2 Azs 107/2019

Rubrum

2 Azs 107/2019 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: A. A., zastoupený Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2019, č. j. KRPA-43640-22/ČJ-2019-000022-ZZC, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2019, č. j. 1 A 13/2019 - 22, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2019, č. j. 1 A 13/2019 - 22, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým jej žalovaná zajistila na 30 dnů za účelem správního vyhoštění dle § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Společně se žalobou požádal o ustanovení zástupce, Mgr. Jindřicha Lechovského, advokáta, s nímž byl žalobce v kontaktu a který byl s případem v obecné rovině seznámen.

2. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) usnesením ze dne 12. 3. 2019, č. j. 1 A 13/2019 - 20, ustanovil žalobci požadovaného zástupce. Následně napadeným usnesením žalobu odmítl, neboť byla podána k poštovní přepravě poslední den lhůty pro 2 Azs 107/2019 podání žaloby a neobsahovala žádný žalobní bod. Městský soud žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť žaloba již nemohla být v zákonné lhůtě doplněna.

II. Obsah kasační stížnosti a řízení o ní

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu kasační stížností. Namítá, že žalobu podal v zajištění poslední den lhůty v dobré víře, že lhůta je zachována a žalobu následně doplní advokát. Napadeným usnesením byl tedy porušen princip právní jistoty a legitimní očekávání stěžovatele.

4. Stěžovatel dále uvádí, že podle § 35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), platí, že pokud navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní žalobní lhůta neběží. Jelikož stěžovatel v žalobě požádal o ustanovení zástupce, běh lhůty k podání žaloby tím zastavil. V souladu s citovaným ustanovením se lhůta znovu nerozběhne, dokud městský soud o této žádosti nerozhodne a jeho rozhodnutí nenabude právní moci.

5. Městský soud tedy mohl a měl vyzvat stěžovatele k doplnění žaloby současně s rozhodnutím o jeho návrhu na ustanovení právního zástupce. Právní moc takového rozhodnutí (a tudíž i konec stavění lhůty k formulaci řádných žalobních bodů) by nastala až jeho doručením stěžovateli a případně i ustanovenému zástupci. K doplnění žaloby by stále nějaký (byť i krátký) čas zbýval (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, čj. 9 As 14/2016 - 83). Jelikož právní zástupce osobně znal stěžovatele a jeho situaci, neboť stěžovatel si jej konkrétně žádal jako právního zástupce, i krátký čas na doplnění žaloby by postačoval. Postup městského soudu je projevem přepjatého formalismu.

6. Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

7. Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná.

8. Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

9. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

10. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo 2 Azs 107/2019 - 26 pokračování opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

11. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod, v opačném případě správní soud žalobu odmítne (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS). „Pokud jde o nezbytnost výzvy k doplnění žalobního bodu, tak Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s.“ (srov. rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 2 As 69/2008 – 148).

12. V souladu s těmito východisky se tedy Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo v daném případě objektivně nemožné žalobu před uplynutím žalobní lhůty doplnit, jak dovodil v napadeném usnesení městský soud.

13. K obecné argumentaci stěžovatele legitimním očekáváním a principem právní jistoty lze pouze stručně poznamenat, že legitimní očekávání nemůže být bez přistoupení dalších okolností založeno pouze subjektivním přesvědčením jednotlivce (jakkoliv neznalého právního řádu) o tom, jak by měl soud postupovat. Jelikož stěžovatel tuto argumentaci konkrétněji nerozvedl, může být v této věci legitimní očekávání ve hře pouze jako obecný princip důvěry, že městský soud bude postupovat v souladu se zákonem.

14. Z obsahu správního spisu i spisu městského soudu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno v pondělí dne 29. 1. 2019, žalobu bez uvedení žalobních bodů podal stěžovatel k poštovní přepravě ve čtvrtek dne 28. 2. 2019, tedy poslední den lhůty k jejímu podání dle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. V žalobě současně požádal o ustanovení zástupce, advokáta Mgr. Jindřicha Lechovského.

15. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. V důsledku žádosti o ustanovení zástupce tudíž dochází ke stavění lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby, resp. pro vymezení žalobních bodů, se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních poplatků, přičemž tímto dnem je den předání žaloby se žádostí k poštovní přepravě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 Azs 366/2019 – 20).

16. Výkladem uvedeného ustanovení se Nejvyšší správní soud dále zabýval v rozsudku ze dne 24. 4. 2019, č. j. 2 Azs 48/2019 – 67, a ze dne 18. 2. 2020, č. j. 1 Azs 419/2019 - 39. Dospěl k závěru, že až uplynutím posledního okamžiku dne, kterým končí lhůta pro podání žaloby, dochází k její celkové konzumpci. Ještě v posledním okamžiku tohoto dne má žalobce také možnost žalobní body doplnit, takže je třeba jej celý považovat za den, který je pro doplnění žaloby k dispozici. V takovém případě nelze vycházet ze závěrů judikatury, podle níž neobsahuje-li žaloba žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně 2 Azs 107/2019 možné ji ve lhůtě doplnit, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. Zbývající část lhůty se totiž neobnoví, aniž by rozhodnutí soudu o žádosti o ustanovení zástupce nabylo právní moci. Rozhodnutí soudu ve věci správního soudnictví nabývá právní moci (§ 54 odst. 5 a § 55 odst. 5 s. ř. s.) dnem, kdy bylo doručeno účastníkům, a to uplynutím posledního okamžiku tohoto dne (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007 – 172, č. 2328/2011 Sb. NSS). Rozhodl-li by městský soud usnesením o návrhu na ustanovení zástupce a zároveň tímto usnesením vyzval k odstranění vad žaloby, zbýval by stěžovateli ještě 1 den ode dne, kdy mu bylo usnesení doručeno, pro to, aby vady žaloby odstranil. Třebaže se jedná o lhůtu krátkou, neznamená tato skutečnost, že by žalobu nebylo objektivně možné v takové lhůtě doplnit.

17. Lhůta pro podání žaloby s ohledem na žádost stěžovatele o ustanovení zástupce dosud neuplynula. Závěr městského soudu o nemožnosti stěžovatele žalobu ve lhůtě doplnit je tudíž nesprávný a napadené usnesení nezákonné.

IV. Závěr a náklady řízení

18. Nejvyšší správní soud vyhodnotil kasační stížnost stěžovatele jako důvodnou. Proto podle § 110 odst. 1 s. ř. s. napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.), vyzve žalobce k odstranění vad žaloby postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s.

19. Ve věci rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož rozhoduje o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, neboť neshledal důvody pro jeho nařízení.

20. Městský soud v konečném rozhodnutí rovněž rozhodne o nákladech řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 věta první s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. července 2020 JUDr. Karel Šimka předseda senátu 2 Azs 107/2019 - 27 pokračování