2 Azs 78/2026

Rubrum

2 Azs 78/2026 - 27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobce: S. O., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2026, č. j. OAM-1336/ZA-ZA11-ZA05-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2026, č. j. 46 Az 2/2026-21, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce je státním příslušníkem Republiky Uzbekistán. V České republice podal žádost o udělení mezinárodní ochrany. Jako důvod uvedl snahu získat čas v postavení žadatele o azyl a současně požádat o zaměstnaneckou kartu, neboť jeho letošní žádost o prodloužení pobytu za účelem zaměstnání byla zamítnuta. Při pohovoru dále upřesnil, že do České republiky přicestoval za prací a o mezinárodní ochranu žádá z ekonomických důvodů. V případě návratu do Uzbekistánu by čelil nepříznivé finanční situaci, avšak žádné jiné nebezpečí mu nehrozí.

2. Žalovaný dne 30. 1. 2026 žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026, jelikož byla podána pouze z ekonomických důvodů, což ostatně žalobce sám potvrdil ve výpovědi.

3. Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. V žalobě žalobce namítal, že ačkoliv svou žádost o mezinárodní ochranu opřel o humanitární důvody, žalovaný ji neposoudil podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu, nýbrž ji podřadil pouze pod § 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona, což považoval za nesprávnou právní kvalifikaci, neboť jeho obavy z návratu nespočívaly jen v ekonomickém strádání, ale měly širší ekonomicko-sociální a humanitární rozměr. Poukazoval přitom na svou situaci uzbeckého občana, který v zemi původu živí manželku a nezletilé dítě, na nepříznivé 2 Azs 78/2026 ekonomické poměry a nemožnost dosáhnout odpovídajícího příjmu a dovozoval, že žalovaný měl posuzovat i možnost udělení humanitárního azylu či doplňkové ochrany a zabývat se ekonomickou situací v zemi původu, což neučinil, čímž zatížil rozhodnutí nepřezkoumatelností (s odkazem na judikaturu NSS). Dále namítal, že žalovaný vycházel i z nepřípustného podkladu (Informace OAMP), neboť ten byl vypracován samotným žalovaným, a že shromážděné podklady se soustředily pouze na bezpečnostní a politickou situaci, nikoli na ekonomické podmínky a reálné možnosti obživy, takže jeho tvrzení o nemožnosti uživit rodinu v zemi původu nebyla vyvrácena.

4. Městský soud žalobu zamítl. Shledal, že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav, své závěry srozumitelně odůvodnil a správně vyhodnotil, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti svědčící o hrozbě pronásledování či vážné újmy, přičemž svou žádost opřel výlučně o ekonomické důvody (cílem bylo získat zaměstnaneckou kartu). Byly tak splněny podmínky pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Při takovém postupu se žalovaný již nezabývá možností udělení humanitárního azylu ani doplňkové ochrany, a proto nebyl povinen hodnotit ekonomickou situaci v zemi původu z hlediska obživy žalobce; tato argumentace je tudíž irelevantní.

5. Městský soud dále uvedl, že Informace OAMP splňovala podmínky nastavené Nejvyšším správním soudem (NSS) v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS. V tomto ohledu upozornil, že jejím podkladem byla řada aktuálních relevantních zdrojů. Pokud jde o žalobcovo tvrzení, že správní orgán nemůže své rozhodnutí stavět na dokumentu, který sám vypracoval, odkázal městský soud na usnesení NSS ze dne 26. 1. 2021, č. j. 6 Azs 327/2020-29, které mimo jiné konstatuje, že „rešerše o bezpečnostní a politické situaci v zemi, zpracované žalovaným, jsou v rámci azylového řízení běžně používány“. Městský soud tak uzavřel, že se jedná o relevantní, důvěryhodnou, vyváženou a objektivní zprávu, proti jejímuž obsahu žalobce neuvedl žádnou konkrétní výtku.

II. Argumentace účastníků řízení

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, která je založena toliko na jediném argumentu, totiž že městský soud pochybil, pokud nepřijal námitku směřující proti použitelnosti Informace OAMP. Stěžovatel trvá na svém názoru, že dokument vytvořený správním orgánem nemůže být pro týž orgán podkladem rozhodnutí, byť by jeho závěry vycházely z jiných, prestižních zdrojů, neboť ty nejsou součástí správního spisu. Žalovaný tak podle stěžovatele nezajistil nestranné informace o situaci v jeho domovském státě. V závěru argumentace předkládá stěžovatel zdůvodnění, proč by podle něj neměla být kasační stížnost odmítnuta pro nepřijatelnost.

7. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že trvá na svém rozhodnutí a má za to, že stěžovatelova námitka je obdobná argumentaci uvedené v žalobě, k níž se již dostatečně vyjádřil jak žalovaný v řízení před městským soudem, tak i městský soud samotný ve svém rozsudku.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem 2 Azs 78/2026 - 28 pokračování

8. NSS nejprve zkoumal přípustnost kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že jediná námitka uvedená v kasační stížnosti není přípustná. Dle § 104 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. V projednávané věci je ona jediná kasační námitka fakticky pouze zopakováním části žaloby, aniž by přinášela jakoukoli polemiku s rozhodnutím městského soudu. Nelze ani dovozovat, že by stěžovatel touto formou poukazoval na její nevypořádání, a tedy na nepřezkoumatelnost rozsudku.

9. Jak NSS již vícekrát uvedl, smyslem kasační stížnosti není před vyšší instancí zopakovat žalobní body, kterými se již zabýval městský soud, nýbrž polemizovat se závěry městského soudu, a tím prověřit jejich zákonnost (srov. např. bod 16 rozsudku NSS ze dne 29. 6. 2023, č. j. 3 Afs 231/2022-46, a tam uvedenou judikaturu, či bod 19 rozsudku NSS ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47).

10. V nyní projednávané věci byla stěžovatelova námitka údajné nepoužitelnosti Informace OAMP již jednou vypořádána v bodech 25-27 napadeného rozsudku, přičemž městský soud své závěry dostatečně rozvedl a odůvodnil, včetně odkazů na judikaturu NSS v obdobných věcech. Stěžovatel v kasační stížnosti pouze zcela obecně uvádí, že městský soud pochybil, pokud v této otázce nepřijal argumentaci uvedenou v žalobě. S názorem krajského soudu tak fakticky nepolemizuje, a jeho kasační námitka je proto nepřípustná.

11. Jelikož stěžovatel v kasační stížnosti nepředložil žádnou další argumentaci, NSS shledal, že jeho kasační stížnost neobsahuje žádnou přípustnou námitku, a je tedy nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. (téměř shodnou situaci řešil NSS nedávno usnesením ze dne 25. 6. 2026, č. j. 8 Azs 41/2026-34). Z tohoto důvodu soud neposuzoval otázku přijatelnosti kasační stížnosti ve smyslu § 104a s. ř. s. a nezabýval se dále ani stěžovatelovou argumentací v této oblasti.

IV. Závěr a náklady řízení

12. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 a § 120 s. ř. s.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, která byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. července 2026 Eva Šonková předsedkyně senátu 2 Azs 78/2026