální, zohledňující i větší zatížení státních zástupců v projednávaných věcech. V tomto směru lze poukázat například na rozhodnutí NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 12 Ksz 11/2017–57, týkající se státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, kde byla konstatována výrazná zatíženost tohoto státního zastupitelství.

125. Kárný soud připouští, že samozřejmě nelze vyloučit, že v mimořádných případech by se ukázalo, že tyto lhůty jsou i přes veškerou snahu státních zástupců příliš krátké s ohledem na jejich mimořádné zatížení. Na takovou situaci by ukazovalo zejména to, pokud by lhůty nebyli schopni stíhat ani další státní zástupci daného státního zastupitelství, nebo pouze za cenu dlouhodobé přesčasové práce. S určitým objemem práce přesčas však musí státní zástupce počítat již jen z toho důvodu, že mu je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejde–li o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu. Stejně tak si lze představit, že k překročení těchto lhůt může výjimečně dojít, pokud půjde o zatíženějšího státního zástupce a před koncem těchto lhůt bude muset neočekávaně vyřídit věci, které nesnesou odkladu (například úkony související se zadržením a návrhem na vzetí do vazby). V takovém případě by nicméně měl přistoupit k vyřízení dočasně odložených věcí bezprostředně, jakmile pomine nutnost učinit ty úkony, které nesnesly odkladu. Překročení lhůt by se v takovém případě tedy mělo pohybovat v řádu dnů (k těmto závěrům viz rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018–146).

126. V nynější věci je ovšem vhodné zejména zdůraznit, že výjimku tvoří úkony, u kterých je lhůta dána přímo zákonem, případně ve fázi vyšetřování základní a stěžejní podání obviněných.

127. Uvedené závěry o nenaplnění skutkové podstaty kárného provinění u nečinností státních zástupců nepřesahujících dobu 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM kárný senát ve své předchozí judikatuře učinil ve vztahu k podáním, která nemohla mít významnější vliv na průběh vyšetřování. Daleko přísnějším způsobem je však zapotřebí nahlížet na případy, v nichž státní zástupce delší dobu otálí s vyřizováním naprosto základních a stěžejních podání, na jejichž včasném a náležitém posouzení závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání, důvodnost vzetí obviněného do vazby či jeho ponechání ve vazbě, zachování dalších základních práv obviněného a jiných dotčených osob, jakož i zjištění klíčových skutečností důležitých pro posouzení jednání uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání po skutkové i právní stránce. Proto s ohledem na zásadu rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 trestního řádu a § 2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství) nelze ohledně takových podání z hlediska kárné odpovědnosti státního zástupce tolerovat nečinnost trvající v řádu týdnů, nýbrž je zapotřebí požadovat, aby o nich státní zástupci v každé věci rozhodovali spíše v řádu dnů.

128. Mezi tato rozhodnutí náleží především rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Jeho vydáním a rozesláním všem oprávněným osobám totiž začíná druhá fáze přípravného řízení, kterou je vyšetřování. V něm je již jednoznačně označena osoba obviněného, proti které se vede trestní řízení, a vymezen skutek i trestný čin, které jsou předmětem trestního stíhání. Zahájení trestního stíhání má pro obviněného mimořádně závažné důsledky, které kromě zřejmého negativního zásahu do jeho života spočívají též v možnosti využití některých institutů trestního řádu vůči jeho osobě. Z těchto důvodů je naprosto nezbytné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal usnesení o zahájení trestního stíhání velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech) od obdržení stížnosti obviněného, aby tak bylo najisto postaveno, že trestní stíhání obviněného pro daný skutek je vedeno důvodně a v jeho rámci mohou být skutečně prováděny úkony směřující k postavení obviněného před soud a přijata opatření zasahující do základních práv obviněného, zejména jeho práva na osobní svobodu (rozhodnutí NSS ze dne 21. 3. 2017, čj. 12 Ksz 8/2016–81).

129. Rovněž o dalších stěžejních podáních má být rozhodnuto během lhůty stanovené zákonem, a pokud stanovena není, pak během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech). Obdobnou povahu pak mají urgentní úkony, u kterých zákon předpokládá bezodkladné vyřízení bez ohledu na to, ke které fázi trestního řízení se vztahují. Lze mezi ně řadit i ty, u kterých stanoví trestní řád lhůtu „neprodleně“ (například vyřízení žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu), „neodkladně“ (například rozhodnutí o žádosti o zrušení nebo omezení zajištění podle § 79f odst. 2 trestního řádu) nebo „urychleně“ (v případě přezkoumání důvodů, pro které odepřel policejní orgán právo nahlédnout do spisů podle § 65 odst. 2 trestního řádu) (rozhodnutí NSS ze dne 19. 2. 2020, čj. 12 Ksz 10/2019–127).

130. K předchozímu souhlasu státního zástupce k zadržení podezřelé osoby ve smyslu § 76 odst. 1 trestního řádu kárný soud konstatuje, že má formu opatření, které vydává státní zástupce na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Z povahy věci se jedná o úkon poměrně jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše nižší desítky minut. V některých případech není ani vyloučeno upuštění od písemné žádosti (např. je–li nutno souhlas vydat naléhavě). Tento předchozí souhlas lze dokonce vydat i telefonicky, faxem, či elektronickou poštou; o tom státní zástupce učiní do dozorového spisu záznam a uvede důvody naléhavosti (srov čl. 30 odst. 1 POP NSZ č. 9/2019). Souhlas lze vydat jen tehdy, je–li dostatečně odůvodněn závěr, že podezřelá osoba spáchala trestný čin, je–li dán některý z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, zadržení podezřelé osoby je naléhavé a nelze proti této osobě ihned zahájit trestní stíhání, obviněného zadržet podle § 75 trestního řádu a podat soudu návrh na vzetí do vazby.

131. Oproti tomu však případné překročení lhůty 30 dnů [§ 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu] k přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci podle §159a odst. 5 trestního řádu je nežádoucí, ale zpravidla nebude představovat naplnění skutkové podstaty kárného provinění státního zástupce podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Pokračující kárné provinění a nový skutek

132. Judikatura kárných senátů ve věcech státních zástupců dochází dlouhodobě k závěru, že průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi porušuje své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010, čj. 13 Kss 2/2010–87, nebo ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014–71, a na ně navazující judikatura.

133. Podle § 25 zákona o kárném řízení nestanoví–li tento zákon jinak nebo nevyplývá–li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.

134. Podle § 12 odst. 11 trestního řádu pokračuje–li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

135. Uvedené se přiměřeně uplatní i ve vymezení kárného provinění (viz např. rozhodnutí NSS ze dne 10. 11. 2015, čj. 12 Ksz 2/2015–78). Důsledkem je též to, že ačkoli pokračující kárný delikt tvoří z hlediska hmotného práva jeden skutek, z procesního hlediska dřívější pravomocné rozhodnutí o jednom z útoků takového skutku netvoří překážku věci rozsouzené a nezakládá důvod pro zastavení kárného řízení.

136. Kárně obviněná byla kárně stíhána nejprve v řízení vedeném pod sp. zn. 12 Ksz 9/2024 [týká se dílčích skutků (průtahů) od 20. 9. 2022 do 4. 8. 2024], kde jí byl návrh na zahájení kárného řízení doručen dne 8. 10. 2024. Následně kárný navrhovatel podal dne 17. 12. 2024 kárný návrh vedený původně pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024 [týkal se dílčích útoků (průtahů) od 3. 1. 2022 do 20. 11. 2024], kárný návrh byl doručen kárně obviněné 8. 1. 2025.

137. S ohledem na výše uvedené považoval kárný soud dílčí skutky (průtahy) za dobu od 20. 9. 2022 do 4. 8. 2024 za jeden skutek, dílčí skutky (průtahy) za dobu od 3. 1. 2022 do 20. 11. 2024 za skutek druhý (ten jako skutek pokračující skončil až po doručení kárného návrhu ve věci sp. zn. 12 Ksz 9/2024 kárně obviněné) a skutek ze dne 21. 11. 2024 – antedatování rozhodnutí za skutek třetí. Zatížení kárně obviněné

138. Vzhledem k obhajobě kárně obviněné se kárný soud zabýval poměry na pracovišti na Okresním státním zastupitelství v Kladně a s tím souvisejícím zatížením kárně obviněné.

139. Z rozhodnutí krajského státního zástupce v Praze, kterým se stanoví plánované počty státních zástupců a právních čekatelů okresních státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 25. 2. 2025, čj. 2 SPR 100/2025, plyne, že z celkového počtu 97 tabulkových míst určených pro potřeby jednotlivých okresních státních zastupitelství (OSZ) náleží OSZ v Benešově 6 míst státních zástupců, OSZ v Berouně 7 míst státních zástupců, OSZ v Kladně 14 míst státních zástupců, OSZ v Kolíně 8 míst státních zástupců, OSZ v Kutné Hoře 4 místa státních zástupců, OSZ v Mělníku 8 míst státních zástupců, OSZ v Mladé Boleslavi 11 míst státních zástupců, OSZ v Nymburku 9 míst státních zástupců, OSZ Praha – východ 10 míst státních zástupců, OSZ Praha – západ 7 míst státních zástupců, OSZ v Příbrami 9 míst státních zástupců, OSZ v Rakovníku 4 místa státních zástupců. Z celkového počtu 10 tabulkových míst právních čekatelů jednotlivým okresním státním zastupitelstvím náleží OSZ v Benešově 0 míst právních čekatelů, OSZ v Berouně 1 místo právního čekatele, OSZ v Kladně 1 místo právního čekatele, OSZ v Kolíně 1 místo právního čekatele, OSZ v Mělníku 1 místo právního čekatele, OSZ v Mladé Boleslavi 1 místo právního čekatele, OSZ v Nymburku 1 místo právního čekatele, OSZ Praha – východ 1 místo právního čekatele, OSZ Praha – západ 1 místo právního čekatele, OSZ v Příbrami 1 místo právního čekatele, OSZ v Rakovníku 0 míst právního čekatele.

140. Citované rozhodnutí krajského státního zástupce vychází z výpočtu zatíženosti jednotlivých okresních státních zastupitelství, kdy průměrný počet vyřízených věcí připadajících na jednoho státního zástupce okresního státního zastupitelství za roky 2022 až 2024 (tj. rozhodné období i v nynější věci) činí po zaokrouhlení 232 věcí. Dále z tabulky průměrné zatíženosti na jednoho státního zástupce plyne nerovnoměrné zatížení státních zástupců počtem zpracovaných rozhodnutí. Průměr na 1 státního zástupce za 3 roky (obžaloby, návrh dohody o vině a trestu, podmíněné zastavené, narovnání, zastavení, postoupení, ZK návrh na potrestání, ZK podmíněné odložení, ZN stížnosti do § 159a odst. 1 trestního řádu) činí u OSZ v Benešově 235, u OSZ v Berouně 264, u OSZ v Kladně 192, u OSZ v Kolíně 224, u OSZ v Kutné Hoře 248, u OSZ v Mělníku 226, u OSZ v Mladé Boleslavi 272, u OSZ v Nymburku 248, u OSZ Praha – východ 241, u OSZ Praha – západ 209, u OSZ Příbram 222, u OSZ Rakovník 227. Je jednoznačné, že v daném období bylo OSZ v Kladně výrazně personálně předimenzované. Zatížení OSZ v Mladé Boleslavi připadající na jednoho státního zástupce je o 42% vyšší než zatížení jednoho státního zástupce OSZ v Kladně. Oproti celkovému průměru zatížení na jednoho státního zástupce (232 rozhodnutí) je pak zatížení jednoho státního zástupce OSZ v Kladně o 17 % nižší. Tento výrazný rozdíl mezi zatížením státních zástupců mezi těmito dvěma okresy nelze plně ospravedlnit ani skutečností, že OSZ v Kladně je příslušné k řízením spojeným s věznicí v obvodu jeho působnosti.

141. Dále kárný navrhovatel předložil výpisy z informačního systému ISYZ za období roku 2022, roku 2023 a roku 2024, jakož i vyhotovil na základě těchto výpisů následující tabulku (údaje v ní uvedené kárný soud zkontroloval dle předložených výpisů): TABULKY z ISYZ: Období 2022ZNZTZKStížnosti ZTStížnosti ZNJUDr. P. D.56572552111JUDr. O. H.3683132134JUDr. P. K.2125041XXMgr. Klára Loudová320357655Mgr. M. M.2904465151Mgr. A. M.331478471Mgr. M. K.340516862Mgr. M. Š.65 % úvazek1842713715Mgr. V. M.2464921XX Období 2023ZNZTZKStížnosti ZTStížnosti ZNJUDr. P. D.4915738256JUDr. O. H.3853063911Mgr. D. D.3385697XXMgr. A. M.265474273Mgr. Klára Loudová2505361121Mgr. M. M.3024766186JUDr. H. N.29810224331Mgr. J. S., státním zástupcem jmenován 17. 2. 2023 2785341124Mgr. M. Š.65 % úvazek218371414Mgr. M. K.304485576Mgr. V. M.2504528XX Období 2024ZNZTZKStížnosti ZTStížnosti ZNJUDr. P. D.341759232JUDr. O. H.361425884Mgr. D. D.,Odchod z OSZ v Kladně 30. 9. 20241742587XXMgr. S. K.251543197Mgr. Klára Loudová209556292Mgr. M. M.2045837155JUDr. H. N.24611910355Mgr. J. S.1685329225Mgr. M. Š.65 % úvazek1383551420Mgr. L. V.271403546Mgr. V. M.1685329XX

142. K uvedené tabulce kárný navrhovatel dodal, že velké množství věcí v rejstříku ZN u státního zástupce JUDr. P. D. je dáno tím, že je zde započtena také informační povinnost věznice vůči OSZ v Kladně v rejstříku 1 ZN, která tvoří poměrně vysokou část nápadu – v těchto věcech státní zástupce nevykonává dozor.

143. K otázce své vytíženosti předložila důkazy rovněž kárně obviněná, a to především výkazy okresního státního zastupitelství za IV. čtvrtletí 2022, za za I. čtvrtletí 2023, za II. čtvrtletí 2023, za III. čtvrtletí 2023, za IV. čtvrtletí 2023, za I. čtvrtletí 2024, za II. čtvrtletí 2024, za III. čtvrtletí 2024. Dále kárný soud k důkazu provedl seznamy věcí a osob v řízení za roky 2022, 2023 a 2024 (od 1. 1. do 30. 9.2024).

144. Z předložené dokumentace kárný soud zjistil, že nápad i výkon kárně obviněné v podstatě odpovídal nápadu i výkonům s ní srovnatelným kolegům – státním zástupcům. Zjišťování důvodů rozporů mezi předloženou dokumentací, na které poukazovala kárně obviněná u ústního jednání dne 8. 10. 2025, nebylo pro rozhodnutí v této věci zásadní. Účelem dokazování z hlediska zatížení kárně obviněné bylo zejména zjistit, zda není výrazně oproti ostatním státním zástupcům přetěžována, popř. zda zde nejsou významné a značné rozdíly v její pracovní náplni a zatížení oproti ostatním kolegům. To zjištěno nebylo, na čemž nic nemohou změnit ani kárně obviněnou vytýkané (relativně drobné) rozpory ve výstupech dokumentace.

145. Z hlediska relativně drobných rozporů lze uvést porovnání, kdy kárně obviněná ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2025, kdy vycházela z již zmíněných čtvrtletních výkazů, uvedla, že v jednotlivých letech vyřídila za rok 2022 v rejstříku ZT 35 věcí, v rejstříku ZK 72 věcí, celkem 107 věcí; za rok 2023 v rejstříku ZT 40 věcí, v rejstříku ZK 54 věcí, celkem 94 věcí; za rok 2024 v rejstříku ZT 50 věcí, v rejstříku ZK 63 věcí, celkem 113 věcí. Dle výše uvedené tabulky vyhotovené na základě výpisů z ISYZ je počet věcí vyřízený kárně obviněnou tento: za rok 2022 v rejstříku ZT 35 věcí, v rejstříku ZK 76 věcí, celkem 111 věcí, za rok 2023 v rejstříku ZT 53 věcí, v rejstříku ZK 61 věcí, celkem 114 věcí, za rok 2024 v rejstříku ZT 55 věcí a v rejstříku ZK 62 věcí, celkem 117 věcí. Údaje uvedené v tabulce vyplývající z předmětných výpisů poskytujících komplexní pohled (na rozdíl od dílčích výstupů) jsou tedy pro kárně obviněnou v podstatě příznivější.

146. Další dokazování a podrobnější hodnocení v tomto směru kárný soud tedy pro nadbytečnost neprováděl, neboť pro rozhodnutí věci či posouzení osoby kárně obviněné by to nemělo význam. Dokazování vedené totiž navíc především potvrdilo obhajobu kárně obviněné v tom směru, že její výkony jsou minimálně srovnatelné s ostatními kolegy, a to včetně účasti u hlavních líčení atd. Problém na straně kárně obviněné tedy není v její nevýkonnosti (či nepracovitosti). Ani kárný navrhovatel žádné výtky ohledně výkonu kárně obviněné nevznáší, ba naopak i v hodnocení kárně obviněné uvádí, že v tomto směru jí nemá co vytknout.

147. Potíž je s délkou vyřizování věcí kárně obviněnou, tj. existencí kárnými návrhy vytýkaných (a níže podrobně popsaných) průtahů na straně kárně obviněné. Ty kárně obviněná vysvětlovala zejména tím, že vykonává agendu trestné činnosti v dopravě, v souvislosti s požáry, výbuchy, jinými haváriemi a živelnými pohromami, pracovních a jiných úrazů, jakož i agendu s mezinárodním prvkem, dále agendu týkající se krádeží osobních vozidel, praní peněz, odčerpávání výnosů z trestné činnosti a též agendu týkající se obecné majetkové kriminality. To ovšem (včetně náročnosti některých z uvedených agend) kárný soud nezpochybňuje, uvedené ostatně plyne i z vymezení věcí, ohledně nichž byly podány kárné návrhy.

148. Na straně druhé ovšem neshledává kárný soud důvod, proč by tyto agendy měly být při výkonu dozoru v přípravném řízení natolik odlišné od jiných agend, které jsou také náročné na řádné zjištění skutkového stavu. Nelze přitom ani přehlédnout, že kromě složitějších věcí (jejich náročnost kárný soud v jednotlivých případech zohlednil) vznikly kárně obviněné průtahy i v mnoha případech jednoduchých až bagatelních, jejichž řešení si vyžadovalo skutečně jen minimální časovou i odbornou náročnost [viz zejména dílčí skutky týkající se zajištění (zrušení zajištění) finančních prostředků, žádosti o předchozí souhlas k zadržení podezřelých osob apod.], jak dále rozvedeno.

149. Kárně obviněná sice na jedné straně uváděla, že se o práci ostatních státních zástupců nezajímá, ale na straně druhé z jejího přednesu (a předložené fotodokumentace) plyne, že se domnívá, že je zatížena více a spisy by měl vedoucí státní zástupce (kárný navrhovatel) více přerozdělovat. Kárně obviněná v této souvislosti zejména poukazovala na specifikum dopravní agendy, kterým je rychlejší vyřizování trestních spisů policejním orgánem a tím i rychlejší nápad v rejstříku ZT (potažmo pak měsíční nápad obžalob) a tomu také přímo úměrný nárůst stížností proti usnesením policejního orgánu. Kárně obviněná uvedla, že právě v důsledku toho v některých obdobích vzniká neúměrný nárůst měsíčního nápadu obžalob v porovnání s ostatními státními zástupci. V důsledku toho kárně obviněná „na rozdíl od jiných kolegů není schopna vyřizovat obžaloby v měsíční lhůtě a ve vysokém počtu (společně s kolegou M.) je pak převádí do dalších měsíců, kdy jí ovšem napadají další obžaloby. Tato okolnost ovšem na ni vyvíjí tlak dalšího přednostního zpracovávání obžalob, případně návrhů na potrestání, které jsou jí také přidělovány, neboť i v těchto věcech je vázána lhůtou ke zpracování. V důsledku takto vznikajícího nerovnoměrného zatížení je pak nucena odkládat vyřizování jiných žádostí a návrhů policejního orgánu, potažmo pak stížností proti usnesením policejního orgánu, které se jí poté logicky hromadí, a to v důsledku čerpání dovolené“.

150. Kárný soud uvádí, že z čtvrtletních výkazů o činnosti okresního státního zastupitelství skutečně v některých případech (např. za IV. čtvrtletí roku 2022 a I. a IV. čtvrtletí roku 2023) plyne, jak uvádí kárně obviněná, že měla srovnatelné výkony, přesto jí stouply nevyřízené trestní věci.

151. V této souvislosti je ovšem vhodné poukázat na to, že sama kárně obviněná (ve shodě s předloženou dokumentací) uvádí, že se tak děje v „některých obdobích“ (a to zejména u dopravní agendy). K tomu je ovšem nucen kárný soud konstatovat, že rozdílnost nápadu (jakož i rozdílnost složitostí jednotlivých věcí) v různých obdobích je v podstatě běžným objektivním jevem. Stejný problém se nevyhnul ani jiným státním zástupcům. Např. v době od 1. 1. do 31. 3. 2023 (tj. jedno z období, na které ukazuje kárně obviněná) vyřídila kárně obviněná 8 věcí ZT a 15 věcí ZK a její kolegyně N. vyřídila 11 věcí ZT a 13 věcí ZK, přičemž za stejné období měla nevyřízených trestních věcí NKO z rejstříku ZT kárně obviněná 7 a její kolegyně N¨. 6; do 1 měsíce kárně obviněná 7 a její kolegyně N. 6, do 2 měsíců kárně obviněná 10 a její kolegyně N. 1; déle kárně obviněná 1 a její kolegyně N.

0. V souvislosti s tímto porovnáním kárný soud zdůrazňuje, že nehodnotil agendy kárně obviněné a státní zástupkyně N. (jejich náročnost), ale toto srovnání uvedl k argumentům obhajoby jen jako příklad toho, že rozdílnost nápadu v čase a nutnost jeho včasného vyřízení se netýká jen kárně obviněné.

152. Podstatu problému ve své činnosti snad odhaluje samotná kárně obviněná, když uvádí, že se jí věci „logicky hromadí, a to v důsledku čerpání dovolené“ (viz též záznam kárně obviněné ze dne 12. 8. 2024 u trestní věci sp. zn. 2 ZT 290/2023). Tím kárný soud rozhodně nechce říci, že státní zástupce (kárně obviněná) nemá právo na dovolenou. To právě naopak, avšak nejen státní zástupce, ale v podstatě každý si musí dovolenou plánovat s ohledem na své pracovní povinnosti (vytížení) a tomu přizpůsobit svou organizaci práce. To je běžný jev.

153. Pro úplnost kárný soud dodává, že kárně obviněná nerovnoměrné zatížení dokládala též fotodokumentací svého stolu před čerpáním dovolené, který byl plný spisů, a fotografií stolu svého kolegy, který se měl právě vrátit z dovolené, a na kterém se nacházel (zřejmě) jeden rozpracovaný (nijak rozsáhlý) spis. Tyto fotografie ovšem nevypovídají o ničem. Stejně tak totiž mohou svědčit v neprospěch kárně obviněné a potvrzovat, že nezvládá spisy zpracovávat ve stanovených lhůtách. Její kolega také může na jednom spise, který má na stole, pracovat a ostatní mít ve skříni apod.

154. Kárný soud shrnuje, že z provedeného dokazování nezjistil, že by kárně obviněná byla zatížena natolik výrazně (extrémně) více než ostatní státní zástupci, aby to mělo vliv na posouzení jí způsobených průtahů. V průběhu řízení ani nevyplynulo, že by kárně obviněná ze strany kárného navrhovatele čelila nerovnému či jinak nespravedlivému přístupu. Výkonnosti kárně obviněné nelze z obecného hlediska nic vytknout, avšak jinak je to se způsobem její práce a zejména množstvím věcí, v nichž došlo k průtahům, jak dále podrobně posouzeno. Kárně obviněná vysvětlila, že některé věci odkládala (hromadily se jí) na dobu, až na bude mít čas. To samozřejmě výrazně zvyšovalo riziko průtahů, neboť nad těmito věcmi postupně zjevně ztrácela kontrolu, přičemž v nejednom případě je mohla vyřídit v relativně krátké době. Platí přitom, že státní zástupce si nemůže organizovat práci tak, že by zpracovával pouze věci, které vyžadují pro řádné zpracování výraznější objem času, na úkor agend, které za přednostní nepovažuje, avšak jsou nezbytnou součástí práce státního zástupce (srov. rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018–146).

155. Dále kárný soud přistoupil k posouzení jednotlivých dílčích skutků, přičemž z hlediska posouzení lhůt zpravidla považoval za náročnější (komplikovanější) skutky, kdy byla způsobena újma, a to s ohledem na většinou složitější skutkový děj vyžadující si mnohdy i zpracování znaleckých posudků (v tomto směru se jedná často o dopravní agendu). Již na tomto místě pak kárný soud podotýká, že při zachování totožnosti skutku upravil některé skutkové věty tak, aby zejména ohledně dat odpovídaly zjištěnému skutkovému stavu (obsahu příslušných spisů), o čemž při ústních jednáních strany seznámil. První skutek – průtahy uvedené v prvním návrhu ve věci vedené pod sp. zn. 12 Ksz 9/2024

156. K dílčímu skutku [1] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 626/2022 zjistil, že žádostí ze dne 19. 9. 2022, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 20. 9. 2022, požádal (dal podnět) policejní orgán podle § 79f trestního řádu o udělení souhlasu ke zrušení zajištění finančních prostředků v celkové výši 149 998 Kč zajištěných na blíže specifikovaném bankovním účtu. Bylo zjištěno, že uvedený bankovní účet je evidován na osobu A. T., přičemž finanční prostředky budou vráceny poškozenému M. M. Kárně obviněná s uvedeným zrušením zajištění peněžních prostředků vydala souhlas až dne 6. 10. 2022, tj. 16 den po podání žádosti, s tím, že zajištění finančních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba (nečinná tedy byla 15 dnů).

157. Dále dne žádostí ze dne 25. 10. 2022, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 26. 10. 2022, požádal (dal podnět) policejní orgán podle § 79f trestního řádu o udělení souhlasu ke zrušení zajištění finančních prostředků v celkové výši 1 000 Kč zajištěných na blíže specifikovaném bankovním účtu. Bylo zjištěno, že uvedený bankovní účet je evidován na osobu A. T., přičemž finanční prostředky budou vráceny poškozenému M. M. Kárně obviněná s uvedeným zrušením zajištění peněžních prostředků souhlasila až dne 5. 1. 2023, tj. 71 den po podání žádosti, s tím, že zajištění finančních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba.

158. Ani v případě tohoto dílčího skutku neobstojí obhajoba kárně obviněné týkající se výkladu pojmů „neprodleně“, či neodkladně“ (byť obhajoba kárně obviněné se v tomto směru týkala primárně zpracování stížností).

159. Ve smyslu § 79f odst. 2 trestního řádu je povinností rozhodnout o žádosti o zrušení zajištění neodkladně. Tuto povinnost neodkladného rozhodnutí je třeba dle přesvědčení kárného soudu vztáhnout též na vyslovení souhlasu státního zástupce ve smyslu § 79f odst. 3 trestního řádu se zrušením daného zajištění. Povinnost rozhodovat (udělovat souhlas) „s největším urychlením“ ve věcech zajištění majetku plyne též z obecných zásad trestního řízení (§ 2 odst. 4 trestního řádu). Jak již kárný soud uvedl, rozhodnutí o žádosti o zrušení zajištění náleží mezi urgentní úkony a mělo by o ní být rozhodnuto během několika dnů, nejpozději do jednoho týdne. To se v případě tohoto skutku nestalo.

160. Kárný soud přitom konstatuje, že úkon – souhlas se zrušením zajištění peněžních prostředků byl v daných případech velmi jednoduchý. Navíc je z obsahu spisu zřejmé, že tyto finanční prostředky se vracely poškozenému M. M. (ročník 1946), kterému (a manželce Z. M.) byla způsobena škoda ve výši celkem 160 998 Kč.

161. V prvním případě se přitom jednalo o částku téměř 150 000 Kč, jejíž výše a okolnosti věci nepochybně zavdávaly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zrušení zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Nelze ani přehlédnout, že poškozený byl vysokého věku. Kárně obviněná danou žádost měla k dispozici již dne 20. 9. 2022, dovolenou měla začít čerpat až od 28. 9. 2022. S ohledem na jednoduchost úkonu a dostatek časového prostoru kárně obviněné nic nebránilo o zrušení zajištění finančních prostředků v tomto časovém rozmezí rozhodnout (tj. nejpozději do jednoho týdne, jak bylo uvedeno – neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 8 dnů), a to bez ohledu na to, že případně vyřizovala další i složitější věci. Je přitom úlohou státního zástupce si vhodně organizovat svůj čas a práci (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci sp. zn. 12 Ksz 4/2018).

162. Druhá částka sice již byla relativně zanedbatelná, o to víc je pak zarážející, proč nemohla kárně obviněná rozhodnout dříve než 71 den po obdržení žádosti policejního orgánu; nečinná tedy byla 70 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 63 dnů). V této souvislosti neobstojí ani obhajoba kárně obviněné, že v rozhodné době čerpala dovolenou. Jednalo se o úkony relativně velmi jednoduché, jež vyžadovaly minimální časovou dotaci, přičemž je povinností kárně obviněné si práci řádně zorganizovat i s ohledem na čerpání své dovolené a vyřizování další agendy.

163. Kárný soud podotýká, že upravil skutkovou větu daného dílčího skutku, neboť v prvém případě nečinnost kárně obviněné trvala do 5. 10. 2022, neboť dne 6. 10. 2022 vyslovila daný souhlas. V druhém případě nečinnost kárně obviněné trvala do 4. 1. 2022, když daný souhlas vyslovila dne 5. 1. 2022.

164. K dílčímu skutku [2] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 458/2022 zjistil, že záznamem ze dne 24. 4. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že mohl být neznámým pachatelem spáchán v Kladně na blíže specifikovaném místě přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku tím, že dne 23. 4. 2022 od 19.00 hodin do 24. 4. 2022 04.15 hodin v Kladně na blíže specifikovaném místě neznámý pachatel nezjištěným způsobem a předmětem úmyslně zapálil dva velké kontejnery na papír, jeden velký kontejner na plast, jeden velký kontejner na sklo a jeden velký kontejner na oblečení, čímž způsobil celkovou škodu 40 000 Kč společnosti AVE. Dle dalšího obsahu spisu bylo za účelem podání vysvětlení vyhlášeno pátrání po C. B. Žádostí ze dne 9. 11. 2022, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 11. 2022, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením C. B. Připojena je rovněž žádost policejního orgánu datovaná dnem 26. 10. 2022, která byla zjevně zaslána spolu se žádostí ze dne 9. 11. 2022. Z uvedených listin plyne, že C. B. nemá uvedeno žádné telefonní číslo, jedná se o osobu bez domova. Žádaný předchozí souhlas je kárně obviněnou datován až dnem 13. 3. 2023 (pondělí) s odůvodněním, že v případě C. B. se „jedná o osobu podezřelou ze spáchání přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a je dán důvod vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu“. K vypravení byl ovšem souhlas dle příslušného razítka kanceláře předložen až dne 17. 3. 2023 (pátek), tj. 126 dne po podání žádosti; nečinná tedy byla 125 dnů.

165. Kárný senát uvádí, že z obsahu spisu zjistil, že nečinnost kárně obviněné byla delší než dle kárného návrhu. V kárném návrhu je uvedena její nečinnost do 12. 3. 2023, když souhlas byl datován dnem 13. 3. 2023. Ve skutečnosti byl však předán k vypravení až dne 17. 3. 2023, aniž by byl zřejmý důvod tohoto postupu. Na tuto nesrovnalost kárný soud účastníky upozornil u ústního jednání dne 2. 4. 2025 a provedl úpravu skutkové věty daného skutku, přičemž totožnost skutku zůstává zachována.

166. Kárný soud již ve své dřívější judikatuře dovodil, že mezi věci, které nesnesou odkladu náleží např. věci související se zadržením a návrhem na vzetí do vazby. V této věci přitom sama kárně obviněná ve svém souhlasu shledala důvody vazby. To platí též pro následující věc.

167. Kárný soud se nemohl ztotožnit s obhajobou kárně obviněné, že k průtahům nedošlo, neboť si dne 3. 1. 2023 vyžádala od policejního orgánu příslušný spis za účelem posouzení žádosti a provedení prověrky. To je potvrzeno obsahem spisu, z nějž kárný soud zjistil i to, že spis byl policejním orgánem kárně obviněné předložen dne 20. 1. 2023. Tuto obhajobu však považuje kárný soud za nepříliš věrohodnou, neboť kárně obviněná si daný spisový materiál vyžádala od policejního orgánu teprve po více než měsíci po podání žádosti, o níž rozhodla až po téměř dvou měsících po jeho obdržení. Není tedy ani zjevné, jaký význam daná spisová dokumentace mohla mít pro udělení předchozího souhlasu k zadržení. Obhajoba kárně obviněné v tomto směru byla zcela obecná a nebylo z ní možné dovodit konkrétní důvody pro pozdější postup k rozhodnutí o žádosti o zadržení.

168. V této souvislosti neobstojí ani obhajoba kárně obviněné, že doba její nečinnosti v tomto případě přesáhla 2 měsíce pouze o 10 dní, ve kterých čerpala dovolenou i během Vánoc. Jedná se totiž o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše nižší desítky minut. Navíc se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V této souvislosti nemůže obstát ani obhajoba kárně obviněné (poukaz na množství práce, čerpání dovolených), neboť kárně obviněná si měla práci řádně organizovat i s ohledem na čerpání své dovolené a další pracovní úkoly.

169. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 11. 11. 2022 do 16. 3. 2023, tj. po dobu 125 dnů. (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 118 dnů).

170. K dílčímu skutku [3] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1239/2022 zjistil, že záznamem ze dne 17. 10. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že R. K. spáchal v Kladně přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku tím, že si od 8. 4. 2016 do 17. 10. 2022 v Kladně ani nikde jinde vědomě neplní zákonnou vyživovací povinnost k nezl. N. K., která mu také byla stanovena blíže označeným rozsudkem Okresního soudu v Kladně, podle kterého je povinen přispívat na výživném pro N. K. částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně ve prospěch oprávněné M. K., čímž na nezaplaceném výživném za uvedené období dluží celkem 158 000 Kč, tedy úmyslně si neplnil svou zákonnou povinnost vyživovat jiného nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce. Žádostí ze dne 17. 3. 2022, která byla téhož dne doručena okresnímu státnímu zastupitelství, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením R. K. Ze žádosti plyne, že R. K. na telefonním čísle není dostupný, nežije v ČR, zdržuje se na blíže nezjištěném místě (snad v Dominikánské republice). Žádaný předchozí souhlas vydala kárně obviněná až dne 23. 6. 2023 s odůvodněním, že v případě R. K. se „jedná o osobu podezřelou ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku a je dán důvod vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu“, tj. 98 den po podání žádosti; nečinná tedy byla 97 dnů.

171. Kárný soud konstatuje stejně jako u předcházejícího dílčího skutku, že v uvedené věci se rovněž jednalo o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše nižší desítky minut. Neobstojí se shodných důvodů jako výše obhajoba kárně obviněné, že čerpala dovolenou, provedla prověrku spisu a vyřizovala další věci, kdy v této věci rozhodla až po více než třech měsících po podání žádosti. Kárný soud opakuje, že ne/vydání předchozího souhlasu se zadržením představuje úkon urgentní, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. To platí i v případě negativního rozhodnutí o dané žádosti, což je významné pro další postup policejního orgánu.

172. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 17. 3. 2022 do 23. 6. 2023, tj. po dobu 97 dnů. (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 90 dnů).

173. Pokud kárně obviněná ve vztahu k této i předchozí věci rovněž namítala, že nevyřízením žádosti nebránila policejnímu orgánu v postupu (např. pátrání po pobytu podezřelého, či jeho předvedení), nelze ani této obhajobě přisvědčit. Účel a smysl zadržení osoby podezřelé dle § 76 odst. 1 trestního řádu [tj. krátkodobé omezení osobní svobody, které je spojeno s fyzickým zajištěním osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do doby, než bude prověřeno podezření ze spáchání trestného činu postupem podle § 158 a násl. trestního řádu a rozhodnuto buď o odložení nebo odevzdání věci podle § 159a trestního řádu, nebo o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu a ve zkráceném přípravném řízení o podání návrhu na potrestání soudu podle § 179c odst. 2 písm. a) trestního řádu, popř. k podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu [§ 179c odst. 2 písm. b) trestního řádu], byla–li sjednána ve zkráceném přípravném řízení (§ 179b odst. 5 trestního řádu] je jiný, než např. předvedení k podání vysvětlení dle § 158 odst. 7 trestního řádu tj. vysvětlení směřující k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin).

174. Odkazovala–li pak kárně obviněná na to, že se musí jednat o naléhavé případy, vyplynulo z její výpovědi pouze to, že si dané žádosti sice přečte, ale když „nehoří“, odloží je. Z jakých důvodů se v nyní posuzovaných věcech (žádostech o souhlas se zadržením) nejednalo o případy naléhavé, kárně obviněná věrohodně nevysvětlila. Jako v ostatních případech nakonec její obhajoba skončila u toho, že musí vyřizovat i množství dalších věcí. To je ovšem v prvé řadě otázkou organizace práce kárně obviněné.

175. K dílčímu skutku [4] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 731/2023 zjistil, že záznamem ze dne 4. 5. 2023 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že neznámý pachatel spáchal přečin podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku tím, že 1) dne 16. 4. 2023 v 11.35 hodin podvedl poškozeného J. B. při prodeji MT zn. Samsung Galaxy S23 Ultra, který inzeroval na webu bazos.cz, kdy pod záminkou zaslání zálohy vylákal od poškozeného částku ve výši 3 000 Kč, která byla zaslána na specifikovaný bankovní účet, kdy cca po hodině od zaslání částky požadoval prostřednictvím SMS další částku, kdy J. B. odmítl a požadoval vrácení částky, kdy k vrácení částky nedošlo, 2) dne 21. 4. 2023 v době od 8.00 hodin do 19.00 hodin podvedl poškozenou M. M. při prodeji herní konzole Xbox, který inzeroval prostřednictvím sociální sítě Facebook za částku 7 000 Kč, kdy pod slibem zaslání vylákal od poškozené danou finanční částku, kterou převedl na specifikovaný bankovní účet. Žádostí ze dne 9. 5. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 10. 5. 2023, policejní orgán požádal dle § 79a odst. 1 trestního řádu o vydání předchozího souhlasu se se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na bankovním účtu ve výši 24 700 Kč (byly zjištěny další případy vylákání finančních částek a jejich zaslání poškozenými na daný bankovní účet – v důsledku toho vzrostla škoda na uvedenou částku). Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 30. 5. 2023, přičemž uvedla, že „se jedná o neodkladný úkon, neboť orgány přípravného řízení nedisponují informacemi umožňujícími zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. Teprve prověřováním okolností spáchání šetřeného jednání bude možno identifikovat pachatele, přičemž pokud by orgány přípravného řízení nezajistily finanční prostředky nyní, hrozila by jejich ztráta.“

176. Kárný soud i v tomto případě konstatuje, že se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V uvedené věci se opětovně jedná o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše desítky minut a s ohledem na povahu věci a zájmy poškozených byly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 30. 5. 2023 (nečinná tedy byla 19 dnů), přičemž sama v daném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.

177. Kárně obviněná se dále hájila tím, že zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu jako neodkladný úkon provedl již policejní orgán usnesením ze dne 5. 5. 2023 a ona s prodlevou 19 dnů rozhodla o dodatečném souhlasu. Tato obhajoba ovšem nemá oporu v obsahu příslušného spisu okresního státního zastupitelství. Žádost policejního orgánu ze dne 9. 5. 2023 výslovně uvádí, že se žádá o předchozí souhlas a rovněž v souhlasu kárně obviněné ze dne 30. 5. 2023 je uvedeno, že policejní orgán požádal o předchozí souhlas. O tom, že by se mělo jednat o souhlas dodatečný zde není zmínky.

178. Kárně obviněná pak teprve v řízení předložila usnesení policejního orgánu ze dne 5. 5. 2023, čj. KRPS–106622–14/TČ–2023–010320, jímž policejní orgán bez předchozího souhlasu státního zástupce, v naléhavém případě, který nesnese odkladu, ve věci poškozené M. M. rozhodl tak, že se podle § 79a odst. 1 trestního řádu zajišťuje věc, a to peněžní prostředky ve výši 24 700 Kč na účtu, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti.

179. Uvedenému usnesení ze dne 5. 5. 2023 se kárný soud věnoval u ústního jednání dne 8. 10. 2025, přičemž kárně obviněná uvedla, že jej patrně dohledala v ETŘ, ale ani po předložení spisu se nepodařilo k tomuto usnesení zjistit bližší okolnosti.

180. Podle názoru kárného soudu existence tohoto dodatečně najevo vyšlého usnesení na posouzení nečinnosti kárně obviněné v zásadě ničeho nemění. Ze znění jejího souhlasu ze dne 30., 5. 2023 je zřejmé, že o existenci usnesení policejního orgánu ze dne 5. 5. 2023 nevěděla, neboť v opačném případě by jistě sama svůj souhlas neoznačovala jako předchozí, ale jako dodatečný. I v případě, že by se skutečně jednalo o souhlas dodatečný, nemění to opět nic na tom, že také o něm byla povinna rozhodnout neodkladně.

181. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 10. 5. 2022 do 29. 5. 2023, tj. po dobu 19 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 12 dnů).

182. K dílčímu skutku [5] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 818/2023 zjistil, že policejní orgán dospěl k závěru, že je dostatečně odůvodněn závěr, že v době od 2. 4. 2023 (00.00 hod) do 19. 5. 2023 (11.00 hod.) neznámý pachatel spáchal přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku tím, že pod příslibem vkladu peněžních prostředků na sázky na sportovní utkání a jejich zhodnocení vylákal minimálně v době od 2. 4. 2023 do 16. 4. 2023 po poškozeném celkovou částku 103 239,14 Kč, kterou poškozený odeslal ze svého bankovního účtu na blíže specifikované bankovní účty u Air Bank a. s. Dále neznámý pachatel pod příslibem vkladu peněžních prostředků na sázky na sportovní utkání a jejich zhodnocení vylákal minimálně v době od 20. 2. 2023 do 23. 5. 2023 po další poškozené celkovou částku 19 540 Kč, kterou poškozená zaslala na účet u Air Bank a. s. a účet u Komerční banky a. s. (záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 19. 5. 2023). Žádostí ze dne 13. 7. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 17. 7. 2023, policejní orgán požádal dle § 79a odst. 1 trestního řádu o vydání předchozího souhlasu se zajištěním finančních prostředků, jakožto výnosů z trestné činnosti, na celkem třech bankovních účtech v celkové výši 122 779,14 Kč. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 21. 8. 2023 (tj. po 34 dnech), přičemž opět sama v uděleném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.

183. Kárný soud i v tomto případě konstatuje, že se z povahy věci jedná o úkon urgentní ve smyslu výše uvedeném, o němž je nezbytné rozhodnout ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. V uvedené věci se opětovně jedná o úkon velmi jednoduchý, který vyžaduje i se studiem spisu nejvýše desítky minut a s ohledem na povahu věci a zájmy poškozených byly důvody pro postup dle 2 odst. 4 trestního řádu, tj. aby o zajištění těchto prostředků bylo rozhodnuto s nejvyšším urychlením. Tento souhlas udělila kárně obviněná až dne 21. 8. 2023 (nečinná tedy byla 34 dnů), přičemž sama v daném souhlasu uvedla, že se jedná o neodkladný úkon.

184. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 17. 7. 2022 do 21. 8. 2023, tj. po dobu 34 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 27 dnů).

185. K dílčímu skutku [6] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 197/2023 zjistil, že usnesením ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS–193428–37/TČ–2023–010371, zahájil policejní orgán trestní stíhání M. P. pro přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a těžké ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl M. P. dopustit tím, že dne 27. 7. 2023 v době kolem 9.46 hodin zavinil na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu, kdy jako řidič osobního vozu Škoda Octavia nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a v důsledku nehody došlo ke zranění několika osob, při ošetřování obviněného M. P. byl zjištěn pozitivní výsledek na omamné a psychotropní látky (alkohol byl jinak vyloučen), M. P. tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo způsobit na cizím majetku značnou škodu a způsobil dopravní nehodu, jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Obviněný M. P. podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS–193428–37/TČ–2023–010371, stížnost doručenou Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 11. 8. 2023 a doplněnou podáním doručeným Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 8. 2023, rozhodnutí kárně obviněné o stížnosti je datováno až dnem 1. 11. 2023, kdy rozhodnutí předložila k vypravení až 3. 11. 2023 (tj. 73 den po doplnění stížnosti). V této souvislosti je ovšem vhodné dodat, že e–mailem ze dne 1. 11. 2023 (středa) obhájce obviněného urgoval rozhodnutí o stížnosti, přičemž poukázal na to, že dne 22. 8. 2023 stížnost doplnil. Kárný soud v této souvislosti doplňuje, že obdobně jako u předchozího dílčího skutku [2] neshledal dobu vyhotovení rozhodnutí kárně obviněné do předložení k vypravení dne 3. 11. 2023 (pátek) za účelnou a důvodnou.

186. Dále obhájce obviněného podal dne 7. 12. 2023 žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, kterou kárně obviněná posoudila až dne 12. 1. 2024, tj. 36 den po podání žádosti, ačkoli dle § 157a odst. 1 trestního řádu ji měla vyřídit neprodleně.

187. Dále obhájce obviněného se žádostí ze dne 14. 2. 2024 doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 16. 2. 2024 domáhal přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. Žádost kárně obviněná shledala důvodnou až dne 12. 3. 2024 (tj. 24 den po podání žádosti, ačkoli tak měla učinit ve smyslu § 157a odst. 1 trestního řádu neprodleně), když uvedeného dne vrátila policejnímu orgánu spisový materiál a uložila mu, aby obviněnému i jeho obhájci stanovil nový termín k prostudování spisu a učinění návrhů na doplnění vyšetřování (viz též sdělení kárně obviněné ze dne 12. 3 a 14. 3. 2024).

188. Dále obhájce obviněného podal dne 15. 5. 2024 žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu, kterou kárně obviněná shledala nedůvodnou až dne 28. 6. 2024, tj. 44 den po podání žádosti.

189. Kárný soud doplňuje, že po projednání s účastníky u ústních jednání provedl úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to zejména v tom, že nečinnost kárně obviněné trvala do dne předcházejícího dni provedení úkonu končícím nečinnost kárně obviněné (resp. předložením toho úkonu k vypravením).

190. Kárný soud připomíná, že ve smyslu citované judikatury je nutné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal usnesení o zahájení trestního stíhání velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech). Tatáž lhůta platí v případech přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. V této věci kárný soud zohlednil určitou vyšší složitost věci a vycházel z nejdelší lhůty (dvoutýdenní) pro vyřízení. Ani v této maximální lhůtě ovšem kárně obviněná stížnosti/žádosti vyřídit nestihla.

191. Obhajoba kárně obviněné opětovně spočívala především v poukazu na její přetíženost a nutnost přednostně vyřizovat dřívější věci. I zde ovšem musí kárný soud odkázat na to, že takové obhajobě v nyní projednávané věci nelze přisvědčit. Jedná se v prvé řadě o problémy s organizací práce kárně obviněnou.

192. Neobstojí v této souvislosti obhajoba kárně obviněné (ani ve vztahu k dílčímu skutku [5], k němuž se obhajoba rovněž vztahuje), že od 3. 7. 2023 do 17. 7. 2023 čerpala řádnou dovolenou a po návratu z dovolené musela vyřizovat věci, které se jí nahromadily. Kárný soud se již opakuje, že vše je záležitostí organizace práce. Za této situace nemůže kárný soud přijmout obhajobu kárně obviněné, která odkazovala na nezbytnost rozhodovat přednostně o stížnostech ve složitějších trestních věcech. Kárný soud tuto nezbytnost (ani složitost těchto věcí) nezpochybňuje, avšak státní zástupci (ani soudce, advokát apod.) si nemohou v době, kdy vyřizují složitější věci dovolit rezignovat na vyřizování ostatních (jednodušších) věcí.

193. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti doručené dne 11. 8. 2023 a doplněné dne 22. 8. 2023 nečinná ode dne 22. 8. 2023 do 2. 11. 2023, tj. po dobu 72 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 58 dnů).

194. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podané dne 7. 12. 2023 nečinná ode dne 22. 8. 2023 do 11. 1. 2024, tj. po dobu 35 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 21 dnů).

195. Kárný soud tedy na základě výše uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu doručené dne 16. 2. 2024 nečinná ode dne 16. 2. 2024 do 11. 3. 2023, tj. po dobu 23 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 9 dnů).

196. Kárný soud dále konstatuje, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podané dne 15. 5. 2024 nečinná ode dne 15. 5. 2024 do 27. 6. 2024, tj. dobu 43 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 29 dnů).

197. Závažnost jednání kárně obviněné pak ve vztahu k tomuto dílčímu skutku zvyšuje četnost průtahů, kdy kárně obviněná více žádostí nedokázala vyřídit v přiměřených lhůtách.

198. K dílčímu skutku [7] z obsahu spisu sp. zn. 2 ZT 290/2023 kárný soud zjistil, že usnesením ze dne 24. 10. 2023 zahájil policejní orgán trestní stíhání B. V. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl obviněný dopustit tím, že dne 26. 6. 2023 v 15.20 hodin neúmyslně zavinil v Kladně na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu, když jako řidič nákladního vozidla Ford Transit na vyznačeném přechodu pro chodce přehlédl nezl. chodce O. Š., do kterého přední částí vozidla narazil v době, kdy přecházel přechod pro chodce z pravé strany na levou z pohledu řidiče, poté co mu bylo přecházení umožněno řidičkou H., která přijížděla k přechodu pro chodce v pravém jízdním pruhu jízdního pásu, zastavením vozidla před přechodem pro chodce. Vlivem nárazu a následného pádu na komunikaci došlo ke zranění jmenovaného chodce, které lze hodnotit jako těžkou újmu na zdraví, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

199. Obviněný B. V. podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 10. 2023, čj. KRPS–167478–71/TČ–2023–010371–KL, stížnost ze dne 26. 10. 2023, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 27. 10. 2023. Stížnost kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 16. 1. 2024, tj. 81 den po podání stížnosti.

200. Dále z obsahu spisu vyplývá, že dne 17. 7. 2024 byl okresnímu státnímu zastupitelství policejním orgánem doručen návrh na podání obžaloby.

201. V záznamu ze dne 12. 8. 2024 kárně obviněná s předložením věci kárnému navrhovateli uvedla, že návrh na podání obžaloby ze dne 17. 7. 2024 nebude zpracován ve lhůtě do jednoho měsíce z důvodu čerpání řádné dovolené. Před touto lhůtou byly přednostně zpracovány věci, které napadly v dřívější době a jejichž zpracování se rovněž z důvodu čerpání dovolené posunulo. Kromě toho byly a budou vyřizovány další věci, což kárně obviněná rozvedla. Kárný navrhovatel jako vedoucí státní zástupce pak dne 12. 8. 2024 pokynem dle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložil kárně obviněné vyřídit návrh na podání obžaloby nejpozději do 4. 9. 2024. Kárně obviněná pak obžalobu vypracovala až dne 6. 9. 2024.

202. Z e–mailové zprávy ze dne 30. 7. 2024 adresované rovněž kárně obviněné kárný soud zjistil, že přílohou této zprávy odeslané kárným navrhovatelem byl zápis z dohledové prověrky Krajského státního zastupitelství v Praze. Kárný navrhovatel v této e–mailové zprávě ve vztahu k nyní projednávané věci poukázal na trestní věc sp. zn. 2 ZT 290/2023, kde byl ze strany Krajského státního zastupitelství v Praze shledán průtah na straně kárně obviněné v tom, že o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nerozhodla v přiměřené době (viz daný zápis z dohledové prověrky, který byl rovněž proveden k důkazu).

203. I zde obhajoba kárně obviněné spočívala především v poukazu na její přetíženost a nutnost přednostně vyřizovat dřívější věci. I zde ovšem musí kárný soud odkázat na to, že takové obhajobě nelze přisvědčit. Jedná se v prvé řadě o organizaci práce kárně obviněnou, jak již kárný senát opakovaně uváděl.

204. Rovněž v této věci kárný soud při posouzení lhůty k vyřízení stížnosti zohlednil určitou vyšší složitost věci a vycházel z nejdelší (dvoutýdenní) lhůty pro vyřízení. Ani v této maximální lhůtě ovšem kárně obviněná žádosti vyřídit nestihla.

205. Kárný soud tedy k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti doručené dne 27. 10. 2023 nečinná ode dne 27. 10. 2023 do 15. 1. 2024, tj. po dobu 80 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 66 dnů).

206. Kárně obviněná pak v rozporu s § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství nesplnila pokyn kárného navrhovatele jako vedoucího státní zástupce, který jí dne 12. 8. 2024 pokynem dle citovaného zákonného ustanovení uložil vyřídit návrh na podání obžaloby nejpozději do 4. 9. 2024 (středa). Kárně obviněná pak obžalobu vypracovala až v pátek 6. 9. 2024. Ačkoli se překročení lhůty k vypracování obžaloby dle pokynu kárného navrhovatele může zdát krátké, nelze přehlédnout, že návrh na její podání byl doručen již dne 17. 7. 2024, pokyn kárného navrhovatele byl vydán dne 12. 8. 2024. Kárně obviněná tak měla více než dostatek času k vyřízení daného návrhu.

207. K dílčímu skutku [8] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 666/2024 zjistil, že záznamem ze dne 3. 6. 2024 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že mohl být J. C. spáchán přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku tím, že dne 3. 6. 2024 ve 23.35 hodiny policejní hlídka v Braškově na blíže specifikovaném místě kontrolovala blíže popsané osobní motorové vozidla řízené J. C., když následnou lustrací bylo zjištěno, že J. C. má pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kladně vysloven zákaz řízení motorových vozidel pro všechny skupiny od 4. 4. 2024 do 4. 10. 2025. Žádostí ze dne 2. 7. 2024, která byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 7. 2024, policejní orgán požádal o vydání předchozího souhlasu se zadržením J. C., který se nyní nachází na území Kanady a je zřejmé, že se vyhýbá trestnímu stíhání.

208. Z pokynu kárného navrhovatele jako vedoucího státního zástupce ze dne 11. 9. 2024 vyplývá, že tento uvedeného dne zjistil, že kárně obviněná dosud v dané věci nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání předchozího souhlasu se zadržením J. C. ze dne 3. 7. 2024. Spisový materiál se současně celou dobu nacházel u kárně obviněné a policejní orgán tak na věci nemohl pracovat. S ohledem na uvedené kárný navrhovatel vydal pokyn k neprodlenému rozhodnutí o žádosti policejního orgánu. Připomenul, že tyto žádosti je zcela nezbytné vyřizovat obratem, jak vyplývá ze samotného institutu zadržení. Rukou je zde připsáno „Policejní orgán pokračovat ve věci ani nemůže, neboť podezřelý je v KANADĚ! Navíc si ho může zadržet svými prostředky!“ Ze záznamu kárného navrhovatele ze dne 23. 9. 2024 lze dovodit, že rukou připsaný text je vyjádřením kárně obviněné k jeho pokynu. Kárný navrhovatel rozvedl, proč názory kárně obviněné „policejní orgán ve věci pokračovat ani nemůže“ a „navíc si ho může zadržet svými prostředky“, nejsou přiléhavé.

209. Přípisem ze dne 17. 9. 2024 kárně obviněná vrátila spisový materiál policejnímu orgánu a sdělila, že jeho žádosti o vydání souhlasu státní zástupkyně se zadržením podezřelého nebylo vyhověno.

210. Ani zde neobstojí obhajoba kárně obviněné na čerpání dovolené, popř. vyřizování jiných věcí, jak již bylo výše opakovaně rozvedeno. Pokud se kárně obviněná hájí tím, že trestní spis přezkoumala ještě před dovolenou, ale důvody k zadržení podezřelého neshledala, o čemž policejní orgán vyrozuměla svým přípisem ze dne 17. 9. 2024, pak kárný soud nechápe, proč o neshledání důvodů pro zadržení podezřelého nevyrozuměla policejní orgán ihned po nastudování spisu (jedná se o poměrně krátký přípis), ale až po více než dvou měsících, a to jen na základě pokynu vedoucího státního zástupce. Kárný soud má přitom za prokázáno, že tento pokyn byl jednak písemný a následně též ústní, jak v kárném návrhu i u ústního jednání dne 2. 4. 2025 tvrdil kárný navrhovatel. Tvrzení navrhovatele o (opakovaném) ústním pokynu lze nepřímo dovodit z toho, že jeho písemný pokyn ze dne 11. 9. 2024 zjevně nebyl bezodkladně splněn, k jeho splnění došlo až dne 17. 9. 2024; tj. 76 den po podání žádosti. V této souvislosti je logické tvrzení kárného navrhovatele, že se tak stalo až po jeho připomenutí (dalším pokynu), a to i s přihlédnutím k situaci, kdy kárně obviněná svou rukou psanou poznámkou na písemném pokynu kárného navrhovatele projevila určité výhrady k tomuto pokynu.

211. I v tomto skutku tedy shledává kárný soud pochybení kárně obviněné, neboť posouzení žádosti o vydání předchozího souhlasu se zadržením osoby podezřelé je svou povahou úkonem urgentním, který by měl být vyřízen ve lhůtě několika dnů, nejvýše jednoho týdne. Jedná se přitom o úkon, který zpravidla nevyžaduje významnou časovou dotaci, jak již bylo výše opakovaně rozvedeno.

212. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci nečinná ode dne 3. 7. 2024 do 16. 9. 2024, tj. dobu 75 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 68 dnů).

213. K dílčím skutkům [9] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 361/2023 zjistil, že usnesením ze dne 20. 12. 2023, čj. KRPS–303703–53/TČ–2023–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání K. O. pro přečin těžké ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl jmenovaný dopustit tím, že dne 30. 11. 2023 kolem 13.57 hod. zavinil na blíže specifikovaném místě dopravní nehodu tím, že jako řidič autobusu v daný okamžik odbočující vpravo ohrozil chodkyni A. P. jdoucí po vyznačeném přechodu pro chodce zprava doleva z pohledu řidiče, následně došlo ke střetu pravé zadní boční části autobusu s tělem chodkyně, která byla přejeta zadními koly v oblasti dolních končetin, K. O. poté couvl, aby bylo možné chodkyni vyprostit, při dopravní nehodě došlo k těžkému poranění chodkyně, orientační test u K. O. vykázal pozitivní hodnotu na látky amphetamin/metamfetamin, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona.

214. Obviněný dne 27. 12. 2023 podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 12. 2023, kterou doplnil podáním ze dne 3. 1. 2024 doručeným okresnímu státnímu zastupitelství dne 5. 1. 2024. Stížnost kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 29. 2. 2024.

215. Dále obviněný požádal dne 21. 4. 2024 o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 trestního řádu. Žádost kárně obviněná shledala nedůvodnou dne 30. 5. 2024 a téhož dne podala ve věci obžalobu.

216. Rovněž v případě tohoto dílčího skutku po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 5. 1. 2024.

217. I v těchto jednáních spatřuje kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech), jak již bylo rozvedeno úvodem. Obdobné platí rovněž o žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, jak již v tomto rozhodnutí rozvedeno. I zde kárný soud s ohledem na povahu věci vycházel z nejdelší dvoutýdenní lhůty pro vyřízení stížnosti/žádosti.

218. Ani v této souvislosti nemůže obstát obhajoba kárně obviněná, že vyřizovala i další stížnosti a další věci, jak již bylo opakovaně rozvedeno.

219. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k dílčímu skutku vztahujícímu se k stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 5. 1. 2024 do 28. 2. 2024, tj. po dobu 54 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 30 dnů).

220. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k dílčímu skutku týkajícímu se přezkumu postupu policejního orgánu, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 21. 4. 2024 do 29. 5. 2024, tj. dobu 38 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 24 dnů).

221. K dílčím skutkům [10] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 23/2023 zjistil, že usnesením ze dne 30. 1. 2023, čj. KRPS–219081–40/TČ–2022–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání osob Z. K. a L. G., jako obviněných ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, dále Z. K. jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že v blíže nezjištěné době od 20. 00 hodin dne 31. 8. 2022 do 13.00 hodin dne 1. 9. 2022 na blíže specifikovaném místě vnikli bez užití násilí a poškození do společných sklepních prostor bytového domu, kde podezřelý L. G. pomocí pákových nůžek ze dveří u sklepa přeštípl visací zámek v hodnotě 159 Kč, čímž sjednal přístup do sklepní kóje, a odtud následně společně s podezřelým Z. K. odcizili jízdní kolo zn. Kellys v hodnotě 2 000 Kč, čímž způsobili celkovou škodu ve výši 2 159 Kč poškozené N. D., dále Z. K. sám v blíže nezjištěné době od 15.00 hodin dne 9. 9. 2022 do 9.00 hodin dne 11. 9. 2022 na blíže specifikovaném místě vnikl bez užití násilí a poškození do sklepních prostor domu, kde nejprve následně pomocí přinesených kleští přestřihl řetěz v hodnotě 450 Kč chránící sklepní kóji, odkud odcizil dětské jízdní kolo zn. Olpran v hodnotě 2 000 Kč, čímž způsobil celkovou škodu ve výši 2 450 Kč paní A. P., a následně vnikl do vedle stojící sklepní kóje tím způsobem, že vyháknul zde omotaný řetěz chránící uzavření této kóje, odkud posléze odcizil 8 kusů malířské barvy, klec na domácí zvířata, 5 kusů zednických lžic a vodováhu, čímž způsobil paní L. N. celkovou škodu ve výši 2 150 Kč.

222. Obviněný L. G. podal stížnost ze dne 25. 4. 2023, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 22. 5. 2023, proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 1. 2023. O stížnosti rozhodla kárně obviněná až usnesením ze dne 8. 8. 2023, tedy 78 den po podání stížnosti. Shodně jako v předcházejících případech spatřuje v tomto jednání kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). V této věci přitom nešlo o věc mimořádně složitou, ale o bagatelní majetkovou trestnou činnost. Z tohoto důvodu kárný soud ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní. Ani zde neobstojí obhajoba kárně obviněné, že vyřizovala i další stížnosti a další věci, popř. že v jí uvedené době (tj. od 5. 6. do 12. 6. 2023, od 26. 6. do 27. 6. 2023 a od 3. 7. do 17. 7. 2023) čerpala dovolenou. K této obhajobě platí to, co již bylo opakovaně uvedeno výše.

223. Dále ze spisu vyplývá, že ustanovená obhájkyně Mgr. A. H. požádala podáním doručeným okresnímu státnímu zastupitelství dne 10. 4. 2024 o přiznání odměny za zastupování obviněného Z. K. O této žádosti rozhodla kárně obviněná až usnesením ze dne 7. 8. 2024, tedy 120 den po podání žádosti.

224. Z e–mailové komunikace mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou přitom dále plyne, že dne 5. 8. 2024 kárný navrhovatel sdělil kárné obviněné, že mu byl předložen daný spis, kde však není vyřízena odměna obhájce ze dne 10. 4. 2024. Téhož dne mu kárně obviněná sdělila, že k tomu došlo proto, že fakticky usnesení nabylo právní moci až dne 2. 7. 2024 a NSZ o tom obhájkyni vyrozumělo přípisem, že právní moc usnesení se může změnit. Na informaci kárně obviněné reagoval kárný navrhovatel dne 6. 8. 2025 s odkazem na POP č. 9/2019 tak, že to na věci nic nemění, neboť podání je nutné rovněž vyřídit ve stejné lhůtě 1 měsíce od doručení. Dále kárný navrhovatel v tomto e–mailu uvedl, že k této otázce všem státním zástupcům zasílal e–mail dne 28. 11. 2023 (zasílá jej opět), tato otázka rovněž byla projednávána na pracovní poradě. Kárný navrhovatel kárně obviněné uložil, aby obratem spis vyřídila a poté mu ho opět předložila.

225. Podle čl. 59 odst. 1 POP č. 9/2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení státní zástupce rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce, zmocněnce, nebo opatrovníka, vedl–li řízení v době, kdy obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi povinnost obhajovat nebo zastupovat skončila. Jinak vrátí návrh obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi, aniž by rozhodoval usnesením, a tento postup odůvodní.

226. Podle § 151 odst. 3 trestního řádu, v tehdy platném znění, o výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně. Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.

227. Ve vztahu k tomuto skutku neshledal kárný soud přiléhavou obhajobu kárně obviněné, že kárný navrhovatel pominul stěžejní okolnost, že poté, co byla vyznačena právní moc usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 2. 4. 2024, intervenovalo do trestního spisu Nejvyšší státní zastupitelství, které vyjádřilo pochybnosti o účinném nabytí právní moci tohoto usnesení. O této skutečnosti byla obhájkyně obviněného vyrozuměna ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Podle názoru kárně obviněné za tohoto stavu nebylo možné o žádosti obhájkyně rozhodnout dříve, ani nebyl důvod k vrácení její žádosti, neboť po novém vyznačení právní moci usnesení, o ni bylo možné rozhodnout v nezměněné podobě. S tímto názorem ovšem kárný soud nesouhlasí, a naopak musí přisvědčit, že ani popsaná intervence Nejvyššího státního zastupitelství nezbavovala kárně obviněnou povinnosti žádost vyřídit ve stanovené lhůtě v souladu s citovaným čl. 59 odst. 1 POP č. 9/2019, který i na takový případ pamatuje. Kárně obviněná tedy např. mohla návrh (žádost) vrátit obhájkyni s odůvodněním, že s ohledem na spornou otázku dané právní moci o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájkyně zatím rozhodnout nelze.

228. Kárný soud tedy shrnuje, že i ve vztahu k tomuto dílčímu skutku byla kárně obviněná nedůvodně nečinná, když žádost (návrh) obhájkyně nevyřídila ani v nejdelší dvouměsíční lhůtě dle § 151 odst. 3 trestního řádu, tj. do 10. 6. 2024, ale až dne 7. 8. 2024, tj. 58 den po uplynutí lhůty, a to teprve na základě pokynu kárného navrhovatele.

229. K nedůvodnosti obhajoby kárně obviněné týkající se čerpání dovolené a vyřizování dalších věcí se kárný soud již opakovaně vyjádřil.

230. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 22. 5. 2023 do 7. 8. 2023, tj. po dobu 77 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 70 dnů).

231. Kárný soud dále uvádí, že kárně obviněná byla v této věci v případě žádosti (návrhu) obhájkyně nečinná ode dne 10. 4. 2024 do 6. 8. 2024 a neodůvodněný průtah kárně obviněné představuje doba od 10. 6. 2024 (konec dvouměsíční lhůty od podání žádosti) do 6. 8. 2024, tj. doba 57 dnů.

232. K dílčímu skutku [11] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 151/2023 zjistil, že usnesením ze dne 22. 2. 2024, čj. KRPS–218710–97/TČ–2022–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání J. R. jako podezřelého ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v blíže nezjištěné době dne 15. 1. 2023 v době od 18.45 hodin do dne 16. 1. 2023 do 8.10 hodin na blíže uvedeném místě v Kladně v zadních prostorech prodejny Mountfield a.s. v úmyslu získat majetkový prospěch se vloupal do skladu tím způsobem, že nejprve ve spodní části rozpletl pletivový plot umístěný kolem skladu a dále modrými pákovými kleštěmi přeštípl visací zámek u dveří skladu v hodnotě dle odborného vyjádření 300 Kč, poté vnikl do skladu, který prohledal a z něho odcizil blíže uvedené věci v hodnotě dle odborného vyjádření celkem 4 000 Kč, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za obdobné jednání již v posledních třech letech odsouzen.

233. Obviněný se stížností ze dne 27. 5. 2024, která byla doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 29. 5. 2024, domáhal přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 2. 2024. Stížnost jako nedůvodnou zamítla kárně obviněná usnesením ze dne 5. 8. 2024, tj. 68 den po podání žádosti.

234. Kárný soud opakuje, že v případech přezkumu usnesení o zahájení trestního stíhání je nutné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal dané usnesení velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech; o tu se ovšem v tomto případě nejedná – jde o bagatelní majetkovou trestnou činnost). Kárně obviněná však tak v tomto případě učinila více než po dvou měsících. I v tomto případě tak kárný soud shledává na straně kárné obviněné pochybení dosahující intenzity kárného provinění. Ani zde na tomto závěru ničeho nemění obhajoba kárně obviněné, že v červnu a červenci čerpala dovolenou (stížnost napadla již na konci května).

235. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 29. 5. 2024 do 4. 8. 2024, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 60 dnů). Druhý skutek – věc původně vedená pod sp. zn. 12 Ksz 12/2024 (mimo dílčích skutků spočívajících v odložení věci)

236. K dílčímu skutku [12] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 28/2022 zjistil, že usnesením ze dne 28. 1. 2022, čj. KRPS–290424/TČ–2021–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání K. M. jako obviněné ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 trestního zákoníku, kterých se měla dopustit tím, že dne 17. 11. 2021 v 5.05 hodin na blíže specifikované pozemní komunikaci řídila osobní motorové vozidlo Audi A4, ačkoliv požila takové množství alkoholických nápojů, že koncentrace alkoholu (etanolu) v krvi obviněné v době řízení vozidla dosahovala hodnoty 2,01 g/kg a nacházela se tak ve stavu vylučujícím bezpečné řízení motorového vozidla, přičemž po celou dobu své jízdy, při rychlosti 30–50 km v hodině, jela před popelářským vozidlem, ve kterém kromě řidiče P. V. byli také H. Š. a J. M., se svým vozidlem po silnici kličkovala, kdy neustále přejížděla z pruhu do pruhu, svítila dálkovými světly, přičemž řidiči nejméně 10 vozidel jedoucích v protisměru byli nuceni na popsanou situaci reagovat troubením a rychlým zařazením ke krajnici, aby zabránili kolizi. Obviněná K. M. se stížností ze dne 11. 2. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 3. 2022, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 1. 2022, čj. KRPS–290424/TČ–2021–010371. Stížnost obviněné kárně obviněná zamítla jako nedůvodnou usnesením ze dne 18. 5. 2022, tedy 76 den po podání stížnosti.

237. I v tomto jednání spatřuje kárný soud pochybení kárně obviněné dosahující intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). V této věci přitom nešlo o věc mimořádně složitou, proto kárný soud ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.

238. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 3. 3. 2022 do 17. 5. 2022, tj. po dobu 75 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 68 dnů).

239. K dílčímu skutku [13] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 86/2022 zjistil, že usnesením ze dne 15. 3. 2022, čj. KRPS–162545–87/TČ–2021–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání J. H. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 7. 2021 v čase od 20.20. do 20.30 hodin v soukromém areálu bývalé raketové základny na blíže specifikovaném místě umožnil jako spolumajitel (který věděl o špatném technickém stavu buginy) jinému užívání nezpůsobilého vozidla, tedy řídit podomácku upravovanou buginu bez bližší identifikace, TP a pojištění, která měla technické závady, a to především na brzdovém systému, který byl dle znaleckého posudku z oboru dopravy nefunkční, přičemž řidička Š. R. jako řidička s malou praxí řízení v jeho přítomnosti při jízdě ve vozidle nezvládla řízení, dostala se do smyku, kdy bugina přestala brzdit a tuto následně přetočila na bok, poté přes střechu a skončila opětovně na boku, kdy z této při havárii vypadli její spolujezdci, tedy obviněný J. H., dále J. F., J. M., přičemž u posledních dvou osob došlo k blíže popsané těžké újmě na zdraví, obviněný a řidička vyvázli bez zranění. Obviněný J. H. se blanketní stížností ze dne 17. 3. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 22. 3. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 3. 2022, čj. KRPS–162545–87/TČ–2021–010371, přičemž uvedl, že stížnost odůvodní do 10 dnů po nahlížení do spisu, což však neučinil. Stížnost obviněné kárně obviněná zamítla jako nedůvodnou usnesením ze dne 27. 5. 2022, tedy 66 den po podání stížnosti.

240. U tohoto dílčího skutku po vyjádření účastníků u ústního jednání dne 2. 4. 2025 kárný soud upravil skutkovou větu ve vztahu k podání stížnosti na správné datum 22. 3. 2022.

241. Rovněž toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o poměrně složitou věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

242. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 22. 3. 2022 do 26. 5. 2022, tj. po dobu 65 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 51 dnů). Kárný soud ovšem v tomto případě dále zohlednil desetidenní lhůtu, kterou si obviněný vyhradil pro doplnění stížnosti. Po jejím zohlednění (odečtení) tak činí neodůvodněný průtah na straně kárně obviněné nejméně 41 dnů.

243. K dílčímu skutku [14] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 94/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 6. 5. 2022, čj. KRPS–96686–74/TČ–2022–010371, zahájil trestní stíhání J. M. jako obviněného ze spáchání pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 2. 3. 2022 v blíže uvedenou dobu v úmyslu se finančně obohatit a takto získané prostředky použít pro vlastní potřebu vstoupil do blíže popsaných prostor Ústřední vojenské nemocnice v Praze a způsobil MUDr. J. L., Ph.D. celkovou škodu 560 Kč; dále dne 10. 3. 2022 v blíže uvedenou dobu v úmyslu se finančně obohatit a takto získané prostředky použít pro vlastní potřebu, vnikl do prostor společnosti D. v Buštěhradu, na recepci násilím otevřel zámek u skříňky a způsobil škodu celkem 140 Kč. Obviněný tedy způsobil celkovou škodu na odcizení ve výši 700 Kč, přičemž se takového jednání dopustil přesto, že si byl vědom toho, že byl pro takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Obviněný J. M. se stížností ze dne 9. 5. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 30. 5. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 5. 2022, čj. KRPS–96686–74/TČ–2022–010371. O stížnosti obviněného kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 18. 8. 2022, tedy 80 den po doručení stížnosti.

244. Kárný soud opětovně konstatuje, že i toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud také zohlednil, že v tomto případě se jednalo o poměrně jednoduchou věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.

245. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 30. 5. 2022 do 17. 8. 2022, tj. po dobu 79 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 72 dnů).

246. K dílčímu skutku [15] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 131/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 19. 5. 2022, čj. KRPS–72759–36/TČ–2022–010371, zahájil trestní stíhání V. S. jako obviněného ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 17. 3. 2022 v přesně nezjištěné době v Kladně na blíže specifikovaném místě ve druhém nadzemním podlaží čtyřpodlažního domu o 6 bytových jednotkách pracoval v místnosti, kterou v bytě používá jako dílnu, s okružní pilou, načež okružní pila pro závadu elektromotoru začala hořet, následně zahořela celá místnost v bytě a z té se do zbytku bytu rozšířil hustý kouř, který se dále šířil zejména do horních pater společných prostor domu a riziko rozšíření a vzniku dalších škod na životech a zdraví osob, zvířat a majetku značně zvýšil tím, že v místnosti, ve které došlo k hoření, skladoval dvě tlakové láhve s technickými plyny, přičemž ke smrti nebo těžké újmě na zdraví osob a ke škodě velkého rozsahu nedošlo jen díky včasnému hasebnímu zásahu jednotek požární ochrany v místě vzniku požáru, odvětráním bytového domu, ze kterého bylo evakuováno 8 osob, tedy z nedbalosti způsobil obecné nebezpečí tím, že vydal lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí značné škody. Obviněný V. S. se stížností ze dne 2. 6. 2022 ve znění doplnění ze dne 1. 7. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 4. 7. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 5. 2022, čj. KRPS–72759–36/TČ–2022–010371. O stížnosti obviněného kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 12. 10. 2022, tedy 100 den po doručení stížnosti.

247. Také toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

248. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 4. 7. 2022 do 11. 10. 2022, tj. po dobu 99 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 85 dnů).

249. K dílčímu skutku [16] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 145/2022 zjistil, že usnesením ze dne 28. 6. 2022, čj. KRPS–302164–83/TČ–2021–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání fyzických osob M. K. a V. K. a právnické osoby – Technické služby Slaný, s. r. o. (dále jen „obviněná společnost“), jako obviněných ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že: I. fyzické osoby M. K. jako jednatel obviněné společnosti a V. K. jako vedoucí střediska obviněné společnosti, ačkoli se obviněná společnost na základě písemné objednávky města Slaný ze dne 16. 11. 2021 zavázala ke kácení, transportu a umístění vánočního stromu ve Slaném na Masarykově náměstí do 23. 11. 2021 dle cenové nabídky za částku 31 460 Kč bez DPH, nezajistili zpracování projektové dokumentace včetně statického výpočtu pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, kterým měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., projektová dokumentace pak měla definovat základní geometrické rozměry podpěrné konstrukce, maximální výšku stromu, limitní oslabení stromu v jeho patě pro možnost osazení do konstrukce navržené pro tento účel a způsob kotvení lan zemními kotvami; k provedení požadovaných prací obviněná společnost využila vlastní zaměstnance a zajistila subdodavatele, a to společnost A. J. s. r. o., která zajišťovala manipulaci s vánočním stromem, a dále podnikatele D. J., který jako OSVČ podniká mj. v arboristice a péči o dřeviny, který zajišťoval kácení stromu, jeho přípravu pro umístění na náměstí a připevnění ocelových lan na kmeni stromu; vánoční strom byl pokácen dne 22. 11. 2021 D. J. v soukromé zahradě, téhož dne byl instalován na Masarykově náměstí ve Slaném za spolupráce pracovníků obviněné společnosti D. J. a jeřábníka společnosti A. J., bez projektové dokumentace a odborného dozoru tím způsobem, že strom byl osazen pouze do trubky zasazené do země, nikoli do správně navržené konstrukce kotvení, nebyly použity zemní kotvy jako stavební výrobek k tomuto účelu určené, kotvící lana nebyla ověřena na působící tahové síly, dále tříbodové kotvení do země bylo provedeno nesymetricky, což bylo příčinou nerovnoměrného silového a momentového působení a zcela nedostatečného pevného kotvení v zemi; následně dne 30. 11. 2021 v 11:28 hod. za zhoršených povětrnostních podmínek došlo působením nárazového větru k vytržení jedné z kotev vánočního stromu, která byla umístěna v chybné vzdálenosti od kmene stromu a zřejmě i v důsledku nerovnoměrného ručně provedeného oslabení kmene došlo k jeho pádu na volné prostranství náměstí, přičemž v době pádu stromu se v jeho bezprostřední blízkosti pohybovalo minimálně 19 osob, a to 17 dětí z mateřské školy společně se dvěma učitelkami, pádem stromu nedošlo ke zranění osob ani ke škodě na majetku; tedy M. K. a V. K. tím, že nezajistili zpracování projektové dokumentace a statický výpočet pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, ve kterém měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a Nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., z nedbalosti způsobili obecné nebezpečí tím, že vydali lidi v nebezpečí těžké újmy na zdraví; II. obviněná společnost podle ustanovení zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jednáním svého jednatele M. K. a vedoucího střediska V. K., které se uskutečnilo v rámci její činnosti, ačkoli se na základě písemné objednávky města Slaný ze dne 16. 11. 2021 zavázala ke kácení, transportu a umístění vánočního stromu ve Slaném na Masarykově náměstí do 23. 11. 2021 dle cenové nabídky, nezajistila zpracování projektové dokumentace včetně statického výpočtu pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, kterým měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., projektová dokumentace pak měla definovat základní geometrické rozměry podpěrné konstrukce, maximální výšku stromu, limitní oslabení stromu v jeho patě pro možnost osazení do konstrukce navržené pro tento účel a způsob kotvení lan zemními kotvami; k provedení požadovaných prací obviněná společnost využila vlastní zaměstnance a zajistila subdodavatele, a to společnost A. J., která zajišťovala manipulaci s vánočním stromem, a dále podnikatele D. J., který jako OSVČ podniká mj. v arboristice a péči o dřeviny, který zajišťoval kácení stromu, jeho přípravu pro umístění na náměstí a připevnění ocelových lan na kmeni stromu; vánoční strom byl pokácen dne 22. 11. 2021 D. J. v soukromé zahradě, téhož dne byl instalován na Masarykově náměstí ve Slaném za spolupráce pracovníků obviněné společnosti D. J. a jeřábníka společnosti A. J., bez projektové dokumentace a odborného dozoru tím způsobem, že strom byl osazen pouze do trubky zasazené do země nikoli do správně navržené konstrukce kotvení, nebyly použity zemní kotvy jako stavební výrobek k tomuto účelu určené, kotvící lana nebyla ověřena na působící tahové síly, dále tříbodové kotvení do země bylo provedeno nesymetricky, což bylo příčinou nerovnoměrného silového a momentového působení a zcela nedostatečného pevného kotvení v zemi; následně dne 30. 11. 2021 v 11:28 hod. za zhoršených povětrnostních podmínek došlo působením nárazového větru k vytržení jedné z kotev vánočního stromu, která byla umístěna v chybné vzdálenosti od kmene stromu a zřejmě i v důsledku nerovnoměrného ručně provedeného oslabení kmene došlo k jeho pádu na volné prostranství náměstí, přičemž v době pádu stromu se v jeho bezprostřední blízkosti pohybovalo minimálně 19 osob, a to 17 dětí z mateřské školy společně se dvěma učitelkami, pádem stromu nedošlo ke zranění osob ani ke škodě na majetku; tedy obviněná společnost tím, že nezajistila zpracování projektové dokumentace a statický výpočet pro podpěrnou konstrukci vánočního stromu, ve kterém měla být prokázána nosná způsobilost konstrukce na zatížení dle Eurokódů a Nařízení č. 323/2017 Sb., o technických požadavcích na stavby ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., z nedbalosti způsobila obecné nebezpečí tím, že vydala lidi v nebezpečí těžké újmy na zdraví. Proti tomuto usnesení podaly obviněné osoby stížnosti. Stížnost obviněné společnosti ze dne 2. 7. 2022 a stížnost obviněného V. K. ze dne 4. 7. 2022 byly doručeny okresnímu státnímu zastupitelství dne 14. 7. 2022. Doplnění stížnosti obviněné společnosti bylo okresnímu státnímu zastupitelství doručeno dne 29. 7. 2022. Stížnost obviněného M. K. ze dne 28. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2022 byla okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně doručena dne 24. 8. 2022. O stížnostech obviněných kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 18. 11. 2022, tedy 127 den po doručení první úplné stížnosti V. K. dne 14. 7. 2022.

250. Podle názoru kárného soudu popsané jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o komplikovanější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

251. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 14. 7. 2022 do 17. 11. 2022, tj. po dobu 126 dnů. Z hlediska posouzení neodůvodněnosti této nečinnosti je ovšem situace poněkud složitější, protože první úplná stížnost byla doručena okresnímu státnímu zastupitelství již dne 14. 7. 2022, ale poté následovala další podání zbývajících obviněných osob – stížnost, doplnění stížnosti). Je logické, že účelné a hospodárné bylo rozhodnout o všech stížnostech najednou. Z tohoto důvodu je kárný soud přesvědčen, že z tohoto hlediska je zapotřebí lhůtu k vyřízení stížností počítat až ode dne doručení posledního z těchto podání, tj. ode dne 24. 8. 2022. Kárně obviněná rozhodla 86 den od uvedeného data. Nečinná tak byla od 24. 8. 2022 do vydání svého rozhodnutí 85 dnů a se zohledněním čtrnáctidenní lhůty tedy neodůvodněný průtah kárně obviněné činí nejméně 71 dnů).

252. K dílčímu skutku [17] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 274/2022 zjistil, že usnesením ze dne 14. 12. 2022, čj. KRPS–207468–43/TČ–2022–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného D. Š. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 8. 2022 v 7.35 hod. jako řidič vozidla VW Passat jedoucí ve směru od obce Srbeč k obci Pozdeň při výjezdu z pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, vlivem čehož přejel s vozidlem částečně do levé poloviny vozovky, kde následně došlo ke střetu s protijedoucím motocyklem Indian Chieftain řidiče poškozeného R. K., kterému byla způsobena blíže specifikovaná poranění a je v odstupu čtyř měsíců po dopravní nehodě podstatně a citelně omezen v běžném způsobu života v důsledku bolestí a vyloučení plnohodnotné zátěže a funkce levé dolní končetiny, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví. Obviněný D. Š. se stížností ze dne 19. 12. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 6. 1. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 12. 2022, čj. KRPS–207468–43/TČ–2022–010371. Stížnost obviněného jako nedůvodnou kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 16. 3. 2022, tedy 69 den po podání stížnosti.

253. Také toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že tuto věc lze považovat s ohledem na nutnost posouzení nehodového děje a zdravotních následků za složitější, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

254. Kárný soud uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 6. 1. 2023 do 15. 3. 2023, tj. po dobu 68 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 54 dnů).

255. K dílčímu skutku [18] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 21/23 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 25. 1. 2023, čj. KRPS–307940–84/TČ–2021–010371, zahájil trestní stíhání Mgr. T. V. a obchodní společnosti S. V. S. jako obviněných ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že Mgr. T. V. jako jednatel dané obchodní společnosti, který řídil a organizoval práce na pracovišti, a tím ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, i daná obchodní společnost v rámci své činnosti a v jejím zájmu, nejméně v době kolem 15.00 hod. dne 6. 12. 2021 ve vnitřních prostorách blíže specifikované pronajaté skladovací haly porušili povinnosti vyplývající pro ně z uzavřené nájemní smlouvy a z blíže označených zákonných předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pověřili svého zaměstnance – poškozeného M. K. při manipulaci uskladněného zboží k používání nákladního parapetního výtahu, ačkoli věděli, že k této činnosti nebyl dostatečně a v pravidelných intervalech proškolen, přičemž poškozený v přízemní stanici „0“ otevřel šachetní dveře výtahu, a to aniž by se zde kabina výtahu skutečně nacházela a prostor před ní byl dostatečně osvětlen, tak s vědomím, že se zde kabina výtahu nachází, vstoupil do výtahové šachty, což zapříčinilo jeho nekontrolovatelný pád z výšky 4,16 m na dno výtahové šachty, kdy v důsledku pádu utrpěl blíže popsaná zranění, a takto obvinění jednali, ačkoli znali rizika spojená s činnostmi, jimiž pracovníka pověřili, a u kterých mohli důvodně předpokládat, že při nedodržení technologických a bezpečnostních pracovních postupů, ohrožují závažným způsobem a fatálně zdraví a život pracovníků, k jejichž ochraně zaujali zcela lhostejný postoj, čímž byla poškozenému způsobena těžká újma na zdraví, tedy Mgr. T. H. a daná obchodní společnost, které je jednání Mgr. T. H. přičitatelné, jinému z nedbalosti způsobili těžkou újmu na zdraví proto, že porušili důležitou povinnost uloženou jim podle zákona a proto, že porušili zákony o bezpečnosti práce a o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. Obviněný Mgr. T. V. a obviněná společnost se stížnostmi ze dne 9. 2. 2022 ve znění jejich doplnění ze dne 21. 3. 2022, které byly okresnímu státnímu zastupitelství doručeny dne 17. 2. 2023 a dne 5. 4. 2023 (doplnění), domáhali přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 1. 2023, čj. KRPS–307940–84/TČ–2021–010371. O stížnostech obviněných kárně obviněná rozhodla usnesením ze dne 27. 4. 2023, tedy 22 den po doplnění stížností.

256. Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 5. 4. 2023.

257. I ve vztahu k tomuto jednání kárně obviněné kárný soud dospěl k závěru, že dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

258. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 5. 4. 2023 do 26. 4. 2023, tj. po dobu 21 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 7 dnů). Vzhledem ke krátké době neodůvodněného průtahu kárný soud zvažoval, zda vůbec tento skutek splňuje intenzitu kárného provinění a po pečlivém uvážení dovodil, že ano. Je totiž třeba zohlednit také skutečnost, že se jedná o dílčí skutek pokračujícího kárného provinění, který vypovídá o soustavnosti jednání kárně obviněné.

259. K dílčímu skutku [19] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 74/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 14. 3. 2023, čj. KRPS–313629–87/TČ–2021–010371, zahájil trestní stíhání J. N. jako obviněného ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 13. 12. 2021 okolo 7.00 hod. v Kladně na blíže specifikovaném místě neúmyslně zavinil dopravní nehodu jako řidič autobusu městské hromadné dopravy, když porušil povinnost účastníka silničního provozu dle příslušné zákonné úpravy a přehlédl chodkyni M. P. přecházející blíže označenou ulici přes vyznačený přechod pro chodce, na jejíž pohyb nestačil včas reagovat, a došlo ke střetu pravé přední části autobusu s levým bokem chodkyně, která utrpěla blíže popsaná zranění, v jejichž důsledku byla nutná její hospitalizace a dne 13. 11. 2022 v nemocničním zařízení M. P. zemřela, a to na následky zranění vzniklého v souvislosti s dopravní nehodou, tedy jinému způsobil smrt tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání a uloženou mu podle zákona. Obviněný J. N. se stížností ze dne 22. 3. 2023 ve znění doplnění ze dne 11. 4. 2023, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 13. 4. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 3. 2023, čj. KRPS–313629–87/TČ–2021–010371. Stížnost obviněného jako nedůvodnou kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 20. 6. 2022, tedy 68 den po podání stížnosti.

260. Rovněž nyní popsané jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

261. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 13. 4. 2023 do 19. 6. 2023, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 53 dnů).

262. K dílčímu skutku [20] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 90/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 17. 4. 2023, čj. KRPS–81000–76/TČ–2022–010371, zahájil trestní stíhání M. T. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 25. 3. 2022 v době kolem 19.30 hod. v objektu blíže specifikované pekárny zanedbal svou důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, tedy jako odpovědná osoba neosadil na linku L9 ochranný kryt napínacího válce, případně jiný ochranný prvek, v důsledku čehož došlo k tomu, že pracovnice blíže jmenované společnosti poškozená D. M. při provádění pravidelného úklidu pod pásovým dopravníkem, resp. pod přechodem dvou dopravníků ztratila rovnováhu a ve snaze se zachytit se jí pravá ruka dostala mezi dopravní pás a napínací válec dopravníku, kdy při snaze vyprostit pravou ruku došlo k zachycení levé ruky a specifikovanému poranění obou rukou (pažemi spadla do dopravníku), tedy z nedbalosti jinému způsobil těžkou újmu na zdraví, když porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání. Obviněný M. T. se blanketní stížností ze dne 21. 4. 2023 (obviněný uvedl, že vzhledem k tomu, že neměl dostatečnou možnost se seznámit se spisovým materiálem, případně si zvolit obhájce, vyhrazuje si lhůtu do 11. 5. 2023 pro odůvodnění stížnosti), která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 28. 4. 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 5. 2023, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 15. 5. 2023, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 17. 4. 2023, čj. KRPS–81000–76/TČ–2022–010371. Ke stížnosti obviněného kárně obviněná usnesením ze dne 29. 6. 2023 zrušila usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy 45 den po podání stížnosti.

263. Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 15. 5. 2023, jakož i v délce nečinnosti kárně obviněné do 28. 6. 2023, neboť rozhodnutí o stížnosti bylo vydáno až 29. 6. 2023.

264. I toto jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o složitější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

265. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 15. 5. 2023 do 28. 6. 2023, tj. po dobu 44 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 30 dnů).

266. K dílčímu skutku [21] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 82/2023 zjistil, že usnesením ze dne 24. 3. 2023, čj. KRPS–113191–85/TČ–2022–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněných L. H., J. H., S. V. a B. B. jako obviněných ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že L. H. a J. H. dne 30. 4. 2022 v době od 12.40 hod. do 12.45 hod. v blíže specifikovaném místě konání závodů TRUCK TRIAL v rozporu s § 2900 občanského zákoníku nedbali náležité opatrnosti k předcházení vzniku újmy na zdraví nebo životě, přičemž při návštěvě závodů TRUCK TRIAL nedostatečně zajistili bezpečnost nezl. O. D., kterého měli svěřeného od matky K. P. a při přecházení od jedné ze soutěžních sekcí k jiné soutěžní sekci, kdy si v danou dobu museli být vědomi možného pohybu speciálních soutěžních nákladních vozidel v prostoru, kde se pohybovali volně i diváci, ponechali nezl. O. D. se volně pohybovat, kdy tento se nekontrolovaně dostal do místa, kde v danou dobu projíždělo speciální soutěžní nákladní vozidlo TATRA, které řídil S. V., kdy došlo ke kolizi, a to tím způsobem, že došlo k zachycení těla nezl. O. D. pravým předním kolem první nápravy speciálního soutěžního vozidla TATRA, čímž došlo k jeho sražení pod pravé kolo druhé nápravy a následně k přejetí jeho těla koly dalších náprav, což vedlo ke vzniku zranění neslučitelných se životem a jeho následné smrti, tedy způsobili z nedbalosti jinému smrt tím, že porušili důležitou povinnost vyplývající z jejich postavení nebo jim uloženou podle zákona. Obvinění se stížnostmi doručenými okresnímu státnímu zastupitelství dne 9. 5. 2023 domáhali přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 3. 2023, čj. KRPS–113191–85/TČ–2022–010371. Stížnosti obviněných kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 28. 7. 2023, tedy 80 den po podání stížností.

267. Kárný soud dovodil, že také uvedené jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

268. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k tomuto dílčímu skutku uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 9. 5. 2023 do 27. 7. 2023, tj. po dobu 79 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 65 dnů).

269. K dílčímu skutku [22] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 173/2023 zjistil, že usnesením ze dne 28. 6. 2023, čj. KRPS–133283–173/TČ–2022–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného Mgr. Bc. T. B. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 22. 5. 2022 v blíže stanovený čas a místo neúmyslně zavinil dopravní nehodu, při které došlo k těžkému zranění řidiče motocyklu a jeho spolujedoucí a lehkému zranění další řidičky, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 13. 7. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Stížnost obviněného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 18. 9. 2023, tedy 67 den po podání stížnosti.

270. Kárný soud dovodil, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem zohlednil, že v tomto případě se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

271. Kárný soud tedy uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 13. 7. 2023 do 17. 9. 2023, tj. po dobu 66 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 52 dnů).

272. K dílčímu skutku [23] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 186/2023 zjistil, že usnesením ze dne 21. 7. 2023, čj. KRPS–188000–13/TČ–2023–010371, policejní orgán zahájil trestní stíhání obviněného M. O. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 7. 2023 v blíže stanovený čas a místo zavinil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění dalších účastníků dopravní nehody, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 28. 7. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Stížnost obviněného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 4. 10. 2023, tedy 68 den po podání stížnosti.

273. Také v tomto případě jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem i zde zohlednil, že se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

274. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 28. 7. 2023 do 3. 10. 2023, tj. po dobu 67 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 53 dnů).

275. K dílčímu skutku [24] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZT 202/2023 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 7. 8. 2023, čj. KRPS–188445–54/TČ–2023–010371, zahájil trestní stíhání obviněného S. L. jako obviněného ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 21. 7. 2023 v blíže stanovený čas a místo zavinil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění dalších účastníků dopravní nehody, tedy z nedbalosti způsobil jinému těžké ublížení na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení nebo funkce a uloženou mu podle zákona. Obviněný se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 16. 8. 2023 ve znění jejího odůvodnění doručeného okresnímu státnímu zastupitelství dne 30. 8. 2023 domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Ke stížnosti obviněného kárně obviněná usnesením datovaným dnem 16. 11. 2023, tedy 78 den po podání stížnosti.

276. Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna o odůvodnění dne 30. 8. 2023.

277. Kárný soud v této souvislosti doplňuje, že shledal dobu od vyhotovení rozhodnutí kárně obviněné (čtvrtek 16. 11. 2023) do předložení k vypravení dne 20. 11. 2023 (pondělí) za přiměřenou s ohledem na to, že v pátek 17. 11. 2023 byl státní svátek, a poté následovala sobota a neděle. Rozhodnutí tedy bylo dáno k vypravení nejbližší následující pracovní den po dni jeho vyhotovení.

278. I v tomto případě kárný soud shledal, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud ovšem i zde zohlednil, že se jednalo o náročnější věc, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty čtrnáctidenní.

279. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 30. 8. 2023 do 15. 11. 2023, tj. po dobu 77 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 63 dnů).

280. K dílčímu skutku [25] kárný soud ze spisu sp. zn. 1 ZT 6/2024 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 10. 1. 2024, čj. KRPS–294013–50/TČ–2023–010371, zahájil trestní stíhání obviněné H. P. jako obviněné ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že dne 18. 11. 2023 v blíže stanovený čas a místo při řízení svého osobního vozidla v připojovacím pruhu z nájezdu na dálnici D6, exitu 12, ve směru na Prahu, se přes průběžný pravý jízdní pruh dálnice D6 ve směru na Prahu plynule otočila do protisměru a poté v levém jízdním pruhu dálnice D6 ve směru na Prahu jela v protisměru, tedy ve směru na Karlovy Vary, přičemž přímo ohrozila a vystavila nebezpečí osádky více blíže specifikovaných vozidel, tedy svým jednáním ohrozila nejméně osm osob, při tomto jednání nedošlo ke srážce vozidel, újmám na zdraví osob ani hmotným škodám na majetku, obviněná poté dálnici D6 opustila prvním výjezdem a pokračovala dál ve své jízdě, tedy z nedbalosti způsobila obecné nebezpečí tím, že vydala lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že se dopustila nebezpečného jednání, porušila důležitou povinnost uloženou jí podle zákona. Obviněná se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 25. 4. 2024 ve znění jejího odůvodnění doručeného okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 5. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 1. 2024, čj. KRPS–294013–50/TČ–2023–010371. Usnesením ze dne 2. 7. 2024 kárně obviněná stížnost zamítla, tedy 60 den po podání stížnosti.

281. Po projednání s účastníky u ústních jednání provedl kárný soud úpravu skutkové věty v datech tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným z obsahu spisového materiálu, a to ve vztahu ke stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla doplněna dne 3. 5. 2024.

282. Kárný soud opět shledal, že jednání kárně obviněné dosahuje intenzity kárného provinění, neboť o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba rozhodovat spíše v řádu dnů (maximálně ve dvou týdnech). Kárný soud zde ovšem přihlédl k tomu, že skutkově i právně se jednalo o věc jednodušší, proto ve vztahu k lhůtě, v níž měla kárně obviněná o stížnosti rozhodnout, vycházel z lhůty sedmidenní.

283. Kárný soud tedy na základě výše uvedeného k těmto dílčím skutkům uzavírá, že kárně obviněná byla v této věci v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nečinná ode dne 3. 5. 2024 do 1. 7. 2024, tj. po dobu 59 dnů (neodůvodněný průtah obviněné tak činí nejméně 52 dnů). Shrnutí posouzení skutků týkajících se průtahů

284. Na základě uvedených skutkových zjištění a jejich právního hodnocení kárný soud závěrem zdůrazňuje, že v případě obou skutků týkajících se průtahů se nejedná na straně kárně obviněné jen o ojedinělé případy. Již dříve kárný soud konstatoval, že nelze připustit, aby některé věci byly dlouhodobě odkládány ve prospěch času na jiné věci, které jsou podle názoru státního zástupce důležitější. To by mohlo vést k naprosté libovůli při vyřizování věcí, neboť by záleželo jen na subjektivním vnímání státního zástupce, které věci jsou podle něj důležitější, a které méně (rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018–146). I s přihlédnutím k obhajobě kárně obviněné je zjevné, že se u ní jedná v podstatě o systematickou činnost, kárně obviněná má zjevně problémy s organizováním své práce. Ve všech těchto případech se přitom jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, neboť kárně obviněná věděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že jej způsobí, s tím byla srozuměna. Kárně obviněná si totiž musela být vědoma, že v mnoha jejích věcech dochází k průtahům. Tato skutečnost jí byla opakovaně v průběhu několika let, jak sama uvedla, vytýkána. Musela si být také vědoma, že její organizace práce vede k tomu, že není schopna mít přehled o všech jí vyřizovaných spisech. Kárně obviněná proto musela být srozuměna s tím, že se dopouští průtahů, porušuje své povinnosti státní zástupkyně a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. Třetí skutek – antedatované usnesení

285. K tomuto jednání (část zjištění se vztahuje též k dílčímu skutku [33]) kárný soud zjistil ze spisu sp. zn. 2 ZN 625/24, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Kladno, Obvodní oddělení Kladno – Kročehlavy, ze dne 20. 7. 2024, čj. KRPS–136928–14/TČ–2024–010311, byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 23. 5. 2024 v době od 8.00 hod. do 10:50 hod., ve městě Kladno, části Kročehlavy, v ulici Americká, soudní okres Kladno, na odstavném parkovišti pro kamiony za BČS Mol, přistoupil k okénku spolujezdce u zde zaparkovaného NA tov. zn. Volkswagen Crafter, blíže specifikované RZ, jehož výplň nezjištěným způsobem a předmětem vysklil, čímž si sjednal přístup do prostor předních sedaček na straně spolujezdce, na kterých byly položeny dva kufry s rázovými utahováky zn. Milwaukee, které následně odcizil, kdy tímto jednáním způsobil škodu v odborně ohodnocené výši 5 000 Kč poškozením a 49 800 Kč odcizením ku škodě DT SPEDITION, blíže specifikovaného IČO, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání.

286. Dle přípisu policejního orgánu ze dne 2. 9. 2024 jím byla okresnímu státnímu zastupitelství předložena stížnost proti usnesení o odložení věci podaná stěžovatelem T. D. ve věci poškozené společnosti. Policejní orgán konstatoval, že lhůta pro podání stížnosti nebyla zachována.

287. V stížnosti datované dnem 31. 7. 2024 poškozený T. D. uvedl, že usnesení o odložení věci obsahuje nesprávný údaj o tom, že kufr s nářadím se nacházel na předním sedadle vozidla. Kufry s nářadím se nacházely za předním sedadlem v nákladovém prostoru vozidla.

288. Usnesením datovaným dne 23. 8. 2024 kárně obviněná podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu jako nezákonné zrušila usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 20. 7. 2024 a podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako opožděné zamítla stížnosti T. D. a poškozené společnosti. V pokynu kanceláři k datu vydání tohoto usnesení uvedla „datum nechat“, když usnesení s pokynem vypravení předala dle razítka dne 21. 11. 2024. To potvrzuje též úřední záznam M. R., pracovnice kanceláře, ze dne 25. 11. 2024.

289. Kárně obviněná pak sepsala záznam ze dne 26. 11. 2024, v němž uvedla, že jednatel poškozené společnosti T. D. ji kontaktoval asi v průběhu října 2024 a zajímal se o vyřízení své stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci. Nesouhlasil s vyjádřením policejního orgánu ve výroku usnesení v tom smyslu, že odcizené věci se měly nacházet na předním sedadle vozidla. Na to mu kárně obviněná sdělila, že se k této trestní věci ještě nedostala, ale že tato okolnost není důvodem pro zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci, pokud je jinak výrok věcně správný. Poškozený na to sdělil, že se nikdy nevyjádřil v tom smyslu, že by kufry s nářadím byly při odcizení umístěny na předních sedadlech a v této souvislosti mu pojišťovna odmítá vyplatit pojistné plnění. Kárně obviněná poškozenému přislíbila, že pokud je jeho tvrzení pravdivé, učiní v tomto směru nápravu. Když se následně dostala ke zpracování stížnosti, zjistila, že ji poškozený podal opožděně. Z trestního spisu, resp. výpovědi poškozeného, nebylo skutečně zřejmé, kde se věci měly v době odcizení nacházet. Poškozený nebyl v tomto směru vůbec vyslechnut. Vzhledem k tomu, že usnesení policejního orgánu nebylo možné zrušit ke stížnosti poškozeného, zvolila kárně obviněná dle svých slov nesprávně postup dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, přitom rozhodnutí antedatovala, aby zachovala lhůtu ve smyslu tohoto ustanovení. Současně policejnímu orgánu uložila pokyny k doplnění prověřování a vydání nového usnesení o odložení věci. Kárně obviněná též uvedla, že správně měla stížnost poškozeného zamítnout, uložit pokyny k doplnění dokazování a k vydání nového usnesení o odložení věci.

290. Kárný soud dále zjistil ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 4. 3. 2025, že uvedeného dne policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť je dostatečně odůvodněný závěr, že T. D. a DT SPEDITRION s. r. o. (poškození ve věci sp. zn. 2 ZN 625/2024) spáchali v Kladně přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku tím, že 1. T. D. jako jednatel společnosti DT SPEDITION s. r. o. dne 22. 11. 2024 z přesně nezjištěného místa v Kladně, se záměrem neoprávněně vylákat pojistné plnění poté, co byla společnosti DT SPEDITION s. r. o. ze strany společnosti Generali Česká pojišťovna a. s. předběžně zamítnuta výplata pojistného plnění nahlášeného z pojistné smlouvy z toho důvodu, že odcizené věci byly kryté pojištěním, a to dva kufry s rázovými utahováky zn. Milwaukee, byly dle předloženého usnesení policejnímu orgánu čj. KRPS–136928/TČ–2024–010311, umístěny na předních sedačkách na místě spolujezdce, což tvoří výluku z pojištění, telefonicky kontaktoval dozorovou státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Kladně, které mimo jiné, nepravdivě sdělil, že věci neměl umístěné na předních sedačkách, přičemž dozorová státní zástupkyně informacím uvěřila a v domnění, že postup policejního orgánu byl vadný, vydala dne 19. 11. 2024 usnesení dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, jímž zrušila původně správně koncipované usnesení policejního orgánu, své rozhodnutí antedatovala na datum 23. 8. 2024 tak, aby uměle navodila stav dodržení 30 denní lhůty nezbytné pro zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci, která již fakticky uplynula, přičemž toto nezákonně vydané rozhodnutí doručil podezřelý společnosti Generali Česká pojišťovna a. s., v rámci uplatňování pojistného plnění a teprve na základě něj bylo společnosti DT SPEDITION s. r. o. obratem dne 25. 11. 2024 neoprávněně vyplaceno pojistné plnění ve výši 48 800 Kč, čímž způsobil poškozené společnosti Generali Česká pojišťovna a. s. škodu v této výši, DT SPEDITION s. r. o. je pak popsané jednání T. D. přičitatelné.

291. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 25. 5. 2024 kárný soud zjistil, že T. D. v rámci podaného vysvětlení uvedl, že dne 23. 5. 2024 před osmou hodinou ranní zaparkoval dodávku Volkswagen Crafter patřící jeho firmě DT SPEDITION, jelikož zde měl odstavený kamion, se kterým musel jet na STK, přičemž následně z místa, kde dodávku zaparkoval, odjel a po návratu z STK zpět na parkoviště kolem 10.50 hodin chtěl přesednout zpět do dodávky, ale při příchodu k ní si všiml, že má rozbité přední okénko na straně spolujezdce a všude jsou vysypané střepy. Hned zavolal na linku 158 a požádal hlídku na místo, přičemž mezitím, než hlídka přijela, pohledem zjistil, že mu chybí dva kufry s nářadím Millwaukee, ve kterých byl v každém rázový utahovák na kamiony rovněž značky Millwaukee, když tyto byly úplně nové.

292. Z e–mailu adresovaného kárným navrhovatelem jako vedoucím státním zástupcem kárně obviněné ze dne 17. 12. 2024 (15.09 hod.) plyne, že kárný navrhovatel téhož dne vrátil do „budníku“ trestní spis policejního orgánu sp. zn. KRPS–136928/TČ–2024–010311 a dozorový spis okresního státního zastupitelství, v němž došlo k nezákonnému vydání usnesení dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a současně kárně obviněné uložil, aby v dané věci obratem vyřešila situaci s policejním orgánem s tím, že zejména je nutné policejní orgán informovat o tom, že usnesení vydané kárně obviněnou je antedatované a v části týkající se § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu fakticky nicotné, neboť pro tento postup nebyla splněna základní časová podmínka, která byla ex post fiktivně vymyšlena. Kárný navrhovatel dále uvedl, že ohledně této okolnosti byl uveden v omyl policejní orgán a je třeba jej o tom prokazatelně informovat a informaci zanést do obsahu dozorového spisu. Kárný navrhovatel konstatoval, že v důsledku nezákonného rozhodnutí tedy nemohlo být zrušeno usnesení policejního orgánu, které je naopak v souladu se zákonem a podmínky pro jeho zrušení nebyly nikdy dány, neboť umístění věcí v době spáchání trestného činu nemá vliv na jinak zákonný postup a rozhodnutí policejního orgánu.

293. Z e–mailu adresovaného kárným navrhovatelem jako vedoucím státním zástupcem kárně obviněné ze dne 17. 12. 2024 (15.36 hod.) plyne, že kárný navrhovatel dodal, že „s reálným stavem je nutno prokazatelně seznámit rovněž poškozenou společnost, neboť této bylo nezákonné rozhodnutí doručováno, bezprostředně se jí dotýká a je přesvědčena, že původní rozhodnutí bylo zrušeno, když tomu tak reálně není. Jinými slovy, poškozená společnost má za to, že ve věci bude nutné vydat nové rozhodnutí, což není pravdou.“

294. Dne 8. 1. 2025 vydala kárně obviněná pod čj. 2 ZN 625/2024–12 usnesení, kterým „opravila“ datum vydání svého usnesení „ze dne 23. 8. 2024“, čj. 2 ZN 625/2024–8, na „19. 11. 2024“ a spolu s přípisem z téhož dne jej zaslala policejnímu orgánu. V uvedeném přípisu uvedla, že zasílá opravné usnesení a současně sděluje, že v souvislosti s jejím rozhodnutím, kterým byly zamítnuty stížnosti T. D. a společnosti DT SPEDITION, došlo z její strany k nesprávnému vyznačení data rozhodnutí. Náprava tohoto stavu byla učiněna připojeným opravným usnesením. Zároveň kárně obviněná sdělila, že k výroku I. opravovaného usnesení (tj. zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci – pozn. NSS) nelze přihlížet. Výrok II. opravovaného usnesení, kterým stížnosti oznamovatelů byly zamítnuty, pak zůstává neměnný. Kárně obviněná pak dále uvedla, že přesto je zcela namístě, aby skutkový stav byl doplněn, a to v rozsahu naznačeném v jejím přípisu ze dne 21. 11. 2024. Je tedy třeba znovu vyslechnout T. D. k umístění věcí v době odcizení (kde se nacházely a jakým způsobem si je pachatel zpřístupnil). T. D. ve své stížnosti napadl právě pouze výrok policejního orgánu stran umístění věcí v době jejich odcizení, přičemž tato nesprávnost mu činí potíže v souvislosti s uplatněním nároku na pojistné plnění. Přezkoumáním trestního spisu přitom bylo zjištěno, že T. D. ve své výpovědi neuvedl, že by se odcizené nářadí mělo nacházet na předních sedačkách. Ze strany kárně obviněné bylo současně uloženo založit do trestního spisu i pořízenou fotodokumentaci, která ve spisu chyběla, a která by pak doplněnou výpověď oznamovatele mohla ověřit. Kárně obviněná uvedla, že poté je namístě nově ve věci rozhodnout, přičemž okolnosti odcizení ve výroku rozhodnutí policejního orgánu je třeba uvést do souladu se zjištěným skutkovým stavem. Pro účely dalšího postupu kárně obviněná prodloužila lhůtu k prověřování do 15. 2. 2024 a k tomuto dni požádala o předložení meritorního rozhodnutí.

295. Z trestního spisu sp. zn. NCOZ–3543/TČ–2025–411100–O dále kárný soud zjistil, že odevzdáním věci k projednání Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Odboru českých zločineckých struktur, ze dne 8. 9. 2025, čj. NCOZ–3543–84/TČ–2025–411100–O, jmenovaný policejní orgán odevzdal ke kárnému projednání „jednání, kterého se dopustila Mgr. Klára Loudová […] v prostorách budovy Okresního státního zastupitelství v Kladně nacházející se na adrese […] dne 19. 11. 2024, když vykonávala dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním vedeným policejním orgánem OOP Kladno – Kročehlavy pod č. j. KRPS–136928/TČ–2024–010311, ve kterém dne 20. 7. 2024 policejní orgán OOP Kladno – Kročehlavy rozhodl usnesením o odložení věci dle ust. § 159a odst. 5 tr. řádu, proti němuž podal T. D. jako jediný jednatel společnosti DT SPEDITION s. r. o. dne 31. 7. 2024 stížnost, na což Mgr. Klára Loudová reagovala tím, že dne 19. 11. 2024 pod sp. zn. 2 ZN 625/2024 vydala usnesení, jímž dle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu zrušila předmětné usnesení policejního orgánu o odložení věci a současně zamítla i stížnost proti usnesení o odložení věci podané společností DT SPEDITION s. r. o. zastoupené T. D., přičemž na vydaném usnesení Mgr. Klára Loudová záměrně zfalšovala datum jeho vyhotovení, neboť místo skutečného data vydání 19. 11. 2024 uvedla datum 23. 8. 2024, aby tímto uměle navodila stav dodržení 30 denní zákonné lhůty stanovené ustanovením § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, která jí však fakticky uplynula, načež na základě jejího pokynu bylo předmětné usnesení dne 21. 11. 2024 příslušnou justiční pracovnicí odesláno policejnímu orgánu a poškozenému, přestože byla Mgr. Klára Loudová na chybné datum usnesení justiční pracovnicí upozorněna, na což reagovala pokynem „datum na 23. 8. 2024 na usnesení ponechat“, čímž jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně vykonávala svoji pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to konkrétně v rozporu s § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, neboť záměrným antedatováním předmětného usnesení jednala v rozporu s povinností postupovat svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů, čímž ohrozila důvěru v odborný postup státního zastupitelství.“ Policejní orgán dospěl k závěru, že jednáním kárně obviněné, která byla v době vydání předmětného usnesení úřední osobou, neboť vykonávala jí svěřené pravomoci státního zástupce, nebyla naplněna skutková podstata přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Provedeným prověřováním nebylo nikterak prokázáno, že by kárně obviněná svým jednáním jako státní zástupkyně úmyslně způsobila jinému škodu či opatřila jinému neoprávněný prospěch, avšak její jednání by mohlo vykazovat znaky kárného provinění.

296. Z obsahu trestního spisu, jakož i citovaného odevzdání věci se dále podává, že T. D., jednatel společnosti DT SPEDITION, s. r. o., v rámci podání vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu uvedl, že potom co bylo vloupání do vozidla odloženo dle § 159a odst. 5 trestního řádu a bylo mu zamítnuto pojistné plnění, podal stížnost proti usnesení. Bylo mu sděleno, že státní zástupce má jeden měsíc na rozhodnutí o stížnosti. Jelikož se přes měsíc nic nedělo, zavolal na podatelnu Okresního státního zastupitelství v Kladně, odkud byl přepojen na dozorovou státní zástupkyni, které se dotazoval na stav věci. Bylo mu sděleno, že toho má státní zástupkyně hodně a ke stížnosti se ještě nedostala. Následně jí vysvětlil vadu předmětného usnesení, na což mu státní zástupkyně sdělila, že stížnost obdržela. Dále uvedl, že po 2 až 3 měsících mu přišlo rozhodnutí státní zástupkyně s tím, že usnesení policejního orgánu ruší a že z něj skutečně není zřejmé, kde se odcizené věci nacházely. Následně usnesení zaslal na pojišťovnu. Státní zástupkyni osobně nezná.

297. Ve věci podal vysvětlení rovněž Mgr. Ondřej Němec, okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně, který prováděl jako vedoucí státní zástupce kontrolu spisu sp. zn. 2 ZN 625/2024 a zjistil evidentní nesrovnalost v usnesení kárně obviněné, která rozhodovala o stížnosti poškozeného T. D. Nesrovnalost spočívala v datu rozhodnutí, které nesedělo. Ihned začal činit úkony a zavolal si náměstka, paní M. R., kárně obviněnou a vedoucí správy Š. K. ke společnému jednání a vyřešení této otázky. Předložil kárně obviněné spis, jelikož s ní řešil průtahy v minulosti, tak měl podezření, že jde o stejný případ. Kárně obviněná sdělila, že rozhodnutí úmyslně antedatovala, že jí volal poškozený T. D., že policie rozhodla z jeho pohledu špatně. Dle jejího názoru měla policie skutečně rozhodnout špatně a přesto, že T. D. podal stížnost po lhůtě, tak se bála, že kdyby takto nerozhodla, tak by stav nemohl být změněn. Vysvětlili jí, že tato úvaha je mylná, neboť usnesení o odložení věci netvoří překážku věci rozhodnuté. Bylo evidentní, že kárně obviněná si toto vůbec neuvědomila a předem jí sdělil, že věc oznámí svému nadřízenému krajskému státnímu zástupci v Praze. Následně v dané věci podal kárný návrh. Dal kárně obviněné pokyn, aby ve věci zjednala nápravu, spis jí ponechal a vedl jej v patrnosti a snažil se být informovaný. Co se týče opravného usnesení, tak toto jej šokovalo, dělalo to na něj dojem (a stále dělá), že se kárně obviněná pouze snažila vyhnout přijetí odpovědnosti. Co se týče následného dozoru uvedeného spisu, tak tento si neatrahoval, ale některé úkony vůči policii činil sám tak, aby věc byla dobře prověřena. Úkony nečinil proto, že by kolegyni již nevěřil, ale protože chtěl kontrolovat, aby věc byla dobře odvedena. S T. D. nikdy nehovořil a nezná ho.

298. Ve věci podala vysvětlení také kárně obviněná, která uvedla, že k věci přistupovala jako ke každé jiné. T. D. nezná a nikdy jej neviděla. Stížnost nebyla schopna rozhodovat, protože v té době čerpala dovolenou, takže jí spis zůstal na stole spolu s dalšími. Ke spisu se dostala někdy v průběhu listopadu, kdy ho přezkoumala a přečetla námitky T. D., ve stížnosti nenamítal rozhodnutí, že byla věc odložena, ale nesouhlasil s výrokem policejního orgánu, protože policisté uvedli, že ty odcizené věci měly být na předních sedačkách. Podle jeho sdělení však nic takového při výslechu neuvedl, zároveň tvrdil, že mu bylo zamítnuto pojistné plnění od pojišťovny. Když se ke spisu v průběhu listopadu dostala, zjistila, že námitky T. D. jsou vlastně opodstatněné, protože ve spise nebyl žádný důkaz o tom, že věci byly skutečně na předních sedadlech. Hledala i důkaz o tom, že věci na předních sedadlech byly a hledala důkaz, o který policejní orgán svoje rozhodnutí opřel. Ve své výpovědi T. D. neuvedl konkrétní místo odcizení, chyběla fotodokumentace. Naznala proto, že by bylo vhodné, aby ten výrok daného usnesení byl uveden do souladu s objektivně zjištěným skutkovým stavem. Domnívala se, že nemůže žádnou stranu řízení poškodit. Po přezkoumání stížnosti zjistila, že byla podaná opožděně. Nezbývalo jí tedy nic jiného než stížnost zamítnout jako opožděnou, ale současně hledala cestu, jakým způsobem napravit výrok tohoto usnesení. V podstatě ji nenapadlo, že podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu může rušit z úřední povinnosti nezákonná rozhodnutí policejního orgánu jen do 30 dnů ode dne doručení, jenomže tato lhůta již uplynula, neboť byl již listopad. V daný okamžik ji nenapadlo nic jiného než to, aby své usnesení antedatovala, aby bylo vydáno v zákonné lhůtě. Přiznala, že šlo samozřejmě o chybu, nechápe své zkratkovité jednání, v ten moment jí vůbec nedošlo, že správný postup měl být, že stížnost měla jako opožděnou zamítnout a současně policejnímu orgánu dát pokyn k doplnění trestního spisu o důkazy a pokyn k vydání nového usnesení o odložení věci tak, aby byl výrok tohoto usnesení uveden do souladu se skutkovým stavem doplněným o nové důkazy. Její pochybení jí došlo, když to začala vysvětlovat okresnímu státnímu zástupci a jeho náměstkovi, došlo jí, že postupovala „pitomě“ a bylo to nešťastné. Měla stížnost zamítnout a spis nechat doplnit. Trvá na tom, že spis měl být doplněn a pokud by T. D. stížnost podal včas, tak by postupovala stejně. Snažila se věc napravit tím, že vydala opravné usnesení s tím, že šlo o administrativní pochybení a že ten výrok má být platný a je možné k němu přihlížet. Chtěla, aby policejní orgán své tvrzení opřel o nějaký důkaz. Nechápe, jakou souvislost mohlo mít její procesní rozhodnutí s výplatou pojistného plnění, jelikož pojišťovna si měla počkat na rozhodnutí policejního orgánu. Své pochybení shledává a několikrát se k němu přiznala. Co se týče T. D., tak ho nezná a hovořila s ním pouze jednou přes služební telefon. Co se týče jejího dozoru po vydání opravného usnesení, tak ani neví, jak spis dopadl, protože trvala na svém, aby policejní orgán vydal nové usnesení. Okresní státní zástupce na ní zase řval, že je všechno špatně a ten její postup je špatný a ona se s ním už nechtěla dohadovat.

299. Ve věci podala vysvětlení také M. R., administrativní pracovnice Okresního státního zastupitelství v Kladně, která uvedla, že její náplní práce je plnění pokynů kárně obviněné a psaní dokumentů. Zpravidla dostane vždy písemný pokyn, co má udělat a ona ho musí splnit. Co se týče předmětného trestního spisu, tak neví, o co šlo, ale při kontrole si všimla, že co se týče data vyhotovení, tak zde byl uveden úplný nesmysl, datum dokumentu vůbec nesedělo s aktuálním datem. Proto zavolala kárně obviněné a zeptala se jí, jestli to datum není z nějakého staršího dokumentu a bylo jí řečeno něco v tom smyslu, ať to nechá být a nevšímá si toho a ať to rozhodnutí vypraví.

300. V případě tohoto skutku se kárně obviněná ke svému pochybení opakovaně plně doznala, snažila se (chybně) napravit svou nečinnost v případě rozhodování o stížnosti poškozeného T. D.

301. Kárný soud konstatuje, že podobné jednání považoval kárný soud již v rozhodnutí ze dne 24. 8. 2022, čj. 12 Ksz 1/2022–220, za závažné porušení povinností státního zástupce dosahující intenzity kárného provinění. Kárný soud tak ve věci sp. zn. 12 Ksz 1/2022–220 uvedl, že „Toto jednání považuje soud za závažné porušení povinností kárně obviněné. […] Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží, přičemž výkon této funkce zástupce vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritou. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení. […] Kárně obviněná jednala zjevně v úmyslu, aby zakryla svou nečinnost. […] V případě důvěry širší veřejnosti kárný soud již uvedl v minulosti, není podstatné, zda o jejím jednání věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020–139, Stanislava Rybová, bod 43, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021–51, Věra Brázdová, bod 56). Informace o tom, že se kárně obviněná takto pokoušela zatajit svou nečinnost, jsou nepochybně způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v její jednání i v jiných věcech a odvozeně i v důvěru ve státní zastupitelství jako celek.“ K těmto závěrům se kárný soud v poslední době přiklonil též v rozhodnutí ze dne 29. 1. 2025, čj. 12 Ksz 1/2024–107.

302. Kárný soud tak konstatuje, že pokud kárně obviněná úmyslně antedatovala své rozhodnutí, které ve skutečnosti vydala po uplynutí zákonné lhůty pro jeho vydání, setrvala na uvedení nesprávného data i přes upozornění spolupracovnice, jedná se o velmi hrubé a závažné pochybení a důvod pro zpochybnění její morální integrity. Státní zástupkyně je garantem zákonnosti a správnosti trestního řízení. Vejde–li ve známost, že vědomě uvádí nepravdivé údaje, snižuje takové hrubé pochybení zásadním způsobem důvěru nejen v její osobu, ale i v celou soustavu státního zastupitelství (srov. rozhodnutí NSS ze dne 15. 11. 2023, čj. 12 Ksz 2/2023–232).

303. Přestože se jednalo o jednání, kdy kárně obviněná sice jednala v určitém „dobrém úmyslu“ poté, co byla kontaktována poškozeným T. D., není pochyb o tom, že konala jednoznačně protizákonně, pokud dané usnesení antedatovala se zjevným úmyslem zakrýt marné uplynutí zákonné třicetidenní lhůty ve smyslu § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu. Kárný soud pak jen podotýká, že je paradoxem, že toto antedatování bylo v podstatě zbytečné, neboť usnesení o odložení věci netvoří překážku věci rozhodnuté.

304. Uvedené ovšem nic nemění na velmi vysoké závažnosti protiprávního jednání kárně obviněné, které vedlo až k zahájení úkonů trestního řízení dle § 159 odst. 3 trestního řádu ve věci podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku (T. D. a DT SPEDITION s. r. o.) a ve věci spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (kárně obviněná).

305. Kárný soud nemá jakýchkoli pochyb o tom, že jednání kárně obviněné naplňuje všechny znaky kárného provinění ve smyslu § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, když kárně obviněná porušila svou povinnost vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce.

306. Kárný soud je současně přesvědčen, že kárně obviněná v případě tohoto skutku jednala v přímém úmyslu a musela si být vědoma toho, co činí a jaké následky její jednání může mít. Následky jejího jednání jsou přitom významné, neboť vyhotovení daného antedatovaného usnesení bylo jedním z podkladů, pro které byly dokonce zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, jak bylo již popsáno. Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu

307. K dílčímu skutku [27] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 541/2021 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 2. 11. 2021, čj. KRPS–135832–33/TČ–2021–010371, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit A. L. vůči poškozenému J. M. Poškozený J. M. se stížností ze dne 15. 11. 2021, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 1. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 2. 11. 2021, čj. KRPS–135832–33/TČ–2021–010371. Stížnost poškozeného kárně obviněná zamítla usnesením ze dne 14. 4. 2022.

308. K dílčímu skutku [28] kárný soud ze spisu sp. zn. ZN 1236/2021 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 14. 1. 2022, čj. KRPS–289636–12/TČ–2021–010314, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Poškozená Mgr. R. K. se stížností ze dne 1. 2. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 2. 2022 s poznámkou policejního orgánu, že stížnost byla podána po lhůtě, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 14. 1. 2022, čj. KRPS–289636–12/TČ–2021–010314. Stížnost pak poškozená odůvodnila podáním ze dne 16. 2. 2022, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 18. 2. 2022. Stížnost poškozené kárně obviněná zamítla pro opožděnost usnesením ze dne 11. 5. 2022.

309. K dílčímu skutku [29] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 674/2020 zjistil, že záznamem ze dne 20. 7. 2020 policejní orgán podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil na základě oznámení poškozeného S. L. úkony trestního řízení ve věci těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, neboť na podkladě zjištěných skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že dne 26. 10. 2019 v době od 14.30 hod do 17.30 hod. mohl být daný přečin spáchán neznámým pachatelem tím, že nezjištěný lékař nebo lékaři ON v Kladně mohli daného dne v uvedenou dobu nesprávným lékařským postupem a neprovedením potřebných vyšetření, chybně diagnostikovat nemoc poškozeného S. L., který byl propuštěn do domácího ošetřování, přičemž byl následně přiveden na nové ošetření přítelkyní, kdy mu bylo zjištěno krvácení do mozku a byl neprodleně transportován do ÚVN Praha, kde se podrobil neurochirurgickému zákroku a od té doby u něho přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže, čímž by lékař porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce uloženou mu podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a tímto nedbalostním jednáním mohl způsobit těžkou újmu na zdraví S. L. Usnesením ze dne 22. 3. 2022, čj. KRPS–341183/TČ–2019–010371–KL, policejní orgán věc odložil. Poškozený S. L. se poté stížností ze dne 24. 3. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 28. 3. 2022, domáhal přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci. Stížnost pak poškozený odůvodnil podáním ze dne 1. 4. 2022, které bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 5. 4. 2022. Stížnost poškozeného kárně obviněná zamítla pro nedůvodnost usnesením ze dne 10. 8. 2022.

310. K dílčímu skutku [30] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1329/2021 zjistil, že záznamem ze dne 13. 12. 2021 policejní orgán podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil úkony trestního řízení ve věci těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti při dopravní nehodě, neboť J. N. mohl být spáchán uvedený přečin tím, že dne 13. 12. 2021 v 7.00 hod v Kladně na blíže specifikovaném místě J. N. jako řidič autobusu ohrozil chodkyni M. P. přecházející blíže označenou ulici přes vyznačený přechod pro chodce a došlo ke střetu pravé přední části autobusu s levým bokem chodkyně, která byla letecky transportována s těžkým zraněním hlavy do FN Motol s mnohaměsíční dobou léčení. Poškozená H. O. (dcera následně zesnulé M. P.) se stížností ze dne 28. 4. 2022, která byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena dne 3. 5. 2022, domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 13. 4. 2022, čj. KRPS–313629–50/TČ–2021–010371–KL. K této stížnosti kárně obviněná usnesením ze dne 19. 8. 2022 zrušila usnesení policejního orgánu o odložení věci.

311. K dílčímu skutku [31] kárný soud ze spisu sp. zn. 3 ZN 1311/2022 zjistil, že záznamem ze dne 4. 11. 2022 policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, neboť je dostatečně odůvodněn závěr, že někdy na přelomu srpna a září roku 2022 mohl být neznámým pachatelem spáchán na blíže nezjištěném místě přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Policejní orgán následně usnesením ze dne 21. 6. 2023, čj. KRPS–273211–44/TČ–2022–010314, věc odložil. Poškozená H. F. se stížností doručenou Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dne 23. 6. 2023 domáhala přezkumu usnesení o odložení věci. Kárně obviněná stížnost zamítla usnesením ze dne 29. 8. 2023.

312. K dílčímu skutku [32] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 366/2022 zjistil, že policejní orgán usnesením ze dne 3. 7. 2024, čj. KRPS–81000–147/TČ–2022–01037, odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 25. 3. 2022 v 19.30 v blíže specifikované pekárně mohl zanedbat svou důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, v důsledku čehož došlo k tomu, že pracovnice – poškozená D. M. při úklidu pod pásovým dopravníkem uklouzla na podlaze, čímž ztratila rovnováhu a pažemi spadla do pásového dopravníku, následkem čehož utrpěla zranění obou horních končetin, které si vyžádalo lékařské ošetření a následnou léčbu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Poškozená D. M. se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 24. 7. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 3. 7. 2024, čj. KRPS–81000–147/TČ–2022–010371. Kárně obviněná usnesením ze dne 14. 10. 2024 stížnost jako nedůvodnou zamítla.

313. K dílčímu skutku [33] kárný soud ze spisu sp. zn. 2 ZN 625/2024 zjistil, že poškozená společnost se stížností doručenou okresnímu státnímu zastupitelství dne 3. 9. 2024 domáhala přezkoumání usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 20. 7. 2024, čj. KRPS–136928–14/TČ–2024–010311. Kárně obviněná rozhodla zrušujícím usnesením antedatovaným dnem 23. 8. 2024, kdy bylo dáno k vypravení 21. 11. 2024.

314. V případě uvedených dílčích útoků bylo kárně obviněné kladeno za vinu, že nepřezkoumala usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu ve lhůtě 30 dnů podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu.

315. Podle § 159a odst. 5 trestního řádu platí, že státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou–li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.

316. Podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci tak může učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu.

317. Přestože tedy zákon na jedné straně opravňuje státního zástupce zrušit usnesení o odložení věci pouze do 30 dnů od doručení, ustanovení § 159a odst. 5 trestního řádu výslovně předpokládá zahájení trestního stíhání, jakmile pominou důvody odložení. Nejedná se tedy o definitivní ukončení věci, ale pouze o dočasné odložení. Navíc, stejně jako jiná rozhodnutí o odložení věci podle § 159a trestního řádu, nezakládají překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) až k) trestního řádu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. 5 Tdo 1490/2007, nebo Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, komentář k § 159a).

318. Případné překročení lhůty 30 dnů dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu je tedy nežádoucí, ale zpravidla nebude mít zásadní vliv na další průběh trestního řízení, neboť bude možné znovu zahájit úkony trestního řízení, pokud i po uplynutí této lhůty státní zástupce shledá, že odložení věci nebylo na místě. Překročení této lhůty tedy zpravidla nepředstavuje naplnění skutkové podstaty kárného provinění státního zástupce podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Případné pochybení státního zástupce bude mít vliv pouze na délku trestního řízení, které se v důsledku včasného nezrušení usnesení o odložení věci může o určitou dobu prodloužit. V takovém případě bude třeba zkoumat, nakolik tento chybný postup státního zástupce trestní řízení prodloužil. (viz rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018–146).

319. V kárných návrzích týkajících se průtahů v případech stížností proti odložení věci kárný navrhovatel ani netvrdil, že by došlo k závažnějším prodloužení trestních řízení, či jinému významnému škodlivému následku. To nevyšlo najevo ani v řízení před kárným soudem.

320. Kárně obviněná přitom většinu stížností proti odložení věci zamítla (to samo o sobě napovídá, že k prodloužení trestního řízení nedošlo). Ke zrušení usnesení o odložení věci přistoupila jen u dílčích skutků [30] a [33].

321. Dílčí skutek [33] se přitom zcela vymyká, jedná se o již změněné antedatované rozhodnutí kárně obviněné, kdy však vzniklý průtah neměl sám o sobě vliv (nebyl v příčinné souvislosti) na antedatování zrušujícího rozhodnutí kárně obviněnou, popř. délku trestního řízení. Tyto škodlivé následky byly spojeny (byly v příčinné souvislosti) právě s již vypořádaným antedatováním zrušujícího rozhodnutí kárně obviněnou.

322. U dílčího skutku [30] kárně obviněná zrušila usnesení policejního orgánu o odložení věci až po více než třech měsících po doručení stížnosti. Postup kárně obviněné však sám o sobě zřejmě neměl významný vliv na délku trestního řízení, kdy se jednalo o poměrně složitou věc a ve věci byl následně vypracován dodatek ze dne 7. 11. 2022 ke znaleckému posudku z oboru doprava, odvětví doprava silniční, a znalecký posudek (prohlídka a pitva mrtvoly) ze dne 18. 1. 2023 a činěny další úkony. Osobní spis kárně obviněné, její hodnocení

323. Z osobního spisu kárně obviněné plyne, že kárně obviněná byla jmenována státní zástupkyní dne 18. 4. 2006 a přidělena k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně.

324. Rozhodnutím NSS jako kárného soudu ze dne 4. 3. 2013, čj. 12 Ksz 12/2012–76, bylo podle § 19 odst. 4 zákona o kárném řízení za použití § 14 písm. c) téhož zákona a za přiměřeného použití § 11 odst. 1 písm. j) trestního řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení zastaveno řízení proti kárně obviněné pro skutek spočívající v tom, že při vyřizování trestní věci vedené na Okresním státním zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 178/2011, ve které vykonávala dozor nad zákonností přípravného řízení trestního, poté, co byly v této věci zahájeny úkony trestního řízení dne 11. 1. 2011 provedla první prověrku stavu prověřování až dne 25. 8. 2011, a to zcela formálním způsobem a po zahájení trestního stíhání obviněných, k němuž došlo usnesením ze dne 28. 6. 2011, již ve věci žádnou prověrku neprovedla, přestože čtyři obvinění byli stíháni vazebně; nedostatečný dozor vedl k tomu, že v průběhu přípravného řízení uplynula zákonná lhůta trvání vazby pro přípravné řízení a všechny obviněné bylo nutno z vazby propustit, ačkoli se v jednom případě jednalo o recidivistu a u všech byly dány důvody vazby dle § 67 písm. c) trestního řádu, tedy obava, že budou pokračovat v páchání trestné činnosti, pro kterou byli stíháni, neboť za toto jednání byla postižena okresní státní zástupkyní dne 27. 3. 2012 udělením výtky čj. SPR 246/2012 podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství.

325. Kárně obviněná byla dále podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství postižena výtkou tehdejší okresní státní zástupkyně JUDr. N. B. ze dne 22. 5. 2013, sp. zn. SPR 364/2013, neboť kontrolou obsahu dozorového spisu sp. zn. 3 ZN 1260/2012 provedenou dne 22. 5. 2013 bylo zjištěno, že v této věci kárně obviněné dne 14. 2. 2013 předložil policejní orgán spisové materiály se žádostí o vypracování právní pomoci, na kterou kárně obviněná žádným způsobem nereagovala až do dne 21. 5. 2013, kdy provedla prověrku stavu vyšetřování (ovšem ve vztahu k obsahu spisu ze dne 14. 2. 2013, tedy nikoli aktuální) a vypracovala koncept žádosti o právní pomoc. Podle obsahu spisu policejní orgán zasílal na státní zastupitelství materiály, na které kárně obviněná žádným způsobem nereagovala. V řízení tak byly zjištěny průtahy, na kterých se značně zpožděným zpracováním žádosti o právní pomoc podílela i kárně obviněná. Kárně obviněné tedy byly vytknuty průtahy ve vyřizování žádosti policejního orgánu o mezinárodní právní pomoc a nedbalý přístup k výkonu dozoru v dané trestní věci.

326. Okresní státní zástupkyně pak kárně obviněné výtkou ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. SPR 205/214, vytkla závady a průtahy zjištěné při výkonu dozoru v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 232/2013, které jsou ve výtce podrobně popsány.

327. Další výtka byla kárně obviněné udělena okresní státní zástupkyní dne 10. 11. 2014 pod sp. zn. SPR 702/2014, když v trestní věci vedené pod sp. zn. ZK 772/2014, kde u hlavního líčení dne 31. 10. 2014 soud dovodil, že nebylo prokázáno, že by se obviněný dopustil trestných činů, věc posoudil jako přestupek a postoupil ji k projednání správnímu orgánu, kárně obviněná jako státní zástupkyně, která se tohoto hlavního líčení zúčastnila, se po vyhlášení rozhodnutí soudu nevyjádřila k opravnému prostředku a teprve dne 3. 11. 2014 vyhotovila vyjádření, že se závěrem soudu souhlasí a spis předložila okresní státní zástupkyni až dne 4. 11. 2014, tedy po uplynutí lhůty k podání stížnosti proti rozhodnutí soudu. Dále okresní státní zástupkyně podrobně popsala pochybení kárně obviněné z hlediska hodnocení skutkového stavu věci, jakož i nedostatečné vyplnění záznamu o účasti státního zástupce u hlavního líčení kárně obviněnou. Okresní státní zástupkyně shrnula, že opožděným předložením spisu okresní státní zástupkyni až čtvrtý den po hlavním líčení, ač mají být předkládány bezprostředně po rozhodnutí soudu, kárně obviněná zmařila možnost napravit zjevně nezákonné rozhodnutí soudu, které bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Zároveň kárně obviněnou upozornila, že budou–li se závady v její práci opakovat, bude podán návrh na kárné řízení.

328. Podle Hodnocení státního zástupce za období od 19. 4. 2016 do 31. 12. 2019 zpracovaného dne 11. 12. 2019 okresní státní zástupkyní JUDr. B. kárně obviněná funkci státní zástupkyně v tomto období vykonávala bez závad, neprojevovala však pro ni zvláštní zaujetí. Problémy se vyskytovaly pouze v počátcích její praxe, kdy jí byly ukládány výtky, které vedly až ke kárnému řízení. Poté došlo k výraznému zlepšení a v současné době se problémy v její práci nevyskytovaly. Policejní orgány ovšem poukazovaly na určitou ležérnost k plnění pracovních povinností, pokud měla kárně obviněná nařízenu dosažitelnost. Kárně obviněná se k tomuto pracovnímu hodnocení vyjádřila dne 30. 1. 2020 tak, že s okresní státní zástupkyní přicházela do styku velmi zřídka, takže jí není zcela jasné, jak by měla své nadšení pro profesi státní zástupkyně projevovat a nechápe, v čem spočívá její „ležérnost“, když nezaznamenala výhrady ze strany policejních orgánů ke své práci. Jinak byla se svým hodnocením známkou „prospěla“ v zásadě spokojena.

329. Dne 10. 8. 2021 byla kárně obviněné uložena výtka kárným navrhovatelem, a to pro jednání kárně obviněné spočívající v tom, že jako státní zástupkyně v trestní věci vedené u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 326/2020 způsobila na majetku České republiky škodu ve výši 3 583 Kč tím, že dne 10. 5. 2021 zadala tlumočnici požadavek na kompletní překlad evropského vyšetřovacího příkazu do německého jazyka, přestože si měla být vědoma skutečnosti, že tento dokument je v německém jazyku volně dostupný na extranetu státního zastupitelství.

330. Dále dne 24. 8. 2023 byla kárně obviněné uložena výtka kárným navrhovatelem, a to pro jednání kárně obviněné spočívající v tom, že jako státní zástupkyně okresního státního zastupitelství v rámci výkonu dozoru v trestní věci vedené u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 109/2021 v rozporu s § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství stanovujícím, že státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly, postupovat svědomitě, odborně, odpovědně a bez zbytečných průtahů, jednak dne 3. 12. 2021 namísto vrácení spisového materiálu policejnímu orgánu a činění kroků ke skončení vyšetřování, nesprávně postoupila kompletní originál spisového materiálu soudu, společně s návrhem na bezplatnou obhajobu obviněného, přestože takovýto návrh má být dle § 33 odst. 3 trestního řádu předložen toliko s přílohami prokazujícími jeho důvodnost o nemožnosti hrazení nákladů obhajoby obviněným, přičemž tímto krokem policejnímu orgánu znemožnila provádět další úkony, na což byla policejním orgánem dne 6. 12. 2021 upozorněna, přesto však nečinila žádné kroky směřující k nápravě tohoto závadného stavu a spisový materiál vrátila policejnímu orgánu až dne 14. 4. 2022, čímž způsobila v období od 3. 12. 2021 do dne 14. 4. 2022 nedůvodné průtahy v rámci vyšetřování a jednak v období od 15. 4. 2022 do dne 12. 12. 2022, kdy policejní orgán předložil návrh na podání obžaloby, neprovedla v rozporu s § 167 odst. 3 trestního řádu prověrku postupu policejního orgánu.

331. Podle pracovního hodnocení kárně obviněné vyhotoveného nynějším okresním státním zástupcem (kárným navrhovatelem) dne 24. 9. 2024 za období od 1. 1. 2020 do 24. 9. 2024 nemá okresní státní zástupce ke kárně obviněné výhrady, pokud se jedná o pracovní výkony ve smyslu množství odvedené práce v rámci přidělené agendy. Kladně však nelze hodnotit způsob provádění práce a zejména délku vyřizování i jednodušších úkonů. Zcela zásadním nedostatkem je absence schopnosti řádné organizace práce a správného určení pracovních priorit, v důsledku čehož jsou porušovány zákonné lhůty trestního řízení, vznikají nedůvodné průtahy, a to i v situacích, kdy je naopak třeba okamžité reakce (rozhodování o zadržení osoby, zajištění majetku), jak o tom svědčí i podané kárné návrhy.

332. Kárný navrhovatel též poukázal na to, že ani v průběhu kárného řízení kárně obviněná svůj přístup nezměnila a k tomu předložil podstatný obsah následujících spisů.

333. Ze spisu sp. zn. 2 ZT 283/2024 kárný soud zjistil, že dne 25. 10. 2024 byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu ze dne 26. 9. 2024, čj. KRPS–25010–40/TČ–2024–010371–KL, jímž bylo zahájeno trestní stíhání D. K. jako obviněného ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. O stížnosti kárně obviněná rozhodla až usnesením ze dne 19. 12. 2024.

334. Ze spisu sp. zn. 1 ZT 279/2024 kárný soud zjistil, že dne 2. 1. 2025 byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu ze dne 25. 11. 2024, čj. KRPS–361–53/TČ–2024–010371–KL, jímž bylo zahájeno trestní stíhání F. K. jako obviněného ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 trestního zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. O stížnosti kárně obviněná rozhodla až usnesením ze dne 14. 2. 2025, které bylo dáno k vypravení dne 17. 2. 2025.

335. Ze spisu sp. zn. 2 ZN 815/2024 kárný soud zjistil, že dne 13. 11. 2024 byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena stížnost poškozeného S. Z. proti usnesení policejního orgánu ze dne 1. 11. 2024, čj. KRPS–169600–22/TČ–2024–010371–KL, kterým byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. O stížnosti, která byla doplněna 18. 11. 2024, rozhodla kárně obviněná až dne 16. 1. 2025.

336. Je ovšem vhodné podotknout, že ve věci sp. zn. 2 ZN 815/2024 se jedná o stížnost proti usnesení o odložení věci policejním orgánem, kde nedodržení zákonné lhůty k rozhodnutí o stížnosti zpravidla nepředstavuje naplnění skutkové podstaty kárného provinění státního zástupce podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jak již bylo rozvedeno. Kárný soud ovšem zdůrazňuje, že tyto věci nejsou předmětem žádného z kárných návrhů.

337. Z hlediska dokazování pak kárný soud uzavírá, že k jednotlivým skutkům, osobě kárně obviněné a k dalším skutečnostem významným pro rozhodnutí ve věci samé pak další důkazy kárný soud neprováděl a nečinil další skutková zjištění z důkazů provedených, neboť pro rozhodnutí ve věci by to bylo již nadbytečné. Skutkový stav byl zjištěn v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Uložení kárného opatření

338. Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný soud přihlédl k závažnosti všech kárných provinění, způsobu jejich spáchání a následkům, jakož i k osobě kárně obviněné.

339. V rámci svých úvah kárný soud rovněž s ohledem na to, že se v dané věci jedná o tři skutky vycházel z rozhodnutí ze dne 19. 2. 2020, čj. 12 Ksz 10/2019–127, v němž NSS jako kárný soud dovodil: „Ačkoliv trestní zákoník není možné aplikovat přímo, neznamená to, že by nemohly být užity určité principy z něj vyplývající. Kárný senát si je vědom, že kárné řízení ve věcech soudců a státních zástupců není řízením o trestním obvinění ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale řízením disciplinárním a náleží tedy do civilní větve čl. 6 citované úmluvy. Důvodem je mj. i to, že za porušení povinností může být uložena pouze sankce měnící podmínky právního vztahu mezi kárně obviněným a státem či tento právní vztah ukončující a nejde tedy z povahy věci o sankce trestní, nýbrž disciplinární (viz body 45. až 55. nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09, ve věci návrhu na zrušení ustanovení o nepřípustnosti odvolání v kárném řízení). Disciplinární delikty jsou pak součástí správního trestání (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, čj. 2 As 34/2006 – 73, č. 1546/2008 Sb. NSS nebo bod 65 usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2015, čj. 4 Afs 210/2014–57). I u souběhu správních deliktů judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že se uplatní absorpční zásada, i v těch případech, kdy to zákonná úprava výslovně nestanoví (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2005, čj. 6 As 57/2004 – 54, č. 772/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 31. 10. 2008, čj. 5 Afs 9/2008 – 328, č. 1767/2009 Sb. NSS). Lze ostatně vyjít i jen z relativně jednoduché úvahy, že pachatel by neměl být potrestán odlišně, ať je s ním vedeno jedno řízení nebo několik řízení, neboť jde o okolnost zpravidla na něm nezávislou. To se tedy týká, jak pokračujícího kárného provinění, tak i souběhu kárných provinění.

340. Pokud se jedná o závažnost kárných provinění, tak ji u všech třech skutků kárný senát považoval za poměrně vysokou. Ve všech třech případech se jednalo o skutky s úmyslnou formou zavinění.

341. Pokud se jedná o první kárné provinění, jednotlivé dílčí skutky ve srovnání s jinými kárnými proviněními státních zástupců sice dosahují relativně běžných průtahů, avšak těchto dílčích skutků je poměrně mnoho, dá se dokonce hovořit o určité systematičnosti. Obdobné platí také pro druhé kárné provinění, které rovněž spočívá v průtazích.

342. Kárný senát však za velmi závažný považoval především třetí skutek. Jak již rozvedl výše, státní zástupce musí disponovat nezpochybnitelnou morální integritou, přičemž důvěra v státního zástupce a státní zastupitelství jako celek je nepochybně velmi významnou hodnotou, kterou je třeba chránit se zvýšenou měrou. Nedůvěra ve státní zástupce je jistě schopna ovlivnit důvěru občanů v právní stát jako takový. Morální integrita státního zástupce je klíčová pro výkon jeho funkce. Státní zástupce dohlíží na zákonnost přípravného řízení a má klíčové místo v řízení před soudem. Svou funkci musí vykonávat nestranně. To vše je schopna zajistit jen osoba s morální integritou. Její významné narušení může vést i k závěru, že není schopna funkci státního zástupce vykonávat.

343. Jedná–li se o osobu kárně obviněné, lze označit její výkon funkce spíše jako průměrný. V případě kárně obviněné se přitom jedná o první kárné provinění (rozhodnutím NSS jako kárného soudu ze dne 4. 3. 2013, čj. 12 Ksz 12/2012–76, bylo kárné řízení proti kárně obviněné zastaveno). Kárně obviněné byly v posledních 5 letech (§ 24 zákona o kárném řízení) uloženy výtky ve dnech 10. 8. 2021 a 24. 8. 2023, přičemž výtka ze dne 10. 8. 2021 nesouvisí s průtahy v řízení (resp. falšováním listin), ale s nesprávným postupem při překladu dokumentu.

344. Při hodnocení osoby kárně obviněné lze v omezené míře zohlednit již zahlazená rozhodnutí a výtky, které jí byly dříve uloženy. Jak totiž dovodil NSS v rozhodnutí ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020–49, i pokud se ohledně dřívějšího kárného provinění na kárně obviněného hledí jako by nebyl pro kárné provinění stíhán (§ 24 zákona o kárném řízení), skutek, který byl předmětem posuzování v zahlazeném rozhodnutí, lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněné(ho), a to při zvážení všech okolností, zejména doby, která od jeho spáchání uběhla. Takové výtky byly kárně obviněné uloženy již před více než 10 lety ve dnech 27. 3. 2012, 19. 3. 2014 a dne 10. 11. 2014. Časový odstup od uložení těchto výtek je tedy více než značný a při hodnocení osoby kárně obviněné je tak v nynější věci prakticky zohlednit nelze.

345. V nyní posuzované věci přitom s ohledem na závažnost kárných provinění není podle kárného soudu dostačující jen projednání kárných návrhů, anebo uložení výtky. Na druhou stranu nepovažoval kárný soud za nezbytné přes vysokou závažnost kárných provinění (zejména třetího kárného provinění) uložit nejpřísnější kárné opatření spočívající v odvolání z funkce státního zástupce. Způsobené průtahy v řízení nebyly extrémní (kárný soud se zabýval i mnohem delšími průtahy). Za velmi závažné a zcela zásadní považoval kárný soud třetí kárné provinění, avšak přesto nelze přehlédnout, že se jednalo o jednorázové selhání kárně obviněné, která k němu získala i určitý sebekritický náhled.

346. Kárný navrhovatel ve svém návrhu na uložení kárného opatření a jeho výměry odkázal na rozhodnutí NSS ze dne 18. 1. 2023, čj. 12 Ksz 2/2022–115 (D. K.). V této věci kárný soud uložil kárně obviněné kárné opatření spočívající ve snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců, když ji uznal vinnou tím, že vyhotovila nepravdivý protokol o podání trestního oznámení, v němž také zfalšovala podpisy oznamovatele a zapisovatelky. Tento zfalšovaný protokol poté nechala zaevidovat do rejstříku ZN a předat takto zaevidovanou věc vedoucímu státnímu zástupci k přidělení věci k vyřízení konkrétnímu státnímu zástupci. V této věci skutečně kárný soud zvažoval i uložení nejpřísnějšího kárného opatření spočívajícího v odvolání z funkce státního zástupce ve smyslu § 30 odst. 1 písm. e) zákona o státním zastupitelství, protože vysoce nečestné a společensky škodlivé jednání kárně obviněné odůvodňuje uložení i tohoto kárného opatření. K jeho uložení ovšem nakonec nepřistoupil, neboť v řízení nevyšlo najevo, že by v důsledku jednání kárně obviněné byl zmařen některý úkon orgánů činných v trestním řízení, který by mohl ovlivnit jejich další postup v trestním řízení, oznamovatel podal trestní oznámení znovu a žádost o přezkum postupu policejního orgánu pak byla vyřízena 1. náměstkyní okresního státního zástupce. Následky jednání kárně obviněné proto nebyly nezvratné. Druhým důvodem pak bylo to, že kárně obviněné dnem 31. 12. 2023 zaniká funkce státního zástupce z důvodu dosažení věku 70 let, přičemž po celou dobu výkonu své funkce ji vykonávala řádně, byla hodnocena kladně a nebyla kárně postižena.

347. Podle názoru kárného soudu se však nynější věc od právě citovaného rozhodnutí do jisté míry liší intenzitou protiprávního jednání. Podle názoru kárného soudu je při úvahách o druhu a výměře kárného opatření v daném směru (povaze kárného provinění) spíše přiléhavější rozhodnutí NSS ze dne 15. 11. 2023, čj. 12 Ksz 2/2023–216 (L. D.), kdy byla kárně obviněná státní zástupkyně uznána vinnou průtahy, jakož i tím, že ve dvou věcech vytvořila záznam nadepsaný jako „dodatek k zápisu o prověrce vykonané dne 8. 12. 2022“, na kterém nepravdivě uvedla, že pochybení při ukládání výchovného opatření telefonicky projednala s odpovědnou pracovnicí výchovného zařízení. V dokumentu nazvaném „záznam o prověrce ze dne 6. 3. 2023“ znovu potvrdila, že pochybení dne 18. 1. 2023 telefonicky projednala s ředitelkou Dětského domova Mgr. D. K., přestože se telefonát neuskutečnil. Ve věci sp. zn. 12 Ksz 2/2023 pak bylo kárně obviněné uloženo kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 15 měsíců. I v této věci kárný soud dovodil, že nebylo na místě uložit nejpřísnější kárné opatření, tj. odvolání z funkce státního zástupce. Dále kárný soud v této věci, přestože se jednalo o druhé kárné provinění, konstatoval, že způsobené průtahy v řízení byly významné, ale nebyly extrémní, neboť kárný senát se zabýval i delšími průtahy ve více věcech. Ve věci sp. zn. 12 Ksz 2/2023 se jednalo o výjimečný průtah v délce přes 1 rok, jinak v řádu měsíců, byť na druhou stranu také u urgentních úkonů. Za značně závažné (závažnější než průtahy samotné) považoval kárný senát druhé kárné provinění (popsané falšování), v tomto ohledu se však jednalo o jednorázové selhání kárně obviněné (byť ve dvou podobných případech). Kárný soud proto uložil jako kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 15 měsíců [maximálně bylo v tomto případě recidivy možné podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství uložit snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 2 let]. Kárný soud uvedl, že se nejedná „o opatření na maximální hranici, ale i tak je velmi významné. Kdyby se jednalo o běžnou sazbu, nikoliv o recidivu, odpovídalo by snížení platu o 30 % na 7,5 měsíce“. Přitom kárný soud neopomenul zdůraznit své přesvědčení o tom, že kárně obviněná projevila nulovou sebereflexi, veškeré skutky se snažila bagatelizovat, když se vyjadřovala tak, že jsou to jednání nezávažná a bez škodlivých následků. Ani u jednoho z vytýkaných skutků neprojevila lítost v tom smyslu, že by to bylo pochybení, které by mohlo snižovat vážnost výkonu funkce státní zástupkyně, nad kterým by se proto měla v tomto ohledu zamyslet.

348. V nynější věci kárný soud konstatuje, že kárně obviněná se (obdobně jako státní zástupkyně ve věci sp. zn. 12 Ksz 2/2023) dopustila více skutků, z toho dva skutky představují způsobené průtahy a jeden (nejzávažnější) popsané antedatování usnesení. Obdobně v případě průtahů se jedná o průtahy většinou významné, ale nikoliv extrémní, byť i u některých urgentních úkonů. Kárný soud již rozvedl, že tyto průtahy jsou v prvé řadě způsobeny nevhodnou organizací práce kárně obviněnou. Kárně obviněná totiž jinak dosahuje stabilních výkonů srovnatelných s ostatními státními zástupci a ani kárný navrhovatel ji v otázce výkonnosti ničeho nevytýká. Obhajobu kárně obviněné přitom nelze bez dalšího označit jako bagatelizaci vzniklých průtahů. Kárně obviněná se hájila relativně věcně poukazem na množství nápadu věcí a jejich druh, byť této obhajobě kárný soud nepřisvědčil. V případě antedatování se pak kárně obviněná k tomuto skutku od počátku kárného řízení doznávala, byť pochybovala o tom, zda její jednání dosahuje intenzity kárného provinění. To ponechala na úvaze kárného soudu. Na stranu druhou ovšem nelze přehlédnout, že i s porovnáním s věcí sp. zn. 12 Ksz 2/2023 je na straně kárně obviněné množství způsobených průtahů opravdu značné, jakož i to, že i po zahájení řízení se tato situace ve dvou případech opakovala (trestní věci sp. zn. 1 ZT 279/2024 a sp. zn. 2 ZT 283/2024).

349. Na základě výše uvedených důvodů tedy NSS jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o kárném řízení uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustila skutky uvedenými ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění jí uložil podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 10 měsíců.