2 Azs 2/2005
č. j. 2 Azs 2/2005-46
V PLATNOSTI- KS Praha 47 Az 610/2003-24
- NSS 2 Azs 2/2005-46
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože byla podána po uplynutí dvoutýdenní lhůty určené § 106 odst. 2 s. ř. s. Lhůta končila v pátek, když byl rozhodnutí doručen, a podání stížnosti až o tři dny později bylo zpožděné. Soud se opřel o § 40 odst. 2 a 4 s. ř. s., podle něhož není lhůta zachována, pokud není podání předáno nebo zasláno v poslední den lhůty. Rozhodnutí krajského soudu bylo v souladu s právními předpisy a nebylo možné jej zrušit.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V. Č., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 8.2004, č. j. 47 Az 610/2003 - 24, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění
Kasační stížností podanou osobně ke Krajskému soudu v Praze dne 27. 9. 2004 se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 5. 2003, č. j. OAM-3400/VL-11-P05-2000. Tímto rozhodnutím mu nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) a bylo vysloveno, že se na něho nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti, že žalobce nenaplnil žádnou ze zákonných podmínek pro udělení azylu a že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci a bylo přesvědčivě odůvodněno. Ze spisu vyplynulo, že napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen do vlastních rukou dne 10. 9. 2004. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pátek 10. 9. 2004. Poslední den lhůty připadá na pátek 24. 9. 2004, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost podána osobně ke krajskému soudu až dne 27. 9. 2004, tedy byla podána opožděně. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s. odmítnout. Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. 3. 2005 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.