22 Azs 111/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase, v právní věci žalobkyně: A. U., právně zastoupená JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2026, čj. OAM-649/ZA-ZA11-K08-2025, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2026, čj. 46 Az 3/2026-27, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobkyně v žádosti uváděla, že je homosexuálně orientovaná a v případě návratu do země původu (Kyrgyzstán) se obává reakce jejích rodičů. Matka odmítla sexuální orientaci žalobkyně akceptovat a vyhrožuje jí nuceným sňatkem. Otec žalobkyně je ortodoxní muslim a žalobkyně se obává, jak by v případě jejího návratu zareagoval.

2. Žalovaný shledal azylový příběh žalobkyně nevěrohodným. Poukázal zejména na rozporné informace, které žalobkyně v průběhu řízení uváděla. Matka žalobkyně měla zjistit sexuální orientaci žalobkyně z fotografií uložených na sdíleném iCloudu. Zároveň ale žalobkyně tvrdila, že nepoužívala seznamovací aplikace ani internetové stránky pro LGBT osoby, jelikož se obávala, že by matka mohla kontrolovat její telefon a zjistit, co dělá. Dále žalobkyně uvedla, že si své sexuální orientace byla vědomá již před vycestováním z Kyrgyzstánu. Přesto se do něj v roce 2024 na krátký čas vrátila. Rozpor žalovaný shledal i ve výpovědích týkajících se partnerského života žalobkyně v Česku. Žalovaný také poukázal na skutečnost, že žalobkyně požádala o mezinárodní ochranu až poté, co se jí nepodařilo získat žádnou jinou formu pobytového oprávnění (původně na území pobývala na základě studijního víza a následná žádost o zaměstnaneckou kartu byla zamítnutá).

3. Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze, který ji zamítl. Dospěl také k závěru, že žalobkyní předestřený azylový příběh není věrohodný. Za této situaci nebyl žalovaný povinen se blíže zabývat postavením homosexuálních osob v Kyrgyzstánu.

4. Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku městského soudu bránila kasační stížností. Namítala, že pro vypořádání její žádosti je nezbytné posoudit postavení homosexuálů v Kyrgyzstánu. Dále zopakovala, že má strach ze svých rodičů, kteří by ji mohli nutit ke sňatku s mužem. Městský soud podle stěžovatelky pochybil, pokud aproboval závěr žalovaného, že je azylový příběh stěžovatelky nevěrohodný.

5. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že při posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany zjistil skutečný stav věci a řízení nezatížil žádnou vadou.

6. Podle § 102 soudního řádu správního je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu. K jejímu věcnému projednání je tedy zapotřebí, aby stěžovatel cíleně reagoval právě na rozhodnutí krajského soudu a krajským soudem kvalifikovaným způsobem vyslovené závěry. Není totiž úkolem Nejvyššího správního soudu za stěžovatele domýšlet, proč má za to, že jsou závěry krajského soudu chybné. Stěžovatelé tedy musí reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádět, z jakých důvodů jsou závěry, které krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl, nesprávné. Pokud tak neučiní a nereflektuje argumentaci krajského soudu, pak za předpokladu, že uvedené námitky krajský soud vypořádal a nelze v jejich opakování spatřovat setrvání na dříve vznesené argumentaci, která je nadále schopná obstát proti závěrům krajského soudu, nejsou takové námitky přípustné. Nesměřují totiž proti rozhodovacím důvodům krajského soudu (usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS; ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019-64; či rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2017, čj. 1 Azs 249/2016-38, bod 12; nebo ze dne 29. 1. 2015, čj. 8 Afs 25/2012-351, bod 140).

7. V kasační stížnosti stěžovatelka fakticky uplatnila jedinou kasační námitku a to, že se obává v domovském státě pronásledování ze strany soukromých osob (rodinných příslušníků), kvůli své homosexuální orientaci. Dále zcela obecně vytýká městskému soudu, že do odůvodnění nekriticky převzal závěry učiněné žalovaným. Nejvyšší správní soud musí konstatovat, že kasační námitky jsou nejen stručným zopakováním žaloby, ale navíc se zcela míjí s nosnými důvody, pro které městský soud žalobu zamítl. Městský soud potvrdil závěry žalovaného, že azylový příběh stěžovatelky je nedůvěryhodný. V odůvodnění městský soud blíže popsal rozpory ve stěžovatelčině výpovědi, které jej vedly k zamítnutí žaloby a aprobování závěrů žalovaného. Na to však stěžovatelka nijak nereaguje a v kasační stížnosti pouze opakuje, že se v případě návratu do země původu obává svých rodičů. Vůči posouzení provedenému městským soudem pak uplatňuje zcela obecnou námitku, dle které měl městský soud pouze převzít subjektivní názory žalovaného. Jak ovšem plyne z výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu, takto koncipované námitky nejsou způsobilé přezkumu.

8. V projednávané věci nebyl ani důvod k tomu, aby Nejvyšší správní soud hleděl na takovou kasační stížnost jako na podání trpící vadami, které by byl povinen odstraňovat podle § 109 odst. 1 soudního řádu správního. Stěžovatelka byla k doplnění své kasační stížnosti, která byla podána jako blanketní dne 8. 6. 2026, vyzvaná usnesením ze dne 11. 6. 2026, čj. 22 Azs 111/2026-13. Právní zástupce stěžovatelky kasační stížnost doplnil dne 8. 7. 2026, a to výše popsaným způsobem.

9. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 soudního řádu správního.

10. O nároku na náhradu nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 soudního řádu správního. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 2. září 2026 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu