21 As 233/2025

Rubrum

21 As 233/2025 - 37 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: CZ IZOLACE s.r.o., se sídlem Blanická 834/140, Ostrava, proti žalované: Digitální a informační agentura, se sídlem Na Vápence 915/14, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2025, č. j. 15 A 68/2025 - 12, takto:

Výrok

I. Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k prokázání zastoupení advokátem se zamítá.

II. Kasační stížnost s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) ze dne 30. 9. 2025, č. j. 15 A 68/2025 - 12, kterým byla odmítnuta její žaloba z důvodu, že se žalobkyně domáhala rozhodnutí v téže věci, o níž soud již dříve rozhodl.

2. Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

3. Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 11. 11. 2025, č. j. 21 As 233/2025 - 8, vyzval ke splnění poplatkové povinnosti, k doložení právního zastoupení a doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka následně požádala o osvobození 21 As 233/2025 od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Za účelem posouzení této žádosti Nejvyšší správní soud stěžovatelku přípisem ze dne 9. 12. 2025, č. j. 21 As 233/2025 - 21, vyzval, aby ve lhůtě 2 týdnů od jeho doručení předložila vyplněný formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a aby tam uvedená tvrzení doložila.

4. Stěžovatelka majetkové poměry doložila, Nejvyšší správní soud však shledal, že bez ohledu na majetkové poměry stěžovatelky nejsou splněny podmínky pro její osvobození od soudních poplatků, a rovněž ani pro ustanovení zástupce, jelikož kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem. Stěžovatelka se totiž domáhá soudní ochrany ve věci, o níž soudy již jednou pravomocně rozhodly a meritornímu projednání její žaloby tak bránila překážka res iudicata. Nejvyšší správní soud proto návrhy stěžovatelky usnesením ze dne 20. 2. 2026, č. j. 21 As 233/2025 - 29, zamítl (výroky I. a II.) a zároveň stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost a předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že její zaměstnanec nebo člen, který za ni jedná nebo ji zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie (výroky III. a IV.). Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 2. 2026 do její datové schránky. Poslední den lhůty stanovený výroky III. a IV. usnesení č. j. 21 As 233/2025 - 29 připadl na 13. 3. 2026.

5. Stěžovatelka ve stanovené lhůtě zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost. Nedoložila však právní zastoupení. Dne 13. 3. 2026, tedy v poslední den lhůty stanovené usnesením č. j. 21 As 233/2025 - 29, obdržel Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky o prodloužení patnáctidenní lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, a to o jeden měsíc. Tuto žádost odůvodnila stěžovatelka tím, že dne 13. 3. 2026 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby ve smyslu § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). Ke svému podání stěžovatelka přiložila doručenku ke zmíněné žádosti o poskytnutí právní služby.

6. Jak již bylo uvedeno, Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 21 As 233/2025 - 29 shledal kasační stížnost stěžovatelky zjevně bezúspěšnou a vysvětlil, že na základě konkrétních okolností věci je tato zjevná bezúspěšnost „zjistitelná okamžitě, nesporně a bez jakýchkoli pochyb“. Z toho plyne, že ať už by stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla jakékoli důvody, nemohla by uspět.

7. Nejvyšší správní soud považuje prodloužení lhůty pro doložení zastoupení stěžovatelky advokátem za bezúčelné. Podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii totiž Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. I kdyby však byl Českou advokátní komorou stěžovatelce určen advokát, nemůže z jeho strany dojít k jakémukoli ovlivnění řízení o kasační stížnosti, která je zjevně bezúspěšná.

8. Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo na soudní ochranu. V daném případě je však výkon práva stěžovatelkou od počátku zjevně bezúspěšný a výsledek řízení o kasační stížnosti by nemohl být jiný, ani kdyby byla stěžovatelka zastoupena advokátem, neboť v kasační stížnosti není za dané procesní situace žádný prostor pro případnou argumentaci. Nejvyšší správní soud 21 As 233/2025 - 38 pokračování proto její žádost o prodloužení lhůty k doložení zastoupení v součinnosti s Českou advokátní komorou zamítl (výrok I.).

9. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh odmítne, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

10. Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ani neprokázala, že její zaměstnanec nebo člen, který za ni jedná nebo ji zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání potřebné k výkonu advokacie, neodstranila ani na výzvu soudu nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti upravené v § 105 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl (výrok II.).

11. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta (výrok III.).

12. Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud vrátil stěžovatelce jí zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Ten jí bude v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. března 2026 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu