3 Ads 142/2025

Rubrum

3 Ads 142/2025 - 68 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobkyně: Ing. Bc. P. K., zemřelá dne 19. 2. 2026, zastoupená JUDr. Barborou Steinlauf, advokátkou se sídlem Fetrovská 893/29, Praha 6, proti žalované: Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2025, č. j. 8 Ad 10/2025-54, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalované s e v r a c í soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Kasační stížností ze dne 6. 10. 2025 se žalovaná (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2025, č. j. 8 Ad 10/2025-54, který zrušil její rozhodnutí ze dne 28. 5. 2025, jakož i předchozí rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 27. 3. 2025. Uvedená rozhodnutí se týkala zamítnutí žádosti žalobkyně o úhradu léčby metodou TERAPIE OPTUNE ve variantě QSD-QR-814 EU(CS) Rev01.0 Optune Gio na období 12 měsíců používanou k léčbě nádorového onemocnění mozku, glioblastomu WHO grade 4.

2. V průběhu řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobkyně dne 19. 2. 2026 zemřela. Tuto skutečnost soud ověřil výpisem z centrální evidence obyvatel (viz č. l. 65 soudního spisu).

3. Kdykoliv v průběhu řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (§ 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, [dále jen „o. s. ř.“], ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního [dále jen „s. ř. s.“]). Postup soudu v případě, kdy fyzická nebo právnická osoba ztratí v průběhu řízení způsobilost být jeho účastníkem, je obecně popsán v § 107 o. s. ř., resp. v § 46 odst. 1 s. ř. s.

4. Podle § 107 odst. 1 věty první o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Tato situace nastala i v nyní projednávané 3 Ads 142/2025 věci. Povahou věci se z hlediska § 107 odst. 1 o. s. ř. rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zemřelého účastníka na někoho jiného. Povaha věci brání v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce (jde o právo spjaté s osobností jedince). Pro úvahu soudu o tom, zda v případě zániku nebo smrti účastníka řízení v průběhu soudního řízení má či nemá být v řízení pokračováno, je rozhodující, zda tím dochází k zániku uplatněného nároku, nebo tento nárok přechází na právní nástupce; samotná existence právního nástupce účastníka není pro takovou úvahu rozhodující (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 5308/2009, ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3109/2011, ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 5171/2007, či ze dne 3. 12. 2003, sp. zn. 22 Cdo 946/2003).

5. Předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí ve věci výjimečné úhrady zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojistném“), dle kterého příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.

6. V případě, v němž pojištěnec předem žádá, aby mu byla umožněna, respektive uhrazena zdravotní služba, která běžně hrazena není, týkají se související práva a povinnosti výlučně jeho osoby. Jde totiž v podstatě o to, zda bude pojištěnci určitá zdravotní služba poskytnuta, či nikoli (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2019, č. j. 9 Ads 276/2017-32, nebo usnesení tohoto soudu ze dne 4. 4. 2019, č. j. 5 Ads 251/2018-39).

7. Právo na úhradu léčivého přípravku podle § 16 ve spojení s § 19 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném se váže výlučně k osobě pojištěnce, tedy žalobkyně. Takové právo proto nelze převést a ani nepřechází na jinou osobu (usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ads 251/2018-39, či ze dne 4. 12. 2024, č. j. 3 Ads 74/2024-43).

8. Nejvyšší správní soud konstatuje, že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, jelikož se jedná o práva a povinnosti, které jsou podle hmotného práva vázány pouze na osobu zemřelé žalobkyně a na její právní nástupce nepřecházejí. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout, neboť v řízení nelze pokračovat pro nesplnění jedné z podmínek řízení, a tuto vadu nelze odstranit.

9. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

10. Stěžovatelka za kasační stížnost uhradila soudní poplatek. Podle usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, platí, že odmítne-li Nejvyšší správní soud kasační stížnost bez věcného projednání, je povinen již zaplacený soudní poplatek ve smyslu § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., 3 Ads 142/2025 - 69 pokračování o soudních poplatcích vrátit. S ohledem na uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné V Brně dne 25. března 2026 Mgr. Lenka Krupičková předsedkyně senátu