3 Ads 280/2022
č. j. 3 Ads 280/2022-32
V PLATNOSTI- KS Praha 46 Ad 5/2022-56
- NSS 3 Ads 280/2022-32
Citované zákony (8)
Rubrum
3 Ads 280/2022 - 32 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců Mgr. Michala Bobka a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: B. V., zastoupený JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2022, č. j. 46 Ad 5/2022 - 56, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ladislavu Koženému s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění
1. Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci kasační stížnost žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 19. 10. 2022, č. j. 46 Ad 5/2022 - 56. Tímto usnesením krajský soud odmítl žalobu, kterou se žalobce jednak domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2022, č. j. MPSV-2022/112457-922, jednak žádal, aby za něj stát zaplatil sociální pojištění v takové výši, aby ode dne vzniku nároku na starobní důchod ke dni 27. 5. 2010 pobíral důchod ve výši 25 000 Kč měsíčně.
2. Krajský soud konstatoval, že žaloba i přes její doplnění neobsahuje žádný projednatelný žalobní bod, který by zpochybnil výroky napadeného rozhodnutí. Žalobcem tvrzené důvody totiž souvisí s otázkou výše starobního důchodu, nikoli s předmětem napadeného rozhodnutí, kterým je přiznání dávky doplatek na bydlení. Žalobce neuvedl, v čem spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí a netvrdil ani vady předchozího správního řízení. Žalobce navíc ani přes výzvu soudu a poučení o pravomoci správních soudů neodstranil formální vady žaloby. Z doplnění žaloby učiněné právním zástupcem žalobce není zřejmé, jakou má žalobcem uplatněný požadavek, tedy aby za něj 3 Ads 280/2022 stát platil sociální pojištění, souvislost s napadeným rozhodnutím. Tento požadavek navíc podle krajského soudu nespadá do pravomoci správních soudů.
3. Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, kterou následně doplnil ustanovený zástupce. V ní, prostřednictvím svého právního zástupce, žalobce zopakoval svá žalobní tvrzení. Podstatou žalobní (a nyní kasační) argumentace stěžovatele je, že jako signatář Charty 77 a disident byl trvale poškozen na svých právech na základě koordinovaného postupu dle metodiky StB z roku 1982 a zločinným spolčením Školského úřadu v Kutné Hoře za součinnosti žalované. To měl následně krýt Krajský soud v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 44 Ca 22/08 a poté i Ústavní soud. Podle jeho názoru musí nyní ČR odstranit to, že mu byl podvodem upřen zákonný nárok.
4. Kasační stížnost není přípustná.
5. Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí [§ 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. však kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. To platí i pro kasační stížnost směřující proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu, která se opírá o jiný důvod, než je tvrzená nezákonnost tohoto rozhodnutí dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (obdobně usnesení NSS ze dne 4. 3. 2004, č. j. 1 Azs 23/2004 - 55, ze dne 15. 9. 2009, č. j. 6 Ads 113/2009 - 43, či ze dne 24. 8. 2022, č. j. 6 As 143/2022 - 21).
6. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 - 63, publikovaném pod č. 4051/2020 Sb. NSS, uvedl, že „aby vůbec byla kasační stížnost způsobilá k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského soudu, proti němuž byla podána, a nikoli nějaký jiný akt (byť třeba i věcně souvisící nebo předcházející napadenému rozhodnutí krajského soudu).“ Proto kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle § 103 s. ř. s. Taková kasační stížnost je nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady podle § 109 odst. 1 s. ř. s. přitom není v takové situaci namístě (usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 - 63, č. 4051/2020 Sb. NSS).
7. To je i případ kasační stížnosti stěžovatele. Stěžovatel v ní, respektive v doplnění kasační stížnosti podané prostřednictvím ustanoveného právního zástupce, uvádí, že důvod kasační stížnosti je dán tím, že se krajský soud nevypořádal s jeho žalobní argumentací, kterou na následujících 10 stranách doslovně přebírá z textu doplnění žaloby. Odůvodnění kasační stížnosti tak obsahově zcela odpovídá odůvodnění žaloby, v němž stěžovatel rekapituluje průběh různých řízení a své komunikace se správními a dalšími orgány. Jedinými odchylkami mezi oběma návrhy jsou tak pouze úvodní rekapitulace řízení, obecné vymezení kasační stížnosti a uplatněný návrh. Jakákoli polemika s usnesením krajského soudu a zejména s důvody, pro které krajský soud žalobu stěžovatel odmítl, zcela chybí. Za této situace nezbývá než konstatovat, že stěžovatel v kasační stížnosti neuplatnil žádné skutečné kasační důvody, které napadené usnesení krajského soudu 3 Ads 280/2022 - 33 pokračování zpochybňují. Pouhá obecná námitka stěžovatele, podle níž se krajský soud nevypořádal s jeho argumentací, aniž by tuto námitku vztáhl k rozhodovacím důvodům krajského soudu a polemizoval s nimi, nemůže přípustnost kasační stížnosti založit.
8. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost stěžovatele je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. (srov. výše citované usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 - 63, č. 4051/2020 Sb. NSS). Proto ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
10. Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, kterého mu ustanovil již krajský soud usnesením ze dne 8. 8. 2022, č. j. 46 Ad 5/2022 - 21. Hotové výdaje a odměnu ustanoveného zástupce platí stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ustanovený zástupce v řízení o kasační stížnosti podal doplnění kasační stížnosti. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla pro absenci přípustného důvodu odmítnuta, však Nejvyšší správní soud toto podání nepovažuje za účelný úkon směřující k ochraně práv stěžovatele. Proto rozhodl, že za něj ustanovenému zástupci nenáleží odměna ani náhrada hotových výdajů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. prosince 2022 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu