2 As 227/2024

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: N. K., zast. Mgr. Janem Poláčkem, advokátem se sídlem náměstí Republiky 53, Pardubice, proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2024, č. j. MmP 49315/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 9. 2024, č. j. 52 A 24/2024-52, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Žalobkyni s e u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Správní orgán prvního stupně uznal žalobkyni vinnou z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a uložil jí pokutu ve výši 2 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, který žalobu zamítl.

2. Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku, který odůvodnila takto: „Žalobou napadené územní rozhodnutí nabylo právní moci a s ohledem na pravomocné usnesení krajského soudu již nic nebrání v tom, aby Městského obvodu Pardubice V vymáhal uloženou sankci, proto do rozhodnutí o kasační stížnosti navrhuje stěžovatelka přiznání odkladného účinku.“ Nejvyšší správní soud (NSS) stěžovatelku usnesením ze dne 13. 11. 2024, č. j. 2 As 227/2024-48, vyzval k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku. Požadoval, aby uvedla konkrétní důvody svého návrhu a doložila svá tvrzení. Také ji poučil, že pokud svůj návrh nedoplní, soud jej zamítne. Na tuto výzvu stěžovatelka nereagovala.

3. Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

4. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna tím, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Jak NSS uvedl v usnesení ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014-56, újma, která má hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod.

6. NSS již také vymezil, že ten, kdo se domáhá přiznání odkladného účinku, má dostatečně konkrétně a individualizovaně tvrdit, že mu hrozí vznik nepoměrně větší újmy než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50, bod 5).

7. NSS dospěl v nynější věci k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou naplněny. Stěžovatelka totiž neunesla své břemeno tvrzení ohledně skutečností odůvodňujících přiznání odkladného účinku.

8. Stěžovatelka v návrhu (obsahujícím mj. několik faktických chyb – zmínku o územním rozhodnutí a o usnesení krajského soudu namísto rozsudku či nesprávné označení správního orgánu prvního stupně – pozn. NSS) pouze konstatovala, že v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí žalovaného bude moci správní orgán prvního stupně přistoupit k vymáhání pokuty. To, že je adresát rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění povinen po uplynutí lhůty k plnění stanovenou částku uhradit, popřípadě že tato částka může být vymáhána, je však obecnou vlastností všech takových rozhodnutí. Stěžovatelka nevysvětlila, proč by v jejím případě mělo uhrazení částky 3 000 Kč představovat významnou újmu, ani soudu nepřiblížila své majetkové poměry či jiné okolnosti, které by v nynějším případě odůvodňovaly odchylku od obecného pravidla, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS podotýká, že újmu spočívající v nutnosti uhradit částku 3 000 Kč nelze bez dalšího považovat za nevratnou ve smyslu výše uvedené judikatury, neboť v případě úspěchu stěžovatelky ve věci jí může být tato částka poměrně snadno vrácena. Stěžovatelka neposkytla soudu ani žádné tvrzení ohledně toho, že by jí dočasná nemožnost s touto částkou disponovat mohla způsobit vážné obtíže nebo významné poruchy v jejím životě a fungování. Svůj návrh na přiznání odkladného účinku blíže neodůvodnila ani poté, co ji k tomu NSS vyzval.

9. Proto NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tímto rozhodnutím nepředjímá rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

10. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti ve výši 1 000 Kč. Proto NSS podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích stěžovatelce uložil povinnost tento soudní poplatek zaplatit (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Soudní poplatek ve výši 1000 Kč lze uhradit v kolcích nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020422724. Poplatek je splatný ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích). P o u č e n í : V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte. Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích). Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. listopadu 2024 Tomáš Kocourek předseda senátu Nejvyšší správní soud Moravské nám č. 6 657 40 Brno Sp. zn. 2 As 227/2024 Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis: ............................................................ Místo pro nalepení kolkových známek: