2 As 5/2026

Rubrum

2 As 5/2026 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Václava Štencla a Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Úřad vlády České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. 62023-2024-UVCR, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2025, č. j. 17 A 102/2024-43, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podal k žalovanému žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2024, č. j. 54371-2024-UVCR, žalovaný zčásti žádost odmítl z důvodu neexistence informací, část informací žalobci poskytl a část otázek odložil ad acta, jelikož předmětné dotazy nebyly způsobilými žádostmi o informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti podal žalobce rozklad, který žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl. Následně Městský soud v Praze usnesením označeným v záhlaví podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále „zákon o soudních poplatcích“), zastavil řízení o žalobě, kterou žalobce podal proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného, a to pro nezaplacení soudního poplatku.

2. Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu kasační stížností. Její součástí byla mimo jiné i žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.

3. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5 000 Kč. 2 As 5/2026

4. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

6. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 1. 2026, č. j. 2 As 5/2026-10, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti. Současně Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a k prokázání splnění podmínky povinného zastoupení advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. K tomu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 28. 1. 2026, kdy jej osobně převzal, lhůta 15 dnů tak uplynula dnem 12. 2. 2026.

7. Stěžovatel ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek ani neprokázal splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Na výzvu stěžovatel reagoval pouze podáním ze dne 30. 1. 2026, v němž s odkazem na § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích požádal, aby Nejvyšší správní soud řízení nezastavil. K tomu Nejvyšší správní soud odkazuje na svou konstantní judikaturu (rozhodnutí ze dne 22. 3. 2024, č. j. 8 As 32/2024-18, ze dne 21. 3. 2024, č. j. 10 As 33/2024-20, či ze dne 20. 3. 2024, č. j. 2 As 42/2024-14), podle níž žádosti o nezastavení řízení podle označeného ustanovení nelze vyhovět, netvrdí-li účastník okolnosti, které by osvědčovaly nebezpečí z prodlení, a nedoloží-li, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Označené ustanovení nemíří na situace, ve kterých poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů a o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se mu osvobození nepřiznává (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 76/2015, či ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017). Smyslem podání dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích není ani polemika s důvody, pro něž Nejvyšší správní soud nepřiznal osvobození od soudních poplatků (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017).

8. Stěžovatel ve svém podání ze dne 30. 1. 2026 nesdělil žádné relevantní okolnosti, proč by měl Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích postupovat. Poukázal jen na svou nemajetnost, která však s ohledem na výše uvedené sama o sobě nenaplňuje podmínky pro postup soudu dle uvedeného ustanovení.

9. Nejvyšší správní soud proto bez dalšího zastavil řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť stěžovatel ani na výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. O tomto nepříznivém následku nezaplacení soudního poplatku byl předem poučen.

10. Pro úplnost Nejvyšší správní soud poznamenává, že stěžovatel nevyhověl ani výzvě k doložení splnění podmínky řízení dle § 105 odst. 2 s. ř. s. (povinné zastoupení advokátem). I kdyby tedy byl dán důvod pro nezastavení řízení dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních 2 As 5/2026 - 18 pokračování poplatcích, musela by být kasační stížnost odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku však má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016-29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016-35, nebo ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016-70).

11. O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto za použití § 60 odst. 3 věty prvé ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno, přičemž nenastala žádná ze situací předvídaných v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. února 2026 Eva Šonková předsedkyně senátu