22 As 31/2025

Rubrum

22 As 31/2025 - 13 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: M. H., proti žalovanému: Nejvyšší státní zastupitelství, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2024, čj. 1 SIN 311/2024-6, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2025, čj. 3 A 8/2025-18, takto:

Výrok

Kasační stížnost s e z a m í t á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Vrchní státní zastupitelství v Praze rozhodnutím z 25. 9. 2024, čj. SIN 50/2024-15, odmítlo žádost žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „zákon č. 106/1999 Sb.“). Žalobce požadoval informace k přípisu vrchního státního zastupitelství z 11. 9. 2024, čj. 1 VZN 1503/2022, konkrétně žádal poskytnutí pověření uděleného státní zástupkyni k vyřízení podání žalobce doručeného vrchnímu státnímu zastupitelství dne 29. 8. 2024. Žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví rozhodnutí vrchního státního zastupitelství potvrdil.

2. Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného bránil žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Tuto žádost městský soud zamítl usnesením uvedeným v záhlaví, a vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. Podmínku nemajetnosti považuje městský soud, na základě prohlášení žalobce o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a informací mu známých z úřední činnosti, za splněnou. 22 As 31/2025

3. Naopak při posuzování, zda žalobce vede soudní spory pro něj významné, které se přímo dotýkají jeho práv a povinností, došel městský soud k závěru, že žalobcem vedený spor nemá vztah k podstatným okolnostem žalobcovy životní sféry. K osobě žalobce vede městský soud 60 žalob o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Z žaloby ani žádosti o osvobození od soudních poplatků nevyplývá, že se požadované informace týkají žalobcova majetku, životních podmínek ani podobných záležitostí. Jedná se naopak o spor vyvolaný jeho enormním zájmem o veřejné záležitosti. Soudní poplatky plní mimo jiné funkci regulační v tom, že mají omezit podávání neuvážených návrhů (rozsudek NSS z 14. 11. 2012, čj. 6 Ans 14/2012-11). Nejvyšší správní soud soustavně judikuje, že je potřeba pečlivě zvažovat charakter vedených sporů, protože osoby s nedostatkem finančních prostředků nemají institut osvobození od soudních poplatků zneužívat k vedení sporů dle vlastní libosti (rozsudek NSS z 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66). Nejvyšší správní soud opakovaně rozhodoval o podobných litigiozních žalobcích ve věcech jejich žádostí o osvobození od soudních poplatků u žalob, které se vztahovaly k žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., a uvedl, že u sporů vycházejících z abnormálně zvýšeného zájmu o fungování veřejných institucí je namístě, aby náklady v podobě soudních poplatků nesly osoby, jež je vedou. Předmětná žaloba se přitom od předchozích žalob žalobce nijak neodlišuje.

4. Městský soud osvobození od soudních poplatků žalobci v plném rozsahu proto odepřel. Žalobci nic nebrání vést podobné spory, ovšem ať tak činí na vlastní náklady. Z tohoto důvodu městský soud nemohl uvážit ani částečné osvobození.

II. Obsah kasační stížnosti

5. Proti usnesení městského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost.

6. Podle stěžovatele je napadené usnesení překvapivé, protože neměl dříve možnost doložit, že se jím požadované informace nepřímo dotýkají jeho životní sféry. Argument městského soudu, že požadované informace nesouvisí s podstatnými okolnostmi životní sféry stěžovatele, nemá oporu ve správním spisu. Z žaloby pouze plyne, že se stěžovatel žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb. snaží získat důkaz o neexistenci pověření, který hodlá využít při podání kárného podnětu. Stěžovatel sice neuvedl, v jakém sporu tak hodlá učinit, zjistit uvedené však bylo úkolem městského soudu. Tyto skutečnosti mohl městský soud zjistit z žalobou napadených rozhodnutí, která si ovšem nevyžádal. Ke kasační stížnosti stěžovatel dokládá písemnosti, ze kterých vyplývá, že se požadované informace týkají nepřímo jeho majetku a svobody projevu (souvisí s jeho pořádkovou věcí), a hodlá je využít k podání návrhu na vnitřní dohled a kárnou výtku týkající se státní zástupkyně. Nelze ani vyloučit, že by mohly být podkladem pro trestní řízení se soudcem a náhradu škody vůči žalobci. Zda mají požadované informace vztah k podstatným okolnostem životní sféry stěžovatele, není aktuálně otázkou pro Nejvyšší správní soud, protože se jí městský soud doposud nezabýval. Bude tedy úkolem pro městský soud v dalším řízení (rozsudek NSS z 24. 7. 2019, čj. 4 As 136/2019-35).

