16 Kss 2/2024 – 167

Rubrum

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, Ph.D., ve věci kárného navrhovatele předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Tomáše Garguláka, proti kárně obviněné Mgr. Iloně Miklové, soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti, zast. JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem Malá Skála 397, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce z 6. 3. 2024, takto:

Výrok

Mgr. Ilona Miklová nar. X soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti se uznává vinnou podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, že zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, I. porušila ustanovení § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.) tím, že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí tím, že ve věcech vedených u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn.: 1) 11 C 146/2021 vyhlásila rozsudek 16. 6. 2023, u kterého byla lhůta k odeslání prodloužena do 15. 9. 2023, avšak vypraven byl až 22. 9. 2023, tedy 7 dnů po uplynutí prodloužené lhůty, 2) 11 C 207/2020 vyhlásila rozsudek 28. 7. 2023, u kterého byla lhůta k odeslání prodloužena do 27. 10. 2023, avšak vypraven byl až 6. 12. 2023, tedy 40 dnů po uplynutí prodloužené lhůty, 3) 11 C 58/2021 vyhlásila rozsudek 28. 7. 2023, u kterého byla lhůta k odeslání prodloužena do 27. 10. 2023, avšak vypraven byl až 7. 12. 2023, tedy 41 dnů po uplynutí prodloužené lhůty, 4) 11 C 190/2018 vyhlásila rozsudek 2. 8. 2023, u kterého byla lhůta k odeslání prodloužena do 31. 10. 2023, avšak vypraven byl až 14. 12. 2023, tedy 44 dnů po uplynutí prodloužené lhůty, 5) 11 C 26/2013 vyhlásila rozsudek 22. 11. 2023, u kterého byla lhůta k odeslání prodloužena do 1. 2. 2024, avšak do dne podání kárného návrhu (tj. do 7. 3. 2024), tedy po dobu dalších 35 dnů, nebyl rozsudek vypraven.

II. Porušila povinnosti vyplývající z § 100 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, čímž způsobila v období od 22. 4. 2022 do 7. 3. 2024 nedůvodné průtahy ve věcech vedených u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn.: 1) 11 C 2/2022 od 29. 9. 2022 do 10. 1. 2023 a od 13. 4. 2023 do 1. 11. 2023, 2) 11 C 88/2019 od 17. 4. 2023 do 27. 12. 2023, 3) 11 C 71/2019 od 24. 4. 2023 do 1. 11. 2023, 4) 11 C 179/2022 od 7. 9. 2022 do 13. 12. 2022, od 21. 12. 2022 do 27. 3. 2023 a od 3. 5. 2023 do 8. 12. 2023, 5) 11 C 180/2022 od 11. 5. 2023 do 2. 11. 2023, 6) 11 C 89/2023 od 16. 5. 2023 do 2. 11. 2023, 7) 11 C 6/2023 od 16. 5. 2023 do 20. 10. 2023, 8) 11 C 95/2022 od 30. 5. 2023 do 31. 10. 2023, 9) 11 C 74/2020 od 23. 11. 2022 do 5. 4. 2023 a od 31. 5. 2023 do 2. 11. 2023, 10) 11 C 125/2022 od 21. 6. 2022 do 25. 11. 2022 a od 12. 6. 2023 do 6. 11. 2023, 11) 11 C 368/2015 od 22. 4. 2022 do 7. 3. 2024, 12) 11 C 119/2014 od 10. 5. 2023 do 7. 3. 2024, 13) 11 C 57/2023 od 10. 5. 2023 do 7. 3. 2024, 14) 11 C 181/2022 od 19. 6. 2023 do 15. 1. 2024, 15) 11 C 216/2013 od 21. 6. 2023 do 15. 1. 2024, 16) 11 C 116/2023 od 14. 7. 2023 do 15. 1. 2024, 17) 11 C 165/2021 od 20. 7. 2023 do 19. 2. 2024, 18) 211 C 97/2014 od 28. 7. 2023 do 7. 3. 2024, 19) 11 C 249/2021 od 20. 9. 2022 do 28. 3. 2023 a od 1. 8. 2023 do 15. 1. 2024, 20) 114 C 98/2011 od 1. 8. 2023 do 7. 3. 2024, 21) 11 C 214/2018 od 3. 8. 2023 do 7. 3. 2024, 22) 11 C 264/2018 od 7. 8. 2023 do 7. 3. 2024, 23) 11 C 171/2022 od 17. 8. 2023 do 13. 2. 2024, 24) 11 C 278/2021 od 22. 9. 2022 do 14. 3. 2023 a od 30. 8. 2023 do 7. 3. 2024, 25) 11 C 14/2022 od 1. 9. 2023 do 7. 3. 2024, 26) 11 C 268/2022 od 5. 9. 2023 do 7. 3. 2024, 27) 11 C 221/2015 od 26. 4. 2022 do 20. 9. 2023, 28) 11 C 90/2022 od 6. 9. 2022 do 17. 4. 2023, 29) 11 C 94/2020 od 13. 5. 2022 do 10. 11. 2022 a od 30. 1. 2023 do 20. 7. 2023, 30) 105 EC 12/2012 od 1. 8. 2023 do 2. 1. 2024, 31) 11 C 96/2022 od 23. 6. 2022 do 3. 11. 2022, 32) 11 C 178/2020 od 22. 4. 2022 do 24. 10. 2022, 33) 34) 11 C 61/2020 od 22. 4. 2022 do 14. 11. 2022, 35) 11 C 97/2021 od 28. 4. 2022 do 16. 1. 2023, 36) 11 C 266/2021 od 1. 6. 2022 do 14. 12. 2022, 37) 11 C 152/2022 od 4. 8. 2022 do 10. 1. 2023, 38) 11 C 101/2019 od 1. 6. 2022 do 29. 12. 2022, 39) 11 C 252/2022 od 29. 11. 2022 do 28. 3. 2023, 40) 11 C 265/2022 od 15. 12. 2022 do 28. 3. 2023 a od 6. 4. 2023 do 9. 8. 2023, 41) 11 C 44/2021 od 22. 4. 2022 do 10. 8. 2023 a od 26. 8. 2022 do 9. 1. 2023, 42) 11 C 114/2021 od 31. 10. 2022 do 9. 5. 2023, 43) 11 C 120/2015 od 8. 9. 2022 do 14. 3. 2023, 44) 11 C 168/2015 od 22. 4. 2022 do 24. 10. 2022, 45) 11 C 9/2022 od 20. 6. 2022 do 9. 11. 2022, od 6. 2. 2023 do 5. 6. 2023 a od 7. 9. 2023 do 7. 3. 2024, 46) 11 C 111/2021 od 22. 4. 2022 do 20. 10. 2022, 47) 11 C 142/2018 od 22. 12. 2022 do 23. 6. 2023, tedy zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchala kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za to se jí ukládá podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření odvolání z funkce soudkyně.

Odůvodnění

I.

1. Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl 7. 3. 2024 doručen návrh kárného navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Ilony Miklové. V návrhu bylo kárně obviněné vytýkáno, že porušila § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí. Stalo se tak v pěti případech (poslední byl kárně obviněné vytčen v rozšíření kárného návrhu z 18. 3. 2024). Kárný navrhovatel jí rovněž vytýkal, že způsobila v období od 22. 4. 2022 do 15. 1. 2024, resp. do podání kárného návrhu, nedůvodné průtahy v celkem 46 věcech.

2. Kárný navrhovatel při namátkové kontrole zjistil, že ačkoli kárně obviněná ve věci sp. zn. 211 C 66/2013 vyhlásila rozsudek 22. 2. 2023 a lhůta k jeho vyhotovení a vypravení byla prodloužena do 23. 5. 2023, byl rozsudek vypraven až 12. 6. 2023. Pochybení kárně obviněné písemně vytkl 30. 11. 2023. Písemnou výtku si však kárně obviněná odmítla převzít, proto jí byla zaslána do místa bydliště poštou. Následně byla v lednu 2024 provedena kontrola v senátu kárně obviněné. Bylo zjištěno, že nedodržela lhůty k vypravení rozhodnutí ve čtyřech případech a rovněž nečinila včasné úkony, které by směřovaly k vyřízení věci v 46 věcech. Vzhledem k tomu, že byla 25. 7. 2022 kárně obviněné udělena výtka za období do 21. 4. 2022, bylo možné kárným návrhem vytýkaný skutek vymezit až od 22. 4. 2022, ačkoli v některých spisech sahaly skutečné průtahy i před uvedené datum. Kárný navrhovatel považoval za zcela alarmující, že průtahy v řízení pokračují i ve 3 věcech, za něž již byla kárně obviněná kárně potrestána.

3. Povinnost písemně vyhotovit vyhlášené meritorní rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě je prvořadým úkonem soudce a tato povinnost je prioritní k většině dalších soudcovských povinností. Opačný postup je v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení. Soudce by měl rovněž postupovat tak, aby došlo k včasnému rozhodnutí ve věci samé, neboť jen včasné rozhodnutí může zabezpečit efektivní ochranu práv účastníka řízení. U kárně obviněné se nejedná o jednorázové pochybení, ale o celkový komplex nedostatků představujících narušení důstojnosti soudcovské funkce a důvěry v odborné a spravedlivé rozhodování.

4. Nejvyšší správní soud jako soud kárný shledal v minulosti kárně obviněnou vinnou z obdobných skutků, které jsou jí kladeny za vinu i nyní. Rozhodnutím z 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018–199, jí bylo uloženo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 12 měsíců. Tento postih, včetně výše zmíněné výtky z 25. 7. 2022, však neměl na činnost kárně obviněné pozitivní vliv a nevedl ke změně jejího přístupu ke spisům.

5. Kárný navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že po kárném řízení v roce 2019 věnoval kárně obviněné maximální péči a vycházel jí vstříc. Jediným výsledkem domluv bylo, že si kárně obviněná zkrátila dobu vyhlašování rozsudků u nařízených jednání. Podle jeho názoru tak činí z důvodu uměle naplněného programu obsazení jednací síně, aby mohla odročovat na delší lhůty. V době její pracovní neschopnosti od 27. 5. 2019 do 31. 1. 2020 jí byl zastaven nápad. Paradoxně se v tomto období její nepřítomnosti počet nevyřízených věcí snižoval díky práci vyšší soudní úřednice, která se dostala ke spisům, a rovněž díky zastupujícím soudcům v jejím senátu. Po návratu z pracovní neschopnosti byl kárně obviněné po dobu 2 měsíců přidělován nápad snížený o 40 %, a protože žádný z civilních soudců s tímto postupem nesouhlasil, byl nepřidělený zbytek nápadu po dobu dvou měsíců přidělen kárnému navrhovateli. Kárný navrhovatel vyhověl kárně obviněné i v tom, že v jejím senátu působila namísto jinak profesně schopné vyšší soudní úřednice asistentka s vysokoškolským právnickým vzděláním. Fakticky většinu spisů vyřídila vyšší soudní úřednice, a to včetně napsání rozsudků. Za zvláštní považuje postoj kárně obviněné, podle které nemá její asistentka dosud dostatek zkušeností k napsání a přípravě rozsudku v jednodušších věcech, a proto jí nemůže takovou činnost svěřit.

6. Kárný navrhovatel rovněž zdůraznil, že má kárně obviněná dlouhodobě nejvíc neskončených věcí v senátu, a to skoro jednou tolik oproti ostatním civilním soudcům. I přes podprůměrný nápad se jí nedaří počty nedodělků podstatněji snižovat. Proto se domnívá, že senát kárně obviněné není funkční a ona není schopna učinit kroky ke zlepšení jeho fungování. Kárně obviněná odmítá změnit styl a organizaci práce, které jsou zcela nevyhovující. Často provádí pouze alibistické úkony, nemá zájem spis co nejefektivněji a nejrychleji skončit. Rozhoduje ve věcech jednodušších, mladších, aby zdánlivě vykazovala dostatečný výkon a rozhodování starších a složitějších věcí se vyhýbá. Nereflektuje objektivní realitu a domnívá se, že není z jejího pohledu co měnit. Podle názoru kárného navrhovatele nemůže dojít v senátu kárně obviněné ke změně, která by se projevila rychlým vyřizováním spisů v časově přiměřených lhůtách. Jakékoli jiné kárné opatření než odvolání z funkce soudkyně by podle jeho přesvědčení ztratilo svůj smysl. II.

4. Kárně obviněná uvedla, že se o podání kárného návrhu dozvěděla až tím, že jí byl kárným soudem doručen. Výsledek kontroly, která proběhla před jeho podáním, s ní nebyl projednán. Od předchozího kárného řízení kárný navrhovatel žádnou hloubkovou kontrolu v jejím senátu neprovedl. V některých vytýkaných věcech bohužel k zaviněným průtahům došlo, což ji mrzí. V některých vytýkaných věcech však průtahy popírá nebo popírá zavinění či společenskou škodlivost. Od 11. 7. 2022 do 30. 6. 2023 byla její stabilní rejstříková vedoucí A. T. v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Toto období se ve značném rozsahu překrývá s dobou, za kterou jsou jí průtahy vytýkány. Po tuto dobu měla problémy se zajištěním administrativních prací v senátu, o čemž kárný navrhovatel věděl a nelze to přičítat k její tíži. Kontrola byla provedena pouze dle údajů v systému ISAS, nikoli fyzickou kontrolou. To mohlo výsledky ovlivnit v rozsahu několika dnů. V kárném návrhu jsou zahrnuty i věci, které byly k datu kontroly (k 15. 1. 2024) pravomocně vyřízeny, někdy i několik měsíců či rok před jejím provedením. Za vytýkané průtahové období vyřídila celkem 555 civilních věcí a napadlo jí 523 věcí. V tomto výkonu nejsou zahrnuty věci, které vyřídila v rámci tzv. služeb dosažitelnosti, kterou vykonávají všichni civilní soudci 3 až 5 týdnů v roce. Průtahy tedy nemá v 91,7 % věcí, které v období průtahů vyřídila. Kárný navrhovatel v době svého nástupu do funkce předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti v roce 2018 soudcům sdělil, že za průtah bude považovat období 6 měsíců bez úkonu ve spise, tuto dobu již později nezkrátil a nyní za průtah považuje období bez úkonu delší než 3 měsíce. Množství nevyřízených věcí si nezapříčinila svojí liknavostí, ale bylo to způsobeno např. tím, že jí byly přiděleny spisy po jiném kolegovi. Pokud jde o přidělování věcí nastupujícím začínajícím soudcům, není u Okresního soudu v Uherském Hradišti dodržována zásada rovného zacházení. Uznává průtahy u věcí starších tří let, pokud je spis tři měsíce bez úkonu, u věcí starších dvou let, pokud je čtyři měsíce bez úkonu a u zbylých mladších věcí, pokud je pět měsíců bez úkonu.

5. Kárně obviněná je přesvědčena, že případné průtahy jí lze klást k tíži až od 25. 7. 2022, kdy byla sepsána výtka týkající se průtahů, popř. od doby, kdy výtku převzala. Pokud soudce nemůže na základě objektivních překážek v referenční době vyřizovat soudní věci, mělo by k tomu být přihlédnuto. Za objektivní překážky považuje řádnou dovolenou od 1. 9. do 12. 9. 2022, trestní službu – tzv. dosažitelnost od 18. 9. do 25. 9. 2023 a pracovní neschopnost od 6. 11. do 13. 11. 2023.

6. Poté, kdy nastoupila pracovní neschopnost její stabilní rejstříková vedoucí, jí bylo vedoucí civilního úseku sděleno, že jí budou zapisovatelky přidělovány ad hoc. Přidělené zapisovatelky byly většinou nezkušené, buď čerstvě po nástupu do zaměstnání nebo po návratu po rodičovské dovolené. Svoji práci podle jejího názoru nezvládala ani A. Š. ani L. Z., se kterou byl následně rozvázán pracovní poměr. Následné dvě středoškolské absolventky se prací pro kárně obviněnou zapracovávaly. V uvedené době proto měla ztížené podmínky pro práci a „musela si víc hlídat, aby byly rozsudky vypraveny v zákonné lhůtě“ a celkově pro ni bylo vyhotovení a zpracování rozsudku náročnější, než když je vypravovala její stabilní rejstříková vedoucí.

7. V tomto období jí byly nové návrhy předkládány v tzv. zjednodušeném režimu. To znamená, že byly nejprve předloženy soudci, který je roztřídí a určí, které spisy obdrží asistent, a případně dá pokyn rejstříkové vedoucí, co má se spisem dále udělat. To za běžných podmínek činila stabilní rejstříková vedoucí, zastupující to přibližně půl roku nečinila. Od 1. 1. 2023 jí byla po dobu nepřítomnosti pí T. přidělena jako rejstříková vedoucí Ing. M., která však v důsledku těhotenství musela častěji docházet na lékařská vyšetření a kárně obviněná si musela více hlídat její přítomnost na pracovišti „pokud chtěla dodržovat zákonné lhůty pro vypravení rozsudků a urgentně vypravit nějakou věc“.

8. Následně kárně obviněná podrobně vyjádřila své stanovisko ke každému vytýkanému spisu. Vždy konstatovala, zda vytýkaný průtah uznává či nikoli. V mnohých případech vytýkaný průtah uznala, avšak popírala jeho zavinění, zpravidla proto, že jí v rozhodném období chyběla rejstříková vedoucí nebo proto, že čerpala dovolenou, držela službu trestní dosažitelnosti nebo byla v listopadu 2023 nemocná. V některých případech poukazovala na nízkou společenskou nebezpečnost průtahu. Zpravidla se tak dělo v případech, kdy byla žaloba podána relativně nedávno před tvrzenými průtahy. Rovněž shledávala nižší společenskou škodlivost vytýkaných průtahů tehdy, pokud šlo o tzv. bagatelní spory, či proto, že se v konkrétním případě nejednalo např. o opatrovnickou věc, kde je společenský zájem na včasném rozhodnutí věci dozajista vyšší. Kárný soud bude posléze v odůvodnění tohoto rozhodnutí konfrontovat stanovisko kárně obviněné ke zjištěnému průtahu s konkrétními zjištěními vyplývajícími z vytýkaného spisu.

9. Obecně je kárně obviněná přesvědčena, že kárný návrh uvádí skutečnosti vytržené z kontextu, naopak neuvádí skutečnosti svědčící v její prospěch (především že pracovala bez stabilní rejstříkové vedoucí). Po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti významně snížila počet nevyřízených věcí starších tří let. Tak se dělo i za situace, kdy jí nebyly poskytovány žádné nadstandardní úlevy. Od února 2020 do ledna 2024 vyřídila větší počet věcí než ostatní civilní soudci a podstatně snížila počet neskončených starých věcí. Pouze ona nepatrně snížila počet nevyřízených věcí, ostatní soudci naopak počet nevyřízených věcí navýšili. V rámci celého Jihomoravského kraje není počet 190 neskončených věcí v senátu neobvyklý. Rozhodla i „velmi obtížné spory starší tří let např. pracovněprávní.“ Na počátku vytýkaného období měla asistentku bez vysokoškolského vzdělání. Rozpor v kárném návrhu spatřuje v tom, že je jí na jedné straně kladeno za vinu, že za ni asistentka vyřídila větší množství spisů, a současně je jí vytýkáno, že na asistentku dostatečně nedelegovala vyřizování věcí.

10. Od 27. 5. 2019 do 31. 1. 2020 byla kárně obviněná v dlouhodobé pracovní neschopnosti, byl jí zastaven nápad. Tak by však bylo postupováno vůči kterémukoli soudci a v minulosti byly v dlouhodobé pracovní neschopnosti i jiní soudci. Během pracovní neschopnosti napsala rukou (nikoli na počítači) „obtížnější rozsudek – určení otcovství s cizím prvkem sp. zn. 14 C 22/2011“, který vyhlásila krátce před počátkem pracovní neschopnosti. K závěru pracovní neschopnosti na soud docházela a připravovala vyřízené věci ke statistikám. Po ukončení pracovní neschopnosti jí byly nevyřízené věci přiděleny zpět a po dobu dalších dvou měsíců měla zkrácený pracovní úvazek o 40 % a odpovídajícím způsobem snížen plat.

11. O prodloužení lhůty k vypracování rozsudků žádala pouze u obtížnějších rozsudků, v případě jednodušších se tak dělo minimálně. Lhůty jsou prodlužovány i ostatním soudcům na civilním úseku. Od června 2022, kdy jí byla přidělena asistentka Mgr. U. s vysokoškolským právnickým vzděláním, došlo ke srovnání pracovních podmínek s ostatními soudci. Není pravda, že by ji mohla její asistentka navštěvovat pouze v určených hodinách. Rovněž není pravda, že by v komunikaci s kárným navrhovatelem tvrdila, že nemůže asistentce svěřit jednodušší věci z důvodu nedostatku zkušeností. Nesouhlasila pouze s tím, aby byl veškerý nový nápad přidělen hned asistentce, která by bez jejích pokynů činila úkony. Spisy by se k ní dostávaly se zpožděním týdnů a někdy i měsíců. Neměla by přehled o věcech v senátu. Každý ze soudců si spolupráci s asistentem organizuje podle svého. Kárně obviněná se rovněž ohradila proti tvrzení, že účelem intervalů nařízených jednání do jednací síně bylo uměle naplnit program jednacích síní a rovněž proti tvrzení, že docházela na pracoviště až k poledni. Tak činí v pondělí pouze tehdy, pokud byla předtím o víkendu v práci, což jí vyhovuje.

12. V závěru vyjádření ke kárnému návrhu vyjádřila kárně obviněná přesvědčení, že se do budoucna již žádných průtahů v jí vyřizovaných věcech nedopustí. V doplnění vyjádření z 7. 5. 2024 prostřednictvím svého právního zástupce deklarovala, že nikoli v nevýznamné části vymezení skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění, svoji vinu uznává Současně by však měl kárný navrhovatel připustit, že jedinou sankční odpovědí na to, co kárně obviněné vytýká, není odvolání z funkce soudkyně. III.

13. Kárný navrhovatel sdělil 22. 5. 2024 kárnému soudu své stanovisko k případnému jednání o dohodě o vině a kárném opatření, které inicioval právní zástupce kárně obviněné. Vyjádřil, že není ochoten o takové dohodě jednat. Kárně obviněná sice ve vyjádření ke kárnému návrhu uznala pochybení a vyjádřila lítost, ale z jejího vyjádření podle názoru kárného navrhovatele zřetelně plyne, že svá pochybení uznala pouze formálně, vůbec nepochopila situaci, stále setrvává na svém postoji a příčiny nefunkčnosti svého senátu spatřuje všude jinde, jen ne u sebe. Poukázal rovněž na aktuální stížnost právního zástupce jednoho z účastníků řízení vedeného kárně obviněnou (11 C 26/2013), který ve věci více než 10 let staré k 22. 4. 2024 stále neměl písemné vyhotovení rozsudku, přestože byl rozsudek vyhlášen již 22. 11. 2023. Kárně obviněná ke stížnosti uvedla, že je momentálně v komplikované situaci, kdy musí podat vyjádření ke kárnému návrhu a současně vypracovat uvedený rozsudek, který považuje za těžký. To vše za situace, kdy je již několik měsíců po zákonné lhůtě k jeho vypracování. Z takového přístupu je zřetelná absence sebereflexe, není schopna změnit svůj přístup k práci. Není schopna dlouhodobě vyhotovovat rozsudky v zákonné lhůtě, opakovaně nejdelší lhůtu překročila. Proto podle jeho názoru nemůže funkci soudkyně vykonávat. Kárně obviněné se po celou dobu od předchozího kárného opatření věnoval, měl s ní pohovory, změnil jí specializaci na jednodušší agendu nájmu, opakovaně jí prodlužoval lhůty k vyhotovení rozsudku. Po návratu z pracovní neschopnosti jí dočasně snížil nápad a zůstatek nápadu sám převzal. Rovněž vyhověl jejímu přání a vyměnil jinak odborně zdatnou vyšší soudní úřednici za asistentku s vysokoškolským vzděláním. Ve třech věcech, které byly projednávány již v předchozím kárném řízení, nadále přetrvávají průtahy, tyto věci dosud kárně obviněná neskončila a pokračuje v nedodržování lhůt k vypravení rozsudků. Kárně obviněná je však přesvědčena, že postupuje správně.

14. V replice k vyjádření kárně obviněné kárný navrhovatel uvedl, že kdyby kárně obviněná věnovala spisům tolik času a houževnatosti jako vyjádření ke kárnému návrhu, určitě by nebyl důvod podávat kárný návrh. Kárný návrh byl podán z komplexních důvodů stále přetrvávajících problémů v senátu kárně obviněné. Kárný navrhovatel zaznamenal, že někteří advokáti berou žaloby zpět po zjištění, že věc napadla do senátu kárně obviněné, poté je podávají znovu. Vyjádření kárně obviněné považuje za nepřijatelné jak ve vztahu k práci ostatních soudců a zaměstnanců soudu, tak ve vztahu k justici jako celku. Pokud kárně obviněná předá spisy asistentce soudce, ve spisech nejsou průtahy. U spisů, které shromažďuje ve své kanceláři, však průtahy přetrvávají. V 10 let staré věci 11 C 26/2013 (zmíněné v předchozím odstavci) vypravila rozsudek až 23. 5. 2024, přestože byl vyhlášen již 22. 11. 2023. Výtku z 30. 11. 2023, týkající se nedodržení lhůty k vypravení rozhodnutí, se snažil kárně obviněné předat na začátku prosince, v té době měl za to, že jde o výjimečný exces. V době od 24. 9. 2021 do 5. 12. 2023 kárně obviněné prodloužil lhůtu k vypracování rozsudku v 41 případech. Kárně obviněná odmítla výtku převzít i podepsat prohlášení o odmítnutí převzetí, proto byla výtka zaslána poštou. Proto rovněž následně v polovině ledna 2024 přistoupil ke kontrole v jejím senátu. Vyjádření kárně obviněné ohledně pozdního vyhotovení rozsudků považuje za nemístnou bagatelizaci, stejně jako poměřování míry společenské škodlivosti pouze ohledem na předmět sporu nebo zdůrazňováním, že se nejedná o opatrovnickou věc.

15. Kárný navrhovatel zopakoval, že byly kárně obviněné vytvořeny potřebné podmínky, aby k zjištěným průtahům nedocházelo, a ty jsou způsobeny výhradně její liknavostí. Za lživé považuje tvrzení, že na okresním soudě není dodržována zásada rovného zacházení. Tvrzení o množství věcí napadlých kárně obviněné po jejím jmenování bylo uplatněno již v předchozím kárném řízení a nyní je již nepovažuje za relevantní (k tomu připojil údaje o počtu převzatých věcí u jiných soudců). Za zcela nepatřičné považuje výmluvy poukazující na tzv. dosažitelnost, kterou vykonávají všichni soudci, a délka dosažitelnosti byla u kárně obviněné srovnatelná s ostatními (cca 4 týdny v roce). K tvrzení, že kontrolu kárně obviněné provedl výhradně prostřednictvím údajů ze systému ISAS, kárný navrhovatel zdůraznil, že podstatný je pro něj okamžik, kdy je jednotlivý pokyn soudce předán kanceláři. Kárně obviněné nesdělil výsledek kontroly, protože z jejího předchozího postoje, kdy odmítla převzít výtku, nabyl dojmu, že s ním komunikovat nechce. I kdyby se v minulosti vyjádřil, že průtahem pro něj je období delší než 6 měsíců, po předchozím kárném řízení musela kárně obviněná vědět, jak na průtahy nahlíží kárný soud. Časové období, které bylo pokryto předchozí výtkou Spr 623/2022, trvalo do 21. 4. 2022, nikoli až do vydání uvedené výtky. Opačný výklad by vedl k tomu, že by bylo mezidobí od vymezení vytýkaného pochybení do udělení výtky pro pachatele beztrestné.

16. Kárný navrhovatel trval na tom, že k průtahům došlo a že jsou škodlivé ve své komplexnosti, nevyřízené spisy postihují negativně účastníky řízení. Průtahy kárně obviněná nepochybně rovněž zavinila, protože spisy nečinně ležely v její kanceláři. Mnohé spisy, které byly sice průtahové, ale jednoduché a ležely už rok či rok a půl na spisovně, ani do kárného návrhu nezahrnul. Zcela vyloučil jakékoli problémy se zajištěním administrativy v době, kdy byla rejstříková vedoucí kárně obviněné v dlouhodobé pracovní neschopnosti. V té době měla kárně obviněná paradoxně vyšší výkon než za její přítomnosti. Většinu věcí v průtahovém období vyřídila za kárně obviněnou vyšší soudní úřednice a později její asistentka, navíc byl v té době podprůměrný nápad. Kárně obviněné nevytýkal, kdy chodí do práce, ale její přístup k asistentce soudce, které by nemělo být bráněno kdykoli navštěvovat soudce. Kárně obviněná má zaužívanou praxi, že nový nápad umístí ve své kanceláři a po 3 měsících ho s pokynem k vybrání soudního poplatku předloží asistentce. Ta ho vrátí soudkyni po vybrání poplatku a soudkyně vydá výzvu žalovanému, aby se k žalobě vyjádřil do 6 měsíců. Ve spise se tak téměř rok nic neděje. Věci nechce projednávat v jednací síni, z přehledu obsazenosti jednacích síní plyne, že projednává vesměs jen rozvody a vyhlašuje rozsudky bez jednání. Ani po letech praxe není schopna reagovat na předem nepřipravené situace, což je podle jeho názoru hlavní příčina průtahů v senátu kárně obviněné.

17. Kárně obviněná k replice kárného navrhovatele konstatovala, že nijak nezpochybňuje, že včas nenapsané rozhodnutí patří zpravidla mezi závažná kárná provinění. Poukázala na to, že nevyhotovení rozsudků v zákonné lhůtě je považováno za tzv. speciální průtahy. S poukazem na to, jak judikatura kárných soudů nahlíží na kárný delikt spočívající v neodůvodněných průtazích, je názoru, že vzhledem k výtce z 25. 7. 2022 je nutno průtahové období v této věci vztahovat nikoli již k 22. 4. 2022, ale až k 25. 7. 2022. Stejnou argumentaci uplatnila rovněž ve vztahu k výtce z 30. 11. 2023, která se týkala jednoho z včas nenapsaných rozsudků, a uvažovala, že jelikož byly včas nenapsané rozsudky vypraveny v období 6. 12. 2023 – 14. 12. 2023, bylo by jí lze vytýkat pouze období od 30. 11. do maximálně 14. 12. 2023. Pokud navrhovatel zjistil nenapsaný rozsudek ve věci postižené výtkou, nepochybně mohl ze systému zjistit i další včas nenapsané rozsudky. Měl se pak rozhodnout, jestli uloží pouze výtku nebo zda uvedené zjištění zahrne do kárného návrhu. Navrhovala vyžádat komplexní přehledy o tom, kolika soudcům a v jakém rozsahu se u Okresního soudu v Uherském Hradišti prodlužují lhůty k vyhotovení rozsudků. Právní zástupce kárně obviněné apeloval na kárný soud a zdůrazňoval užitečnost a pozitivní efekt dohod o vině a kárném opatření směrem k nápravě kárně obviněného soudce a jeho dalšímu fungování v justici. Vyjádřil přesvědčení, že kárně obviněná je schopna nárokům na kvalitu požadované práce dostát. IV.

18. Kárný soud se nejprve zabýval tím, zda byl návrh na zahájení kárného řízení podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.

19. Smyslem institutu lhůt pro podání kárného návrhu je snížení neurčitosti při výkonu pravomoci orgánů správy státního zastupitelství (obdobně i soudů), časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích a urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů (např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, či nález ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 947/09).

20. Subjektivní a objektivní lhůtou v kárném řízení se zabýval kárný soud např. v rozhodnutí ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 11 Kss 18/2011, kdy uvedl: „Subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat."

21. Kárně obviněná namítala, že pokud kárný navrhovatel zjistil pozdní vypracování rozsudku ve věci postižené následně výtkou, mohl současně zjistit i další včas nenapsané rozsudky a uvážit, jestli věc řešit výtkou, nebo kárným návrhem. Pokud se rozhodl pro výtku, je tím konzumováno období předcházející výtce. Tato námitka není důvodná. Ustanovení § 9 zákona č. 7/2002 Sb. neváže počátek subjektivní lhůty na to, kdy se kárně obviněný o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu dozvědět mohl a měl, ale na okamžik, kdy se o rozhodných skutečnostech skutečně dozvěděl. Základním účelem normování subjektivní lhůty k podání kárného návrhu je potřeba zamezit situacím, kdy by kárný navrhovatel zneužil svého oprávnění podat kárný návrh tím, že by jej podal účelově s větším časovým odstupem, v době, kdy se mu to vůči kárně obviněnému „nejvíce hodí“. V souzené věci kárný soud neshledal nic, co by tomuto nežádoucímu předpokladu nasvědčovalo. Kárný navrhovatel konstatoval, že při namátkové kontrole v systému ISAS zjistil včasné nevypravení rozsudku ve věci 211 C 66/2013 a že zjištěné pochybení pro něj bylo impulzem jednak k udělení výtky a rovněž k provedení následné hloubkové kontroly v lednu 2024. Tomu odpovídá i obsah kárného spisu. Z výtky z 30. 11. 2023 sp. zn. Spr 854/2023 vyplývá, že bylo zjištěno pochybení právě toliko v uvedené soudní věci a rozsudek byl vypraven navzdory prodloužené lhůtě do 23. 5. 2023 až 12. 6. 2023. Žádné jiné pochybení dosud zjištěno nebylo. Z ničeho neplyne, že by kárný navrhovatel disponoval již v té době dalšími informacemi o pochybeních kárně obviněné, které vyplynuly teprve následně po provedené kontrole v lednu 2024. Kárně obviněná nezpochybňovala, že hloubková kontrola proběhla v lednu 2024. Lze proto uzavřít, že se kárný navrhovatel dozvěděl o skutečnostech, pro které následně podal kárný návrh, přibližně 7 týdnů před jeho podáním. Subjektivní šestiměsíční lhůta k podání kárného návrhu byla bezpečně dodržena. O dodržení objektivní tříleté lhůty nemohlo být ve věci rovněž pochyb. Kárně obviněné jsou kladeny za vinu průtahy počínající 22. 4. 2022, kárný návrh byl podán v březnu 2024, tedy uvnitř objektivní lhůty. V.

22. Právní názor k pojetí skutku spočívajícího v neodůvodněných průtazích kárný soud komplexně vyjevil v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019, čj. 11 Kss 7/2018–207, ve věci Maxa III, na které v podrobnostech odkazuje. Naplnění skutkové podstaty kárného provinění spočívajícího v průtazích v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí skutku je skutečnost, že v případě, kdy kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy, nerozhodne v daném rozsahu o zproštění kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne do výroku rozhodnutí (viz body 42–57 rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované prejudikatury).

23. Zároveň po podání kárného návrhu již nelze rozšiřovat období, v němž je kárně obviněnému vytýkána nečinnost – šlo by totiž o nově žalovaný skutek. Rozhodné období, jímž se kárný senát v této věci zabýval, je proto z jedné strany ohraničeno dnem podání návrhu v této věci. Tvrzené nedůvodné průtahy po tomto datu již představují nový skutek. To však neznamená, že nebylo lze se zabývat podáním kárného navrhovatele z 18. 3. 2024, kterým rozšířil kárný návrh. Podstata výtek vztahujících se k řízení specifikovanému v rozšíření kárného návrhu totiž míří k postupu kárně obviněné v době před podáním kárného návrhu. Lhůta k vypracování rozsudku jí byla prodloužena do 20. 2. 2024, v této lhůtě rozsudek nevypravila a neučinila tak ani do podání kárného návrhu 7. 3. 2024. Proto kárný soud zahrnul do výroku rozhodnutí (I/5) rovněž průtah při vyhotovení rozsudku ve věci 11 C 26/2013.

24. Z názoru, že od podání kárného návrhu je třeba nedůvodný průtah považovat za nový skutek, vycházela kárně obviněná při úvaze, jak vymezit průtahové období v důsledku výtky z 25. 7. 2022, resp. v případě průtahů při vyhotovování rozhodnutí výtky z 30. 11. 2023. Její argumentaci nelze přijmout. Výtkou z 25. 7. 2022, sp. zn. Spr 623/2022, kárný navrhovatel kárně obviněné vytkl, že ve věci sp. zn. 11 C 48/2021 neučinila žádný úkon od 14. 7. 2021 do 8. 3. 2022 a ve věci sp. zn. 11 C 196/2020 neučinila žádný úkon v období od 27. 2. 2021 do 21. 4. 2022. Výtka z 30. 11. 2023, sp. zn. Spr 854/2023, se týká spisu 211 C 66/2013, ve kterém kárně obviněná vyhlásila rozsudek 22. 2. 2023, lhůta jí byla prodloužena do 23. 5. 2023, avšak kárně obviněná jej vyhotovila až 12. 6. 2023.

25. Pravidlo, že trvající průtahy jsou z hlediska vymezení skutku z jedné strany ohraničeny podáním kárného návrhu (extenzivním výkladem pak rovněž udělením výtky) nelze interpretovat, jak činí kárně obviněná, která teprve k datu udělení výtky vztahuje počátek dalšího průtahového období. Vyslovené pravidlo nezakazuje kárnému navrhovateli vytýkat období kratší, časově předcházející udělené výtce. Opačné by vyžadovalo, aby objektivně existující průtah byl okamžitě zjištěn a bezprostředně uváženo o adekvátní reakci vedení soudu. Již konstrukce objektivní a subjektivní lhůty k podání kárného návrhu předpokládá, že objektivní skutkový stav existující ke konkrétnímu dni, bude zjištěn s určitým (lhůtami omezeným) časovým odstupem.

26. Je na kárném navrhovateli, jak vymezí vytýkané období. Podstatné je, aby nebyla uložením předchozí výtky a následným kárným návrhem porušena zásada ne bis in idem (srov. rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2009, čj. 13 Kss 2/2010–87). To se v projednávané věci nestalo. Ve výtce z 25. 7. 2022 jsou kárně obviněné vytýkány průtahy trvající do 21. 4. 2022. Nic proto kárnému navrhovateli nebránilo vytýkat jí v následném kárném návrhu nedůvodné průtahy od 22. 4. 2022. Obdobně je tomu i v případě výtky z 30. 11. 2023, kde byl rozsudek (pozdě) vypraven 12. 6. 2023. Kárný návrh pak klade kárně obviněné za vinu včasné nevypravení rozsudků vyhlášených až po tomto datu (nejdřívější z nich byl vyhlášen 16. 6. 2023). Nebyl proto důvod se případně omezit z hlediska včas nevypravených rozsudků až na období po výtce z 30. 11. 2023. K nepřípustnému dvojímu potrestání za totožný skutek proto nedošlo. Lze poukázat na skutkové okolnosti naposledy označené kárné věci, kde kárný senát uvážil o počátku v kárném návrhu vytýkaných průtahů obdobně jako nyní. Podstatné je, aby nedošlo k překryvu trvání vytýkaných průtahů, které jsou nejprve soudci vytčeny a posléze je proti němu podán kárný návrh pro tytéž průtahy. To se v projednávané věci nestalo. Nelze proto souhlasit s úvahou, že počátek průtahového období nastal nikoli 22. 4. 2022, ale až 26. 7. 2022, resp. u včas nenapsaných rozsudků až 1. 12. 2023.

27. Zde je třeba, byť jen stručně, uvážit o odlišné povaze obou druhů vytýkaných pochybení. Jakkoli jsou prodlevy při vyhotovení soudních rozhodnutí judikaturou kárných soudů považovány za „speciální“ případy průtahů v řízení (srov. např. rozhodnutí kárného senátu z 11. 10. 2021, čj. 11 Kss 2/2021–152), od „běžných“ průtahů se zřetelně a významně odlišují. Podle § 158 odst. 4 o. s. ř. platí, že pokud stejnopis vyhotovení rozsudku nebyl doručen při skončení jednání, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů. Nevyhotovování rozhodnutí k odeslání v zákonné lhůtě je kárným proviněním, což konstantně potvrzuje judikatura kárného soudu (kárný soud tak vyslovil např. i v předchozím kárném rozhodnutí ve věci kárně obviněné sp. zn. 11 Kss 8/2018). Průtahy s písemným vyhotovením rozhodnutí, resp. s jeho doručením účastníkům kárný soud přitom hodnotí obecně jako závažné, neboť jde o překročení lhůty stanovené přímo zákonem, jejímž smyslem je nastolit v reálném čase právní jistotu a naplnit očekávání účastníků, že vyhlášené rozhodnutí nabude právní moci nebo že proti němu budou moci uplatnit opravný prostředek, a posunout se tak dál a instančně výše atd. V tom se nyní popisované situace liší od průtahů při vedení soudního řízení, které není (s výjimkami stanovenými právními předpisy) svázáno striktními lhůtami pro provedení konkrétního úkonu. Je to konkrétní soudce, kdo rozhoduje, jakým způsobem bude řízení vedeno a v jakém pořadí budou jednotlivé úkony soudu činěny, a má při řešení případu možnost postupovat různými způsoby. O významu lhůty pro vyhotovení a vypravení soudního rozhodnutí a o důležitosti jejího dodržení téměř každý soudce ví (k výjimce srov. rozhodnutí kárného senátu z 23. 11. 2021, čj. 13 Kss 4/2021–165). Kárný soud stabilně judikuje, že „jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu (…) prodloužena, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků“ (rozhodnutí kárného senátu z 30. 1. 2019, čj. 13 Kss 3/2018–176). Kárný navrhovatel proto postupoval správně, pokud obě kategorie vytýkaných pochybení nesměšoval a v kárném návrhu vytýkaná pochybení samostatně formuloval. Obdobně postupoval ve výroku tohoto rozhodnutí i kárný soud.

28. Zbývá zopakovat, že kárně postihnout lze nepochybně nejen průtahy, které trvají v okamžiku podání kárného návrhu, ale též průtahy, které nastaly v minulosti a před podáním kárného návrhu byly odstraněny. Nejsou proto důvodné úvahy popírající společenskou škodlivost průtahů jen proto, že v průtahové věci bylo před provedením kontroly či před podáním kárného návrhu rozhodnuto.

29. Kárný návrh byl podán na základě kontroly provedené v lednu 2024. Konec průtahového období v jednotlivých spisech proto kárný navrhovatel vymezil tak, že označil datum, ke kterému již tvrzený průtah netrval. V případě, že průtah trval i v době prováděné kontroly, uvedl „doposud (k 15. 1. 2024)“. Kárný senát proto uvážil o konci průtahů v každém takovém spise samostatně. Termín „doposud“ nelze vyložit jinak, než že se jím míní do podání kárného návrhu a tato skutečnost byla zjištěna 15. 1. 2024. Proto v případech, kdy průtah zjištěný 15. 1. 2024 trval i v době podání kárného návrhu (7. 3. 2024), byl tento průtah s poukazem na výše uvedené vymezení skutku ohraničen podáním návrhu, bez ohledu na to, zda byl případně následně v průběhu kárného řízení odstraněn či nikoli. Pokud bylo ze spisu zjištěno ukončení průtahu v mezidobí od 15. 1. 2024 do 7. 3. 2024, byl konec ohraničen právě ke zjištěnému dni.

30. Průtahy při vedení soudního řízení jsou v judikatuře kárného soudu frekventovaným případem kárného provinění soudce. Zaviněné porušení povinností soudce či jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, musí dosáhnout určité minimální intenzity, aby jím byla naplněna skutková podstata kárného provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V případě průtahů v řízení je jedním z faktorů určujících tuto intenzitu i délka a četnost průtahů. (shodně rozhodnutí kárného senátu z 19. 10. 2011, čj. 11 Kss 1/2011–131).

31. Kárný soud již vyslovil (rozhodnutí kárného senátu z 18. 6. 2019, čj. 11 Kss 3/2018–155), že za průtah lze považovat nejen případy nečinnosti absolutní, tedy situace, kdy v posuzovaném období neučinil soudce ve spisu žádný úkon, ale i případy, kdy sice takový úkon učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by mohl reálně směřovat ke skončení věci.

32. V případě absolutní nečinnosti (tedy nebyl–li v posuzovaném období učiněn soudcem žádný úkon) zastává kárná judikatura konstantně názor, že je nutno odlišovat případy, kdy standardní postup v soudním řízení předpokládal učinění úkonu jednoduchého, spíše administrativní povahy, u něhož nebylo třeba složitější právní úvahy, od případů, kdy byla věc již způsobilá k meritornímu projednání či k vydání jiného rozhodnutí, tedy případu, kdy se soud již zabýval (měl zabývat) skutkovým a právním hodnocením věci, tedy tím, co tvoří jádro soudcovské činnosti. Nelze stanovit obecně platnou a neměnnou časovou hranici nečinnosti, od níž by bylo možné již dovozovat kárnou odpovědnost soudce. Vždy jde o časovou hranici orientační, která může být oběma směry korigována s ohledem na konkrétní charakteristiky posuzovaného případu. V případech, kdy nejde o jednoduché úkony (např. předkládání věci odvolacímu soudu), musí být vzniklé průtahy posuzovány vždy přísně individuálně, a to zejména z pohledu celkového zatížení soudce, stáří posuzované věci, dodržování časových řad při vyřizování věcí, výkonnosti soudce atd. Stanovení referenční doby pro jednotlivé úkony je v konečném důsledku toliko nástrojem, jak případně zjištěnou nečinnost objektivizovat. Kárný soud proto orientačně vycházel z referenční doby pro jednotlivé úkony mířící k rozhodnutí věci samé v délce tří měsíců, kterou je nutno v případě věcí starších dvou let a v případě úkonů jednoduchých zkrátit na polovinu (srov. rozhodnutí kárného senátu z 13. 9. 2022, čj. 16 Kss 6/2021–129). VI.

33. Kárný soud přezkoumal vytýkané spisy kárně obviněné. Ke každému spisu shrnul sled relevantních procesních úkonů či rozhodných skutečností a poté samostatně uvážil, zda z nich vyplývá to, co je kárně obviněné kladeno za vinu. Skutečnosti zjištěné ze spisů konfrontoval s vyjádřením kárně obviněné a s případným doplněním u jednání. Při přezkumu se zaměřil na v návrhu vymezená průtahová (rozhodná) období. U některých věcí však shrnul i předchozí vývoj, neboť byl nezbytný pro posouzení procesní situace, v níž se řízení v rozhodném období nacházelo. Opakovaně uplatněné argumenty kárně obviněné se kárný soud snažil vypořádat tam, kde byly poprvé uplatněny, aby zbytečně neopakoval již jednou vyřčené. Ve výroku rozhodnutí je ponechána prázdná položka 33) kárného návrhu, neboť jde o zjevnou nepřesnost–shoda s položkou 10). Ze stejného důvodu neobsahuje výrok poslední položku 48), neboť je shodná s položkou 3). Datum, kdy ve věci napadla žaloba, se v některých případech liší od údaje ve vyjádření kárně obviněné. Zpravidla proto, že bylo řízení zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a teprve následně byla věc (patrně) předložena kárně obviněné. Jde však toliko o identifikační údaj, průtahy v konkrétní věci byly kárně obviněné vytýkány až od pozdějšího, v kárném návrhu uvedeného, data. 11 C 146/2021 (o určení vlastnického práva).

34. Kárně obviněná průtah uznává po celé vytýkané období, poukazuje však na jeho nízkou škodlivost vzhledem k předmětu sporu (nešlo o opatrovnickou věc, ale o vrácení daru) a na relativně krátké překročení lhůty v řádu dnů. Rozsudek byl vyhlášen 16. 6. 2023 (protokol o vyhlášení rozsudku na č. l. 355), na č. l. 357 je založena žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypracování rozsudku z 4. 7. 2023, které bylo 11. 7. 2023 kárným navrhovatelem vyhověno a lhůta byla prodloužena do 31. 8. 2023. Na č. l. 358 je založena další žádost o prodloužení lhůty z 29. 8. 2023 a lhůta byla prodloužena do 15. 9. 2023. Na č. l. 367 je založen pokyn k vypravení rozsudku z 22. 9. 2023. Tomu odpovídá razítko kanceláře, podle kterého byl pokyn kanceláři předložen téhož dne, jakož i potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 366, ze kterého plyne, že rozsudek byl právním zástupcům účastníků doručen 22. 9. 2023, tedy 7 dnů po marném uplynutí prodloužené lhůty k vypracování rozsudku.

35. Kárný soud považuje za nemístnou relativizaci závažnosti pochybení kárně obviněné, pokud proti objektivně zjištěnému nedodržení zákonné lhůty pro vypravení rozsudku uplatňuje subjektivní úvahu o nižší společenské škodlivosti provinění. Žádný právní předpis neupravuje škálu jednotlivých typů soudních řízení z hlediska jejich objektivního významu a v návaznosti na to škálu případné škodlivosti soudních pochybení v těchto řízeních. To ostatně není ani možné. Tím spíše nelze stanovit jakousi stupnici tolerance k vytýkanému pochybení. Proto vůbec nelze přijmout přístup, který se snaží ve prospěch kárně obviněné tvrdit, že vytýkané nevyhotovení soudního rozhodnutí mohlo mít případně ještě závažnější důsledky. Že je případně k tíži soudce přičteno, že se dopustil pochybení např. v opatrovnické věci (např. sp. zn. 11 Kss 2/2021), ještě neznamená, že pokud o takto významné řízení nejde, svědčí to naopak v jeho prospěch. 11 C 207/2020 (o určení vlastnického práva k pozemku).

36. Kárně obviněná uznává průtah od 28. 10. 2023 do 6. 12. 2023, popírá zavinění od 6. 11. 2023 do 13. 11. 2023 a poukazuje na nižší společenskou škodlivost (nejde o věc opatrovnickou). Rozsudek byl vyhlášen 28. 7. 2023 (protokol o ústním jednání na č. l. 106). Dne 10. 8. 2023 na č. l. 108 podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vyplavení rozsudku, které bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 27. 10. 2023. Na č. l. 113 je založen referát k vypravení rozsudku z 5. 12. 2023, který byl kanceláři předložen 6. 12. 2023 a téhož dne byl pokyn k vypravení splněn. K vypravení rozsudku došlo 40 dnů po marném uplynutí prodloužené lhůty. Je třeba doplnit, že v návaznosti na upřesnění kárného navrhovatele a v souladu s tvrzením kárně obviněné bylo opraveno, že prodloužená lhůta k vyhotovení rozsudku byla stanovena do 27. 10. 2023, nikoli do 7. 10. 2023. Tomu odpovídá též již v návrhu správně vyčíslené překročení uvedené lhůty.

37. O objektivním nedodržení prodloužené lhůty a o délce jejího překročení nemůže být na podkladě spisu pochyb. Důvodný není ani poukaz kárně obviněné na 8 dní trvající onemocnění. Předně k němu došlo v době, kdy již marně uplynula nejzazší lhůta pro vypravení rozsudku, rozsudek měl být již nejpozději 10 dní předtím řádně vypraven. Kárně obviněná nemůže tvrdit, že v důsledku onemocnění není v tomto případě dáno zavinění. To by (snad) mohlo mít význam za situace, pokud by kárně obviněná onemocněla uvnitř prodloužené lhůty a konec onemocnění by nastal až po jejím marném uplynutí (i tehdy by však bylo třeba vycházet z konkrétních okolností případu). Maximálně prodlouženou lhůtu je třeba vnímat jako výjimku a z hlediska četnosti jako výjimečný krok vedení soudu, jak zajistit splnění jedné ze základních povinností soudce, a to povinnosti včas vypravit vyhlášené rozhodnutí. Nedůvodnost argumentu o prodělané nemoci pak jen podtrhuje, že k vypravení rozsudku nedošlo (jakkoli pozdě) bezprostředně po uzdravení, ale až téměř měsíc poté. 11 C 58/2021 (o zaplacení 4 788 Kč s příslušenstvím).

38. Rozsudek byl vyhlášen 28. 7. 2023 (protokol o jednání na č. l. 159). Dne 17. 8. 2023 podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypracování rozsudku, které bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 27. 9. 2023 (č. l. 161) a k obdobné žádosti (č. l. 162) dále do 27. 10. 2023. Na č. l. 166 je založen referát k vypravení rozsudku z 7. 12. 2023, který byl kanceláři předložen téhož dne a téhož dne byl rozsudek vypraven (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky). K vypravení došlo 41 dnů po marném uplynutí prodloužené lhůty.

39. Ani zde nemůže být o výrazném překročení nejzazší lhůty pochyb. Kárný soud je ve vztahu ke všem vytýkaným spisům stran pozdního vypravení rozhodnutí názoru, že pokud dojde k takovému překročení v rozsahu několika dalších týdnů, či snad dokonce měsíců, jde (při absenci případných odůvodňujících skutečností) o neomluvitelné a neakceptovatelné porušení jedné ze základních procesních povinností soudce, s významným dopadem do právního postavení účastníků řízení, kteří po nepřípustně dlouhou dobu nedisponují písemným vyhotovením již vyhlášeného soudního rozhodnutí. Proč na tomto závěru nic nemění několikadenní onemocnění kárně obviněné v listopadu 2023 a předmět sporu, již bylo uvedeno. 11 C 190/2018 (sousedský spor o odstranění zahradních tújí).

40. Rozsudek vyhlášen 2. 8. 2023 (protokol o jednání na č. l. 195). Dne 26. 8. 2023 podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku (č. l. 198), které bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 31. 10. 2023. Na č. l. 205 je založen referát z 14. 12. 2023 k vypravení rozsudku, který byl kanceláři předložen téhož dne a pokyn byl téhož dne rovněž splněn (potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 204). K vypravení došlo 44 dnů po marném uplynutí prodloužené lhůty.

41. Kromě výše uvedeného je třeba podotknout, že na zjištěné výrazné nedodržení prodloužené lhůty nemá podle přesvědčení kárného senátu žádný vliv to, zda se některý z účastníků posléze rozhodne proti prvostupňovému rozhodnutí podat opravný prostředek. Vysoká škodlivost postupu kárně obviněné je dána již prostým výrazným nedodržením prodloužené lhůty. Nelze ji s úspěchem relativizovat následnými okolnostmi v řízení, které navíc nemají přímo původ v jednání kárně obviněné. 11 C 26/2013 (vypořádání společného jmění manželů).

42. Spis vytýkán v rozšíření kárného návrhu z 18. 3. 2024. Rozsudek vyhlášen 22. 11. 2023 (protokol o jednání č. l. 1162), na č. l. 1167 založena žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku, které bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 1. 2. 2024. Ke dni podání kárného návrhu (k 7. 3. 2024), nebyl rozsudek vypraven a písemné vyhotovení nebylo doručeno účastníkům řízení, nestalo se tak tedy dalších 35 dnů po marném uplynutí prodloužené lhůty.

43. Zcela nepřijatelné je, že k vypravení rozsudku nedošlo ani v návaznosti na podání kárného návrhu, kdy musela kárně obviněná vědět, že pochybení tohoto druhu jsou jí kárným navrhovatelem vytýkána a že je navrhováno nejpřísnější kárné opatření. Kárně obviněná rovněž ponechala bez vyjádření tvrzení kárného navrhovatele, že s ní o urychleném vypravení tohoto rozsudku po podání kárného návrhu, v návaznosti na stížnost právního zástupce, jednal, avšak bez náležité nápravy. Při vědomí, že kárné provinění je časově ohraničeno podáním kárného návrhu, lze pouze připomenout, že rozsudek byl vypraven až 23. 5. 2024, tedy půl roku po jeho vyhlášení. Na tom nemůže nic změnit ani týdenní pracovní neschopnost kárně obviněné, navíc v době, kdy měl být rozsudek již nejméně 3 týdny rozeslán účastníkům. 11 C 2/2022 (zdržení se zásahu do vlastnického práva a vyklizení pozemku).

44. Žaloba podána 3. 1. 2022. V mezidobí řešeno zpoplatnění žaloby, resp. podána žádost o osvobození od soudních poplatků, naposledy přípis právního zástupce z 27. 9. 2022 (č. l. 44). Referát k zaslání písemnosti z 13. 9. 2022 (č. l. 42) vypraven následujícího dne a poté až usnesení s výzvou k vyjádření se k podané žalobě na č. l. 47 z 9. 1. 2023. Od 13. 4. 2023, kdy byl doručen přípis Městského úřadu Staré Město (č. l. 55) není ve spise úkon až do 1. 11. 2023, kdy byl kanceláři předložen k vypravení referát (č. l. 57) k nařízení jednání na 16. 2. 2024. Zjištěny proto absolutní průtahy v souladu s kárným návrhem v období od 29. 9. 2022 do 10. 1. 2023 a od 13. 4. 2023 do 1. 11. 2023.

45. I první vytýkané období překračuje referenční tříměsíční lhůtu, byť nikoli významně. To však samo o sobě neznamená, že průtah ve věci nebyl dán. Více než rok po podání žaloby byla teprve protistrana vyzývána k vyjádření se k žalobě. Kárně obviněná tvrdí, že po převážnou část prvního vytýkaného období byla věc mladší jednoho roku. Nelze však jen s poukazem na tuto skutečnost průtah popírat. I když je škodlivý následek při průtazích ve starších spisech nepochybně horší než v případě spisů mladších, neexistuje žádné oprávnění pro soudce s přiděleným spisem náležitě nepracovat hned po podání žaloby. Právě přístup, kdy jsou rutinní přípravné úkony (zasílání podání protistraně k vyjádření) činěny se značným časovým odstupem jednoho roku a řízení je i po roce de facto na úplném počátku, vede k tomu, aby již od počátku průtahový spis „zestárl“ a negativní důsledky vzniklých průtahů byly ještě palčivější. Nelze proto průtahy popírat jen v důsledku relativně dosud přijatelného odstupu od podání žaloby. Druhé vytýkané období absolutních průtahů, kdy byl spis bez úkonu více než půl roku, kárně obviněná uznává. O vlivu absence stabilní rejstříkové vedoucí po určitou část vytýkaného období bude uvedeno následně, nyní stačí konstatovat, že ani tento argument kárný soud neuznal. 11 C 88/2019 (náhrada škody na zdraví).

46. Žaloba podána 10. 3. 2019. Dne 24. 3. 2023 byl soudu doručen dotaz právního zástupce žalobců na stav řízení (č. l. 428), následuje opakovaná žádost soudu o poskytnutí odborného vyjádření z 28. 3. 2023, odeslaná kanceláří 13. 4. 2023 (č. l. 432). Na č. l. 435 je úřední záznam o telefonické snaze kárně obviněné kontaktovat 3 zdravotnická zařízení za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru dětské neurologie spolu s výpisy zdravotnických zařízení ze seznamu soudních znalců. V jednom případě byl dotaz kárně obviněnou zaslán prostřednictvím mailové zprávy. Následuje dotaz právního zástupce na stav řízení (č. l. 443). Teprve 28. 12. 2023 referuje kárně obviněná pokyn k zaslání žádosti o poskytnutí odborného stanoviska Krajskému úřadu Zlínského kraje, odbor zdravotnictví.

47. Úřední záznam ze srpna 2023 nelze považovat za úkon, který by mohl přerušit nečinnost kárně obviněné, která trvala již od dubna 2023. I kdyby tomu tak bylo, kárně obviněná ve věci konala až více než 4 měsíce poté, kdy ve věci učinila poslední rutinní úkon, dala pokyn k opatření odborného stanoviska. Její srpnová činnost nadto neměla žádný efekt, její snaha zajistit vypracování znaleckého posudku nebyla úspěšná a další postup kárně obviněné nenásledoval. I v návaznosti na tento stav bylo lze očekávat, že kárně obviněná bude obratem ve věci konat. To se nestalo, soudní spis zůstal bez její další aktivity další 4 měsíce. Po celou dobu od dubna 2023 do prosince 2023 nedošlo ve věci k žádnému posunu. Proto je třeba, v souladu s kárným návrhem považovat za dobu, kdy v řízení docházelo k průtahům, celé období od 17. 4. 2023 do 27. 12. 2023. Až absurdní je popírání zavinění více než osmiměsíčního průtahu poukazem na jedenáctidenní dovolenou v září 2023 a týdenní onemocnění covidem v listopadu téhož roku. Svojí délkou nijak nevybočující řádná dovolená, kterou ostatně čerpají i ostatní soudci, jakož i týdenní nepřítomnost na pracovišti v důsledku nemoci (což rovněž nebývá v podzimních měsících výjimečná situace) vzhledem k délce nepřítomnosti a k předvídatelnosti dovolené jistě kárně obviněné neznemožnily zorganizovat si plnění soudcovských povinností tak, aby k tak dlouhému průtahu nedošlo. Pokud by měl kárný soud akceptovat uvedený argument, bylo by možné zamezit průtahům v délce až referenční doby před nástupem na dovolenou a rovněž po jejím ukončení pouze tím, že si soudce dovolenou nevezme. Tak tomu jistě není. Schválená dovolená v ničím neobvyklém rozsahu proto sama o sobě nemůže ovlivnit závěr o zjištěných průtazích. Rovněž trestní služba tzv. dosažitelnosti na tomto závěru nemůže nic změnit, trvala pouze 1 týden, tuto povinnost mají i ostatní soudci (srov. rozvrhy práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro vytýkané období, str. 6). I v tomto týdnu kárně obviněná mohla jistě plnit i ostatní soudcovské povinnosti. Průtah se navíc týká věci, která byla v době průtahu již starší tří let, kárně obviněná jí proto měla věnovat zvýšenou pozornost a referenční doby, ve kterých je třeba se spisem pracovat, jsou zkráceny na polovinu. 11 C 71/2019 (o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím).

48. Žaloba podána 28. 2. 2019. Dne 23. 3. 2023 je usnesením (č. l. 109) zrušen vydaný platební rozkaz, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Dne 17. 4. 2023 dává kárně obviněná pokyn k zaslání přípisu žalobci s dotazem, zda na podané žalobě trvá, či ji bere zpět (přípis vypraven 19. 4. 2023). Následuje sdělení žalobce o započtení splátky na příslušenství pohledávky a zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu. Následuje až usnesení na č. l. 116 z 1. 11. 2023, kterým bylo řízení částečně zastaveno.

49. Kárně obviněná průtah uznala (není rozhodné, že tak učinila jen do 27. 10. 2023, usnesení o částečném zastavení je až z 1. 11. 2023). Ze spisu neplyne žádná skutečnost, která by označenou více než šestiměsíční prodlevu vysvětlovala. Nelze proto než přisvědčit kárnému navrhovateli a uzavřít o nedůvodných průtazích v celém vytýkaném období od 24. 4. 2023 do 1. 11. 2023. Navíc i v tomto případě se v době počátku průtahu jednalo o spis starší tří let, kterému bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost. 11 C 179/2022 (o vydání vyúčtování služeb spojených s bydlením).

50. Žaloba podána 7. 9. 2022. Dne 21. 12. 2022 je (nikoli kárně obviněnou) ve spise poznámka o usnesení o částečném osvobození od soudních poplatků (č. l. 39) s tím, že usnesení je v ISASu, razítko o předložení kanceláři je však až z 27. 3. 2023 a tomu koresponduje referát k jeho vypravení z 24. 3. 2023. Dne 2. 5. 2023 byl nikoli soudkyní dán pokyn k předložení spisu kárně obviněné s tím, že soudní poplatek byl uhrazen včas. Následuje až referát kárně obviněné z 6. 12. 2023 a následné usnesení z téhož dne (č. l. 44), s pokynem, aby se žalovaní vyjádřili k připojené žalobě.

51. Na základě právě uvedeného je třeba zcela přisvědčit kárnému navrhovateli, pokud shledal nedůvodné průtahy ve třech v návrhu vymezených obdobích. Předěl mezi prvním a druhým vytýkaným obdobím podle názoru kárného soudu svědčí spíše o důkladnosti provedené kontroly než o efektivní činnosti kárně obviněné v mezidobí. To, že osoba odlišná od kárně obviněné vložila do ISASu koncept usnesení o částečném osvobození od soudního poplatku, který se však navenek, ve vztahu k účastníkům, projevil až jeho odesláním o čtvrt roku později, nelze považovat za efektivní úkon soudu, který by svědčil o odstranění již v té době trvajícího průtahu (tříměsíční doba byla překročena). Proto kárný soud, vázán kárným návrhem, i v tomto případě návrhu zcela přisvědčil. Ve spise se po dobu delší než 15 měsíců od podání žaloby, s výjimkou rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku, fakticky směrem k rozhodnutí věci nic neučinilo. Kárný soud neshledal důvod, proč by za této situace měl jednotlivé vytčené průtahy hodnotit odlišně jen proto, že v prvním období byla věc nově napadlá a ve druhém mladší jednoho roku. Uvedené kritérium je konstruktem kárně obviněné, nemá oporu v platné právní úpravě a v konečném důsledku vede k nepřijatelnému závěru, že ve spisech po podání žaloby až do jednoho roku poté nelze s úspěchem vytýkat soudci průtahy v řízení. Tak tomu jistě není. Negativním důsledkem nesprávného přístupu kárně obviněné je pak to, že po více než roce od podání žaloby je soudní řízení stále teprve na počátku. 11 C 180/2022 (o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím).

52. Žaloba podána 9. 9. 2022. Dne 10. 5. 2023 zasílá kárně obviněná žalobci přípis s dotazem na případné mimosoudní řešení věci či uzavření smíru. Poté, kdy je do spisu založeno negativní stanovisko žalobce k mimosoudnímu jednání, je další činností patrnou ze spisu až pokyn kárně obviněné z 1. 11. 2023 k nařízení jednání na 6. 3. 2024.

53. Ve věci došlo k vytýkaným neodůvodněným průtahům v celém vytýkaném období od 11. 5. 2023 do 2. 11. 2023. Již bylo vysvětleno, že na tento závěr nemá vliv, že věc napadla přibližně 13 měsíců před koncem průtahového období. Zbývá doplnit, že byl kárný soud při označení počátku průtahového období vázán kárným návrhem. Nebyl proto prostor k úvaze, zda byl přípis s dotazem na případné mimosoudní řešení věci a výzvou ke smírnému řešení rovněž účelným úkonem vedoucím k co nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci, jakkoli kárně obviněná uvádí, že k uzavření smíru nakonec došlo. 11 C 89/2023 (o zaplacení 55 000 Kč s příslušenstvím).

54. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 3. 2. 2023. Dne 28. 4. 2023 dotaz kárně obviněné asistentce, zda byl podán včas odpor, ta uvádí, že ano, a dává pokyn k zaslání odporu právnímu zástupci žalobce. Dne 11. 5. 2023 doručena replika žalobce k vyjádření žalovaného (č. l. 33). Dne 1. 11. 2023 (č. l. 39) referuje kárně obviněná nařízení jednání na 8. 3. 2024.

55. Nemůže být pochyb, že je spis bez úkonu minimálně po dobu 5 a půl měsíce, od 15. 5. 2023, kdy byl spis asistentkou předložen soudkyni, do počátku listopadu 2023, kdy je nařízeno jednání. Důvody k nařízení jednání nejsou pro závěr o zjištění průtahu rozhodné, podstatné je, že případně nebylo jednání nařízeno dříve (pokud k tomu kárně obviněná shledala důvod). 11 C 6/2023 (o zaplacení 8 816 Kč s příslušenstvím).

56. Žaloba (návrh na elektronický platebního rozkazu) podána 14. 10. 2022. Na č. l. 48 sdělení o vyvěšení písemnosti na úřední desce (řešen pobyt žalovaného), která byla vyvěšena od 16. 5. 2023 do 16. 6. 2023. Dne 20. 10. 2023 předložen kanceláři pokyn kárně obviněné k zaslání návrhu žalovanému na adresu zjištěnou z CEO (č. l. 50). V mezidobí spis bez úkonu.

57. Proto je návrh vytýkající průtahy od 16. 5. 2023 do 20. 10. 2023 důvodný. I zde je třeba připomenout, že prodleva mezi úkony nenastala ve fázi řízení, kdy by řízení spělo k meritornímu rozhodnutí, ale v jeho počátku, v souvislosti se zjišťováním pobytu žalovaného. Není důvodu, aby další rutinní úkon, který nemusí soudce učinit osobně (dotaz na CEO), následoval téměř po půl roce. V této souvislosti je nerozhodné, že jde o bagatelní věc, resp. že byl následně v únoru 2024 ve věci vyhlášen rozsudek. 11 C 95/2022 (o zaplacení 84 355 Kč s příslušenstvím).

58. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 21. 4. 2022. Dne 9. 5. 2023 na č. l. 136 referuje kárně obviněná zaslání odporu proti platebnímu rozkazu žalobci k podání repliky. Dne 29. 5. 2023 podává žalobce písemné vyjádření. Následuje nahlížení do spisu zástupkyní žalované 27. 10. 2023 a 31. 10. 2023 (č. l. 163) nařizuje kárně obviněná jednání na 9. 2. 2024.

59. Ve věci proto byly v souladu s kárným návrhem zjištěny průtahy minimálně od 30. 5. 2023 do 31. 10. 2023. Zcela nepřípadné je popírání neoddiskutovatelného průtahu pouze s poukazem na to, že kárně obviněná spis předložila v úplném závěru vytýkaného období na několik dní kanceláři k nahlédnutí účastníkům. Rovněž není pro zjištění průtahu rozhodné, že věc byla následně v únoru 2024 skončena. 11 C 74/2020 (vypořádání společného jmění manželů).

60. Žaloba podána 3. 6. 2020. Dne 19. 11. 2020 žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku (č. l. 25). Po 21. 11. 2022, kdy mediátorka soudu sděluje, že nedošlo v rámci mediace k uzavření žádné dohody a žalovaný nechtěl v mediaci dále pokračovat, následuje referát z 4. 4. 2023 (č. l. 84) k nařízení jednání na 2. 6. 2023. Dne 31. 5. 2023 doručena soudu žádost o odročení jednání z důvodu nemoci. Následuje pokyn k odročení jednání a další referát k nařízení nového jednání je až z 1. 11. 2023 (č. l. 90).

61. Není pochyb, že časové období od 21. 11. 2022 do 1. 11. 2023 je z hlediska (ne)činnosti kárně obviněné přerušeno pouze nařízením jednání v dubnu 2023 a poté, kdy bylo zřejmé, že jednání bude odročeno, pokračovaly nedůvodné průtahy po dobu dalších 5 měsíců. Kárně obviněná průtah uznává v jeho druhé části (po odročení jednání), důvodný je však kárný návrh i pokud jde o období do dubna 2023, neboť je nedůvodně argumentováno pouze absencí stabilní rejstříkové vedoucí. Zřetelně negativně je nutno hodnotit rovněž skutečnost, že se jednalo o spis již v průběhu průtahu 3 roky starý, jemuž měla být z tohoto důvodu věnována zvýšená pozornost. 11 C 125/2022 (o určení vlastnictví k nemovitosti).

62. Žaloba podána 20. 6. 2022. Téhož dne oznámeno katastrálnímu úřadu zahájení soudního řízení. Poté až usnesení z 25. 11. 2022, kterým byli žalobci vyzváni k úhradě soudního poplatku (č. l. 66). Po vyjádření právního zástupce žalovaných 9. 6. 2023 (č. l. 82) následuje až usnesení z 3. 11. 2023 (č. l. 92), kterým byli účastníci vyzváni k označení osoby mediátora.

63. Vzhledem k tomu, že jsou obě v kárném návrhu specifikovaná období zcela bez úkonu kárně obviněné, byly oprávněně shledány průtahy v délce 5 měsíců od června 2022 do listopadu 2022 a 4,5 měsíce od června do listopadu 2023. Výše bylo uvedeno, proč není důvodný argument vtahující počátek průtahů až k datu vyhotovení výtky a nikoli k období následujícímu po výtkou vytýkaném období. I odlišný právní názor kárně obviněné by vedl v tomto případě „pouze“ ke zkrácení vytýkaného období přibližně o jeden měsíc. Je třeba připomenout, že tato věc byla omylem v kárném návrhu vytýkána dvakrát, proto kárný senát ve výroku rozhodnutí ve vztahu k tomuto spisu nezahrnul do výroku o vině položku 33 kárného návrhu. 11 C 368/2015 (o zaplacení 378 207 Kč s příslušenstvím).

64. Žaloba podána 2. 11. 2015. Ve vztahu k vytýkanému období na č. l. 344 úřední záznam z 15. 3. 2022 o tom, že: „Nouzový stav v ČR (pandemie Covid–19), částečně omezen chod soudu 5. 10. 2020–11. 4. 2021, 26. 11. 2021–25. 12. 2021.“ Dále spis bez úkonu soudu (pouze na č. l. 346 sdělení právního zástupce o úmrtí žalobkyně). Až na č. l. 348 pokyn kárně obviněné z 3. 4. 2024 (tedy až po podání kárného návrhu) asistentce ke zjištění, u kterého notáře je vedeno dědické řízení, obratem asistentkou zjištěno (8. 4. 2024).

65. Zjištění z tohoto spisu jsou naprosto alarmující. Jde o více než 8 let starý, dosud pravomocně neskončený, spis, kterému je třeba věnovat prvořadou pozornost. Za pochybení při vedení tohoto řízení byla již kárně obviněná kárně stíhána v předchozím kárném řízení. Referenční lhůty, v nichž je třeba ve věci konat, jsou u takto dlouho nevyřízených věcí oprávněně zkráceny na polovinu. Vytýkané období není v tomto případě ohraničeno předchozím úkonem kárně obviněné, ale obdobím, za které byla kárně obviněné uložena předchozí výtka. Nelze však nevidět, že již relativně delší dobu předtím kárně obviněná nejen že ve věci urychleně nekonala, ale omezila se pouze na zcela obecné, ex post učiněné sdělení o všeobecně známých skutečnostech (pandemie covid), jako by šlo o vše ospravedlňující skutečnost, která jí bránila věc nejen rozhodnout, ale rovněž v řízení efektivně postupovat. Covidové období zcela míjí nyní vytýkané průtahové období, skončilo dávno předtím. Ani po odeznění pandemie se však ve spise z roku 2015 nedělo ve vytýkaném období po dobu 21 měsíců zhola nic! Skutečnosti zjištěné z právě uvedeného spisu bude kárný senát ještě samostatně hodnotit. Lze jen podotknut, že pro účastníky řízení je zcela bez významu, že kárně obviněná takto rozsáhlý průtah, v 8 let starém spise, po předchozím kárném postihu, následně uznala. 11 C 119/2014 (uložení povinnosti k odstranění stavby a terénních úprav).

66. Žaloba podána 26. 5. 2014. I v této věci je na č. l. 236 založen úřední záznam o nouzovém stavu v důsledku pandemie. Usnesením z 26. 4. 2023 (č. l. 242) ustanoven znalec a uloženo mu vypracovat posudek do 3 měsíců od zaslání spisu. Zaslání spisu bylo podmíněno složením zálohy na vypracování znaleckého posudku. Usnesení nabylo právní moci 10. 5. 2023. Znalec obratem sdělil, že požádal o ukončení znalecké činnosti. V mezidobí zaplacena záloha na znalecký posudek, ve věci však nebyly kárně obviněnou činěny žádné kroky až do 26. 4. 2024, kdy znovu referuje zaslání dotazu na odbor výstavby Obecního úřadu Bílovice.

67. Průtah byl kárně obviněnou uznán. K této věci je třeba zopakovat uvedené k předešlé věci. Od podání žaloby uplynulo 10 let. Spisům tohoto druhu je třeba věnovat prvořadou pozornost. Věc nejenže není pravomocně skončena, ale za poslední rok (10 měsíců do podání kárného návrhu) nebyl kárně obviněnou učiněn žádný úkon, tím méně pak úkon vedoucí k rozhodnutí věci! 11 C 57/2023 (o zaplacení výživného).

68. Jde o věc vyloučenou z původního řízení, vztahující se k části období neplacení výživného. Ve spise je založen protokol o jednání v související věci z 8. 3. 2023 s pokynem z 17. 3. 2023, aby byl ofocen a přidělena mu nová spisová značka. Poté se ve věci nic nedělo až do vydání usnesení na č. l. 10 z 5. 4. 2024, kdy byla žalobkyně vyzvána k doplnění žalobních tvrzení.

69. Kárně obviněná průtah uznala. V důsledku absence jakékoli procesní aktivity soudu ve vytýkaném období je kárný návrh i v této části zcela důvodný v celém vytýkaném rozsahu přibližně 10 měsíců. Věc se po více než roce od podání žaloby nachází na úplném počátku, jsou doplňována žalobní tvrzení. Na závěr o zjištěných průtazích nemá vliv úvaha kárně obviněné k společenské škodlivosti. Je totiž nadbytečné uvažovat, zda jsou škodlivější průtahy v řízení o výživném pro zletilého, oproti výživnému pro nezletilého, či naopak. 11 C 181/2022 (o vydání vyúčtování služeb spojených s bydlením).

70. Žaloba podána 13. 7. 2022. Poté, kdy k usnesení soudu s výzvou k upřesnění žaloby z 4. 5. 2023 (č. l. 53) právní zástupce žalobkyně sdělil upřesnění petitu, předložila asistentka spis soudkyni – do kanceláře předloženo 19. 6. 2023. Následuje referát kárně obviněné z 15. 1. 2024 a následné usnesení na č. l. 56 o připuštění změny žaloby. V mezidobí spis bez úkonu.

71. Proto je návrh vytýkající průtahy od 19. 6. 2023 do 15. 1. 2024 důvodný. Kárně obviněná průtah uznala. 11 C 216/2013 (o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví).

72. Žaloba podána 27. 12. 2013. Na č. l. 388 je referát k výzvě právního zástupce žalobkyně ke sdělení čísla účtu pro vrácení části zálohy složené na důkazy z 16. 6. 2023 (kanceláři předloženo 20. 6. 2023). Poté již žádný úkon ze strany soudu až do 17. 1. 2024 (v mezidobí toliko sdělení obou stran o neúspěšném smírném řešení). Teprve 17. 1. 2024 je vydán poukaz na vrácení části zálohy.

73. Kárně obviněná průtah uznala. I zde platí v plném rozsahu výše uvedené stran naprosté nezbytnosti věnovat maximální pozornost spisům starších časových řad. Spis nejenže zůstal po dobu téměř tří čtvrtin roku bez jakéhokoli úkonu, ale navíc je vytýkané období rámováno provedením zcela rutinních úkonů (výzva ke sdělení kontaktních údajů a vrácení části zálohy), které rozhodně samy o sobě nevedou k brzkému rozhodnutí věci a nebylo by možné ani tyto úkony vzhledem k ostatním zjištěním považovat za dostatečně efektivní, aby mohly zabránit závěru o zcela nepřípustných průtazích v deset let staré věci! 11 C 116/2023 (o zaplacení 29 521 Kč s příslušenstvím).

74. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 28. 4. 2023. Poté, kdy se žalobce vyjádřil k odporu proti platebnímu rozkazu (č. l. 31), referuje kárně obviněná 13. 7. 2023 na č. l. 33 (do kanceláře předáno o den později) pokyn kanceláři, aby vytiskla kopii exekučního příkazu (kterým argumentoval žalovaný a žalobce žádal o jeho zaslání). Poté spis bez úkonu až do 15. 1. 2024, kdy kárně obviněná referuje zaslání kopie exekučního příkazu právnímu zástupci žalobce.

75. I zde jsou vytýkané průtahy v délce 6 měsíců zcela důvodné. Již bylo vysvětleno, proč neobstojí tvrzení o dovolené, dosažitelnosti a pracovní neschopnosti kárně obviněné na podzim 2023 a popírání průtahů z těchto důvodů. 11 C 165/2021 (o náhradu škody 226 300 Kč, 160 000 Kč a 22 200 Kč s příslušenstvím).

76. Žaloba podána 29. 7. 2021. Dne 28. 6. 2023 se ve věci konalo jednání (č. l. 104), 19. 7. 2023 kárně obviněná referuje kanceláři rozeslání protokolu z jednání účastníkům. Dále spis bez úkonu, 26. 1. 2024 písemný dotaz právního zástupce žalobců na stav řízení. Dne 19. 2. 2024 nařizuje kárně obviněná jednání na 24. 5. 2024 (č. l. 117).

77. Není pochyb, že průtahy v řízení trvaly nejméně od 20. 7. 2023 až do 19. 2. 2024, tedy 7 měsíců. Kárně obviněná průtah uznala. 211 C 97/2014 (o vydání bezdůvodného obohacení).

78. Žaloba podána 19. 12. 2014. Poté, co bylo usnesením z 7. 6. 2023 rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení (č. l. 173), navrhuje právní zástupce žalovaných další přerušení řízení s ohledem na probíhající řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4. Následuje referát kárně obviněné z 17. 7. 2023 kanceláři k založení výpisu z aplikace info soud ke stavu uvedeného řízení. Poté následuje pokyn asistentky z 21. 7. 2023 k zaslání přípisu OS Praha 4 k zaslání opisu žaloby, odpověď doručena 27. 7. 2023. Poté následuje pokyn kárně obviněné asistentce z 3. 4. 2024, aby nařídila jiný soudní rok na 12. 7. 2024.

79. Kárně obviněná průtah uznala. I zde je nepochybné, že ve věci nebylo konáno – nebyl učiněn žádný úkon od 28. 7. 2023 do podání kárného návrhu tj. 7 a půl měsíce. V souvislosti s touto soudní věcí již byla kárně obviněn kárně stíhána! Bylo proto zcela nezbytné jí věnovat prvořadou pozornost a urychleně ji skončit. Tím spíše, že se jedná o více než 9 let starý spis. To se nestalo. Jestli byly či nebyly splněny podmínky pro přerušení řízení v důsledku paralelně probíhajícího jiného řízení, není z hlediska zjištěných průtahů rozhodné. Podstatné je, že řízení přerušeno nebylo. Rozhodné rovněž není, zda bylo případně přerušeno později (mimo vytýkané období), či zda předtím bylo řízení přerušeno z jiného důvodu. 11 C 249/2021 (o přikázání části pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby).

80. Žaloba podána 16. 11. 2021. Dne 19. 9. 2022 doručeno soudu 11 ks fotografií souvisejících s vyjádřením k podané žalobě (č. l. 32), které bylo současně rovněž podáno. Následuje až referát z 24. 3. 2023, kterým kárně obviněná vydává pokyn kanceláři k zaslání vyjádření žalovaného žalobci a žádosti o sdělení, zda nedošlo mezi účastníky k mimosoudní dohodě (č. l. 41). Dalším úkonem soudu je až referát z 16. 1. 2024, kterým kárně obviněná nařizuje jednání ve věci na 24. 4. 2024.

81. Není pochyb, že i v této věci byly nedůvodné průtahy shledány oprávněně. Kárný soud respektuje kárný návrh v tom, pokud jednolitou dobu průtahů člení na dva úseky s předělem 28. 3. 2023, kdy byl vypraven pokyn k přeposlání podání druhé straně. Fakticky se však ve spise nic nedělo po celou vytýkanou dobu, neboť zcela rutinní úkon – přeposlání doručené pošty, mohl být učiněn obratem poté, kdy podání soudu došlo (v září 2022). Druhé období kárně obviněná uznala, popírání prvního v důsledku absence stabilní rejstříkové vedoucí není důvodné (viz níže). 114 C 98/2011 (o zaplacení 29 988 Kč s příslušenstvím).

82. Žaloba podána 1. 6. 2011. Usnesením Krajského soudu v Brně z 7. 6. 2023 byl zrušen konkurz na majetek žalovaného z důvodu jeho úmrtí (č. l. 156). Dne 31. 7. 2023 referuje asistentka předložení spisu kárně obviněné s tím, že konkurzní řízení bylo skončeno a že žalovaný zemřel. Teprve 5. 4. 2024 referuje asistentka, že dědické řízení není dosud skončeno a téhož dne je vydáno usnesení o přerušení řízení do skončení pozůstalostního řízení.

83. Jakkoli byly po celou vytýkanou dobu případně splněny podmínky pro přerušení řízení (nebylo ukončeno pozůstalostní řízení po zemřelém, který zemřel ještě před počátkem vytýkaného období), nemění tato skutečnost nic na tom, že rozhodnutí o přerušení řízení nemělo být vydáno s odstupem více než 7 měsíců (ke dni podání návrhu). 11 C 214/2018 (o náhradu újmy na zdraví 50 000 Kč s příslušenstvím).

84. Žaloba podána 6. 8. 2018. Řízení přerušeno. Dne 12. 7. 2023 bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení (č. l. 151), které bylo účastníkům doručeno následujícího dne. Přestože bylo v řízení pokračováno, spis zůstal zcela bez aktivity kárně obviněné až do 28. 3. 2024, kdy bylo řízení znovu přerušeno do pravomocného skončení související věci.

85. Je proto třeba konstatovat, že i zde se kárně obviněná dopustila průtahů, ke dni podání kárného návrhu v délce téměř 7 měsíců od 3. 8. 2023 do 7. 3. 2024. 11 C 264/2018 (o náhradu újmy na zdraví 162 410 Kč s příslušenstvím).

86. Žaloba podána 6. 8. 2018. Dne 26. 6. 2023 upomíná Institut postgraduálního vzděláván ve zdravotnictví Okresní soud v Uherském Hradišti o úhradu za podaný ústavní znalecký posudek (č. l. 313). Dne 11. 7. 2023 vydává kárně obviněná platební poukaz, který je proplacen 4. 8. 2023. Následuje až referát z 28. 3. 2024 k nařízení jednání na 26. 6. 2024 (č. l. 317).

87. Kárně obviněná průtah uznala. Jde o více než 5 let starou věc, které je třeba věnovat maximální pozornost. Přesto se tak nedělo. Spis byl ke dni podání kárného návrhu bez úkonu téměř 7 měsíců. To je neakceptovatelné. Vytýkané průtahy jsou i v tomto případě důvodné. 11 C 171/2022 (o zaplacení 55 494 Kč s příslušenstvím).

88. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 8. 8. 2022. V této věci vydala kárně obviněná 2. 8. 2023 platební poukaz k vrácení přeplatku na soudním poplatku (č. l. 41). Teprve 13. 2. 2024 vyzývá usnesením na č. l. 42 žalobce k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů.

89. Je nepochybné, že po dobu více než 6 měsíců (nikoli více než 4 měsíce) nečinila kárně obviněná ve věci žádné úkony a ze spisu nevyplývá žádná překážka, která by jí v efektivním postupu bránila. Průtah byl kárným soudem shledán nikoli do 15. 1. 2024, ale až do 13. 2. 2024, kdy byl ve věci učiněn další úkon. Dovolená, dosažitelnost či listopadové onemocnění na tom nic nemění. 11 C 278/2021 (o zaplacení 19 569 Kč s příslušenstvím).

90. Žaloba podána 30. 12. 2021. Dne 27. 7. 2022 kárně obviněná referuje zaslání odporu žalobkyni s tím, ať se k němu vyjádří ve lhůtě 2 měsíců (č. l. 95). Dne 22. 9. 2022 doručeno vyjádření žalobkyně k odporu. Následně spis bez úkonu do 13. 3. 2023, kdy je referováno nařízení jednání na 9. 6. 2023 (č. l. 112). Kárná navrhovatelka referuje kanceláři 29. 8. 2023 rozeslání protokolu z jednání z 9. 6. 2023 (č. l. 181). Kancelář tento pokyn plní následujícího dne. Dále spis bez jakéhokoli úkonu, ke dni 5. 4. 2024 výpis z ISASu o sp. zn. 6 C 279/2021 (č. l. 182), následuje kopie rozsudku 6 C 279/2021 (patrně dosud nikoli v právní moci) z 13. 2. 2024 a usnesení z 5. 4. 2024, kterým kárně obviněná přerušuje řízení do právní moci uvedeného řízení.

91. Není pochyb, že je spis v obou vytýkaných obdobích bez úkonu kárně obviněné, v prvním případě přes 5 měsíců (od 20. 9. 2022 do 14. 3. 2023), ve druhém pak od 30. 8. 2023 až do podání kárného návrhu, tj. více než 6 měsíců. Zcela mimoběžné jsou úvahy o nižší škodlivosti průtahů ve druhém období s tím, že mělo být již při jednání v červnu 2023 avizováno přerušení řízení. K tomu objektivně nedošlo, řízení přerušeno nebylo a stalo se tak paradoxně až po podání kárného návrhu, v době, kdy již byl v souvisejícím řízení vydán rozsudek. 11 C 14/21022 (o zaplacení 29 084 Kč s příslušenstvím).

92. Žaloba podána 25. 1. 2022. Dne 29. 8. 2023 referuje kárně obviněná pokyn pro asistentku k vyřízení dotazu právního zástupce žalovaného (č. l. 133), pokyn asistentkou splněn 31. 8. 2023. Následně spis bez úkonu, 26. 2. 2024 doručen dotaz žalobce na stav řízení, na který kárně obviněná odpovídá 13. 3. 2024 (č. l. 138).

93. Ve věci trvaly vytýkané průtahy od 31. 8. 2023 do podání kárného návrhu (nikoli pouze k 15. 1. 2024), tedy více než 6 měsíců. Dovolená, dosažitelnost o listopadové onemocnění na tom nic nemění. 11 C 268/2022 (o zaplacení 39 266 Kč s příslušenstvím).

94. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz podána 20. 9. 2022. Dne 7. 8. 2023 vydává kárně obviněná usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 14 dnů (č. l. 47) a 5. 9. 2023 činí záznam, že žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil. Následně spis bez úkonu do 15. 3. 2024, kdy je nařízeno jednání na 7. 6. 2024.

95. Nemůže být pochyb, že minimálně od 5. 9. 2023 byla kárně obviněná až do podání kárného návrhu ve věci nečinná, tj. po dobu 6 měsíců. Protože jsou kárně obviněné vytýkány pouze absolutní průtahy, lze jen podotknout, že stav, kdy je téměř po roce od podání žaloby teprve žaloba zasílána žalovanému k vyjádření, nesvědčí o tom, že dosavadní postup soudkyně v řízení byl efektivní tak, aby byla věc rozhodnuta co nejdříve. 11 C 221/2015 (o zaplacení 333 235 Kč s příslušenstvím).

96. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 12. 9. 2014. Na č. l. 219 je referát k přeposlání vyjádření žalobců žalovanému z 8. 4. 2022. Na č. l. 224 je vyrozumění o tom, že se jednání původně nařízené na 29. 4. 2022 nekoná z důvodu „covid 19“. Na téže straně je, zjevně později, doplněný úřední záznam z 19. 9. 2023 „soudkyně covid 19“. Vyrozumění doručeno 25. 4. 2022. Poté spis bez úkonu až do 19. 9. 2023, kdy na č. l. 228 referováno nařízení jednání na 24. 11. 2023.

97. Uvedený průtah je třeba hodnotit jako zcela neomluvitelný. Jde o téměř 10 let starou věc, která byla již předmětem předchozího kárného návrhu! Ve věci, u které od podání žaloby uplynulo v době počátku vytýkaného průtahu více než 7 let a která není ani do dne rozhodovávání kárného senátu pravomocně skončena, kárně obviněná připustila, aby zůstal do dobu témž 17 měsíců bez jakéhokoli postupu směrem k rozhodnutí věci! To vše za situace, kdy bylo třeba tento případ vzhledem k jeho stáří vést v patrnosti jako maximálně prioritní. I referenční lhůty pro úvahu o případných průtazích jsou oproti standardu poloviční. Jakkoli tato dílčí okolnost na zásadní závažnosti tohoto pochybení nic nemění, nelze s poukazem na výše uvedené vejít ani na vzhledem k závažnosti pochybení zcela marginální argument o pozdějším počátku průtahu (až od sepsání výtky). Uznání průtahu jako okolnost případně svědčící kárně obviněné, je zejména v případech tohoto druhu třeba hodnotit jako ve zjevném nepoměru k závažnosti zjištěného pochybení. 11 C 90/2022 (o vyklizení bytu a zaplacení 52 570 Kč s příslušenstvím).

98. Žaloba podána 10. 1. 2022 původně na OS Zlín a následně postoupena. Po vydání usnesení o částečném zastavení řízení z 5. 8. 2022 (č. l. 75), které bylo doručeno účastníkům 8. 8. 2022, následuje 5. 9. 2022 pokyn asistentky k předložení spisu kárně obviněné. Dne 29. 3. 2023 soudu doručen dotaz právního zástupce žalobců na stav řízení. Na č. l. 77 dole je dodatečný záznam z 14. 4. 2023 „6. 4. – 11. 4. 2023 soudkyně řádná dovolená“. Dne 17. 4. 2023 kárně obviněná nařizuje jednání na 26. 7. 2023.

99. Z uvedeného je nepochybné, že kárně obviněná neučinila ve vytýkaném období od 6. 9. 2022 do 17. 4. 2023 ve věci žádný úkon, a to po dobu delší než 7 měsíců. Omluvou za takový stav nemůže bezpochyby být nic nenapravující poznámka o tom, že kárně obviněná čerpala na samém konci vytýkaného období dovolenou v řádu několika málo dnů a rovněž tvrzení o chybějící rejstříkové vedoucí. 11 C 94/2020 (o zrušení spoluvlastnictví).

100. Žaloba podána 25. 6. 2020. Dne 13. 5. 2022 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě (č. l. 28). Poté spis bez úkonu až do 10. 11. 2022, kdy kárně obviněná nařizuje jednání na 27. 1. 2023. Uvedeného dne proběhlo jednání, následně odročené na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Teprve 19. 7. 2023 vydáno usnesení, kterým byla (mimo jiné) žalobkyni uložena povinnost k úhradě zálohy na úhradu nákladů důkazu a znalci povinnost vypracovat znalecký posudek (č. l. 63).

101. Není pochyb, že ve věci došlo ze strany kárně obviněné k průtahům, v prvním případě (od 13. 5. 2022 do 10. 11. 2022) byl spis bez úkonu 6 měsíců a ve druhém (od 30. 1. 2023 do 20. 7. 2023) rovněž téměř 6 měsíců. Na tom nic nemění, že byla věc následně po více než půlroce skončena (nerozhodné, zda smírem, či jinak). 105 EC 12/2012 (o zaplacení 9 292 Kč s příslušenstvím).

102. Žaloba podána 19. 5. 2012. Na č. l. 64 založeno usnesení Krajského soudu v Brně z 26. 6. 2023, čj. KSBR 32 INS 17131/2019–B–10, kterým bylo vzato na vědomí splnění podmínek oddlužení žalované. Následuje pokyn asistentky k předložení spisu soudkyni s poznámkou, že insolvenční řízení bylo skončeno. Poté spis bez úkonu až do 2. 1. 2024, kdy kárně obviněná referuje zaslání přípisu žalobci s dotazem, zda bere žalobu zpět či jaké činí procesní návrhy (č. l. 66).

103. Není pochyb, že kárně obviněná neučinila ve spisu po dobu 5 měsíců (od 1. 8. 2023 do 2. 1. 2024) žádný úkon. Je třeba uvést na pravou míru tvrzení kárně obviněné na str. 4 vyjádření ke kárnému návrhu z 6. 5. 2024 a při jednání, že tato věc byla skončena více než rok před datem kontroly. Byla to kárně obviněná, kdo se spisem, byť sporadicky, pracovala jako s dosud neskončeným. Proti elektronickému platebnímu rozkazu byl již 20. 7. 2012 podán odpor, následovalo přerušení řízení v důsledku probíhajícího insolvenčního řízení dlužnice – žalované. Dne 27. 2. 2015 bylo vydáno usnesení, kterým byl odpor žalované pro opožděnost odmítnut. Kárně obviněná tuto skutečnost nijak nereflektovala, v řízení postupovala, jako by uvedené usnesení nebylo vydáno a teprve asistentkou (č. l. 69) je na tuto skutečnost upozorněna. Rozhoduje o opakovaném doručení tohoto usnesení a v návaznosti na v pořadí druhé doručení (doručeno bylo původně již v červnu 2019) vyznačuje na usnesení právní moc až k 21. 2. 2024. Při jednání pak zdůrazňovala, že její kolega, kterému byla věc přidělena předtím, pochybil, že odpor odmítl až za 3 roky, že nevyznačil na usnesení právní moc atd. Nešlo však o to, že by byla právní moc vyznačena v důsledku probíhajícího konkurzního řízení a následně řízení o oddlužení s odstupem mnoha let, ale o to, že byla vyznačena ke dni doručení v lednu 2024. Následuje usnesení o neúčinnosti zpětvzetí žaloby, přičemž kárně obviněná žalobce předtím (3. 1. 2024 č. l. 66) sama vyzvala žalobce ke sdělení, zda žalobu bere zpět. Předmětem kárného návrhu nebyla pochybení kárně obviněné při vedení soudního řízení, ale v uvedených souvislostech „toliko“ nedůvodné průtahy při vyřizování věci. Vyjádření kárně obviněné, že ke skončení věci došlo řadu let před vytýkaným obdobím, neodpovídá tomu, jak kárně obviněná v řízení do ledna 2024 sama postupovala. Nelze tak argumentaci kárně obviněné vnímat jinak než jako účelovou ex post interpretaci stavu řízení, na kterém se kárně obviněná sama podílela. Průtahy jsou proto i v tomto případě vytýkány důvodně. 11 C 96/2022 (o zaplacení 1 340 Kč).

104. Žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podána 18. 2. 2022. Dne 20. 5. 2022 pokyn kárně obviněné kanceláři k zaslání návrhu žalovanému. Právní moc usnesení z 19. 5. 2022, kterým bylo účastníkům uloženo vyjádřit se k tomu, zda lze rozhodnout bez jednání, vyznačována až 4. 11. 2022 a usnesení s výzvou žalovanému k vyjádření k návrhu (č. l. 36) dne 4. 11. 2022 vyvěšeno na úřední desce. V mezidobí spis bez úkonu, přestože 26. 5. 2022 žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

105. Neodůvodněné průtahy proto činí v tomto případě 5 a půl měsíce (od 23. 6. 2022 do 3. 11. 2022). Není rozhodné, že věc byla v prosinci 2022 skončena, bagatelní charakter sporu, jakož i opakované nedůvodné úvahy o pozdějším počátku průtahu vzhledem k datu udělení výtky. 11 C 178/2020 (o zaplacení 5 329 Kč s příslušenstvím).

106. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 17. 8. 2020. Bylo (neúspěšně) doručováno žalovanému na Slovensko a v listopadu 2021 napravována předchozí absence uložení zásilky. Na č. l. 39 úřední záznam kárně obviněné z 15. 3. 2022 o nouzovém stavu (pandemie covid) a že byl částečně omezen chod soudu v době od 5. 10. 2020 do 11. 4. 2021 a od 26. 11. 2021 do 15. 12. 2021. Na č. l. 40 referát až z 21. 10. 2022 k vyhlášení rozsudku pro uznání na den 2. 11. 2022.

107. Počátek vytýkaných průtahů není dán posledním účelným úkonem kárně obviněné v řízení, ale je důsledkem v minulosti uložené výtky. Nedůvodné průtahy proto trvaly 6 měsíců (od 22. 4. 2022 do 24. 10. 2022). Nic na tom nemění, že věc byla následně skončena a že se tak stalo přibližně rok před provedením kontroly. Objektivní lhůta k podání návrhu byla i v tomto případě bezpečně dodržena. 11 C 61/2020 (o zaplacení 148 765 Kč s příslušenstvím).

108. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 14. 2. 2020. Na č. l. 48 je referát kárně obviněné, který datovala 8. 9. 2021, avšak byl kanceláři předložen 21. 1. 2022 a vypraven o 3 dny později, kterým zasílala žalovanému na vědomí vyjádření žalobce k odporu. Následuje výše zmíněný úřední záznam o pandemii a dalším úkonem je až nařízení jednání v listopadu 2022 na 16. 12. 2022.

109. I zde je počátek vytýkaných průtahů vázán na předchozí výtku, faktická nečinnost kárně obviněné (ve zcela rutinních úkonech) byla o mnoho měsíců delší. Soud rovněž nepřehlédl více než 4měsíční prodlevu mezi datem referátu v září 2021 a jeho předložením kanceláři, jakož i skutečnost, že dva roky po podání žaloby bylo stále toliko přeposíláno vyjádření žalobce k odporu. Tyto souvislosti však kárně obviněné nepřičítá, neboť se nachází mimo vytýkané období. Neoddiskutovatelný je však absolutní průtah po období pokrytém výtkou do 14. 11. 2022, kdy bylo nařízeno jednání. 11 C 97/2021 (o zaplacení 511 Kč příslušenstvím, původně o 7 303 Kč).

110. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 17. 4. 2021. Usnesením z 3. 3. 2022 na č. l. 30, které nebylo právní moci 28. 4. 2022, bylo řízení částečně zastaveno. Následuje úřední záznam o pandemii covid z 15. 3. 2022 a poté až referát z 13. 1. 2023 o nařízení jednání na 8. 3. 2023, kanceláři předložený 16. 1. 2023.

111. Kárně obviněná průtah uznala (byť s nedůvodnými výhradami k významu sporu a následnému skončení věci). Zcela důvodně jsou proto vytýkány průtahy v délce 8 měsíců (od 28. 4. 2022 do 16. 1. 2023), kdy byl spis zcela bez úkonu. Rozdíl v délce průtahu oproti vyjádření kárně obviněné i zde plyne z odlišného stanovení počátku období, které jí lze vytýkat, fakticky bylo průtahové období ještě delší. 11 C 266/2021 (o zaplacení 80 780 Kč s příslušenstvím).

112. Žaloba podána 15. 12. 2021. Dne 28. 4. 2022 (č. l. 65) referuje V. Š. k odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, stanovuje poslední den lhůty k vyjádření k odporu na 23. 5. 2022. Přípis právnímu zástupci žalobce doručen 6. 5. 2022. Následuje referát až z 13. 12. 2022 k nařízení jednání (rozsudek pro uznání).

113. I v této věci došlo k nedůvodnému průtahu v trvání více než 6 měsíců, a to již od 1. 6. 2022. 11 C 152/2022 (o zaplacení 1 028 Kč, původně 12 833 Kč s příslušenstvím).

114. Věc zapsaná po vyloučení z věci sp. zn. 11 C 2/2022, usnesení o vyloučení věci z 27. 7. 2022, právní moc usnesení k 1. 8. 2022. Až 13. 1. 2023 pokyn kárně obviněné asistentce k vydání platebního rozkazu.

115. Neodůvodněné průtahy zjištěny v délce více než 5 měsíců (od 4. 8. 2022). Ve vytýkaném období nebyla věc přerušena do skončení jiného řízení, zda se tak případně stalo následně, není pro zjištění průtahu rozhodné. Kárně obviněná sice připouští, že ve vytýkaném období byl spis bez úkonu, průtah však nedůvodně popírá s odkazem na bagatelní povahu věci, absenci rejstříkové vedoucí a právě ono přerušení řízení. 11 C 101/2019 (o zaplacení 150 082 Kč s příslušenstvím).

116. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána29. 8. 2018). Dne 6. 5. 2022 referuje kárně obviněná přípis stranám k vyjádření (ve lhůtě 30 dnů) a k případnému mimosoudnímu řešení věci (č. l. 211). Účastníci obratem sdělují, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Následuje až referát předložený kanceláři 23. 12. 2022 k nařízení jednání na 3. 3. 2023 (č. l. 216).

117. Zjištěny absolutní průtahy (spis bez úkonu) v délce téměř 7 měsíců (od 1. 6. 2022 do 29. 12. 2022). Kárně obviněná průtah uznala, s výhradou k počátku průtahu (výtka), absenci rejstříkové vedoucí, s poukazem na to, že věc byla následně skončena. 11 C 252/2022 (o vydání bezdůvodného obohacení).

118. Žaloba podána 28. 11. 2022 a teprve 29. 3. 2023 byl kanceláři předložen spis s referátem k výzvě k zaplacení soudního poplatku.

119. Již v samém počátku soudního řízení byl oprávněně zjištěn průtah při realizaci prvotních rutinních úkonů v délce 4 měsíců. Zde je na místě připomenout orientační charakter referenčních lhůt pro zjištění průtahů při vedení soudních řízení, jejichž účelem je lépe uchopit vytýkaná pochybení, objektivizovat je a uvážit o případném kárném opatření. Na výsledek kárného řízení proto rozhodně nemá vliv, zda bude v konkrétní věci zjištěný průtah považován v důsledku odlišnosti v řádu jednotlivého dne (předložení věci kanceláři) za čtyřměsíční nebo za „více než tříměsíční“, jak uvádí ve vyjádření kárně obviněná. 11 C 265/2022 (o určení vlastnictví k nemovitosti).

120. Žaloba podána 8. 12. 2022. Dne 29. 3. 2023 kanceláři předložen pokyn k usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, 5. 4. 2023 byl soudní poplatek žalobcem uhrazen. Následuje až referát kárně obviněné z 9. 8. 2023 k usnesení s výzvou žalovanému k vyjádření k podané žalobě.

121. Již od data podání žaloby byla kárně obviněná ve věci nečinná po dobu 3,5 měsíce a následně (po realizaci elementárního pokynu) další 4 měsíce. Za dobu 8 měsíců věc pokročila pouze k zaslání opisu žaloby žalovanému k vyjádření. Průtahy jsou proto i v tomto případě vytýkány důvodně. 11 C 44/2021 (o určení neplatnosti kupní smlouvy).

122. Žaloba podána 28. 2. 2021. Dne 15. 3. 2022 úřední záznam o pandemii. Další úkon – referát k vypravení usnesení z 12. 8. 2022 o připuštění změny žaloby (č. l. 107). Uvedené usnesení nabylo právní moci 23. 8. 2022. Poté kanceláři až 9. 1. 2023 předložen pokyn k nařízení jednání na 31. 3. 2023 (č. l. 108).

123. Soudní spis tedy (ve vytýkaném období) bez úkonu od počátku sledovaného období (od 22. 4. 2022) s jedním přerušením až do 9. 1. 2023, tedy nejprve 3,5 měsíce a poté 4,5 měsíce. 11 C 114/2021 (o vypořádání společného jmění manželů).

124. Žaloba podána 24. 5. 2021. Dne 25. 10. 2022 referuje asistentka dožádání Městskému soudu v Brně k nařízení jiného soudního roku – zjištění stanoviska žalovaného ke zpětvzetí žaloby. Tento pokyn je realizován kárně obviněnou až 9. 5. 2023 (č. l. 36). Dožádání následně provedeno a řízení zastaveno usnesením z 1. 8. 2023.

125. Kárně obviněná průtah uznala (s výše opakovaným argumentem o absenci zavinění v souvislosti s rejstříkovou vedoucí a o následném skončení věci). Zjištěn zcela nedůvodný průtah v délce více než 6 měsíců. Kárně obviněná měla věc asistentkou připravenu k úkonu, šlo jen o to spis předložit kanceláři ke splnění pokynu. Přesto následuje zcela nedůvodná půlroční prodleva. Věc přitom spěla k nemeritornímu skončení. 11 C 120/2015 (o zaplacení 6 699 Kč s příslušenstvím).

126. Žaloba podána 29. 3. 2015. Na č. l. 39 referát s pokynem přípisu žalobci, zda podanou žalobu bere zpět s lhůtou k vyjádření 20 dnů, který byl doručen 23. 8. 2022. Následuje až referát k nařízení jednání z 13. 3. 2023 (č. l. 41).

127. Kárně obviněná průtah uznala. Zjištěny proto neodůvodněné průtahy v délce 6 měsíců. Důsledek je o to závažnější, neboť se jedná o řízení, které v době zjištěného průtahu trvalo již téměř 7 a půl roku! Vzhledem k stáří věci už vůbec nelze přijmout, že by společenskou škodlivost průtahu měl snižovat bagatelní charakter věci nebo její skončení před provedením kontroly spisů dne 15. 1. 2024. 11 C 168/2021 (o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím).

128. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 16. 4. 2021. K 15. 3. 2022 spis obsahuje úřední záznam o pandemii covid a následně je spis bez úkonu až do 7. 11. 2022 (č. l. 50), kdy bylo vydáno usnesení s výzvou k vyjádření se k podané žalobě.

129. Počátek vytýkaných průtahů je v tomto případě vázán na předchozí výtku, skutečností však zůstává, že i po udělené výtce spis vykazuje neodůvodněné průtahy v délce 6 a půl měsíce. Důsledkem průtahu pak je, že teprve rok a půl po podání žaloby je žalovaný vyzýván k vyjádření. 11 C 9/2022 (o zaplacení 10 372 Kč s příslušenstvím).

130. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 8. 11. 2021. Dne 25. 5. 2022 referován přípis žalovanému ke sdělení ve lhůtě 3 týdnů, jaké splátky je schopen hradit (č. l. 25). Dne 17. 10. 2022 dotaz právního zástupce žalobce na stav řízení. Dne 8. 11. 2022 pokyn kárně obviněné ke zjištění aktuální adresy žalovaného. K 5. 2. 2023 lhůtuje kárně obviněná předtím zaslané sdělení žalované, avšak jejím dalším úkonem ve věci je až referát z 2. 6. 2023, kdy je nařízeno jednání ve věci na 19. 7. 2023. Dne 6. 9. 2023 pokyn asistentky k předložení spisu kárně obviněné s tím, že k 8. 8. 2023 prohlášen úpadek, dále však spis bez úkonu až do 5. 4. 2024, kdy je vydáno usnesení o přerušení řízení.

131. I v tomto případě je proto kárný návrh důvodný, a to ve všech vytýkaných obdobích (od 20. 6. 2022 do 9. 11. 2022, od 6. 2. 2023 do 5. 6. 2023 a od 7. 9. 2023 do 7. 3. 2024). Ve všech případech došlo k překročení referenční průtahové doby a konec vytýkaných průtahů je stanoven k podání kárného návrhu. 11 C 111/2021 (o zaplacení 10 505 Kč s příslušenstvím).

132. Žaloba (návrh na elektronický platební rozkaz) podána 28. 4. 2021. K 15. 3. 2022 úřední záznam o pandemii covid. Následuje až referát z 20. 10. 2022 k vypravení přípisu k vlastnictví specifikovaného vozidla (č. l. 29).

133. Vytýkané průtahy proto i v tomto případě odpovídají obsahu spisu a trvaly minimálně od 22. 4. 2022, jak je v kárném návrhu vytýkáno. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, kárný soud nevešel na argumentaci kárně obviněné stran počátku vytýkaného období. Proto i v tomto případě trvaly průtahy 5 měsíců, což přesahuje vymezenou referenční dobu. 11 C 142/2018 (o zaplacení 19 084 Kč s příslušenstvím).

134. Žaloba podána 4. 10. 2018. Na č. l. 133 referuje kárně obviněná přípis s výzvou k souhlasu se vstupem do řízení, k zaslání relevantních listin a k vyjádření se k podané žalobě. Na tuto výzvu je v průběhu prosince 2022 reagováno. Dále spis bez úkonu až do 23. 6. 2023, kdy kárně obviněná referuje dotaz na souhlas se zpětvzetím žaloby.

135. I v tomto případě je zcela důvodné, pokud kárný navrhovatel shledal ve věci průtahy v délce téměř 6 měsíců (od 22. 12. 2022 do 23. 6. 2023). VII.

34. Kárný navrhovatel kladl kárně obviněné za vinu nedůvodné průtahy ve větším množství přidělených spisů a to, že nepřípustně a podstatně překročila nejzazší prodlouženou lhůtu k vypravení vyhlášených rozsudků. V kárném návrhu zasadil vytýkaná pochybení do širších souvislostí, věnoval se rovněž stavu senátu kárně obviněné ve vytýkaném období a personálnímu zajištění jejího soudního oddělení. Kárný soud se při rozhodování zaměřil na období po 22. 4. 2022, neboť předchozí období bylo pokryto výtkou Spr 623/2022. Měl na zřeteli, že od zmiňovaného zranění kárně obviněné (a s tím souvisejících dočasných úprav rozsahu „úvazku“ a nápadu do jejího soudního oddělení), které ji vyřadilo na několik měsíců z pracovní činnosti, již k počátku vytýkaného období uplynuly více než 2 roky. Rovněž nevedl podrobnější dokazování k dílčím souvislostem typu dodržování docházky, způsobu využívání jednací síně či organizaci spolupráce s asistentkou soudkyně. Vzhledem k vytýkaným nedostatkům jde toliko o dílčí souvislosti, které nemohly rozhodnutí kárného senátu samy o sobě zvrátit.

35. Není důvodný argument kárně obviněné, pokud poukazuje na množství věcí, které byly převedeny do jejího senátu po jmenování soudkyní v listopadu 2012, a to na rozdíl od jiných kolegů. Časový odstup od jmenování soudkyní (ke kterému došlo před více než 13 lety) je jistě dostatečný k tomu, aby kárně obviněná stabilizovala počet neskončených věcí ve svém soudním oddělení. Tím, jak s výkonem funkce získává soudce další odborné zkušenosti, se zvyšuje rovněž jeho schopnost přidělené spisy rychleji zvládat, četné postupy, které se jeví v počátcích kariéry komplikovanými, se stávají rutinou, či se s nimi alespoň soudce nesetkává poprvé. Převzetí dosud neskončených spisů po jmenování do funkce za podmínek stanovených rozvrhem práce, je v justici běžným jevem. Výjimečnou je situace, kdy má soudce při výkonu své funkce ve svém oddělení „čistý stůl“ (srov. usnesení kárného senátu z 10. 3. 2023, čj. 16 Kss 7/2022–48) a nikoli neobvyklé je, že s tímto „čistým stolem“ soudit nezačíná. Každý soud jako instituce má v konkrétním časovém okamžiku určitý počet napadlých a nevyřízených věcí. Za podmínek stanovených rozvrhem práce jsou pak novému soudci určeny spisy k rozhodnutí, často přebírá některé ze stávajících soudních oddělení či jeho část. Naproti tomu u soudce, který případně dosavadní soudní oddělení nepřebírá a je mu zřízen „nový senát“, jsou rozvrhem práce stanovena pravidla nápadu věcí do nového soudního oddělení. Nelze proto jen prostým poukazem na to, že někteří kolegové byli v jiné situaci než kárně obviněná, zcela obecně dovozovat nedodržování zásady rovného zacházení u okresního soudu. Důvodným je rovněž poukaz kárného navrhovatele na to, že kárně obviněná touto skutečností argumentovala již v předchozím kárném řízení, nutno dodat, že relativně dávno (její vyjádření z 4. 2. 2019 ve věci 11 Kss 8/2018). Nelze proto přijmout její argument, že referenční dobu pro stanovení průtahu je třeba stanovit i v návaznosti na množství nevyřízených věcí v senátu, což podle ní nebylo dáno její liknavostí, ale tím, že jí byly na počátku přiděleny věci po jiné kolegyni. Naopak, referenční dobu, jakkoli jde o ukazatel orientační, je třeba stanovit relativně objektivně, neboť důsledky průtahu ve spise jsou pro jeho účastníky obdobné bez ohledu na množství nevyřízených věcí v soudním oddělení. Může se jednat maximálně o dílčí okolnost, která může zjištěné průtahy zasadit do širšího kontextu výkonu soudcovské činnosti konkrétního soudce. V nyní projednávané věci však tomu tak není. Odstup mnoha let od jmenování soudkyní nemůže vést k tomu, aby bylo v souvislosti se zjištěnými průtahy hodnoceno ve prospěch kárně obviněné to, kolik věcí přebírala v roce 2012.

36. Konkrétní údaje o počtu neskončených věcí kárně obviněné k určitému časovému období, jakož i o struktuře nevyřízených věcí z hlediska jejich stáří, jsou mezi účastníky nesporné. Kárný navrhovatel předložil „přehledy na jednotlivé řešitele, občanskoprávní agenda I. stupeň – rejstřík C“ s údaji vždy ke konci kalendářního roku, kárně obviněná s měsíčním intervalem. Vyplývá z nich, že ke konci roku 2020 měla kárně obviněná celkem nevyřízeno 223 věcí, což je mezi porovnávanými soudci zřetelně nejvíce (druhý nejvyšší počet je 144 věcí). Zřetelně nejvíce má i nejstarších nevyřízených věci (starších tří let). Mezi těmito věcmi má sice srovnatelně s jedním kolegou 15 věcí stáří 3–5 let, nesrovnatelně nejvíce (16) má však věcí starších 7 let (druhý nejvyšší počet je 7). Obdobný stav lze konstatovat i ke konci roku 2021. Ačkoli se absolutní počet nedodělků u kárně obviněné mírně snížil (203), nelze nevidět naopak zvyšující se odstup kárně obviněné od ostatních soudců (druhý nejvyšší počet nedodělků je téměř poloviční – 111). Rovněž neuspokojivá je struktura starých neskončených věcí. Kárně obviněná jich má zřetelně nejvíce, nejmarkantněji u nejstarších spisů nad 7 let (18 oproti 6 a méně). Pro počátek průtahového období v dubnu 2022 platí obdobný trend: mírné snížení absolutního počtu nedodělků (193) při přibližném zachování poměru oproti ostatním kolegům (přibližně dvojnásobek oproti druhému s nejvyššími nedodělky (100)), při zřetelně nejvyšším počtu starých neskončených věcí (17 stáří 3–5 let, 11 starších 5 let a 18 starších 7 let). Ke konci vytýkaného období (leden 2024) stále u kárně obviněné mírně klesá celkový počet neskončených věcí (175) a mírně se snižuje odstup od ostatních kolegů (3 z nich mají více než 100 neskončených věcí, nejvíce 130). Neklesá však významněji počet neskončených starých věcí. Kárně obviněná jich má stále ze všech nejvíce, a to ve všech třech sledovaných časových kategoriích. Bohužel nejvýrazněji u spisů starších 7 let. Celkem je těchto spisů stále 31 (11, 8, 12). Nepatřičně pak v této souvislosti působí, pokud kárně obviněná prezentuje snížení počtu těchto nejstarších věcí ve sledovaném období z 48 na 31 ve svůj prospěch. Pokud si v tom „vypomáhá“ srovnáním s ostatními kolegy (u některých došlo k navýšení počtu starých věcí o jednotky, např. z 5 na 8 spisů, resp. z 12 na 14), nelze než zopakovat, že je i v tomto ukazateli ve sledovaném obdob zřetelně nejhorší.

37. V kontextu toho, co je kárně obviněné kladeno za vinu, je třeba připomenout, že to nebyl primárně stav jejího soudního oddělení. Přesto je třeba konstatovat, že především zjištěné průtahy při vyřizování věcí se negativně projevily i v celkových ukazatelích stavu soudního oddělení kárně obviněné. Již před jeho počátkem měla kárně obviněná podstatně nejvyšší počet nedodělků mezi soudci téhož okresního soudu s obdobnou agendou. A to s relativně značným odstupem od ostatních, při vědomí, že zjišťován byl pouze odstup od „nejhoršího“ z nich. I přes mírné snižování celkového počtu nedodělků se však kárně obviněné nedařilo snížit, či lépe zcela odstranit, nedodělky u nejstarších spisů a jejich počet setrval vysoký. Znovu je třeba opakovat, že spisy starší tří let (tím spíše starší pěti či dokonce sedmi let) musí mít při vyřizování absolutní prioritu. Tak tomu však u kárně obviněné nebylo. Byly v nich zjištěny neakceptovatelné absolutní průtahy, kdy se se spisem nepracovalo i v řádu let. Vytýkaná pochybení tak neměla pouze bezprostřední dopad na účastníky jednotlivých řízení, ale negativně se projevila i ve vztahu k soudnímu oddělení kárně obviněné jako celku.

38. K tomu, zda a v jakém rozsahu rozhodnutí v soudním oddělení kárně obviněné fakticky připravuje asistentka soudkyně, resp. vyšší soudní úřednice, kárný senát konstatuje, že této souvislosti nepřikládal v kontextu projednávané věci prvořadý význam. Kárný návrh by patrně nebyl podán jen proto, že kárně obviněná deleguje část svých povinností na spolupracovníky, pokud to odpovídá náplni jejich práce. To koresponduje opakovaně vyjádřenému stanovisku kárného navrhovatele, že prioritou je pro něj stav soudního oddělení a absence průtahů, nikoli okolnosti typu docházky na pracoviště atd. Kárně obviněná při jednání uvedla, že v průměru sama zpracovává rozsudky v jednotkách případů měsíčně (2, 3, 4 spisy), ve složitějších věcech. Uvedla rovněž, že při přípravě konceptů ponechává někdy na asistence připravit část odůvodnění. To, že podstatnou část její agendy připravuje ve fázi vyhotovení rozhodnutí někdo jiný, se však jistě mohlo projevit i v absolutním počtu skončených věcí, který kárně obviněná uvádí na svoji podporu. Kárný návrh jí však nevytýká, že by končila málo věcí. Klade jí za vinu, že v nikoli nepodstatné části z nich má neodůvodněné a neakceptovatelné průtahy.

39. Ani absolutní počty skončených věcí v období po 22. 4. 2022 nelze u kárně obviněné hodnotit natolik pozitivně, aby mohly zvrátit závěr o velmi vysoké závažnosti zjištěných pochybení. Z přehledu předloženého kárně obviněnou plyne, že v tomto období sice skončila v porovnání s označenými kolegy nejvíce věci (555), odstup ostatních však nebyl zásadní (všichni vykazují více než 500 skončených věcí). Obecně platí, že vyšší počet neskončených věcí v senátu současně zpravidla umožňuje také více věcí v určitém časovém období skončit. Oproti tomu soudci s nízkými nedodělky mohou v určitém okamžiku „postrádat“ spisy vhodné ke skončení a jejich absolutní výkonnost se může jevit relativně nižší. Přesto jde, s ohledem na zájmy účastníků řízení a požadavky vedení soudu, o stav nepochybně příznivější. Nelze rovněž akceptovat úvahy, jaké procento vyřizovaných spisů je zatíženo průtahy a jaké nikoli. Zvolený ukazatel by bezdůvodně vyzníval příznivěji pro soudce s vysokým počtem nedodělků (neskončených věcí) se závažnými průtahy v menším množství spisů oproti soudcům s méně neskončenými věcmi a více (byť méně závažnými) průtahy.

40. Obecně platí, že soudce je odpovědný za stav svého soudního oddělení. Na druhé straně je však rovněž povinen jeho práci organizovat tak, aby byla efektivní. Jen z toho, že se kárně obviněná fakticky nepodílí na vyhotovení odůvodnění všech soudních rozhodnutí jejího soudního oddělení, lze maximálně dovodit, zda a kolik jí zůstává času věnovat se vytýkaným spisům zejména nejstarších časových řad, aby byly co nejdříve skončeny a nebyly v nich průtahy. Právě navozené souvislosti tak mohou v kontextu toho, co je kárně obviněné vytýkáno, pouze nasvědčovat, že kárně obviněná měla dostatek prostoru se spisům věnovat, což ostatně musela v každém případě. Přesto tak nečinila.

41. Kárně obviněná opakovaně v řízení poukazovala na tvrzené problémy při fungování její soudní kanceláře způsobené především dlouhodobou absencí její stabilní rejstříkové vedoucí A. T. Tuto okolnost velmi často uváděla i u jednotlivých průtahových spisů jako důvod, proč popírá zavinění jednotlivých průtahů.

42. Není sporné (a plyne i z jejího čestného prohlášení), že rejstříková vedoucí byla v pracovní neschopnosti od 11. 7. 2022 do 31. 8. 2022 a dále od 3. 10. 2022 do 30. 6. 2023. Z rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti (dostupného též na stánkách Ministerstva spravedlnosti) k 15. 6. 2022 plyne, že senát 11 C, v jehož čele byla kárně obviněná, rozhodoval občanskoprávní věci a měl specializaci na úvěry a věci bytové (s tam uvedenou specifikací), přidělenou vyšší soudní úřednicí byla Mgr. U. a rejstříkovou vedoucí A. T. Rozvrh práce k 1. 12. 2022 nereflektuje změnu na pozici rejstříkové vedoucí senátu 11 C. V rozvrhu práce pro rok 2023 (bez změn ve specializaci kárně obviněné) je již Mgr. U. uvedena jako asistentka soudce pro senáty 11 C a 15 C, na pozici rejstříkové vedoucí pro senát 11 C je vedle A. T. uvedena rovněž Ing. Lucie M. Rozvrh práce k 1. 5. 2023 uvádí k rejstříkové vedoucí jedenáctého senátu jen A. T., rozvrh práce pro rok 2024 neuvádí ve výše uvedeném žádnou další změnu.

43. Svědkyně R. Z., která je vedoucí opatrovnického a civilního oddělení soudu, uvedla, že po nástupu do pracovní neschopnosti vedla rejstřík senátu 11 C R. Č., která v té době vedla rejstřík i v senátu 14 C a od listopadu, kdy i ona měla zdravotní problémy, vedla až do návratu paní T. rejstřík Ing. L. M., která odešla na mateřskou až krátce předtím a po dobu posledních 14 dnů jej vedla svědkyně. Fakticky rejstřík vedla pí M. od listopadu 2022, do rozvrhu práce to bylo uvedeno od ledna 2023. Zapisovatelky se kárně obviněné nestřídaly, byla tam pouze A. Š., za dlouhodobé nepřítomnosti rejstříkové vedoucí byla tato zapisovatelka vlastně k dispozici jen kárně obviněné. Svědkyně připustila, že k této zapisovatelce mohly být výhrady i od soudkyně Potomské, zapisovatelka v současnosti působí jako protokolující úřednice (dle kárně obviněné zapisovatelka) na trestním úseku. S výjimkou spisu, kde došlo při přepisu v chybě ve jméně jednoho z dvojčat, se „k ní nedostaly“ žádné případné problémy související s kvalitou přepisů protokolů z jednání nebo konceptů rozsudků. Pamatuje si, že jednou rejstříková vedoucí jiného senátu odmítla u kárně obviněné učit se pracovat kvůli jednomu výjezdu s diktafonem, i proto, že výjezdy prováděli ostatní soudci sami. Sama nikdy nezjistila že by některé spisy kárně obviněné ležely delší dobu u rejstříkové vedoucí, nedošlo tím k žádným průtahům. Paní Z. pracovala u soudu jako zapisovatelka od 15. 3 do 14. 6. 2023 a u kárně obviněné byla zapisovat dvakrát nebo třikrát. Svědkyně kárnému soudu vypočetla po jednotlivých měsících nepřítomnosti rejstříkové vedoucí pí T., kdo kdy chodil kárně obviněné do jednací síně zapisovat, převážně to byla A. Š., výjimečně L. M. i rejstříkové vedoucí z jiných senátů.

44. Kárně obviněná při účastnickém výslechu uvedla, že nové věci třídí rejstříková vedoucí. Ty úplně lehké (návrhy na vydání platebního rozkazu nebo dožádání) jsou předkládány hned asistence a jen zbytek je předložen soudkyni. Po zběžném prostudování návrhu dává pokyn asistence např. k přípravě platebního rozkazu a po dalším protřídění u ní zůstanou třeba vypořádání společného jmění manželů, vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo další „těžké věci“, které pak posílá k vyjádření protistraně výjimečně i s lhůtou 6 měsíců k vyjádření (tvrdí, že tak postupuje pouze u správních úřadů). Ve vyjádření k návrhu kárně obviněná vypočetla výhrady k jednotlivým zapisovatelkám, u pí Š., která jí zapisovala nejčastěji, jí vadila nadměrná chybovost a nepřiměřené (pomalejší) tempo. Musela ji více kontrolovat než stabilní rejstříkovou vedoucí. Při jednání uvedla, že se „jí pořád v jednací síni někdo střídal, dali tam někoho, kdo neumí psát moc dobře, byla v jednací síni déle, protože opravovala“. Na přímý dotaz člena senátu, zda tyto okolnosti způsobily průtahy s psaním rozsudků a celkové průtahy, však uvedla, že to takto nelze jednoznačně říct, ale prostě „dost dlouho musela pořád (řešit) něco organizačního, nebo to musela víc kontrolovat“. Ve vyjádření k návrhu (str. 7) uvádí, že si „musela více hlídat“, aby byly rozsudky vypraveny v zákonné lhůtě, protože je nevypravovala jedna stabilní zapisovatelka.

45. Není důvodná častá výhrada kárně obviněné, kterou popírá zavinění jednotlivých průtahů poukazem na to, že po dlouhou dobu neměla k dispozici stabilní rejstříkovou vedoucí. Z rozvrhu práce i z výslechu svědkyně Z. zřetelně plyne, že po celou dobu pracovní neschopnosti pí T. byla kárně obviněné zajištěna jiná rejstříková vedoucí a rovněž zapisovatelky, byť jich s kárně obviněnou spolupracovalo více a byť k nim mohla mít dílčí výhrady. Kárný senát se zaměřil při studiu jednotlivých spisů též na to, jaká byla případná prodleva při plnění pokynu kárně obviněné její administrativou. Na „vstupu“ nebyly žádné problémy ani tvrzeny. Ani kárně obviněná netvrdila, že jí spisy k postupu v jednotlivých věcech nebyly předkládány včas, neplyne to ani z výpovědi svědkyně. Sama kárně obviněná naopak uvedla, že těžší spisy měla ve své kanceláři. O starších a starých nevyřízených věcech soudce zpravidla ví, včetně důvodů, proč dosud nebyly skončeny nebo proč v nich nelze adekvátně postupovat. Pokud tomu tak není, tím hůře. Nelze proto tvrdit, že zjištěné výrazné průtahy vznikly případně tím, že kárně obviněné nebyly spisy předloženy kanceláří k jednotlivým úkonům. Bylo na ní, aby měla o projednávaných věcech přehled. Omluvou pak nemůže být, že kárně obviněná měla takových starých věcí větší množství. Při realizací pokynů kárně obviněné její kanceláří nebyly rovněž zjištěny žádné významné prodlevy. Ze shrnutí relevantních skutečností z jednotlivých spisů plyne, že pokyny kárně obviněné byly kanceláří realizovány obratem nebo do 2 dnů, snad v jediném případě se tak stalo po třech dnech (nebylo zjišťováno, zda šlo o dny pracovní). Nelze proto než uzavřít, že činnost administrativního personálu nejenže zjištěné průtahy, včetně nevypravených rozsudků, nezpůsobila, ale ani se na nich jakkoli významným způsobem nepodílela. VIII.

46. Podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Podle § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je soudce a přísedící povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

47. V případě opakovaného nedodržení nejzazší prodloužené lhůty k vypracování a vypravení rozsudků kárný soud nepominul, že kárně obviněná již byla předchozím kárným rozhodnutím postižena i za pochybení tohoto druhu. Musela si proto být vědoma i kárných důsledků obecně nepřijatelného stavu, kdy soudce nemá včas vypravena vyhlášená rozhodnutí. Přesto se uvedených pochybení nevyvarovala. S výjimkou jednoho případu šlo o významné překročení lhůty. Nikoli v řádu dnů, ale vždy víc než o měsíc. V posledním případě nebyl rozsudek vypraven před podáním kárného návrhu, ačkoli lhůta marně uplynula. Důvodem pro nesplnění této soudcovské povinnosti nemůže být stáří vyřizované věci, či její komplikovanost. Právě takovým spisům je třeba věnovat včasnou a dostatečnou pozornost, aby byla rozhodnutí vypravena včas. Vypracování vyhlášeného soudního rozhodnutí musí mít vždy absolutní prioritu. Rozhodně mu nemůže konkurovat z hlediska organizace práce ryze osobní záležitost – příprava soudce na vlastní kárné řízení. I tuto souvislost lze zohlednit, neboť se týká spisu vytýkaného sice pouze do podání kárného návrhu, avšak s přetrvávajícím důsledkem v podobě nevypraveného rozsudku. Jeví se, že pro kárně obviněnou je marné uplynutí prodloužené lhůty nikoli zcela výjimečnou a subjektivně neakceptovatelnou skutečností, ale spíše další těžkostí při výkonu soudcovské funkce, které nepřikládá odpovídající význam. Jinak by nemohla opakovaně argumentovat nemocí v době po marném uplynutí prodloužené lhůty či poukazovat na to, že i ostatním kolegům jsou tyto lhůty prodlužovány.

48. Jako ještě závažnější hodnotí kárný soud zjištění týkající se absolutních průtahů ve vytýkaných věcech. Vzhledem k zaměření kárného návrhu se kárný soud nemohl zabývat tím, nakolik byly, jakkoli pozdní, úkony současně efektivní a vedoucí k rychlému skončení projednávaných věcí. I zde je třeba konstatovat, že kárně obviněná byla se zcela obdobnými pochybeními konfrontována i v předchozím kárném řízení a bylo rozhodnuto o její vině. Zcela nepřijatelné je, že kárně obviněná nebyla v mezidobí schopna rozhodnout tři z již dříve kárným senátem vytčených věcí (11 C 368/2015, 211 C 97/2014, 11 C 221/2015). Tyto spisy nebyly navzdory minulému kárném řízení v mezidobí vyřízeny, ale zcela neakceptovatelně se v nich kárně obviněná dopustila dalších značných průtahů (v řádu měsíců i let), kdy se spisy vůbec nepracovala. Zdá se, že o čím problematičtější a starší spis se jedná, tím jsou vytýkané průtahy markantnější a delší. Přitom jde o řízení zcela výjimečná svým trváním (více než 7, 8 a 9 let). Pro takový stav není rozumné vysvětlení, rozhodně jej nelze tolerovat a rozhodně jej nelze byť jen vysvětlit (jakkoli nedůvodným) poukazem na množství spisů z minulosti či na personální absenci v soudním oddělení kárně obviněné. Vyjádření kárně obviněné při jednání o tom, že „si bude muset třeba jednou za dva měsíce všechny ty spisy, které má v kanceláři, projít a zavést nějaký zvláštní režim“, svědčí o zásadních nedostatcích v organizaci její práce, rovněž o tom, že nechápe závažnost učiněných zjištění a v neposlední řadě, že předchozí kárné řízení nemělo vzhledem k závažnosti zjištěných nedostatků žádoucí efekt.

49. Nejen v uvedených třech nejproblematičtějších spisech však byly shledány závažné nedostatky. Kárně obviněná v mnoha vytýkaných případech poukazovala na bagatelní charakter věcí, či na to, že od podání žaloby dosud neuplynula doba ani jednoho roku. To však není přesné. Z hlediska „stáří“ vytýkaných spisů jsou nejpočetněji zastoupeny spisy k podání kárného návrhu starší dvou let (14), avšak mladší spisy nepřevažují nad staršími. Mladších dvou let je 13, starších tří let 19 (mezi nimi 11 starších 5 let). U takových věcí je třeba nejdůsledněji dbát na to, aby se v nich neobjevovaly průtahy.

50. S poukazem na shora uvedené důvody dospěl kárný senát k závěru, že došlo ke skutečnostem, které kárný navrhovatel kárně obviněné vytýkal, a že v nich lze spatřovat kárné provinění. IX.

51. Kárný navrhovatel požadoval, aby kárný soud uložil kárně obviněné kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb. – odvolání z funkce soudce. Kárný soud tímto návrhem není vázán. Podle § 88 odst. 1 zákona o soudech a soudcích lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, c) odvolání z funkce předsedy senátu, d) odvolání z funkce soudce.

52. Pro určení odpovídajícího kárného opatření je podstatná závažnost kárného provinění, opakovanost kárného postihu a okolnosti polehčující a přitěžující. Kárný soud v daném případě vycházel ze zásady, podle níž: „základním smyslem kárného řízení je mj. ochrana integrity soudcovského stavu, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů (…) Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísněji plnění povinností, které jsou s výkonem této funkce spojeny“ (srov. rozhodnutí kárného senátu ze dne 18. 2. 2015, čj. 13 Kss 6/2014–138). Při úvaze o kárném opatření měl kárný soud na zřeteli všechny v řízení prokázané skutečnosti. Skutek, kterým byla kárně obviněná uznána vinnou, spočívá v porušení povinnosti soudce, která je s výkonem jeho funkce spojena a jejíž řádné plnění se odráží v důvěře společnosti v soudcovský stav.

53. Velmi podstatnou přitěžující okolností je to, že se kárně obviněná již v minulosti dopustila obdobného kárného provinění. Rozhodnutím kárného senátu z 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018–199, byla kárně obviněná shledána vinnou za typově zcela shodné kárné provinění. Byla schválena dohoda o vině a kárném opatření a bylo jí uloženo snížení platu o 10 % na dobu 12 měsíců. I v uvedeném případě jí bylo kladeno za vinu, že ve více věcech nevyhotovila včas rozsudek a způsobila (jiné) neodůvodněné průtahy. Nápravný účel kárného řízení byl v předchozím kárném rozhodnutí zřetelně vyjádřen. Například tím, že kárný soud neakceptoval původní účastníky předloženou dohodu o vině a kárném opatření, a to pro nepřiměřenou mírnost sjednaného kárného opatření. I z toho musela kárně obviněná usoudit, že pochybení, která jí byla kladena za vinu, jsou závažná. Přesto se způsob její práce zásadně nezměnil. Znovu čelí vytýkaným pochybením stejného druhu. Rovněž její způsob obrany nedoznal výraznějších změn. Porovnáním jejích vyjádření v obou kárných věcech nelze než dospět k závěru, že nyní projednávaný kárný návrh považuje zřejmě kárně obviněná za jisté aktualizované pokračování toho, co již kárnému soudu v minulosti uváděla, doplněné o skutečnosti z mezidobí, které považuje ze svého pohledu za podstatné. Nelze tedy konstatovat, že předchozí kárné řízení a kárné rozhodnutí mělo na kárně obviněnou žádoucí efekt. Smyslem kárného řízení je na jedné straně pojmenovat pochybení či nedostatky ve výkonu soudcovské činnosti a umožnit jejich efektivní odstranění. Pokud se však tento účel nepodaří naplnit, je třeba, aby byl skrze kárnou odpovědnost konkrétního soudce zajištěn řádný a efektivní výkon soudnictví. A to i za cenu, že konkrétní soudce nebude již nadále svoji funkci vykonávat.

54. Ve prospěch kárně obviněné nelze interpretovat ani stanovisko Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně z 4. 4. 2024, ve kterém se uvedený soud coby soud odvolací vyjadřuje k úrovni rozhodovací činnosti kárně obviněné. Místopředseda soudu uvádí, že po konzultaci se všemi předsedy senátů občanskoprávního úseku hodnotí tuto úroveň záporně. Předkládaná rozhodnutí jsou většinou nemeritorního obsahu a rozhodnutí meritorního charakteru jsou předkládána v menším rozsahu než od jiných senátů Okresního soudu v Uherském Hradišti. V předkládaných věcech se vyskytují často procesní pochybení a hmotněprávní posouzení je velmi často nesprávné nebo nedostatečné. Odůvodnění rozhodnutí je často v rozporu s § 157 odst. 2 o. s. ř. V předkládaných věcech se velmi často vyskytují úkony, které zjevně nesměřují ke skončení věci a řízení jsou také neodůvodněně přerušována. V roce 2022 bylo ze senátu 11 C předloženo odvolacímu soudu 13 věcí, v roce 2023 15 věcí a v roce 2024 dosud 1 věc. Byly předloženy rovněž opisy rozhodnutí krajského soudu. Kárně obviněná předložila vlastní statistiku počtu věcí předložených odvolacímu soudu s tím, že o některých odvoláních rozhodoval též Krajský soud v Brně, nikoli zlínská pobočka. Kárný soud si je vědom, že kárný návrh nevytýká kárně obviněné vedle absolutních průtahů též průtahy relativní, ústící v neefektivní a nekoncentrované řízení, v jejichž důsledku jsou výsledná meritorní rozhodnutí nekvalitní a jejich rušení odvolacím soudem vede k dalším průtahům v řízení. Proto hodnocení provedené odvolacím soudem nemá takový vliv na úvahu o přiměřenosti uloženého kárného opatření, jako by tomu bylo v naposledy uvedeném případě. Kárný soud tedy neprováděl důkaz jednotlivými rozhodnutím odvolacího soudu, neboť jejich úroveň nebyla kárně obviněné kladena za vinu. U kárně obviněné však nejde o případ, kdy by byla řízení vedena sice zdlouhavě, avšak za účelem provedení dokazování v maximálním možném rozsahu, které by poté vyústilo v sice pozdní, avšak odborně kvalitní rozhodování, kladně hodnocené odvolacím soudem (srov. rozhodnutí kárného senátu z 2. 12. 2020, čj. 16 Kss 2/2020–74).

55. Kárný soud zvažoval i to, jak kárně obviněná sama nahlíží na skutečnosti, které jsou jí kladeny za vinu. Odpovědný, maximálně objektivní a přiměřeně sebekritický postoj soudce k tvrzeným nedostatkům v jeho práci může být tím nejlepším předpokladem pro nápravu do budoucna. Jakákoli sebereflexe je z povahy věci vždy primárně subjektivní. K jejímu žádoucímu efektu je však třeba, aby byl soudce v maximální možné míře schopen nahlížet na vlastní situaci s odstupem, aby byl schopen náhledu a uvědomění, jak závažná je situace, do které se při výkonu své funkce dostal, a aby jeho postoj umožnil předpokládat, že je schopen vytýkané nedostatky ve své práci v budoucnu odstranit.

56. Kárný navrhovatel opakovaně v řízení tvrdil, že je kárně obviněná, pokud jde o pracovní návyky a postoj k vytýkaným pochybením, „nezměnitelná“ a hledá chyby u všech jen ne u sebe. Kárný soud není s kárně obviněnou v pracovním kontaktu. Plně rovněž respektuje její právo hájit se v řízení způsobem, který uzná za vhodný. Z jejích vyjádření ke kárnému návrhu i při jednání je však zřetelný výrazně subjektivní náhled na to, co a proč je jí kladeno za vinu, s velmi podrobným vysvětlením, proč k tomu dle jejího mínění došlo, oproti akcentu na to, jak vážná a dále neakceptovatelná situace objektivně je. Ačkoli kárně obviněná v závěru jednání uznala, že se i přes předchozí kárné řízení opět dopustila závažných průtahů a situaci nezvládla, přesto v řízení zdůrazňovala, že na výsledném stavu mají vinu především okolnosti, za které nemůže (vysoký počet převzatých věcí, výhrady k administrativě atd.) a zdůrazňovala vlastní výkonnost oproti ostatním kolegům. Že tyto důvody neobstojí, bylo vysvětleno výše. Kárně obviněná sice nakonec uznala, že se nechce ze situace vyviňovat nebo „to svádět na administrativu“, přesto v řízení předtím podrobila poměrně rozsáhlé kritice v zásadě každého člena pomocného personálu, se kterým v rozhodném období spolupracovala, aby to následně uzavřela vysvětlením, že to měla (v období bez stabilní rejstříkové vedoucí) „horší“. Pokud v závěru uváděla, že nedojde–li k nejpřísnějšímu potrestání, udělá vše pro to, aby svůj styl práce změnila, chybí vysvětlení, proč tak neučinila již dříve. Kárně obviněná musela i z předchozího rozhodnutí kárného soudu vědět, že dosavadní způsob práce je neakceptovatelný. Přesto dosud k žádné pozitivní změně nedošlo. Naopak se dopustila neomluvitelných průtahů i ve starých věcech, za které již byla potrestána.

57. Kárný soud v rozhodnutí z 26. 5. 2021, čj. 16 Kss 1/2021–78, mimo jiné konstatoval, že „každý může v určitém období svého profesního vývoje mít potíže či jednorázově selhat, a to i závažně; zásadně je i v těchto případech vhodné zvažovat „druhé šance“. Při posuzování, zda má soudce vykonávat svou funkci i nadále, je ovšem klíčové, zda lze do budoucna odůvodněně předpokládat, že se případné problémy z minulosti již nebudou opakovat. Pokud by tento předpoklad z důvodů, které by bylo možno kárně obviněné zaviněně přičítat, nebyl naplněn, bylo by nutno přistoupit případně i k podstatně důraznějšímu kárnému opatření.“ Kárný soud se proto snažil zejména při jednání zjistit, zda jsou problémy kárně obviněné při plnění soudcovských povinností případně dočasného rázu, zda jsou třeba způsobeny objektivní a v čase zvládnutelnou dočasnou překážkou. Nic takového však nezjistil. Výsledky dokazování a interpretace postoje kárně obviněné k tomu, co je jí kladeno za vinu, je spíše než důsledkem objektivních překážek výrazem její osobnosti. Jedná se o stav dlouhodobý. Tomu odpovídá i stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Uherském Hradišti z 2. 4. 2024, podle kterého se v případě kárně obviněné nejedná o ojedinělé pochybení, ale o „systémový přístup, který není schopna a ochotna změnit.“

58. Přestože byla kárně obviněná v minulosti za obdobné jednání shledána kárným soudem vinnou, přesto se jej nadále dopouštěla a její práce nedoznala zásadního zlepšení. Za takové situace proto nemůže očekávat, že obdrží od kárného soudu další šanci k nápravě, přestože dosavadní šanci nevyužila. X.

59. Na základě všech shora uvedených skutečností proto dospěl kárný senát k závěru, že odpovídajícím kárným opatřením je odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích.