2 Afs 47/2026

Rubrum

2 Afs 47/2026 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Václava Štencla a Karla Šimky v právní věci žalobkyně: ZLKL, s. r. o., IČ: 47973943, se sídlem Moravičanská 581/29, Loštice, zastoupená Mgr. Antonínem Hajduškem, LL.M., advokátem se sídlem U Trezorky 921/2, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 20. 3. 2025, č. j. MPO 26839/25/21500/01000, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2026, č. j. 3 A 62/2025-36, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost žalobkyně s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Ministr průmyslu a obchodu v záhlaví označeným rozhodnutím na základě námitek žalobkyně rozhodl o tom, že opatření o krácení dotace podle § 14e zákona č. 280/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), uvedené v oznámení žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. MPO 80951/24/61100/61150, bylo oprávněné. Tímto oznámením sdělil žalovaný žalobkyni informaci o krácení dotace o částku 257 703,72 Kč, což činí 2 % z celkové požadované částky 12 885 186,29 Kč.

2. Proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu podala žalobkyně správní žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl v záhlaví označeným rozsudkem. Uzavřel, 2 Afs 47/2026 že rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázalo žalobkyni postupovat v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů a postup dle pravidel nebo zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Pravidla pro výběr dodavatelů“). Poznámku pod čarou přitom klasifikoval jako integrální a platnou součást těchto pravidel. Poznámka plnila výkladovou funkci, byla jednoznačná a srozumitelná. Výši finanční opravy shledal přiměřenou. Žalovaný podle něj dostatečně vysvětlil, v čem došlo k ohrožení transparentnosti výběrového řízení.

II. Argumentace účastníků řízení Kasační stížnost žalobkyně

3. Proti rozsudku městského soudu brojí žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížností. V ní namítá nesprávné posouzení povahy poznámky pod čarou a nesprávné posouzení proporcionality a ignorování výslovného znění Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek (dále jen „Kategorizace sankcí“), která je přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace. K prvně uvedené kasační námitce poukazuje na chybnou aplikaci závěrů z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70. Poznámka pod čarou v tomto rozsudku měla toliko deklaratorní funkci ve vztahu k zákonné povinnosti. Pojem „profil zadavatele“ uvedený v textu Pravidel pro výběr dodavatelů v sobě podmínku certifikace neimplikoval. Taková povinnost neplyne ani z § 28 odst. 1 písm. j) či § 214 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Aplikací poznámky pod čarou došlo k nepřípustnému zúžení zákonných možností. Přestože dotace může být označována za dobrodiní, nezbavuje to stát povinnosti dodržet princip legality a předvídatelnosti. Pokud by Nejvyšší správní soud dovodil, že stěžovatelka své povinnosti podle Pravidel pro výběr dodavatelů nedostála, pak namítá nesprávné posouzení otázky přiměřenosti uložené finanční opravy. Hrozba manipulace je ryze hypotetická. Městský soud odmítl materiálně posoudit skutečnou povahu a absenci jakéhokoliv reálného či potenciálního dopadu užití necertifikovaného nástroje. Chybně aplikoval klíčové pravidlo obsažené v Kategorizaci sankcí (návodka bod 4) týkající se pochybení formálního charakteru. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. Uvádí, že stěžovatelka se zavázala v rozhodnutí o poskytnutí dotace, že bude postupovat při výběru dodavatelů v souladu s pravidly obsaženými v Pravidlech pro výběr dodavatelů. Ta jsou přílohou tohoto rozhodnutí. Poznámka pod čarou je pouze legislativní pomůckou, která má za cíl zlepšit přehlednost textu. Podáním žádosti stěžovatelka dobrovolně vstupuje do režimu veřejné podpory a zároveň přijímá povinnosti dodržovat veškerá pravidla a podmínky stanovené poskytovatelem dotace. Ta jsou nadto veřejně dostupná. Existující pravidla tvoří závazný rámec, který je nezbytný pro transparentní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Souhlasí s tím, že certifikace elektronického nástroje podle § 213 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek je jednou z cest jak prokázat splnění požadavku zákona. Stěžovatelka však splnění požadavků jiným způsobem neprokázala, ač k tomu byla vyzvána. Poznámka pod čarou nikterak nemění hlavní význam ustanovení Pravidel pro výběr dodavatelů. Pozdější přesunutí informace z poznámky pod čarou do hlavního textu samo o sobě 2 Afs 47/2026 - 45 pokračování nevypovídá nic o nesprávnosti předchozí verze dokumentů – jde jen o snahu upravit text tak, aby byl co nejvíce srozumitelný. Ohledně námitky in eventum odkazuje žalovaný na své vyjádření k žalobě. Sankce byla snížena na minimální úroveň 2 %, neboť bylo přihlédnuto k nízké intenzitě porušení pravidel pro výběr dodavatele. Ve zbytku se ztotožňuje na závěry městského soudu. Replika stěžovatelky

5. Ve své replice setrvala stěžovatelka na svých námitkách a argumentaci. Uvádí, že vyjádření žalovaného nepřináší žádný nový právně relevantní důvod. Neobstojí tvrzení žalovaného, že poznámka pod čarou pouze vysvětluje, co je profilem zadavatele míněno. Z právně možných několika variant stanoví jedinou přípustnou variantu – má tedy funkci normotvornou. Stěžovatelka netvrdí, že by byl rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 61/2023-70 zcela irelevantní. Namítá však, že na nynější věc není plně přiléhavý. Žalovaný i městský soud přehlédli jeho skutkovou i právní odlišnost. Pojem profil zadavatele má vlastní zákonný obsah a poznámka pod čarou k němu nepřidává detail uvnitř jeho významového pole; fakticky ho redukuje na jedinou technickou variantu. Žalovaný nedostál požadavku na jednoznačné, určité a srozumitelné vymezení podmínek. Tvrzení o neprokázání shody nástroje jiným způsobem míjí primární právní otázku, zda taková povinnost byla vůbec v Pravidlech pro výběr dodavatelů jasně stanovena. Stěžovatelka trvá také na tom, že nebyly splněny podmínky pro korekci ve výši 2 %.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

6. Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná.

7. Mezi účastníky řízení je veden spor o charakter poznámky pod čarou v Pravidlech pro výběr dodavatelů týkající se povinnosti užívání certifikovaného profilu zadavatele a dále pak o přiměřenosti výše finanční opravy, která byla žalovaným potvrzena na minimální hranici dle stanoveného sazebníku ve výši 2 %. III.1 Podmínky poskytnutí dotace

8. Stěžovatelka požádala žalobkyni o podporu v rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na projekt Inovace produktu a procesu podstavce hi-endových reproduktorů (Flange for Woofer) s registračním číslem CZ.01. 01. 01/02/22_003/0000193. Svým rozhodnutím ze dne 21. 11. 2023, č. j. MPO 110102/23/61400, žalovaný rozhodl o poskytnutí dotace.

9. Bod 2.2 rozhodnutí o poskytnutí dotace uvádí: „Dotace bude příjemci vyplacena zpětně (ex post), na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů Projektu v souladu s právními předpisy ČR a EU a podmínkami poskytnutí dotace dle tohoto Rozhodnutí a jeho příloh.“

10. Podle bodu 9.5 rozhodnutí o poskytnutí dotace pak platí: „Přílohy tohoto Rozhodnutí jsou jeho nedílnou součástí.“ Přílohami jsou mj. Pravidla pro výběr dodavatelů a Kategorizace sankcí. 2 Afs 47/2026

11. Bod 6.5 rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví: „6.5.

1. Příjemce je povinen při výběru dodavatelů postupovat v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů, která tvoří přílohu tohoto Rozhodnutí, nebo relevantním právním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek dle hodnoty příslušného plnění. 6.5.

2. Porušení povinností při výběru dodavatelů bude mít za následek vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně ve snížené výši dle Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek účinné v den zahájení výběrového / zadávacího řízení.“

12. V Pravidlech pro výběr dodavatelů je v bodu 5.2 Zadávací podmínky stanoveno, že „[s]oučástí výzvy k podání nabídek musí být základní informace o zakázce a výběrovém řízení. Výzva musí obsahovat přímo či nepřímo níže uvedené údaje: a) Identifikační údaje zadavatele11 […].“ Text poznámky pod čarou č. 11 má následující znění: „Použitý profil zadavatele se musí nacházet na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů, viz http://portal-vz.cz/elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/seznam-certifikovanych-el-na stroju-dle-zakona-c-134-2016-sb/“.

13. Slovníček pojmů Pravidel pro výběr dodavatelů (str. 1 dokumentu) obsahuje následující definici profilu zadavatele: „elektronický nástroj definovaný dle § 28 odst. 1 písm. j) zákona č. 134/2016, zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen ‚ZZVZ‘). Úprava profilu zadavatele je obsažena v ustanovení § 214 ZZVZ.“ III.2 Zákonná úprava profilu zadavatele

14. Před vypořádáním jednotlivých kasačních námitek považuje Nejvyšší správní soud za vhodné pro pochopení významu certifikovaného profilu zadavatele přiblížit institut elektronického nástroje a jeho právní úpravu.

15. Profilem zadavatele se podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

16. Elektronickým nástrojem se podle § 28 odst. 1 písm. i) zákona o zadávání veřejných zakázek rozumí programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby příjem mj. nabídek, předběžných nabídek, žádosti o zařazení do systému kvalifikace, aukčních hodnot v elektronické aukci.

17. Význam certifikovaného elektronického nástroje plyne z § 213 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle něj platí, že „zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástroje se považuje za prokázané certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu.“ 2 Afs 47/2026 - 46 pokračování

18. Prováděcí vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále „prováděcí vyhláška“) ve svém § 3 obsahuje následující pravidla: (1) Zadavatel zajistí, aby se každý mohl vhodnou formou ujistit o jeho identitě ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. (2) Uveřejní-li zadavatel informace, zadávací dokumentaci nebo další dokumenty na svém profilu zadavatele, zajistí, aby a) byly chráněny proti neoprávněné změně, b) byly po stanovenou dobu nepřetržitě přístupné na profilu zadavatele a c) byly uveřejněny bez požadavků na registraci či jakoukoliv identifikaci osoby, která k informacím, zadávací dokumentaci nebo dalším dokumentům přistupuje.

19. Certifikovaný profil tak zajišťuje dodavatelům i veřejnosti možnost ověřit, že konkrétní webová stránka či internetová adresa skutečně patří danému zadavateli, že nebyla narušena integrita zadávací dokumentace či jiných zveřejňovaných dokumentů nebo že úkony byly skutečně učiněny k deklarovanému datu. Pro případný přezkum ze strany správních orgánů či soudů je užitím certifikovaného profilu zajištěna auditní stopa. Hlavním účelem certifikace (byť lze splnění shora uvedených podmínek v případě, že jde o zakázku v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, prokázat i jinak) je proto obecně garance transparentnosti výběrového řízení a pravosti uváděných informaci. Jak také uvádí § 262a odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, platí, že dokumenty a další informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji jsou pravé, a to i v případě, že byly původně vytvořeny mimo certifikovaný elektronický nástroj. III.3 Poznámka pod čarou č. 11 v Pravidlech pro výběr dodavatelů

20. Předně je nutno poznamenat, že na poznámky pod čarou v Pravidlech pro výběr dodavatelů nelze aplikovat judikaturní závěry (např. nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 22/99) týkající se poznámek pod čarou užitých v právních předpisech.

21. Pravidla pro výběr dodavatelů jsou přílohou k rozhodnutí o poskytnutí dotace, a podobně jako toto rozhodnutí mají proto povahu individuálního správního aktu, nikoliv aktu normativního. Nejedná se ani o interní instrukci či metodický pokyn, jak ve své argumentaci stěžovatelka uvádí. Navíc se v oblasti dotací povaha takových pravidel bližší spíše smluvnímu ujednání, což se projevuje tím, že často bývají dotace poskytovány na základě veřejnoprávní smlouvy, nikoliv rozhodnutí. Podobně jako v případě veřejnoprávní smlouvy lze i v případě poskytnutí dotace rozhodnutím hovořit o tom, že akceptace dotačních podmínek je projevem svobodné vůle žadatele. Není proto důvod vztahovat závěry Nejvyššího správního soudu vyslovené v rozsudku ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70, pouze na přílohy veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku mimo jiné výslovně uvedl, že „nelze mít za to, že poznámky pod čarou nemají v obsahu dotačních podmínek své opodstatnění a právní závaznost“. Tento závěr je přiléhavý i na nyní projednávanou věc. Jádrem problému zde totiž není normativita takové poznámky jako v případě poznámek pod čarou užitých 2 Afs 47/2026 v právním předpisu. Proto pro poznámky pod čarou užité v dotačních podmínkách ani neplatí, že mohou mít výlučně interpretační funkci a nemohou zakotvovat žádné „nové“ povinnosti. Skutečnost, že v rozsudku č. j. 4 Afs 61/2023-70 Nejvyšší správní soud vyhodnotil jím posuzovanou poznámku jako pouhé výkladové pravidlo, na tento závěr nemá vliv. Navíc ani neexistuje žádná striktní dichotomie mezi interpretačním pravidlem a pravidlem obsahujícím zcela novou povinnost. Poznámka pod čarou v příloze správního rozhodnutí může plnit také funkci upřesňující či omezující. Naproti tomu přisuzovat takové poznámce pod čarou „normotvornou“ funkci není úplně na místě, neboť jejím obsahem nemůže být obecně závazná právní norma, nýbrž pouze pravidlo chování vztahující se na příjemce rozhodnutí.

22. Městský soud vycházel v napadeném rozsudku primárně právě z rozsudku č. j. 4 Afs 61/2023-70 a jeho závěry použil na posuzovanou věc přiléhavě (v souladu s výše uvedeným). Nelze proto souhlasit ani s námitkou, že by zcela převzal argumentaci žalovaného a mechanicky aplikoval závěry uvedeného rozsudku. Zároveň městský soud nepochybil tím, že odmítl aplikovat „ústavněprávní principy týkající se normativity právních textů“. Tyto principy totiž nejsou na text Pravidel pro výběr dodavatelů přenositelné. Stěžovatelčina argumentace a fortiori je lichá, neboť právní předpisy a Pravidla pro výběr dodavatelů nespadají do jedné množiny, v jejímž rámci by bylo možné z vlastností jednoho prvku dovozovat pravidlo platné i pro prvek druhý.

23. Je však zároveň nutno upozornit, že podobně jako pro všechna ostatní pravidla obsažená v dotačních podmínkách musí i poznámky pod čarou splňovat určitá kvalitativní kritéria, aby bylo jejich porušení sankcionovatelné. Musí zejména splňovat požadavek jednoznačnosti, určitosti a srozumitelnosti a zároveň odkaz v poznámce nesmí být matoucí (viz např. rozsudek NSS ze dne 7. 6. 2017, č. j. 6 Afs 270/2015-78, odst. [42] a násl.). Pokud poskytovatel použije neurčité pojmy a text pravidel připouští více rozumných výkladů, nelze to klást k tíži příjemce jako slabší strany a nelze mu ani vyčítat, že zvolil jeden z nich (viz rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 Afs 142/2016-32).

24. Podmínka č. 11 v Pravidlech pro výběr dodavatelů je však podle názoru Nejvyššího správního soudu jasná, určitá a jednoznačná. Ostatně ani stěžovatelka nenabízí žádný jiný možný výklad této poznámky pod čarou než ten, že pro profil zadavatele musí být užit elektronický nástroj dle § 28 odst. 1 písm. i) zákona o zadávání veřejných zakázek spolu s certifikátem shody dle § 213 odst. 4, věty druhé zákona o zadávání veřejných zakázek. Rozsudek městského soudu (viz jeho body 43. a 44.) je tak v souladu se závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č. j. 9 Afs 202/2007-68, a ze dne 22. 5. 2024, č. j. 1 Afs 71/2023-54, na které stěžovatelka ve své replice odkazuje. Z poznámky pod čarou mohla stěžovatelka jasně seznat, co se od ní požaduje, poznámka není s hlavním textem v rozporu (pouze jej upřesňuje tak, že stanoví konkrétní typ použitelného elektronického nástroje) a je zároveň integrální součástí pravidel, na která rozhodnutí o poskytnutí dotace odkazuje. Skutečnost, že později (pro účely později přidělovaných dotací) byla Pravidla pro výběr dodavatelů upravena tak, že byl text poznámky pod čarou včleněn do hlavního textu, neznamená, že by poznámka pod čarou do té doby nebyla jasná. Pro pravidla chování neplatí, že by je bylo možné jednoznačně vyjádřit pouze jediným možným způsobem. 2 Afs 47/2026 - 47 pokračování

25. Namítá-li stěžovatelka, že požadavek certifikace profilu je pouze jednou z cest k prokázání splnění požadavků zákona a aplikací poznámky pod čarou č. 11 dochází k nepřípustnému zúžení zákonných možností, pak Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že tuto námitku stěžovatelka neuplatnila ve správní žalobě, ač tak učinit mohla. Jedná se proto o námitku nepřípustnou podle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

26. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že námitky týkající se posouzení charakteru poznámky č. 11 v Pravidlech pro výběr dodavatelů nejsou důvodné. III.4 Rozsah finanční opravy

27. Nejvyšší správní soud se dále zabýval námitkami zpochybňujícími rozsah finanční opravy (nevyplacení části dotace).

28. Podle § 14e, odstavce prvního, věty první před středníkem, rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta.

29. Dle bodu 3) Kategorizace sankcí (příloha rozhodnutí o poskytnutí dotace) platí: „Výše finanční opravy se vypočítává z částky způsobilých výdajů předložených v souvislosti s VŘ/VZ, u kterého se porušení pravidla vyskytlo. Pokud nelze finanční dopad přesně vyčíslit (je pouze potenciální), použijí se pro stanovení výše opravy tři kritéria: 1. povaha pochybení, 2. závažnost pochybení, 3. výsledná finanční ztráta pro EU fondy. Závažnost pochybení je posuzována podle míry dodržení: a) hospodářské soutěže, b) transparentnosti, c) rovného přístupu, d) přiměřenosti. Tedy jestli má nedodržení pravidel odrazující vliv na potenciální účastníky či nedodržení pravidel vede k zadání zakázky jinému dodavateli, než kterému měla být zadána, atd.“

30. Kategorizace sankcí (návodka bod 4, věta poslední) stanoví: „Pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude udělena žádná sankce.“

31. V Kategorizaci sankcí je dále v tabulce označené Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za pochybení ve výběrovém řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů v bodu 23. obsažena kategorie Jiné porušení výše neuvedené, které mělo nebo mohlo 2 Afs 47/2026 mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky se sazbou korekce ve výši 25 % s možností snížení korekce v závislosti na závažnosti na pochybení na 10 %, 5 %, nebo 2 %.

32. Podle bodu 3.1.

1. Pravidel pro výběr dodavatelů „[z]adavatel musí při zadávání zakázky dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.“ Toto ustanovení fakticky kopíruje základní zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek.

33. Nevyplacení dotace nebo její části (neboli finanční oprava) je sankcí za porušení dotačních podmínek. Podobně jako při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je proto třeba vycházet ze zásady přiměřenosti – tj. rozumného vztahu mezi závažností pochybení a výší odvodu (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2024, č. j. 5 Afs 177/2022-51, a usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud zároveň konstatuje, že sazebník finančních oprav s pevnými hodnotami a sníženými sazbami je obecně slučitelný se zásadou proporcionality. Existence sazebníku jako takového (i) podporuje legitimní očekávání, (ii) zajišťuje jednotný postup, (iii) brání svévoli a (iv) umožňuje odstupňování sankce podle závažnosti. Správní orgán je nicméně povinen odůvodnit, proč uložil vyšší než minimální sazbu, a zároveň i minimální sazba by měla mít alespoň základní odůvodnění ve vztahu k povaze pochybení (viz např. rozsudek NSS ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018-74; k relevanci sazebníku viz rovněž např. rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2023, č. j. 6 Afs 135/2022-27).

34. Stanovení konkrétní výše finanční opravy je však věcí úvahy poskytovatele dotace vycházející z posouzení konkrétních okolností případu. Správní soudy by tak v rámci soudního přezkumu výše finanční opravy neměly tuto úvahu nahrazovat, nýbrž ověřit, že se opírá o rozumné důvody a je prosta libovůle. K zásahu ze strany správních soudů by mělo docházet pouze v případě zjištění, že došlo ke stanovení finanční opravy ve výši zjevně nepřiměřené, excesivní či svévolné (viz např. rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2025, č. j. 8 Afs 76/2024-40).

35. Stěžovatelka ve své kasační stížnosti namítá, že stanovená sankce (finanční oprava ve výši 2 %) neodpovídá pochybení, které je podle ní ryze formálního charakteru a nemohlo nijak ovlivnit výběrové řízení.

36. S touto námitkou nelze souhlasit. Předně Nejvyšší správní soud poukazuje na fakt, že při posuzování jednání zadavatele při zadávání veřejných zakázek (jakož i zakázek, které sice nepodléhají režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, ale řídí se dotačními pravidly založenými na stejných zásadách, což je i zde posuzovaný případ) se zásadně nevyžaduje prokazování faktických dopadů porušení povinností do hospodářské soutěže a výsledku zadávacího řízení. Postačí pouze možnost, že by daným jednáním mohlo být konkurenční prostředí mezi dodavateli omezeno, a tím i ovlivněn výsledek zadávacího řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2025, č. j. 1 Afs 331/2024-34). Ani pro účely stanovení výše finanční opravy proto žalovaný nebyl povinen prokazovat konkrétní důsledky porušení Pravidel pro výběr dodavatelů. Opak přitom nelze dovodit ani z pravidla obsaženého v návodce bod 4, větě poslední Kategorizace sankcí. Pro neuložení sankce, jak umožňuje toto 2 Afs 47/2026 - 48 pokračování pravidlo, totiž nepostačuje závěr o absenci skutečného finančního dopadu, nýbrž musí být učiněn závěr o tom, že porušení nemohlo mít ani potenciální finanční dopad. Žalovaný přitom potenciální finanční dopad dostatečně zdůvodnil odkazem na snížení transparentnosti výběru, s nímž se obecně pojí riziko (potencialita) toho, že ne všichni zájemci o zakázku při rozhodování, zda o zakázku usilovat, disponovali pravdivými a úplnými informacemi. Je přitom vhodné poznamenat, že stěžovatelce byla v bodu 3.1.

1. Pravidel pro výběr dodavatelů výslovně stanovena povinnost dodržovat zásadu transparentnosti.

37. Nelze souhlasit se stěžovatelkou, že by hrozba manipulace se zveřejněnými podklady byla hypotetická a její pochybení mělo pouze formální charakter. Není-li stěžovatelka schopna prokázat (certifikátem ani jinak; na alternativní způsob prokázání naplnění požadavků odpovídajících požadavkům certifikace po výzvě ze strany žalovaného totiž rezignovala), že k žádné manipulaci nemohlo dojít, může se stěží bránit tím, že je riziko manipulace hypotetické. Nezajistila totiž auditní stopu pro to, aby bylo možné ověřit, že k manipulaci nedošlo.

38. Městský soud tedy správně poukázal na to, že pro neuložení sankce (tj. aplikaci pravidla obsaženého v návodce bod 4 Kategorizace sankcí) nebyl dán důvod. Jelikož byla finanční oprava snížena pod standardní sazbu na minimum stanovené v Kategorizaci sankcí, Nejvyšší správní soud uzavírá, že nebyla zjevně nepřiměřená, excesivní ani svévolná.

IV. Závěr a náklady řízení

39. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou, proto ji v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch. Úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. srpna 2026 Eva Šonková předsedkyně senátu