16 Kss 2/2022

Rubrum

16 Kss 2/2022 - 44 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Jana Svatoně CSc., ve věci kárného navrhovatele předsedy Obvodního soudu pro Prahu 2, Mgr. Libora Zhřívala proti kárně obviněné Mgr. Kateřině Mlčochové, soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 28. 4. 2022 takto:

Výrok

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření která byla uzavřena v Praze dne 26. 4. 2022 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Obvodního soudu pro Prahu 2, Mgr. Liborem Zhřívalem a kárně obviněnou soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 2 Mgr. Kateřinou Mlčochovou a Mgr. Kateřina Mlčochová nar. X soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 je vinna podle § 19 odst. 1 kárného zákona že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 40/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 22. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 20. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 20. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 59 dnů, 16 Kss 2/2022 47 C 68/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 9. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 7. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 7. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 59 dnů, 47 C 50/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 25. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 23. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 23. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 59 dnů, 47 C 10/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 7. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 5. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 5. 8. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 59 dnů, 23 C 264/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 20. 8. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 10. 11. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 10. 11. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 50 dnů, 23 C 108/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 18. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla opětovně prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 16. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu opakovaně prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 16. 8. 2021, po uplynutí lhůty k jeho vypravení prodloužené místopředsedkyní soudu do 30. 6. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 46 dnů, 31 C 11/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 12. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla opětovně prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení lhůty až do 10. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu opakovaně prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 10. 8. 2021, po uplynutí lhůty k jeho vypravení prodloužené místopředsedkyní soudu do 30. 6. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 40 dnů, tedy pokračování 16 Kss 2/2022 - 45 zaviněně porušila povinnost vyhotovit rozsudek nejpozději do třiceti dnů ode dne vyhlášení a učinit potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou podle § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, povinnost rozhodovat bez průtahů podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, a povinnost vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů podle § 80 odst. 1 téhož zákona, čímž spáchala kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a za to se jí ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření snížení platu o 20% na dobu 9 měsíců.

Odůvodnění

1. Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2, Mgr. Kateřiny Mlčochové, ze dne 28. 4. 2022. V tomto návrhu bylo kárně obviněné vytýkáno, že jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 nedodržela v celkem sedmi (ve výroku rozhodnutí specifikovaných) případech lhůtu pro odeslání stejnopisu vyhotovení rozsudku účastníkům dle § 158 odst. 4 o. s. ř. přestože jí byla tato lhůta ve dvou případech předtím místopředsedkyní soudu prodloužena. Rovněž jí bylo vytýkáno, že ve všech shora uvedených případech dala pokyn rejstříkové vedoucí, aby v informačním systému pro soudy (dále jen „ISAS“) vyznačila prodloužení lhůty pro vyhotovení a vypravení rozsudku, aniž byla lhůta předsedou soudu prodloužena.

2. Spolu s podaným návrhem byl kárnému senátu předložen dokument s názvem „Dohoda o vině a kárném opatření“ ze dne 26. 4. 2022. Obsahuje dohodu uzavřenou mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou týkající se skutků spočívajících v tom, že kárně obviněná jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 zavinila ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeným jednáním neodůvodněné průtahy a vědomě porušila své povinnosti vyplývající z § 158 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 79 odst. 1 a § 80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Kárně obviněná a kárný navrhovatel shodně prohlásili, že se skutek stal a je kárným proviněním na základě § 87 zákona o soudech a soudcích. 16 Kss 2/2022

3. Za tyto skutky navrhl kárný navrhovatel, ve shodě s kárně obviněnou a se zohledněním judikatury kárných senátů v obdobných věcech, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 9 měsíců.

4. Při jednání dne 21. 6. 2022 kárný senát posoudil předloženou dohodu o vině a kárném opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování se provádět nebude (§ 314q odst. 5 trestního řádu). Kárný senát se zaměřil na posouzení, zda je dohoda správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého kárného opatření.

5. Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda byl návrh podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že objektivní i subjektivní lhůta byly v daném případě dodrženy. Nedodržení lhůt k vyhotovení a vypravení rozsudků, jakož i udělování pokynů rejstříkové vedoucí k vyznačení prodloužení této lhůty se časově váže k období od počátku května 2021 do budoucna. Kárný návrh byl podán v dubnu 2022. Nemůže být proto pochyb o dodržení tříleté objektivní lhůty. Pokud jde o šestiměsíční subjektivní lhůtu, kárný navrhovatel v návrhu poukázal na to, že kárně obviněná požádala dne 8. 11. 2021 o prodloužení lhůty dle § 158 odst. 4 o. s. ř. ve věci sp. zn. 23 C 264/2019 s tím, že žádala o zpětné prodloužení ke dni 20. 9. 2021 a téhož dne sdělila, že nedisponuje schválenou žádostí o prodloužení lhůty v dalších šesti jí projednávaných věcech. Následně byl vyžádán od dozorčí úřednice seznam všech prodloužených rozhodnutí kárně obviněné vyhlášených v průběhu roku 2021, byla provedena kontrola spisů uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí a zjištěna specifikovaná pochybení. Kárně obviněná nečinila tyto skutkové okolnosti uvedené v kárném návrhu spornými a nejsou v rozporu ani s podklady, které ke kárnému návrhu připojil kárný navrhovatel. Kárný návrh byl podán dne 28. 4. 2022, tedy ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se kárný navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Lze jen zmínit, že v zápisu o ústním projednání ze dne 21. 10. 2021 sp. zn. 40 Spr 7051/2021 nejsou uvedena žádná konkréta svědčící tomu, že by měl kárný navrhovatel, byť dosud neucelené, informace o následně zjištěných pochybeních kárně obviněné v konkrétních řízeních. Předmětem ústního projednání bylo obecné upozornění kárně obviněné na dodržování rozsudkové kázně a zejména na nepřípustnost pokynů adresovaných vedoucí kanceláře k vyznačení vypravení rozhodnutí v systému ISAS ještě předtím, že se tak fakticky stalo.

6. V souzené věci došlo k souběhu dvou kárných provinění, a to zaviněné nečinnosti soudkyně, který zapříčinila průtahy v řízení tím, že nevyhotovila písemné vyhotovení rozsudku v sedmi věcech v zákonem stanovených lhůtách, a dále vydání pokynu rejstříkové vedoucí k záznamu v systému ISAS o tom, že je lhůta k vypracování rozsudku prodloužena, což bylo v rozporu jak s § 158 odst. 4 o. s. ř., tak se skutečností, že předseda soudu žádnou lhůtu k vypracování rozsudků takto neprodloužil. Ve dvou případech se tak stalo po marném uplynutí lhůty k vypravení rozsudku prodloužené místopředsedkyní soudu. Fakticky se tak jedná o vícečinný souběh kárných provinění, projednávaný ve společném řízení (§ 88 odst. 4 zákona o soudech a soudcích).

7. Jako závažnější kárný soud hodnotí zásah do informačního systému a zanesení objektivně nepravdivých údajů do něj. ISAS, jakožto informační systém, slouží mj. pokračování 16 Kss 2/2022 - 46 k evidenci některých procesně významných skutečností, jež se odehrály soudním řízení. Je zásadním nástrojem dohledu, kontroly a řízení rozhodovací činnosti soudu; jeho prostřednictvím oprávněné osoby čerpají informace o chodu soudu (výkonu soudnictví) za účelem jejich dalšího použití s legitimním očekáváním jejich pravdivosti. Jsou-li ale evidované údaje objektivně nepravdivé, vede to nutně ke snížení, potenciálně až k eliminaci, informační hodnoty systému jako takového. Oprávněné osoby jsou pak při čerpání informací z informačního systému uváděny v omyl, v jehož důsledku např. nepřijmou potřebná organizační nebo kontrolní opatření. Jednání soudce, jež má za cíl zavedení nepravdivého údaje do informačního systému, tak směřuje ke snížení informovanosti zejména vedení soudu, vede k maření efektivity kontrolní činnosti a zamezuje přijetí nápravných opatření (shodně rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021, č. j. 13 Kss 4/2021 - 165).

8. Pokud jde o průtahy při vyhotovování rozsudku, je třeba zdůraznit, že vytýkané jednání bezpochyby dosahovalo intenzity kárného provinění. Je-li rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách považováno za součást práva na spravedlivý proces, nelze nedůvodné průtahy v řízení, spočívající v této věci v nezákonných prodlevách při vyhotovování písemného rozsudku hodnotit jinak, než jako zaviněné porušení povinnosti soudce a jako jednání způsobilé přinejmenším narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, jak to má na mysli ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit (shodně rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 - 74 nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 - 68).

9. Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§ 314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“

10. Kárný senát přihlédl ke konkrétním důvodům, které kárně obviněná předkládala ke zdůvodnění, proč se kárného provinění dopustila. Reflektoval stanovisko kárně obviněné, že bezprostředním důvodem nedodržení zákonných lhůt k vypravení rozsudků byla tíživá osobní situace v inkriminovaném období (úmrtí v rodině a samostatná péče o tři malé děti), jakkoli ani tyto okolnosti nemohou jednání kárně obviněné ospravedlnit, zejména ve vztahu k typově závažnějšímu jednání, které jí bylo kladeno za vinu (instrukce spolupracovníků směrem ke zkreslení údajů v systému ISAS). Současně kárný senát 16 Kss 2/2022 zohlednil i to, že i kárný navrhovatel akcentoval žádoucí postoj kárně obviněné k tomu, co jí bylo kladeno za vinu. U kárně obviněné došlo k žádoucí sebereflexi s předpokladem, že k obdobnému jednání již v budoucnu nedojde. I průběh ústního jednání a projednání kárného návrhu vytváří podle názoru kárného senátu předpoklad, že si je kárně obviněná vědoma závažnosti pochybení, jichž se dopustila a projednání kárného návrhu proto splní svůj účel.

11. Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní. Dospěl k závěru, že dohoda vychází z pochybení kárně obviněné, bere v úvahu podstatné okolnosti věci a obsahuje kárné opatření nevybočující z mezí přiměřeného. Stran přiměřenosti sjednaného kárného opatření vycházel kárný senát z dosavadní judikatury kárného soudu, reprezentované především rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021, č. j. 13 Kss 4/2021 - 165, jehož předmětem bylo co do obsahu i co do četnosti jednání obdobné tomu, čeho se kárně obviněná soudkyně dopustila. I s ohledem na v označené věci uložené kárné opatření proto považuje nyní sjednané opatření za zcela přiměřené. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 21. června 2022 Mgr. David Hipšr předseda kárného senátu