3 Ads 4/2007

Rubrum

č. j. 3 Ads 4/2007 - 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce O. M., zastoupeného Mgr. Martinem Poláchem, advokátem se sídlem Příkop 2a, Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2006, č. j. 22 Cad 166/2005 – 20, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 8. 2005. Tímto rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Uherské Hradiště ze dne 4. 8. 2005 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 45 %. Krajský soud při posouzení věci vycházel především z posudku PK MPSV ČR pracoviště Brno ze dne 18. 1. 2006. Tento posudek považoval krajský soud za úplný co do skutkových zjištění a přesvědčivý v jeho posudkových závěrech o míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele. Krajský soud z uvedeného posudku zjistil následující skutečnosti: Stěžovatel je vyučený automechanik, lze ho posuzovat jako kvalifikovaného pracovníka v dělnických činnostech – automechanika či svářeče. Stěžovatel trpí chronickým ethylismem, důsledkem tohoto onemocnění je sekundární postižení jaterních funkcí a projevy sekundárního polyneuropatického postižení č. j. 3 Ads 4/2007 - 51 dolních končetin. Prokázána jsou lehce zvětšená játra, se zvýšenými jaterními enzymy středního stupně. V dolních končetinách se projevují počínající známky polyneuropathie. Objektivní neurologický nález prokazuje sníženou svalovou sílu a snížené čití na dolních končetinách s projevy lehkého stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo postižení jaterních funkcí na podkladě toxometabolickém, projevy polyneuropathie i dle EMG jsou lehkého stupně. Z funkčního hlediska se u stěžovatele jedná při jaterním onemocnění o středně těžkou poruchu. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele proto byla stanovena podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. kapitoly X oddílu D položky 1, písm. c) a určena ve výši 50 %. V této sazbě bylo zhodnoceno jak základní onemocnění, tak i další zdravotní postižení stěžovatele. Krajský soud poté uzavřel, že k datu vydání napadeného rozhodnutí pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele nedosahoval 66 % ani se u něj nejednalo o schopnost výkonu soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Stěžovatel tak neplnil podmínky plné invalidity podle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. pro přiznání plného invalidního důchodu. Kasační stížnost podal stěžovatel z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V ní namítal, že jeho zdravotní stav tak, jak je zdokumentován ve spise, neodpovídá skutečnosti. Posudky založené ve spise nejsou objektivní a úplné, lékařské zprávy neuvádí skutečnost, že prodělal několikrát pásový opar a srdeční infarkt. Rovněž tak není ve zprávě uvedeno, že trpí migrénou získanou dědičně po své matce. Dále stěžovatel namítal, že posudek PK MPSV ČR ze dne 18. 1. 2006 nevzal v úvahu jeho osobní poměry v jakých žil a žije, ani jejich následky a dopad na jeho zdravotní stav. Jedná se především o trauma prodělaného rozvodového řízení a následného vypořádání společného jmění manželů. To vše zanechalo na zdraví žalobce následky, na něž v průběhu celého řízení upozorňoval, které však při posuzování jeho zdravotního stavu nebyly nikdy zohledněny. To se promítlo do diagnóz polyneuropathie a chronického ethylismu. Stěžovatel rovněž vyslovil názor, že odborní lékaři, k nimž byl vyslán ošetřujícím lékařem MUDr. L., byli podjati. Žádal proto za účelem přezkoumání svého zdravotního stavu o vyšetření odbornými lékaři ze Z. Závěrem navrhl, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu stěžovatelem uplatněných stížních bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stěžovatel sice formálně označil důvody své kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., tedy nesprávné posouzení právní otázky a vady řízení před správním orgánem, pro něž měl krajský soud napadené rozhodnutí zrušit, avšak neučinil tak, fakticky však namítá neúplnost a nepřesvědčivost posudku PK MPSV ČR pracoviště Brno ze dne 18. 1. 2006, tedy vady řízení před soudem ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud však názor stěžovatele uvedený v jeho kasační stížnosti nesdílí. Krajský soud v Brně především nepochybil, pokud při posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti stěžovatele vycházel z posudku PK MPSV ČR pracoviště Brno, neboť posudkové komise MPSV jsou dle ust. § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. ze zákona povolány podávat posudky v přezkumném řízení soudním. Nejvyšší správní soud nemá pochyby ani o úplnosti a přesvědčivosti podaného posudku. Posudková komise MPSV měla pro jeho vypracování k dispozici dostatek odborných lékařských nálezů z doby krátce před vydáním napadeného rozhodnutí a diagnostický souhrn odpovídá jejich obsahu. Posudková komise MPSV následně provedla řádné funkční zhodnocení zjištěných chorob stěžovatele a v souladu s ním pak stanovila hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tou je, jak bylo již uvedeno výše, postižení jaterních funkcí č. j. 3 Ads 4/2007 - 52 toxometabolického původu se středně těžkou poruchou. Odpovídající je proto hodnocení zdravotního stavu stěžovatele podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. kapitoly X oddílu D položky 1, písm. c), která udává možný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 30 – 50 %. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele byl určen na horní hranici zde uvedeného rozpětí, tj. 50 %, což odpovídá závažnosti hlavního onemocnění a v této sazbě jsou zohledněny i další průvodní choroby stěžovatele především polyneuropathie dolních končetin. Nejvyšší správní soud nepovažuje za důvodné námitky stěžovatele ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu při opakovaných oparech a infarktech, neboť uvedená zdravotní postižení nejsou ve zdravotní dokumentaci nikde doložena. Stěžovatel sám v průběhu řízení před krajským soudem žádné důkazy ohledně svých tvrzení nepředložil, ba dokonce ani žádné neoznačil. Namítá-li pak stěžovatel podjatost odborných lékařů, kteří vypracovávali lékařské zprávy o jeho zdravotním stavu, je nutno konstatovat, že tuto námitku neuplatnil v průběhu řízení před krajským soudem a Nejvyšší správní soud k ní proto podle ust. § 109 odst. 4 s. ř. s. nepřihlédl. V souhrnu tedy Nejvyšší správní soud uzavírá, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně netrpí tvrzenými vadami dle ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ani jinými vadami, k nimž by musel Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 8. srpna 2007 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu