13 Kss 9/2017

Rubrum

13 Kss 9/2017 - 29 USNESENÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele: ministr spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti kárně obviněným: 1) Mgr. K. H., 2) JUDr. O. Ř., 3) Mgr. Ing. D. B., soudci Vrchního soudu v Praze, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 4. 12. 2017, v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2018, takto:

Výrok

Řízení o kárném návrhu s e podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, z a s t a v u j e .

Odůvodnění

1. Ministr spravedlnosti, jakožto kárný navrhovatel aktivně legitimovaný podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), podal dne 6. 12. 2017 k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudcům Vrchního soudu v Praze 1) Mgr. K. H., 2) JUDr. O. Ř. a 3) Mgr. Ing. D. B.. Kárný návrh byl doručen do datové schránky kárného soudu dne 6. 12. 2017. Navrhovatel v kárném návrhu vytýkal kárně obviněným jednání spočívající v tom, že „při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu a soudců v řízení vedeném pod sp. zn. 14 Cmo 97/2016 jednak porušili jednoznačné znění aplikované právní normy, jednak odmítli akceptovat a aplikovat jednotnou a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu bez toho, že by svůj právní názor podepřeli komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací, v důsledku čehož rozhodli usnesením ze dne 26. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 97/2016 – 806, tak, že potvrdili usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK, Fj 71926/2015/KSHK, o zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném tímto soudem v oddílu B, vložce číslo 1935, spočívajících ve výmazu předsedy a členů představenstva společnosti TREVOS, a. s. (dále jen „společnost“), v zápisu nového předsedy představenstva společnosti a jeho členů a v zápisu jediného akcionáře společnosti, aniž se v odůvodnění meritorně zabývali tvrzenou zdánlivostí smluv o převodu akcií společnosti a tvrzením, že usnesení valné hromady společnosti a rozhodnutí jediného akcionáře nebyla ve skutečnosti vůbec přijata a že související listiny byly 13 Kss 9/2017 zfalšovány“. Uvedeným jednáním se dle navrhovatele kárně obvinění dopustili zaviněného porušení povinností soudce, čímž ohrozili důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů a tím spáchali kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.

2. V odůvodnění kárného návrhu navrhovatel uvedl, že se „o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, dozvěděl z e-mailu společnosti TREVOS, a.s. (dále jen „společnost“) dne 29. 5. 2017, od tohoto data je proto nutno odvozovat běh subjektivní šestiměsíční lhůty pro podání kárného návrhu“.

3. Kárný senát se tedy zabýval nejprve tím, zda jsou v dané věci splněny veškeré podmínky pro věcné projednání kárného návrhu.

4. Jednou z obligatorních podmínek je dodržení subjektivní i objektivní lhůty k podání návrhu kárným navrhovatelem. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. „[n]ávrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let od spáchání kárného provinění“.

5. Na neveřejném zasedání, konaném dne 28. 2. 2018, dospěl kárný senát po prostudování kárného návrhu a jeho příloh (e-mail společnosti TREVOS, a.s., ze dne 29. 5. 2017; usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK, Fj 71926/2015/KSHK; usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 97/2016 – 806; a odvolání společnosti TREVOS, a.s., ze dne 4. 1. 2016 proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK, Fj 71926/2015/KSHK) k závěru, že návrh na zahájení kárného řízení byl navrhovatelem podán až po uplynutí uvedené šestiměsíční subjektivní lhůty.

6. Vzhledem k datu podání kárného návrhu (6. 12. 2017) by šestiměsíční subjektivní lhůta mohla být dodržena pouze tehdy, pokud by se navrhovatel o skutečnostech týkajících se tvrzeného kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, dozvěděl ne dříve než 6. 6. 2017. Ze samotného tvrzení kárného navrhovatele, s nímž koresponduje předložená e-mailová zpráva společnosti TREVOS, a.s., ze dne 29. 5. 2017, ovšem vyplývá, že se kárný navrhovatel o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu dozvěděl již dne 29. 5. 2017.

7. Lze tak uzavřít, že s ohledem na uvedené skutečnosti byl návrh na zahájení kárného řízení podán dne 6. 12. 2017 až po uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. a jde tedy o návrh opožděný.

8. Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět.

9. Vzhledem k tomu, že v dané věci byl kárný návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o rozhodných skutečnostech týkajících se tvrzeného kárného provinění, kárný senát kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu zastavil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. února 2018 JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. předseda kárného senátu