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem 22 As 31/2025 - 14 pokračování

7. Kasační stížnost není důvodná.

8. Stěžovatele v nynějším řízení o kasační stížnosti netíží poplatková povinnost, ani povinnost být zastoupen advokátem, jelikož podává kasační stížnost proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým se nekončí řízení o žalobě (usnesení rozšířeného senátu NSS z 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS).

9. Napadené usnesení je založeno na ustálené judikatuře týkající se tzv. litigiózních účastníků řízení. V rozsudku z 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66, Nejvyšší správní soud vyslovil, že „i když účastník je nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede. O výše uvedený případ se může jednat, vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle inf. zák., které často pokračují jako spory soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry (netýkají se, a to ani nepřímo, účastníkova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí, nýbrž jde o spory vyvolané účastníkovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí“. Zmíněné „množství sporů“ se podle ustálené judikatury týká desítek či stovek podání pocházejících od takových účastníků řízení.

10. K argumentaci městského soudu týkající se množství sporů jemu známých z úřední činnosti stěžovatel v kasační stížnosti uvedl pouze to, že odmítá neexistenci úvahy městského soudu k uváděným 60 žalobám stěžovatele. Dodal, že na každý z těchto případů konkrétně reaguje. To ale nečiní. Jeho argumentace tak zůstává pouze obecná a nijak nezpochybňující závěr městského soudu. Touto otázkou se proto Nejvyšší správní soud blíže nezabýval.

11. Krajské (městské) soudy musí podle judikatury dále vycházet nejen z počtu sporů, ale hlavně z jejich povahy (rozsudek NSS z 20. 1. 2022, čj. 9 As 225/2021-19, bod 20 až 22).

12. Městský soud se povaze sporu, který stěžovatel vede (bod [1] tohoto rozsudku), věnoval. Tento spor podle městského soudu nemá vztah k podstatným okolnostem stěžovatelovy životní sféry. Povahu sporu městský soud posoudil na základě žaloby a napadeného rozhodnutí, které je součástí spisu. Nedůvodná je proto jak námitka, podle které městský soud nevypořádal povahu sporu, tak i námitka poukazující na to, že si městský soud za účelem posouzení této otázky, nevyžádal napadené rozhodnutí. Rozhodnutí městského soudu pro stěžovatele nemohlo být ani překvapivé, neboť městský soud postupoval v souladu s uvedenou ustálenou judikaturou a vychází z podkladů založených ve spisu.

13. Protože se městský soud povahou sporu zabýval, nic nebrání Nejvyššímu správnímu soudu, aby na základě kasačních námitek přezkoumal jeho závěry. Odkaz stěžovatele na rozsudek NSS čj. 4 As 136/2019-35, který stěžovatel uvádí na podporu svého tvrzení, že se danou otázkou Nejvyšší správní soud nyní zabývat nemůže, není přiléhavý. Z tohoto rozsudku neplyne, že by se danou otázkou Nejvyšší správní soud v tomto řízení nemohl zabývat. Naopak, i v tomto rozsudku se Nejvyšší správní soud povahou sporu zabýval, pouze se se závěry městského soudu neztotožnil. 22 As 31/2025

14. Z důvodů, kterými stěžovatel v kasační stížnosti objasňuje důležitost požadovaných informací, vyplývá, že stěžovatel chce získat důkaz o neexistenci pověření státní zástupkyně, která vyřizovala jeho věc, a to proto, aby mohl iniciovat vnitřní dohled a udělení kárné výtky státní zástupkyni. To však není nic, co by se bezprostředně dotýkalo jeho majetku či osobní sféry. Naopak to svědčí obecnému zájmu stěžovatele o fungování veřejných záležitostí. Nelze ani mít za to, že by požadované informace mohly vést k trestnímu stíhání soudce a náhradě škody stěžovateli. Nejvyšší správní soud tudíž závěr městského soudu o povaze informace, které se týká projednávaný spor, nepovažuje za chybný.

IV. Závěr a náklady řízení

15. Z výše uvedeného vyplývá, že napadené usnesení městského soudu není nezákonné z důvodů namítaných v kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.

16. O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne městský soud v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné. Řízení o kasační stížnosti proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudních poplatků, je totiž vnořeno do řízení o žalobě (analogicky rozsudek rozšířeného senátu NSS z 29. 11. 2023, čj. 5 As 84/2022-30, č. 4554/2024 Sb. NSS, EKO Logistics, bod 50, usnesení rozšířeného senátu NSS z 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb., body 26 a násl.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 9. dubna 2025 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu