16 Kss 5/2023 – 63

Rubrum

Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 2. 2024 v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, Ph.D., námitky kárně obviněné Mgr. Ivy Flaxové, soudkyně Okresního soudu v Mostě, se sídlem Moskevská 2, Most, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP–27/2024–OPAJ–SO/2, a rozhodl takto:

Výrok

Námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP–27/2024–OPAJ–SO/2, se zamítají.

Odůvodnění

I.

1. Návrhem předsedkyně Okresního soudu v Mostě, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému 7. 12. 2023, bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní Okresního soudu v Mostě Mgr. Ivou Flaxovou. Řízení je vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 5/2023.

2. Podle kárné navrhovatelky měla kárně obviněná způsobit v období od 21. 10. 2021 do 31. 10. 2023 nedůvodné průtahy, nepostupovat soustředěně a nečinit účelné úkony směřující k rozhodnutí při vyřizování věcí, a to v celkem 12 specifikovaných věcech.

3. Uvedeným jednáním měla kárně obviněná zaviněně porušit povinnost soudce rozhodovat na základě zjištěných skutečností a v souladu se zákonem, jak vyplývá z § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Tím měla spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 tohoto zákona. Za spáchání v kárném návrhu blíže popsaného kárného provinění bylo navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích.

4. Proti kárně obviněné byly v minulosti podány dva kárné návrhy. Řízení o těchto návrzích bylo vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 1/2021 a 13 Kss 5/2021. Kárně obviněné bylo v těchto kárných návrzích taktéž vytýkáno, že nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila neodůvodněné průtahy (v prvním případě v 22 věcech, ve druhém v 15 věcech). Rovněž jí bylo vytýkáno, že nevykonávala svou funkci svědomitě a ve 4 věcech opakovaně porušila procesní předpisy. V obou případech došlo mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou k uzavření dohody o vině a kárném opatření a kárně obviněné bylo uloženo kárné opatření – snížení platu o 15 % na dobu 5 měsíců. II.

5. Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 29. 1. 2024, č. j. MSP–27/2024–OPAJ–SO/2, bylo podle § 100 odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona o soudech a soudcích rozhodnuto o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně Mgr. Ivy Flaxové, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti z 12. 2. 2024 bylo rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce doručeno kárně obviněné 1. 2. 2024.

6. V odůvodnění rozhodnutí ministr spravedlnosti nejprve rekapituloval obsah kárného návrhu. Účelem § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích je zakotvit oprávnění ministra spravedlnosti, coby osoby odpovědné za státní správu soudů i po stránce personální, k přijetí okamžitého opatření, jež by znemožňovalo výkon funkce soudce osobě, o níž probíhá rozhodovací proces, v jehož důsledku může dojít k zániku funkce soudce a vzhledem k povaze soudcovské funkce není na místě, aby do doby konečného rozhodnutí tato osoba svoji funkci vykonávala. Existencí podaného návrhu a navrhovaným kárným opatřením v podobě odvolání kárně obviněné z funkce soudkyně je bezpochyby naplněna formální podmínka předpokládaná v § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. V rozhodnutí proto bylo třeba posoudit, jestli je k dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně splněna i podmínka materiální, tedy zda vzhledem k povaze soudcovské funkce je na místě, aby do doby pravomocného rozhodnutí v kárném řízení kárně stíhaná nevykonávala svoji funkci.

7. Ministr spravedlnosti zdůraznil, že průtahy při vedení soudního řízení jsou frekventovaným případem kárného provinění soudce. Délka a četnost tvrzených průtahů určují intenzitu kárného provinění a míru ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Za průtah je však třeba považovat nejen případy nečinnosti, ale i případy, kdy úkon sice učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by reálně, soustředěně a účelně směřoval ke skončení věci. Aniž by rozhodnutí předjímalo výsledek kárného řízení, je podle ministra spravedlnosti zcela nepochybné, že jednání kárně obviněné soudkyně popsané v kárném návrhu již dosáhlo takové intenzity a závažnosti, že není pochyb o přímém ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

8. Závažnou přitěžující okolností je podle ministra především skutečnost, že se jedná o opakující se vážné nedostatky související s nesoustředěným postupem v řízení. S odstupem dvou let od zahájení druhého z kárných řízení proti kárně obviněné byla provedena prověrka zaměřená na zjištění, zda byly odstraněny nedostatky, v jejichž důsledku byla kárně obviněná shledána kárným soudem vinnou. Z výsledků kontroly vyplývá, že přetrvávají průtahy nejen ve věcech, které byly předmětem kárných řízení, ale byly zjištěny vážné nedostatky – průtahy a procesní pochybení i v dalších věcech. Takový způsob výkonu soudcovské funkce je podle ministra neakceptovatelný. Nejde podle jeho názoru ani tak o nečinnost, jako spíše o nesprávné procesní postupy, rezignaci na koncentraci řízení, ale i o (což je zvláště alarmující) neznalost právní úpravy a neschopnost porozumět řešené problematice. V řadě v kárném návrhu popsaných případů byly průtahy kárně obviněné hodnoceny jako nesprávný úřední postup a byly důvodem pro výplatu adekvátního zadostiučinění, a to ve značných sumách.

9. Ministr spravedlnosti zdůraznil význam schopnosti zajistit všechny podklady pro rozhodnutí, což vyžaduje koncentrovaný postup soudce. Právě v této oblasti je však dle kárného návrhu zřetelná pasivita, absence koncentrovanosti a koncepčního vedení řízení, kdy kárně obviněné chybí výhled do budoucna, jakým směrem se má soudní řízení ubírat, co je nutné provést a jak řízení zefektivnit. Nepomohla ani přijímaná opatření, opakovaná upozornění na problematické vedení řízení vedoucí k průtahům. Kárně obviněná si z předchozích kárných postihů nevzala žádné ponaučení.

10. Míru závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, považuje ministr spravedlnosti za tak vysokou, že její setrvání ve funkci soudkyně po dobu trvání kárného řízení je neslučitelné se zájmy chráněnými skutkovou podstatou kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Vzhledem k povaze a důsledkům jednání, kterého se měla dle kárného návrhu dopustit a které jednoznačně a zcela zásadně ohrožují důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, je zcela na místě, aby až do pravomocného skončení kárného řízení nemohla nadále vykonávat funkci soudkyně. Rozhodnutí o dočasném zproštění funkce je sice citelným zásahem do výkonu soudcovské funkce, ale současně zcela koresponduje s mírou společenské nebezpečnosti jednání, pro které je kárně obviněná opakovaně kárně stíhána. Ministr spravedlnosti vycházel při posuzování věci též z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který se podle judikatury Ústavního soudu nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Veřejný zájem na zajištění důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů však v této věci již převažuje nad zájmem jedince, plynoucím z jeho práva na nerušený výkon veřejné funkce. III.

11. Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podala kárně obviněná námitky a domáhá se jeho zrušení. S rozhodnutím ministra spravedlnosti nesouhlasí a nepovažuje jej za správné.

12. Dočasným zproštěním funkce soudkyně je kárně obviněné znemožněno i pro účely obhajoby odstraňovat průtahy, resp. pracovat na skončení věcí, které jsou předmětem kárného návrhu. V důsledku rozhodnutí o dočasném zproštění funkce nemůže pokračovat v řízeních, v nichž jsou tvrzeny průtahy podle kárného návrhu v této věci. Tím, že nemůže pracovat na polehčujících okolnostech, je zasaženo do jejího práva na obhajobu. Po rozhodnutí kárného senátu ve věci sp. zn. 13 Kss 5/2021 skončila 12 z 15 věcí, které jí byly kárným soudem kladeny za vinu a nejsou ani předmětem tohoto kárného návrhu.

13. Skončeny byly i další 2 věci, o nichž bylo kárným soudem v právě uvedeném kárném řízení rozhodováno a které jsou uvedeny pod č. 11 a č. 5 nyní projednávaného kárného návrhu. Věc sp. zn. 17 C 349/2021 (skutek č. 11) byla pravomocně skončena 10. 2. 2023, tedy 10 měsíců před podáním kárného návrhu. Došlo tak k marnému uplynutí šestiměsíční prekluzivní lhůty, zejména proto, že průtahy měly dle kárného návrhu skončit již 18. 10. 2022. Věc vedená pod sp. zn. 17 C 70/2018 (skutek č. 5) byla skončena rozsudkem 5. 10. 2023 a v současné době je spis u odvolacího soudu. Ačkoli byl kárný návrh v této věci podán 7. 12. 2023, neuvádí se v něm, že byl 5. 10. 2023 vyhlášen rozsudek. Poslední věc, o níž již bylo v předchozím kárném řízení rozhodováno, která je vedena pod sp. zn. 17 C 238/2010, sice dosud není skončena, ale čeká se na znalecký posudek, který byl zadán bezprostředně po 31. 7. 2023, kdy FN Královské Vinohrady sdělila, že její znalecké oprávnění zaniklo. To však není v kárném návrhu uvedeno, ačkoli byl podán až 7. 12. 2023. Úkony byly činěny 26. 7. 2023, 9. 8. 2023 a 5. 9. 2023 a spis je od 6. 9. 2023 u soudního znalce z oboru zdravotnictví. Ještě před podáním tohoto kárného návrhu byly skončeny věci uvedené pod č. 8 a č.

9. Rozhodnuta byla rovněž věc vedená pod sp. zn. 17 C 290/2021 (skutek č. 3) a tento spis je spolu s odvoláním u Krajského soudu v Ústí nad Labem. S ohledem na rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně není možné, aby proběhla jednání nařízená na únor 2024 ve věcech označených pod čísly 10 a 12 kárného návrhu. Poukázala i na rozhodnutí vedené pod sp. zn 17 C 418/2021 (skutek č. 8), které je předmětem kárného návrhu, ačkoli dle závěrů kontroly byl spis „ve sledovaném období formálně bez průtahů, neboť úkony byly činěny v přiměřených lhůtách“. Uzavřela, že, stejně jako v předchozích kárných návrzích, i tentokrát jsou v kárném návrhu uvedeny skutky, které nejsou kárným proviněním, aby počet skutků mohl odůvodňovat návrh na kárné opatření odvolání z funkce soudkyně.

14. Rozhodnutí ministra spravedlnosti je však především v rozporu se zájmy účastníků řízení, v jejichž zájmu je, aby byla věc co nejdříve rozhodnuta. V lednu roku 2024 vyhlásila kárně obviněná 16 rozsudků, u nichž běží lhůta pro vypracování jejich písemného vyhotovení.

15. Rozhodnutí o dočasném zproštění funkce vytkla kárně obviněná rovněž to, že jí nebyla dána možnost se před jeho vydáním vyjádřit. Tomu, že bylo rozhodnuto „od stolu“ nasvědčuje i formulářová podoba námitkami napadeného rozhodnutí s rozhodnutím ministra z 14. 2. 2023, č. j. MSP–8/2023–OPAJ–SO/5 v jiné věci. Rozhodnutí považuje za přehnaně formalistické a vycházející především z toho, jaké kárné opatření je navrhováno. K dočasnému zproštění funkce stačí návrh na odvolání z funkce soudkyně, nebylo ale posuzováno, zda je kárný návrh důvodný.

16. V minulosti se snažila a stále se kárně obviněná snaží o ukončení spisů, za něž jí bylo uloženo kárné opatření. Rovněž snižuje počet starších neskončených věcí. Svůj výkon považuje za odpovídající možnostem daným mj. i rozvrhem práce. Od uložených kárných opatření se počet nedodělků snižuje. Z hlediska počtu skončených věcí se pohybuje mezi kolegy na okresním soudě v průměru. Lituje, že se dostala do stávající situace, která vznikla hlavně před podáním prvého kárného návrhu. Je pochopitelné, že k odstranění nemůže dojít ze dne na den. Podání třetího kárného návrhu tuto skutečnost nereflektuje.

17. Kárně obviněná se pokusí s kárnou navrhovatelkou o kárném návrhu jednat a nevylučuje ani částečné uznání viny. Pod speciálním drobnohledem se ze strany vedení soudu ocitla poté, kdy byla opakovaně vyzývána, aby rezignovala na funkci soudkyně. Pokud nebyl dán důvod pro dočasné zproštění funkce soudkyně poté, kdy byl podán v pořadí první kárný návrh, není tomu tak ani nyní. IV.

18. Podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích (m)inistr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce, je–li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Podle odstavce 4 téhož paragrafu (p)roti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení; podání námitek nemá odkladný účinek.

19. Podle § 13a zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), (p)okud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky, rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne, nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší.

20. Formální podmínka uvedená v § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích splněna je. Kárná navrhovatelka požaduje v kárném návrhu odvolání kárně obviněné z funkce soudkyně.

21. K tomu, aby bylo rozhodnutí ministra spravedlnosti zákonné, však je současně třeba, aby byla splněna i podmínka označovaná jako podmínka materiální, v zákoně sice výslovně neuvedená, plynoucí však z podstaty a funkce soudů a soudců v systému dělby moci. Jí je třeba rozumět to, že okolnosti kárného stíhání, především pak rysy údajného kárně stíhaného jednání, viděny v relevantních souvislostech, vyžadují, aby kárně stíhaný soudce byl rozhodnutím ministra dočasně „vyřazen“ z běžného výkonu své funkce.

22. Jak již kárný soud opakovaně zdůraznil (např. usnesení ze dne ze dne 14. 2. 2018, č. j. 16 Kss 6/2017 – 98, ze dne 11. 4. 2018, č. j. 16 Kss 1/2018 – 111, nebo ze dne 30. 9. 2020, č. j. 13 Kss 5/2020 – 59) kárné řízení se soudci je záměrně koncipováno jako proces, v němž má hlavní a poslední slovo kárný soud, zatímco osoby, které jsou součástí moci výkonné či se jako funkcionáři soudů podílejí na státní správě soudnictví, mají toliko roli jedné z procesních stran kárného řízení.

23. Výjimkou je kompetence ministra spravedlnosti rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce soudce. Zde je soud (kárný senát) v postavení nezávislého orgánu provádějícího na základě opravného prostředku (námitek) soudce, jenž byl dočasně zproštěn výkonu funkce, plný přezkum zákonnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti. Smyslem a účelem výjimečné kompetence výkonné moci zasáhnout takto do samotné podstaty funkce soudce (zbavit jej dočasně možnosti funkci vykonávat, navíc s mimořádně závažnými dopady do materiálního zabezpečení soudce, srov. § 100 odst. 2 zákona o soudech a soudcích), je potřeba rychlé a efektivní reakce v situacích, jež „vyřazení“ soudce z rozhodovací činnosti naléhavě vyžadují. Výjimečná a potenciálně zneužitelná kompetence ministra spravedlnosti musí být vyvážena pečlivou soudní kontrolou na základě opravného prostředku dotčeného soudce.

24. Soud musí při rozhodování o námitkách brát v rámci posuzování materiální podmínky zákonnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti v úvahu důvody, kvůli nimž je mu kompetence k přezkumu rozhodnutí ministra spravedlnosti zákonem svěřena.

25. Prvním důvodem je ochrana systémové role soudní moci. K tomu, aby soudní moc plnila svoji ústavní roli, je nezbytně třeba široké a skutečné rozhodovací nezávislosti soudců bez možnosti svévolného zasahování moci výkonné do jejich rozhodovací činnosti. V tomto ohledu kárné senáty plní klíčovou funkci při ochraně systémové role soudní moci a nesmí podléhat tlaku politickému, mediálnímu či jinému.

26. Součástí systémové role soudní moci je však i to, že musí být vnímána veřejností jako nestranná, nezávislá a poctivá záruka spravedlnosti. Ústavní pozice soudní moci je na důvěře v ni založena. Bez důvěry ztrácí soudní moc legitimitu. Je zjevné, že vnímání soudní moci jako důvěryhodné může být narušeno, je–li proti určitému soudci vedeno kárné řízení. Soudce se tím dostává do situace víceméně veřejného (neboť fakt vedení kárného řízení se veřejnosti zpravidla neutají) zpochybnění své profesní a morální integrity. To může ve veřejnosti důvěru v soudcovu schopnost kvalitního a nezávislého rozhodování negativně ovlivnit. Jsou–li v dané chvíli dostupné informace o soudcově jednání a jiných okolnostech s ním souvisejících takové, že by mohly vést k významné míře obecné nedůvěry v soudcovu rozhodovací činnost v době mezi zahájením kárného řízení a rozhodnutím kárného senátu o soudcově kárné odpovědnosti, je namístě použití mimořádného prostředku, kterým je rozhodnutí ministra spravedlnosti podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. Účelem jeho použití je ochrana důvěryhodnosti soudní moci po dobu trvání kárného řízení, tedy do doby, než bude definitivně rozhodnuto, zda se kárně stíhaný soudce dopustil závažného porušení svých povinností.

27. Kárný senát při přezkumu rozhodnutí ministra spravedlnosti musí pečlivě vážit dva proti sobě stojící důležité zájmy – na jedné straně zájem na zachování nezávislosti soudní moci a ochraně zásady zákonného soudce, na straně druhé na zachování důvěryhodnosti soudní moci. V.

28. Kárný senát musel učinit předběžný a prozatímní úsudek o povaze jednání kárně obviněné, pro které je proti ní vedeno kárné řízení, a o relevantních souvislostech tohoto jednání. Jedná se o úsudek předběžný a prozatímní, činěný v zákonem předepsané krátké lhůtě (§ 13a věta první zákona č. 7/2002 Sb.). Rozhodnutí o námitkách nelze v žádném ohledu vnímat jako náznak, jak kárný senát rozhodne ve věci samé.

29. Specifikum projednávané věci spočívá v tom, že kárný senát rozhodoval v relativně nedávné době (26. 5. 2021 a 24. 3. 2022) o kárných návrzích téže navrhovatelky proti kárně obviněné. Podstatou předchozích kárných návrhů byly svojí povahou obdobné skutečnosti, které jsou kárně obviněné kladeny za vinu i v nyní projednávané věci. I nyní čelí kárně obviněná tvrzením, že způsobila nedůvodné průtahy při vyřizování v návrhu specifikovaných věcí, jakož i tvrzením o závažných pochybeních při rozhodování v označených věcech.

30. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně bylo kárně obviněné doručeno dle sdělení Ministerstva spravedlnosti 1. 2. 2023. Námitky proti rozhodnutí byly kárnému soudu doručeny 6. 2. 2023. Lhůta pro podání námitek, stanovená v § 100 odst. 4 zákona o soudech a soudcích, tedy byla dodržena.

31. Kárně obviněná rozhodnutí o dočasném zproštění funkce vytkla jeho formulářovou podobu s rozhodnutím ministra z 14. 2. 2023 v jiné kárné věci (pzn. NSS: šlo o věc vedenou u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 7/2022). Této námitce nelze přisvědčit. Kárný soud v řadě dřívějších rozhodnutí (např. rozhodnutí ze dne 13. 9. 2022, č. j. 16 Kss 6/2021–129) zdůraznil, že průtahy při vedení soudního řízení jsou v judikatuře kárného soudu frekventovaným případem kárného provinění soudce. V případě průtahů v řízení je jedním z faktorů určujících intenzitu jednání naplňujícího skutkovou podstatu kárného provinění i délka a četnost průtahů (shodně rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011, č. j. 11 Kss 1/2011–131). Za průtah lze považovat nejen případy nečinnosti absolutní, tedy situace, kdy v posuzovaném období neučinil soudce ve spisu žádný úkon, ale i případy, kdy sice takový úkon učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by mohl reálně směřovat ke skončení věci (shodně rozhodnutí ze dne 18. 6. 2019, č. j. 11 Kss 3/2018–155).

32. Kárný návrh vytýká kárně obviněné, že nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila neodůvodněné průtahy. Rovněž jí vytýká, že v označených věcech nečinila soustředěné a účelné úkony směřující k rozhodnutí. Vytýká jí tedy provinění, jimiž se již kárný soud v minulosti opakovaně zabýval. Rovněž ministr spravedlnosti rozhodoval v takových případech o dočasném zproštění výkonu funkce soudce (např. právě ve věci vedené pod sp. zn. 16 Kss 7/2022). Není proto neobvyklé, že vedle argumentů zohledňujících specifický charakter projednávané věci (tvrzení, že se vytýkané vážné nedostatky stále opakují, že byly v relativně nedávné minulosti s úspěchem proti kárně obviněné podány dva kárné návrhy, že byla provedena s odstupem 2 let další kontrola zaměřená na nápravu vytčených nedostatků s neuspokojivým výsledkem, že byla kárně obviněná na vytýkané nedostatky opakovaně upozorňována, nevzala si však z proběhnuvších kárných řízení náležité ponaučení a nezměnila přístup k plnění svých pracovních povinností) obsahuje rozhodnutí ministra i obecnější úvahy, které se nevztahují jen k situaci konkrétního soudce čelícího kárnému návrhu. Jde především o názor na závažnost kárného provinění spočívajícího v průtazích a nečinnosti při vyřizování věcí a způsobilosti těchto negativních jevů narušit důstojnost soudcovské funkce. Odůvodnění rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce je proto kombinací konkrétních důvodů vyplývajících z tvrzení, která jsou k soudci a výkonu jeho funkce k dispozici a jejich obecnější subsumpce pod zákonné předpoklady pro dočasné zproštění výkonu funkce. Je proto přípustné, pokud rozhodnutí následuje argumentační linii zastávanou též v dřívějších rozhodnutích v jiných kárných věcech. Musí však rovněž být z jeho odůvodnění bezpečně zjistitelné, z důvodu jakých konkrétních skutečností dospěl ministr k závěru, že je třeba právě kárně obviněného soudce dočasně zprostit výkonu jeho funkce. To se v této věci stalo. Rozhodnutí proto nelze z uvedených důvodů považovat za přepjatě formalistické.

33. Kárně obviněná namítla, že bylo dočasným zproštěním výkonu funkce soudkyně zasaženo do jejího práva na obhajobu v kárném řízení, protože nemůže pracovat na polehčujících okolnostech – odstraňovat průtahy, za které byla uznána vinnou předchozími rozhodnutími kárného soudu. Současně je takové rozhodnutí v rozporu se zájmy účastníků řízení, spočívajících v tom, aby byla jejich věc co nejdříve rozhodnuta. Tyto námitky nejsou důvodné. Jak již kárný soud k obdobné námitce konstatoval ve věci sp. zn. 16 Kss 7/2022, dočasné zproštění výkonu funkce soudce z povahy věci vede k tomu, že věci napadlé do příslušného soudního oddělení nemůže po dobu dočasného zproštění vyřizovat soudce, jemuž byly původně přiděleny. Stejně tak lze připustit, že následná opatření předsedy či místopředsedy soudu související s určením jiného soudce k vyřízení těchto věcí, jakož i jejich faktické převzetí, nastudování či opětovné splnění procesních povinností, mohou rozhodnutí ve věci samé oddálit. To však nemůže znamenat, že je třeba rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně zrušit.

34. Za jednotící namítaný argument lze považovat přesvědčení kárně obviněné, že v mezidobí ukončila drtivou většinu řízení postižených průtahy, které jí dosud byly kladeny za vinu, její výkonnost je srovnatelná s výkonností jejích kolegů a její dočasné zproštění funkce bude na újmu účastníkům řízení. Rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce vždy ovlivní dosud neskončená řízení. Může vyvstat v jeho důsledku nutnost případně odročit již nařízená jednání. To však neznamená, že jen z toho důvodu jsou nelegitimní důvody, které ministra spravedlnosti vedly k rozhodnutí o dočasném zproštění funkce. Jakkoli je tedy třeba případně na rozhodnutí ministra v konkrétních řízeních reagovat, tato faktická souvislost se míjí s důvody, o které ministr rozhodnutí opřel.

35. Obdobně je třeba uzavřít o námitce zásahu do práva na obhajobu kárně obviněné, neboť dočasné zproštění funkce jí brání odstraňovat průtahy, za které již byla uznána vinnou a kárně potrestána. Rozhodnutí ministra spravedlnosti akcentuje, že jednání kárně obviněné již dosáhlo takové intenzity a závažnosti, že bezpochyby vede k ohrožení důvěry veřejnosti, zdůrazňuje nesoustředěný postup kárně obviněné, jakož i opakování vytčených nedostatků. Kárný soud nepředjímá důvodnost těchto argumentů. Přisvědčit takto formulované námitce by však muselo znamenat, že je zapovězeno dočasně zprostit výkonu funkce soudce každého, kdo byl dříve shledán vinným kárným proviněním spočívajícím v nedůvodných průtazích a dle svého tvrzení pracuje na odstranění vytčených nedostatků. Ani kárně obviněná v námitkách netvrdí, že by jí projednávaným kárným návrhem bylo kladeno za vinu něco, co již bylo předmětem předchozích kárných řízení a o čem již byla v minulosti schválena dohoda o vině a kárném opatření.

36. Pokud nedostatky při výkonu funkce soudce dosáhnou takové intenzity, že se kárný navrhovatel rozhodne podat z takových důvodů kárný návrh (tím spíše, pokud je posléze návrh shledán důvodným), je třeba tuto skutečnost vnímat jako výrazný signál, že nedostatky jsou závažné a je třeba urychleně a intenzivně pracovat na jejich odstranění. Kárně obviněná připomíná, že po předchozím rozhodnutí kárného senátu skončila převážnou většinu řízení, v nichž byla shledána pochybení. To však nevypovídá nic o výhradách uplatněných v nyní projednávaném kárném návrhu. Od rozhodnutí v kárné věci vedené pod sp. zn. 13 Kss 5/2021 již uplynuly téměř dva roky, od podání návrhu v uvedené věci o další 4 měsíce více. Je přirozené, že v této relativně dlouhé lhůtě došlo k ukončení řízení, v nichž byly vytýkané nedostatky shledány. Současně však nelze konstatovat, že pouze jejich skončením došlo bezezbytku k nápravě stavu, který, za řádného běhu věcí, neměl vůbec nastat.

37. Kárně obviněná namítá, že věc vedená u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 17 C 349/2021 byla skončena 10 měsíců před podáním kárného návrhu a návrh byl proto podán po uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty. Kárný soud v řízení o námitkách proti rozhodnutí o dočasném zproštění funkce se nemůže vyslovit o přípustnosti či důvodnosti kárného návrhu nebo jeho části. Lze proto pouze konstatovat, že kárný návrh vztahuje v případě uvedeného řízení průtahy a procesní pochybení k období od 17. 1. 2022 do 18. 10. 2022. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. neváže lhůtu k podání kárného návrhu k případnému ukončení řízení, kterého se návrh týká, ale ke dni, kdy se kárný navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.

38. Kárně obviněná namítá, že některá vytýkaná řízení byla skončena ještě předtím, než byl kárný návrh podán, resp. dosud z objektivních příčin skončena nejsou. Jde o řízení uvedené v návrhu pod bodem č. 5, kde je spis v současnosti u odvolacího soudu, řízení uvedené pod č. 6, kde je spis v současnosti u soudního znalce a věci uvedené pod č. 8 a 9, které byly pravomocně skončeny ještě před podáním kárného návrhu. Kárnému návrhu pak vytýká, že tyto souvislosti neuvádí. Ani těmto námitkám nelze přisvědčit. Kárné provinění není spatřováno pouze v tom, že označené věci dosud nebyly ukončeny. Ani kárně obviněná netvrdí, že by bylo lze se kárného obvinění zprostit jednoduše tím, že bude ve vytýkaných věcech před rozhodnutím kárného senátu rozhodnuto, bez ohledu na to, zda byl jejich dosavadní průběh zatížen pochybeními či průtahy. Na podkladě závěrů provedené kontroly kárný návrh podrobně ke každému vytčenému spisu shrnuje, v čem spatřuje kárné provinění kárně obviněné. Vytýká jí délku řízení, jakož i konkrétní, podle přesvědčení kárné navrhovatelky nesprávný postup v podrobně specifikovaných procesních situacích. U řízení označeného pod č. 8 kárný návrh na str. 14 zmiňuje, že byl dne 21. 7. 2023 vyhlášen rozsudek, rovněž tak u věci č. 9 na str. 15 připomíná, že 27. 4. 2023 bylo řízení zastaveno pro nedostatek podmínek řízení.

39. S důvody rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce se míjí úvahy kárně obviněné, že je „pod speciálně nastaveným drobnohledem“ a že byla opakovaně vyzývána k rezignaci na funkci soudkyně, což odmítla.

40. Kárně obviněná též namítla, že pokud nebyl důvod k dočasnému zproštění funkce soudkyně po podání v pořadí prvního kárného návrhu, nebylo tomu tak ani tentokrát. Hypotéza § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích nepodmiňuje rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce tím, že kárně obviněný soudce čelí kárnému návrhu opakovaně. Na druhé straně pak nebrání ani tomu, aby již v případě prvního kárného návrhu, za splnění formální a materiální podmínky, ministr spravedlnosti podle uvedeného ustanovení postupoval. Pokud však po podání prvého kárného návrhu ministr spravedlnosti kárně obviněnou výkonu funkce soudkyně nezprostil, nebrání to tomu, aby tak učinil v případě dalších kárných návrhů. VI.

41. S ohledem na výše uvedené úvahy kárný senát dospěl k závěru, že námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o tom, že se kárně obviněná podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zprošťuje výkonu funkce soudkyně, jsou nedůvodné. Proto tyto námitky zamítl.

42. Ten, kdo byl podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zproštěn výkonu funkce soudce, se od účinnosti rozhodnutí (§ 100 odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona o soudech a soudcích) nesmí podílet na výkonu soudnictví. Zejména nesmí rozhodovat ve věcech mu přidělených a činit v nich jiné úkony. Není povinen podílet se na běžném chodu soudu; je však povinen poskytnout soudu součinnost potřebnou k novému uspořádání věcí v souvislosti s rozhodnutím o dočasném pozastavení výkonu funkce soudce, zejména předat spisy či jiné věci týkající se rozhodovací činnosti a poskytnout informace o tom, co bylo ve věcech dosud činěno, není–li to patrné ze spisu.

43. Soud, jehož soudci byl dočasně pozastaven výkon funkce soudce, je povinen zajistit další výkon soudnictví ve věcech přidělených dosud dotyčnému soudci. S přihlédnutím k okolnostem a povaze těchto věcí je třeba přidělit je jinému soudci uplatněním již existujícího pravidla uvedeného v rozvrhu práce, případně změnou rozvrhu práce (§ 41 odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích), nebo, snesou–li odklad bez činění úkonů v nich, vyčkat výsledku kárného řízení.

44. Kárný senát usiluje o pokud možno rychlé projednání kárných věcí soudce, jemuž byl dočasně pozastaven výkon jeho funkce.