2 As 154/2016

Rubrum

2 As 154/2016 - 14 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: D. J., zastoupené obecným zmocněncem JUDr. P. J., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutím žalované ze dne 11. 5. 2015, č. j. 48000/004266/15/010/VV, a č. j. 48000/004719/15/010/VV, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 23. 5. 2016, č. j. 59 Ad 9/2015 - 49, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „krajský soud“ a „napadené usnesení“) rozhodl tak, že JUDr. P. J. není osobou zúčastněnou na řízení o žalobě, kterou podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Stěžovatelka podala proti napadenému usnesení v zákonné lhůtě kasační stížnost.

2. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána osobou k tomu oprávněnou, neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána.

3. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „[u]snesení, kterým soud vyslovil, že daná osoba není osobou zúčastněnou na řízení podle § 34 s. ř. s., se může dotknout toliko práv a povinností osoby, která tato práva uplatňuje, a nikoliv práv a povinností účastníka. Proti tomuto usnesení mohou kasační stížností brojit toliko osoby, které se domnívají, že jim postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, a nikoliv účastník, jehož práva a povinnosti nejsou tímto usnesením dotčena“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 1 Azs 155/2004 - 47, publ. pod č. 1535/2008 Sb. NSS, či ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 As 56/2013 – 4, všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou 2 As 154/2016 dostupná na www.nssoud.cz). Tento právní názor Nejvyššího správního soudu je odůvodněn povahou institutu osoby zúčastněné na řízení, jež na rozdíl od vedlejšího účastníka dle § 92 a 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, hájí v řízení před správními soudy svá vlastní práva, která mohla být správním úřadem dotčena (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2005, č. j. 1 As 26/2004 - 63, či ze dne 31. 8. 2005, č. j. 7 As 43/2005 - 51). Lze připustit, že v jednotlivém případě mohou být zájmy osoby zúčastněné na řízení shodné se zájmy účastníka, „důvodem jejich shody je však průnik dvou různých množin v jednotlivém případě, nikoliv jejich obecná totožnost“ (srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Azs 155/2004 – 47).

4. Vzhledem k tomu, že v daném případě podala kasační stížnost stěžovatelka, a nikoliv JUDr. P. J., kterému bylo napadeným usnesením krajského soudu odepřeno postavení osoby zúčastněné na řízení, lze výše uvedený právní závěr plně aplikovat i v projednávané věci, přičemž Nejvyšší správní soud neshledal důvod k tomu, aby se od něj odchýlil.

5. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Za této situace nevyzýval Nejvyšší správní soud stěžovatelku k úhradě soudního poplatku ani k doplnění povinného zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

6. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. června 2016 JUDr. Karel Šimka předseda senátu