21 As 96/2026

Rubrum

21 As 96/2026 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2026, č. j. 18 A 129/2025-41, takto:

Výrok

I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Žádost o prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti s e z a m í t á .

III. Kasační stížnost s e o d m í t á .

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

V. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) ze dne 27. 4. 2026, č. j. 18 A 129/2025-41.

2. Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

3. Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 9. 6. 2026, č. j. 21 As 96/2026-5, aby (mimo jiné) předložila plnou moc udělenou advokátovi 21 As 96/2026 k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, a aby doplnila důvody kasační stížnosti. K předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání jí stanovil lhůtu 15 dnů a k doplnění důvodů kasační stížnosti lhůtu jednoho měsíce. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 15. 6. 2026. Lhůta k předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání tak uplynula v úterý dne 30. 6. 2026; konec lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti připadl na středu dne 15. 7. 2026. Stěžovatelka před uplynutím obou lhůt požádala o jejich prodloužení, a to s ohledem na skutečnost, že dne 22. 6. 2026 požádala Českou advokátní komoru (dále „ČAK“) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti.

4. Podle § 40 odst. 5 věty třetí s. ř. s. může předseda senátu lhůtu určenou soudem prodloužit obdobně za podmínek pro prominutí zmeškání lhůty, tedy z vážných omluvitelných důvodů. Podle § 106 odst. 3 věty třetí s. ř. s. může soud lhůtu k doplnění náležitostí kasační stížnosti na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

5. Zdejší soud dospěl k závěru, že vážné omluvitelné důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání ani vážné důvody pro prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti v tomto případě dány nejsou. Nejvyšší správní soud již dříve stěžovatelce vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat na rozhodnutí ČAK o její žádosti o určení advokáta, neboť takový postup v jejím případě nevede k účelnému odstranění nedostatku povinného zastoupení a pouze prodlužuje řízení (viz usnesení ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025-24, nebo ze dne 13. 8. 2025, č. j. 10 As 145/2025-25). Ani v tomto případě nejsou ve stěžovatelčině žádosti o určení advokáta, kterou přiložila ke své žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru ČAK – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musí tuto podmínku podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024, splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že ČAK stěžovatelčině žádosti o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět nevyhoví. Pokud by stěžovatelka případně opět požádala o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ČAK, Nejvyšší správní soud by takovou skutečnost podle své ustálené rozhodovací praxe nepovažoval za důvod k dalšímu prodloužení lhůty.

6. Ze stejných důvodů Nejvyšší správní soud neprodloužil ani lhůtu k doplnění důvodů kasační stížnosti. Samotná skutečnost, že stěžovatelka požádala ČAK o určení advokáta, nepředstavuje v popsaných okolnostech vážný důvod ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. pro další prodlužování lhůt. Navíc bez splnění podmínky povinného zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s. nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat.

7. Z tohoto důvodu soud stěžovatelce neprodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi ani lhůtu k doplnění důvodů kasační stížnosti.

8. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh odmítne, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky 21 As 96/2026 - 20 pokračování řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

9. Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ani neprokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání potřebné k výkonu advokacie, neodstranila ani na výzvu soudu nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti upravené v § 105 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

10. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

11. O vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč bude stěžovatelce vrácen v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.). V Brně dne 16. července 2026 JUDr. Tomáš Rychlý předseda senátu