2 As 153/2024

Rubrum

2 As 153/2024 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: T. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2023, o kasační stížnosti žalobkyně a Bc. L. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2024, č. j. 4 Ad 6/2024-47, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost Bc. L. R. s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti Bc. L. R.

III. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e zamítá.

IV. Kasační stížnost žalobkyně s e z a m í t á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně a Bc. L. R. (syn žalobkyně; dále jen „stěžovatelé“ či „stěžovatelka“ a „stěžovatel“) podali společnou kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze označenému v záhlaví. Městský soud tímto usnesením nepřiznal stěžovatelce osvobození od soudních poplatků a zamítl její návrh na ustanovení zástupce. Podle městského soudu nebylo možné zjistit stěžovatelčiny aktuální majetkové poměry, a to pro rozpornost a neúplnost předložených podkladů. Stěžovatelka tak nedostála své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. 2 As 153/2024

2. Nejvyšší správní soud (NSS) dodává, že řízení o druhé kasační stížnosti obou stěžovatelů, směřující proti usnesení městského soudu ze dne 25. 6. 2024, č. j. 4 Ad 7/2024-30, jímž nebyl v řízení o žalobě proti totožnému rozhodnutí žalované ustanoven zástupce stěžovateli, je u kasačního soudu vedeno pod sp. zn. 2 As 151/2024.

II. Kasační stížnost

3. Stěžovatelé v kasační stížnosti odkazují na údajně nezákonné vyklizení jim pronajatých prostor společností TRISIA, a. s. v roce 2006. Městský soud měl před zahájením řízení zajistit soudní rozhodnutí o vyklizení těchto prostor od společnosti TRISIA, a. s. Pokud tak neučinil, měl vycházet z toho, že tato společnost odcizila majetek stěžovatelů, což je dostalo do tíživé situace. Soud porušil zákon, pokud orgánům činným v trestním řízení neoznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Stěžovatelé se dále nachází v těžké situaci v důsledku autonehody, jejímž účastníkem byl v roce 2006 stěžovatel. Jsou nemajetní a nemají prostředky na právníka ani na placení soudních poplatků. Soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, provádí důkazy potřebné pro zjištění skutkového stavu a může vzít za prokázané skutečnosti obecně známé nebo známé mu z úřední činnosti. Stěžovatelé navrhli spojení řízení vedených u městského soudu. Také požádali o osvobození od soudních poplatků a navrhli, aby jim byl ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

4. Stěžovatelé ke kasační stížnosti připojili rozsáhlé přílohy, které oba dále doplňovali a opětovně zasílali i následně podáními ze dne 8. 7. 2024 a 18. 7. 2024. Přílohy svým rozsahem čítají desítky stran a mnohé dokumenty se v nich několikrát opakují.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

5. NSS se nejprve zabýval tím, zda je kasační stížnost přípustná. Dospěl k závěru, že ve vztahu ke stěžovateli (Bc. L. R.) jde o kasační stížnost podanou osobou zjevně neoprávněnou. Kasační stížností napadené usnesení městského soudu totiž zamítlo pouze stěžovatelčin návrh na ustanovení zástupce, a netýká se tedy tohoto stěžovatele. Řízení o jeho žalobě je u městského soudu vedeno pod jinou spisovou značkou (viz bod [2] výše).

6. Procesní újma odůvodňující subjektivní přípustnost kasační stížnosti typicky nevzniká v případech procesních rozhodnutí krajského soudu, vztahujících se výlučně k právům (zpravidla procesnímu postavení) jiného účastníka řízení. I pokud je kasační stížnost proti takovému rozhodnutí krajského soudu (objektivně) přípustná (např. usnesení o ustanovení zástupce nebo osvobození od soudních poplatků), může ji podat jen ten z účastníků řízení, jemuž je takové rozhodnutí způsobilé zasáhnout do jeho právního postavení. Ostatních účastníků se takové rozhodnutí týká jen zprostředkovaně (usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2020, č. j. 9 Afs 271/2018-52, č. 4024/2020 Sb. NSS, body 41 a 50).

7. V této věci se napadené usnesení netýká procesních práv stěžovatele, který ani není účastníkem řízení vedeného u městského soudu pod sp. zn. 4 Ad 6/2024. NSS proto jeho kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť ji podala osoba k tomu zjevně neoprávněná. 2 As 153/2024 - 25 pokračování S ohledem na tento závěr nebylo ve vztahu ke stěžovateli třeba samostatně rozhodovat o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, č. 1741/2009 Sb. NSS).

8. NSS se dále zabýval návrhem stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. O její žádosti o osvobození od soudních poplatků samostatně nerozhodoval, neboť tato kasační stížnost poplatkové povinnosti nepodléhá (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS).

9. Podle § 35 odst. 10 věty první s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.

10. Jak uvedl rozšířený senát v bodě 29 již citovaného usnesení č. j. 1 As 196/2014-19, je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků, o neustanovení zástupce či jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, je rozhodnutí NSS o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde § 105 odst. 1 a 2 s. ř. s. neuplatní. Podle judikatury tedy není nezbytné, aby byla stěžovatelka v tomto kasačním řízení zastoupena advokátem. NSS neshledal ani jiné důvody, na jejichž základě by ustanovení zástupce bylo nezbytně třeba k ochraně práv stěžovatelky ve smyslu § 35 odst. 10 věty první s. ř. s.

11. Toto řízení o kasační stížnosti se týká pouze dílčí procesní otázky, zda stěžovatelka řádně doložila své majetkové poměry a zda městský soud předložené podklady náležitě vyhodnotil. Stěžovatelčina kasační stížnost obsahuje všechny zákonné náležitosti, včetně označení napadeného usnesení, přípustných a projednatelných kasačních námitek (viz níže) a petitu. Stěžovatelka zároveň nepřiblížila, z jakých konkrétních důvodů zástupce potřebuje (obdobně např. rozsudky NSS ze dne 18. 1. 2006, č. j. 4 Azs 390/2005-98, či ze dne 28. 4. 2023, č. j. 4 As 135/2023-24, body 10 a 11). NSS proto její návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl.

12. Následně NSS posoudil stěžovatelčinu kasační stížnost. Podle judikatury se v případě kasační stížnosti podané proti usnesení krajského soudu ve věci projednávané specializovaným samosoudcem, jímž se ovšem nekončí řízení ve věci samé, neposuzuje její přijatelnost ve smyslu § 104a s. ř. s. (rozsudek NSS ze dne 10. 6. 2021, č. j. 1 As 124/2021-28). Druhý senát NSS se s tímto právním názorem neztotožnil a usnesením ze dne 20. 6. 2024, č. j. 2 As 361/2023-28, předložil tuto právní otázku rozšířenému senátu za účelem změny judikatury.

13. NSS neshledal za účelné v nyní posuzované věci přerušit řízení do doby rozhodnutí rozšířeného senátu, mj. vzhledem k naléhavosti věci. Jelikož podle § 56 odst. 2 s. ř. s. soud projednává a rozhoduje přednostně žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, měl by NSS v přednostním režimu projednávat i kasační stížnosti proti těmto rozhodnutím. Z hlediska dopadů do právního postavení stěžovatelky není zásadní, zda NSS posoudí výše předestřenou spornou právní otázku předloženou rozšířenému senátu podle dosavadní jednotné judikatury, nebo podle případně odchylného 2 As 153/2024 právního názoru rozšířeného senátu. Věcné posouzení důvodnosti kasační stížnosti v rozsudku nemůže být stěžovatelčiným právům na újmu. Případná změna judikatury rozšířeným senátem by vedla pouze k tomu, že při neshledání kritéria podstatného přesahu vlastních zájmů stěžovatelky by kasační stížnost mohla být odmítnuta pro nepřijatelnost. NSS proto řízení o kasační stížnosti nepřerušil, nýbrž o kasační stížnosti rozhodl v souladu s dosavadní jednotnou judikaturou, tj. neaplikoval § 104a s. ř. s.

14. Dílčí kasační námitky, že městský soud porušil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, a že v roce 2006 došlo k protiústavnímu předání pravomoci k vyklizení prostor soukromé společnosti, jsou nepřípustné podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Míjí se totiž s rozhodovacími důvody městského soudu, a proto se jimi kasační soud nezabýval (usnesení NSS ze dne 21. 11. 2007, č. j. 8 As 52/2006-74, č. 1655/2008 Sb. NSS, či ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS, bod 12).

15. Stěžovatelka považuje napadené usnesení za nesprávné a poukazuje na svou tíživou zdravotní, finanční a životní situaci. Městský soud si měl obstarat podklady od společnosti TRISIA, a. s. Pokud tak neučinil, měl vycházet z toho, že jsou stěžovatelé nemajetní. Městský soud měl také provést důkazy potřebné pro zjištění skutkového stavu. Nemajetnost stěžovatelů podle stěžovatelky vyplývá i z účasti stěžovatele na dopravní nehodě zaviněné třetí osobou.

16. NSS ve shodě s městským soudem připomíná, že je to stěžovatelka, koho tíží povinnost uvést, v čem spatřuje nedostatek prostředků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.) a toto své tvrzení doložit (rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003-54, č. 311/2004 Sb. NSS). Pokud tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004-50, č. 537/2005 Sb. NSS). Námitka, že si městský soud nevyžádal další podklady a nezajistil a neprovedl důkazy potřebné pro zjištění skutkového stavu, je proto nedůvodná. Městský soud nebyl povinen sám zjišťovat stěžovatelčiny majetkové poměry, což jí v napadeném usnesení vysvětlil (zejm. body 10, 11 a 13).

17. Dále lze zdůraznit, že k novým tvrzením týkajícím se nedostatku prostředků, uplatněným až v kasační stížnosti, nelze přihlížet (již citovaný rozsudek č. j. 1 Afs 5/2003-54). Kasační soud proto znovu neposuzoval, zda má stěžovatelka v současnosti dostatek prostředků, či nikoli. Pouze přezkoumal, zda závěr městského soudu o této otázce obstojí na základě podkladů, které měl městský soud v době svého rozhodování k dispozici.

18. Jak vyplývá ze spisu městského soudu, v reakci na výzvu k doložení majetkových poměrů (spojenou s náležitým poučením) stěžovatelka zaslala přílohy zahrnující mj. dvě různá potvrzení o majetkových poměrech. Tato potvrzení byla nedatovaná a obsahovala rozporné údaje o výši pobíraného důchodu, o tom, zda stěžovatelka pobírá příspěvek na bydlení, o výši nákladů na bydlení a o výši stěžovatelčiných dluhů (srov. bod 4 napadeného usnesení). Stěžovatelka také doložila doklady o výplatě důchodu za různá období. Soudem požadovaný výpis z účtu nedoložila. 2 As 153/2024 - 26 pokračování

19. Městský soud stěžovatelku opětovně vyzval k řádnému vyplnění formuláře aktuálními údaji a k doložení výpisů z bankovního účtu a znovu ji poučil o možnosti zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce. Na tuto výzvu stěžovatelka odvětila, že již nemá sílu na opakované nadbytečné úkony a má stav nouze za přesvědčivě prokázaný. K tomuto sdělení připojila opět velké množství příloh, včetně několika výplatních dokladů ke starobnímu důchodu.

20. Kasační soud připomíná, že pokud jsou údaje, které účastník řízení uvedl k existenci předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, nevěrohodné, popř. neúplné, soud žádost o osvobození od soudních poplatků, resp. návrh na ustanovení zástupce zamítne (rozsudek NSS ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009-88, č. 1962/2010 Sb. NSS, bod 35).

21. Podle NSS je závěr městského soudu, že stěžovatelka přes opakovanou výzvu neodstranila rozpory ve svých tvrzeních a nedoložila potřebné údaje, v souladu s obsahem soudního spisu i ustálenou judikaturou a je také řádně odůvodněn. Stěžovatelka v řízení před městským soudem nedostála povinnosti tvrdit a prokázat svou majetkovou situaci. Podání, která soudu zaslala, byla vnitřně rozporná a neumožňovala městskému soudu posoudit její poměry. Stěžovatelčiny námitky týkající se věcné nesprávnosti napadeného rozhodnutí proto nejsou důvodné.

22. K námitce, že městský soud měl na základě tvrzení o protiprávním vyklizení prostor užívaných oběma stěžovateli v roce 2006 presumovat jejich aktuální nemajetnost, NSS uvádí, že taková právní domněnka ze soudního řádu správního ani jiných právních předpisů neplyne. Absence dostatečných prostředků ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. se posuzuje ve vztahu k současné situaci (rozsudek NSS ze dne 1. 9. 2004, č. j. 2 Afs 28/2004-40, č. 423/2005 Sb. NSS) a nelze ji dovozovat pouze na základě tvrzené existence nepříznivých okolností předcházejících rozhodování městského soudu o cca 18 let. Shodný závěr lze vztáhnout i k poukazu stěžovatelky na dopravní nehodu, jejímž účastníkem byl stěžovatel v roce 2006.

23. K návrhu, aby věci vedené pod sp. zn. 4 Ad 6/2024 a 4 Ad 7/2024 byly spojeny ke společnému projednání, lze uvést, že k takovému postupu je podle § 39 odst. 2 s. ř. s. oprávněn předseda senátu krajského (městského) soudu (resp. zde specializovaný samosoudce; srov. § 31 odst. 3 věta druhá s. ř. s.), nikoli NSS při rozhodování o kasační stížnosti.

IV. Závěr a náklady řízení

24. NSS ze shora uvedených důvodů odmítl kasační stížnost stěžovatele jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.] a kasační stížnost stěžovatelky zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.

25. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky rozhodne městský soud v rozhodnutí o žalobě, protože toto řízení o kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí krajského (městského) soudu je „vnořeno“ do řízení o žalobě (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 29. 11. 2023, č. j. 5 As 84/2022-30, č. 4554/2024 Sb. NSS, bod 50). 2 As 153/2024

26. Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatele Bc. L. R. vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož Bc. L. R. není účastníkem řízení vedeného u městského soudu pod sp. zn. 4 Ad 6/2024, není řízení o jeho kasační stížnosti řízením „vnořeným“ do řízení o žalobě vedené pod touto spisovou značkou. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. srpna 2024 Tomáš Kocourek předseda senátu