22 As 115/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 8. 2025, čj. 10.01-000354/23-0009, ze dne 29. 8. 2025, čj. 10.01-000400/25-0004 a ze dne 2. 9. 2025, čj. 10.01-000399/25-0005, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 5. 2026,čj. 59 A 2/2026-133, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 12. 6. 2026 kasační stížnost, kterou žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci. Soudní poplatek stěžovatel neuhradil současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 1. 7. 2026, čj. 22 As 115/2026-10, vyzval, aby tak učinil ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Dne 11. 7. 2026 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.

2. Usnesením ze dne 4. 8. 2026, čj. 22 As 115/2026-17, Nejvyšší správní soud stěžovateli přiznal osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost v rozsahu 80 % z jemu vzniklé poplatkové povinnosti. Zároveň jej vyzval k úhradě soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 1 000 Kč a stanovil mu k tomu lhůtu patnácti dnů od doručení usnesení. V usnesení ho zároveň poučil o následcích, které nastanou, nezaplatí-li soudní poplatek nebo zaplatí-li jej pozdě.

3. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích soud vyzve poplatníka k zaplacení poplatku, nebyl-li tento poplatek zaplacen společně s podáním kasační stížnosti, a určí mu k tomu lhůtu alespoň 15 dnů; výjimečně může určit lhůtu kratší. Podle stejného ustanovení soud po marném uplynutí této lhůty řízení zastaví, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

4. Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 10. 8. 2026. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku připadl na úterý 25. 8. 2026.

5. Na výzvu reagoval stěžovatel podáním doručeným NSS dne 11. 8. 2026 (současně adresovaným též do řízení vedeného u NSS pod sp. zn. 2 As 105/2026). Uvedl, že dne 10. 8. 2026 uhradil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 106/2026-39, čímž vyčerpal finanční prostředky, které byl schopen na soudní poplatky vynaložit. Další soudní poplatky již není schopen hradit, aniž by tím bylo ohroženo zajištění jeho základních životních potřeb. Dále uvedl, že proti žalované podal přibližně osm žalob ve skutkově souvisejících věcech. Tato řízení jsou však postupně zastavována pro nezaplacení soudních poplatků, jelikož mu současné finanční poměry objektivně neumožňují je hradit. Od vydání usnesení NSS ze dne 3. 8. 2026, čj. 2 As 106/2026-39 (pozn. NSS: jímž byl osvobozen ve stejném rozsahu jako v této věci a jako ve věcech sp. zn. 2 As 105/2022 a 22 As 115/2026), nezískal žádné další prostředky, které by mu umožnily uhradit soudní poplatky bez ohrožení vlastní výživy. Skutečnost, že byl schopen uhradit pouze částku 1 000 Kč, podle něj naopak svědčí o omezené schopnosti hradit další soudní poplatky. Stěžovatel má za to, že není důvod, aby v jednotlivých skutkově souvisejících řízeních byly jeho majetkové poměry posuzovány způsobem vedoucím k požadavku na úhradu dalších soudních poplatků, jestliže taková úhrada přesahuje jeho finanční možnosti a ohrožuje jeho výživu. Zdůraznil, že žádá o posouzení svých aktuálních majetkových poměrů v jejich celku, nikoli pouze z hlediska schopnosti uhradit jednotlivý soudní poplatek, ale též se zohledněním skutečnosti, že je současně povinen hradit soudní poplatky v řadě dalších řízení. Pokud by měl uhradit i tyto další soudní poplatky, nezůstaly by mu podle jeho tvrzení prostředky nezbytné k zajištění výživy. Požádal o plné osvobození od soudních poplatků a vyjádřil ochotu své poměry znovu doložit. Na podporu svých tvrzení však žádné doklady nepředložil.

6. Judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že „o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení“ (rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2008, čj. 4 Ans 5/2008-65). Pokud opakovaná žádost takové nové informace neobsahuje, nerozhoduje o ní soud vůbec (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2011, čj. 8 As 65/2010-106, bod 10). Jak také uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 1. 2022, čj. 2 Afs 141/2021-46, bodu 20, v nové žádosti se nelze dovolávat skutečností, které existovaly již v době rozhodování o první žádosti, a to přestože je žadatel v první žádosti neuplatnil.

7. Stěžovatel v současnosti vede před Nejvyšším správním soudem tři řízení (pod sp. zn. 2 As 106/2026 ve věci přestupku a pod sp. zn. 2 As 105/2026 proti téže žalované jako v této věci). Podstatou všech tří kasačních stížností je nesouhlas s usneseními krajského soudu o zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. Obdobně jako v nyní projednávané věci byl stěžovatel usnesením ze dne 3. 8. 2026, čj. 2 As 106/2026-39, a usnesením ze dne 5. 8. 2026, čj. 2 As 15/2026-35, osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 80 % poplatkové povinnosti. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí však uhradil soudní poplatek pouze v řízení vedeném pod sp. zn. 2 As 106/2026.

8. Ze stěžovatelova podání ze dne 11. 8. 2026 nevyplývá, že by se od vydání usnesení čj. 22 As 115/2026-17 jeho majetkové poměry změnily natolik, aby bylo třeba zvážit přiznání osvobození od soudních poplatků v širším než nyní stanoveném rozsahu. Kromě odkazů na další soudní řízení stěžovatel svou aktuální situaci popisuje pouze obecně a k podání nepřipojuje žádné podklady, které by dokládaly podstatnou změnu jeho majetkových poměrů. Akcentuje především skutečnost, že v současné době vede více soudních řízení. Konkrétně však stěžovatel poukazuje pouze na jedno z řízení vedených před Nejvyšším správním soudem.

9. Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti známo, že stěžovatel před několika týdny zahájil celkem tři řízení, s nimiž je obecně spojena povinnost zaplatit poplatky za podání kasační stížnosti (ty činí 3 x 5000 Kč). Od počátku měl tedy povědomí o tom, že stěžovatelova poplatková povinnost aktuálně u Nejvyššího správního soudu může v souhrnu dosáhnout až 15 000 Kč. Ve všech těchto věcech byly pak posuzovány stěžovatelovy osobní, majetkové a výdělkové poměry, protože žádal o osvobození od soudních poplatků. Ačkoli soud uznal, že jeho finanční situace není příznivá, neshledal důvody pro úplné osvobození od soudních poplatků ani v jedné z nich a (vědom si úhrnné výše poplatkové povinnosti) rozhodl, že se stěžovatel bude podílet na úhradě nákladů každého z jím vedených řízení částkou 1000 Kč (s tím, že ho bude tížit i povinnost nahradit 20 % nákladů na odměnu a hotové výdaje ustanoveného zástupce). Lze dodat, že usnesení o částečném osvobození od soudních poplatků vydané ve věci sp. zn. 2 As 106/2026 předcházelo rozhodnutí o částečném osvobození v nyní projednávané věci. Z podkladů, které stěžovatel zaslal do uvedené věci ostatně Nejvyšší správní soud při rozhodování ve věci 22 As 115/2026 přímo vycházel (bod 3 usnesení čj. 22 As 115/2026-17). Nejvyšší správní soud tedy v nyní projednávané věci rozhodoval s vědomím, že stěžovateli v souvislosti s tímto jiným řízením vznikne poplatková povinnost. Byl také obeznámen s tím, že ji stěžovatel bude muset splnit v průběhu nejbližších patnácti dnů po doručení usnesení. Existence dalších poplatkových povinností spojených s řízeními před Nejvyšším správním soudem proto nepředstavuje novou skutečnost odůvodňující opětovné posouzení poměrů stěžovatele. Ostatní řízení stěžovatel zmínil jen letmo („cca osm žalob“) a bez dalších podrobností, které by ukazovaly na reálně nastalou změnu v jeho majetkových poměrech, jež by odůvodňovala nové posouzení.

10. Nejvyšší správní soud považuje za vhodné dodat, že ani pokud by předpokládané výdaje ve výši 1 000 až 2000 Kč v nejbližších týdnech měly být „novinkou“, nejednalo by se vzhledem k výši těchto částek o změnu okolností natolik významnou, aby odůvodňovala potřebu nového posouzení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Tvrzení stěžovatele o ohrožení jeho výživy v této souvislosti považuje soud za nadsazená (a nadto nedoložená). Nutno zopakovat, že (jak uvedl NSS v usnesení čj. 22 As 115/2026-17, bodě 8) stěžovatel je schopen na své potřeby tvořit úspory v řádu tisíců korun a zjevně i určovat, na co se použijí. Tento závěr soudu stěžovatel ve svém podání ze dne 11. 8. 2026 nijak nevyvrací.

11. Pro tuto věc je podstatné, že po vydání usnesení čj. 22 As 115-2025-17 stěžovatel nově poukazuje pouze na jednu další (již splněnou) poplatkovou povinnost ve výši 1 000 Kč (snížený soudní poplatek v řízení vedeném pod sp. zn. 2 As 106/2026), která s ohledem na jeho majetkové poměry shrnuté ve zmíněném usnesení sama o sobě nemůže představovat relevantní změnu okolností rozhodných pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tvrdil-li stěžovatel, že tato další poplatková povinnost má na jeho majetkové poměry významný dopad, byl povinen tuto skutečnost doložit, což však neučinil.

12. Stěžovatel tedy ve lhůtě stanovené usnesením čj. 22 As 115/2026-17 soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, jeho tvrzení neodůvodňují nutnost znovu rozhodnout o osvobození od soudních poplatků, a ani soudu nesdělil žádné okolnosti, které by osvědčily, že tento soudní poplatek nemohl bez své viny zaplatit. Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak marně uplynula dne 25. 8. 2026.

13. Jelikož stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona zastavil.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 26. srpna 2026 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu