2 Azs 39/2007

Rubrum

č. j. 2 Azs 39/2007 - 64 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobkyně: A. L., zast. JUDr. Evou Poláčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Starobrněnská 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2006, č. j. 56 Az 162/2006 - 21, takto:

Výrok

I. Řízení s e zastavuje.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokátky JUDr. Evy Poláčkové s e u r č u j e částkou 5712 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2006, č. j. OAM-537/VL-10-12-2006, jímž byla její žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Rozsudek krajského soudu vycházel z toho, že žalobou napadené správní rozhodnutí bylo vydáno na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu a bylo přesvědčivě odůvodněno. Podáním ze dne 25. 6. 2007, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 6. 2007, vzala stěžovatelka kasační stížnost výslovně zpět. Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů řízení v této právní věci zastavil [§ 47 písm. a), § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“)]. V souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá, § 120 s. ř. s. bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Ustanovená advokátka požádala o odměnu za tři úkony právní služby, tedy za převzetí a přípravu zastoupení dne 16. 1. 2007, studium spisu dne 30. 3. 2007 a písemné podání soudu (doplnění kasační stížnosti) ze dne 30. 3. 2007. Studium spisu v dané č. j. 2 Azs 39/2007 - 65 věci považuje advokátka za samostatný úkon s poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 6 Azs 523/2004. Z něj dovozuje, že je i v dané věci nutno vzít v úvahu, že byla stěžovatelce ustanovena teprve pro řízení o kasační stížnosti, a tedy bylo nutné i s ohledem na námitky kasační stížnosti prostudovat rovněž správní spis. Možnost komunikace se stěžovatelkou v českém jazyce a stěžovatelčina schopnost poskytnout adekvátní vhled do projednávané věci jsou omezené, takže ustanovená advokátka považuje studium spisu v dané věci za kvalitativně zcela svébytný úkon, hodný adekvátní odměny. V daném případě není sporu o tom, že advokátka studovala spis, ani o tom, že podala doplnění kasační stížnosti. Žádným způsobem však nedoložila, že proběhla první porada s klientem, která je v rámci právního úkonu převzetí a příprava zastoupení předpokládána ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Vzhledem k tomu je třeba za převzetí a přípravu zastupování považovat právě až studium spisu, které v daném případě nahrazuje první poradu s klientem. Soud proto určil odměnu advokátce za dva úkony právní služby – převzetí a příprava věci včetně studia spisu a písemné podání soudu týkající se věci samé – částkou 2x 2100 Kč a 2x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s § 9 odst. 3 písm. f), § 7, § 11 odst. 1 písm. b), d), § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že advokátka prokázala, že je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je advokátka povinna z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Částka daně vypočtená podle § 37 odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, činí 912 Kč. Ustanovené advokátce se tedy přiznává odměna v celkové výši 5712 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. července 2007 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu