21 Azs 269/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: N. T. L., zastoupená Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Hradčanské náměstí 182/5, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2025, č. j. 1 A 17/2025 - 82, takto:

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2025, č. j. 1 A 17/2025 - 82, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 2. 12. 2024 na Velvyslanectví České republiky v Hanoji žádost o udělení krátkodobého schengenského víza jako rodinná příslušnice státního občana České republiky ve smyslu § 15a odst. 2 ve spojení s odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Velvyslanectví jí vízum dne 16. 1. 2025 neudělilo, neboť dospělo k závěru, že manželství se státním občanem České republiky uzavřela účelově.

2. Žalobkyně následně požádala o nové posouzení důvodů neudělení víza. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 4. 2025, č. j. 301323-2/2025-MZV/VO, tuto žádost zamítl s tím, že důvod neudělení víza podle § 20 odst. 5 písm. e) zákona o pobytu cizinců obstál. Dle tohoto ustanovení cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství.

3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. 1 A 17/2025 - 82, zamítl. Ztotožnil se se závěry správních orgánů o účelovosti manželství. Při hodnocení vyšel zejména z okolností seznámení a uzavření manželství, rozsahu osobních setkání manželů, jejich společného soužití ve Vietnamu, předložených fotografií a nepředložení vybrané vzájemné elektronické komunikace. Městský soud neshledal, že by namítané odlišnosti vietnamského kulturního prostředí zpochybnily zákonnost správních rozhodnutí.

4. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

5. Stěžovatelka namítla nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu, nesprávné a jednostranné hodnocení podkladů a nedostatečné zohlednění vietnamského kulturního prostředí. Dále namítla, že městský soud nevyrozuměl jejího manžela jako osobu přicházející v úvahu jako osoba zúčastněná na řízení, ačkoli výsledek řízení mohl přímo zasáhnout do jeho práva na rodinný život.

6. Žalovaný navrhl kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, popřípadě zamítnout. Zdůraznil, že otázka významu kulturních tradic již byla judikaturou řešena a že ostatní kasační námitky jen opakují žalobní argumentaci. K výhradě týkající se osoby zúčastněné na řízení uvedl, že žalobkyně svého manžela jako možnou osobu zúčastněnou na řízení neoznačila a ani manžel sám neprojevil vůli v tomto postavení do řízení vstoupit. Případná vada proto podle žalovaného nemohla mít vliv na zákonnost napadeného rozsudku.

7. Protože před městským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, Nejvyšší správní soud posoudil přijatelnost kasační stížnosti podle § 104a odst. 1 s. ř. s. Kasační stížnost je přijatelná zejména tehdy, vyžaduje-li řešená otázka sjednocující zásah Nejvyššího správního soudu, nebo dopustil-li se krajský soud zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele (usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS; usnesení ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28, č. 4219/2021 Sb. NSS). V nynější věci je kasační stížnost přijatelná pro zásadní procesní pochybení městského soudu.

8. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Důvodnost této námitky zpravidla představuje zásadní pochybení krajského soudu způsobilé založit přijatelnost kasační stížnosti. Podle ustálené judikatury musí být z rozhodnutí soudu zřejmé, jaký skutkový stav soud vzal za rozhodný, jak uvážil o podstatných skutečnostech a proč považoval argumentaci účastníka za lichou, mylnou či vyvrácenou. Zároveň však soud nemusí odpovídat jednotlivě na každý dílčí argument, pokud vypořádá obsah a smysl žalobní argumentace a všechny její nosné námitky alespoň implicitně (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014 - 78, odst. [23], a usnesení ze dne 15. 5. 2025, č. j. 1 As 43/2025 - 28, odst. [7]).

9. Námitka nepřezkoumatelnosti důvodná není. Z rozsudku městského soudu je patrné, z jakých skutkových zjištění a právních úvah soud vyšel. To však nic nemění na dále uvedené vadě řízení.

10. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 5. 2026, č. j. 22 Azs 286/2025 - 42, vyslovil, že v řízení o žalobě proti neudělení krátkodobého schengenského víza za účelem návštěvy rodiny je třeba rodinné příslušníky cizince vyjmenované v § 15a zákona o pobytu cizinců, které cizinec hodlá v České republice navštívit, považovat za osoby přicházející v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení. Soud je musí podle § 34 odst. 2 s. ř. s. vyrozumět, je-li z obsahu správního spisu a žalobní argumentace dostatečně zjevné, že mohou být rozhodnutím přímo dotčeni na svých právech. Shodný závěr v bezprostředně související věci vyslovil zdejší soud rovněž v rozsudku ze dne 28. 5. 2026, č. j. 22 Azs 285/2025 - 43.

11. Tyto závěry plně dopadají i na nynější věc. Stěžovatelka žádala o vízum z titulu manželství se státním občanem České republiky, a právě skutečná povaha tohoto manželství byla předmětem správního i soudního posouzení. Její manžel proto mohl být výsledkem řízení přímo dotčen na právu na respektování rodinného života. Městský soud tuto skutečnost mohl bez obtíží zjistit ze správního a soudního spisu, přesto manžela stěžovatelky nevyrozuměl a nevyzval jej, aby oznámil, zda bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Na této povinnosti městského soudu nic nemění, že stěžovatelka svého manžela v žalobě jako možnou osobu zúčastněnou na řízení neoznačila; soud je povinen okruh takových osob zjišťovat aktivně (srov. body [15] a [24] rozsudku č. j. 22 Azs 286/2025 - 42).

12. Nelze vyloučit, že případná procesní aktivita manžela stěžovatelky mohla být významná pro posouzení žalobních bodů týkajících se existence a povahy jejich rodinného života, okolností uzavření manželství a hodnocení podkladů, z nichž správní orgány dovodily jeho účelovost. Vada řízení proto mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

13. Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek podle § 110 odst. 1 věty první před středníkem s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Městský soud vyrozumí manžela stěžovatelky postupem podle § 34 odst. 2 s. ř. s. a následně znovu rozhodne.

14. Vzhledem k povaze uvedené vady se Nejvyšší správní soud ostatními kasačními námitkami nezabýval, neboť jejich posouzení by bylo předčasné.

15. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. srpna 2026 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu