2 As 182/2014

Rubrum

2 As 182/2014 - 120 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S., proti neoznačenému žalovanému, na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2014, č. j. 9 A 44/2012 - 110, takto:

Výrok

I. Žalobci s e n e u s t a n o v u j e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou ze dne 16. 3. 2012 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, jehož z důvodu možné pochybnosti, kdo přesně žalovaným je, označil termínem „advokacie“. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, což městský soud usnesením ze dne 31. 8. 2012, č. j. 9 A 44/2012 – 27, zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, jež byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2013, č. j. 6 Aps 9/2012 – 34, odmítnuta, neboť stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil vady kasační stížnosti. V mezidobí a po skončení řízení o této kasační stížnosti doručil stěžovatel městskému soudu několik dalších podání, v nichž mimo jiné podrobně popisoval svou majetkovou situaci, rozšířil podanou žalobu o další návrhy a znovu požádal 2 As 182/2014 městský soud o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Městský soud nové žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nevyhověl usnesením ze dne 3. 3. 2014, č. j. 9 A 44/2012 – 82. Kasační stížnost proti tomuto usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2014, č. j. 2 As 67/2014 – 385. Městský soud poté usnesením ze dne 5. 8. 2014, č. j. 9 A 44/2012 - 107, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení (usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 8. 2014). Stěžovatel však soudní poplatek ve stanovené lhůtě ani později neuhradil, a tak městský soud usnesením ze dne 11. 9. 2014, č. j. 9 A 44/2012 - 110 (dále jen „napadené usnesení“), řízení zastavil.

II. Obsah kasační stížnosti

2. Proti napadenému usnesení brojil stěžovatel kasační stížností, v níž namítl, že mu nebyla dána možnost vyjádřit se k věci před vydáním rozhodnutí. Dále v obecné rovině uvedl, že městský soud svým postupem popřel jeho opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dalšími způsoby porušil jeho Ústavou a mezinárodními dohodami zaručená práva, zákon a další úrovně právního řádu. Stěžovatel také požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

3. Ke kasační stížnosti stěžovatel připojil přílohu, kde bez zřejmé návaznosti na nyní posuzovanou věc obecně konstatoval porušování základních lidských práv, tradic, zvyklostí, zásad postupu správních orgánů, mezinárodních dohod, ústavního pořádku a dalších částí právního řádu České republiky. Současně požádal, aby mu před vydáním jakéhokoli rozhodnutí byla dána možnost se k věci vyjádřit osobně, vznést dotazy a navrhnout doplnění podání.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

4. Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas [§ 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a oprávněnou osobou (§ 102 s. ř. s.). Za situace, kdy je předmětem kasačního přezkumu usnesení, kterým bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku, by trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost, tak i na podmínce povinného zastoupení znamenalo jen další řetězení téhož problému (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 77, všechna zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). S ohledem na tuto situaci tedy nebylo nutné, aby byl stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. a Nejvyšší správní soud netrval ani na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.

5. Nejvyšší správní soud poté posoudil důvodnost kasační stížnosti. Zkoumal přitom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání, za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 s. ř. s. 2 As 182/2014 - 121 pokračování

6. Vzhledem k tomu, že stěžovatel v kasační stížnosti požádal o ustanovení zástupce, Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval touto žádostí. Z § 35 odst. 8 s. ř. s. vyplývá, že pro rozhodnutí o ustanovení zástupce v řízení zákon vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek: jednak nedostatek prostředků, který by odůvodňoval osvobození od soudních poplatků, jednak nezbytnou potřebu takového rozhodnutí k ochraně práv účastníka. Po zhodnocení obsahu kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v nyní posuzované věci není nezbytnost potřeby zastoupení stěžovatele prokázána. Jeho kasační stížnost má zákonem požadované náležitosti a stěžovatel v ní srozumitelně vysvětlil, proč považuje napadené usnesení za nezákonné a z jakých důvodů to dovozuje. Nejvyššímu správnímu soudu tedy nic nebrání, aby o kasační stížnosti mohl věcně rozhodnout. Za této situace Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

8. Stěžovatel v kasační stížnosti žádným způsobem nezpochybnil, že soudní poplatek nezaplatil. Jeho jedinou dostatečně konkretizovanou kasační námitkou, která směřuje proti usnesení o zastavení řízení, je tvrzení, že městský soud mu nedal možnost se k věci vyjádřit. Tato námitka však není důvodná. Městský soud ve věci samé vůbec nerozhodoval, a tudíž stěžovatel nemohl být na svých právech namítaným způsobem zkrácen. Právě z důvodu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek za podanou žalobu, k čemuž byl ze strany soudu opětovně a řádným způsobem vyzván, řízení dále nepokračovalo, v jeho průběhu nebylo ani nařízeno ústní jednání a městský soud řízení zastavil. Jakékoli vyjádření stěžovatele k věci samé by tak bylo irelevantní pro hodnocení, na kterém stojí výrok o zastavení řízení, tj. pro hodnocení, že soudní poplatek přes výzvu a poučení soudu zaplacen nebyl, ačkoli zaplacen být měl. Pokud stěžovatel tuto námitku mínil tak, že mu nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům napadeného usnesení, pak lze konstatovat, že to vychází pouze z návrhů a listin dodaných samotným stěžovatelem.

9. Zbývající kasační námitky stěžovatele ohledně podmínek pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pak nejsou vůbec způsobilé zpochybnit zákonnost a správnost napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud se jimi nadto zabýval již v rozsudku ze dne 2. 7. 2014, č. j. 2 As 67/2014 – 385, v němž jako nedůvodnou zamítl kasační stížnost stěžovatele proti usnesení městského soudu, jež vydání napadeného usnesení předcházelo a jímž byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

IV. Závěr a náklady řízení

10. Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, proto ji dle § 110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl. 2 As 182/2014

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. listopadu 2014 JUDr. Karel Šimka předseda senátu