2 Azs 126/2017

Rubrum

2 Azs 126/2017 - 26 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: G. S., zastoupená Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2015, č. j. MV-111939-4/SO-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2017, č. j. 6A 88/2015 – 40, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. Petra Václavka.

IV. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. Petra Václavka.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 11. 4. 2017, č. j. 6A 88/2015 – 40, zamítl Městský soud v Praze žalobu žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2015, č. j. MV-111939-4/SO-2014, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 5. 2014, č. j. OAM-69683-14/DP-2012, jímž bylo rozhodnuto tak, že byla zamítnuta žádost stěžovatelky o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2 Azs 126/2017

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala stěžovatelka dne 19. 4. 2017 kasační stížnost.

3. Podáním ze dne 10. 5. 2017 pak stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že předmětnou kasační stížnost bere v plném rozsahu zpět.

4. Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatelky vyjádřený v tomto podání nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka bere svou kasační stížnost zcela zpět, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. a) věta před středníkem za použití § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zastavil.

5. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 věty prvé ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

6. Podle § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 4000 Kč.

7. Protože nebylo rozhodováno o návrhu na přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 10 odst. 1 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku za tento návrh.

8. Ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. května 2017 JUDr. Karel Šimka předseda senátu