Nejvyšší správní soud · Usnesení

3 Ads 5/2011

č. j. 3 Ads 5/2011-132

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2011-02-09 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2011:3.Ads.5.2011.132

  1. KS Hradec Králové 29 Cad 62/2008-93
  2. NSS 3 Ads 5/2011-132

Citované zákony (11)

Rubrum

3 Ads 5/2011 - 132 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: B. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Záveským, advokátem se sídlem Lidické náměstí 50, Jičín proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2008, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2010, č. j. 29 Cad 62/2008-93, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta JUDr. Jiřího Záveského s e u r č u j e částkou 3199,20 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení žalobce nese stát.

Odůvodnění

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 9. 2010, č. j. 29 Cad 62/2008 - 93 zamítl žalobu, kterou se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2008, jímž byl stěžovateli přiznán od 26. 7. 2008 podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, starobní důchod ve výši 8611 Kč. Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. Protože při doručování písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu nebyl stěžovatel zastižen, byla zásilka dne 6. 10. 2010 uložena u provozovatele poštovních služeb (§ 49 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si ji vyzvedl (§ 49 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Jelikož se tak nestalo, byla zásilka dne 19. 10. 2010 vložena do schránky. Stěžovatel tuto skutečnost ve vztahu k doručení rozsudku krajského soudu v kasační stížnosti komentoval poznámkou „došlo 20. 10. 2010, na poštu dáno 5. 10. 2010“. 3 Ads 5/2011 - 133 V projednávané věci tak bylo postupováno v intencích ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. (které se na řízení ve správním soudnictví použije obdobně podle ustanovení § 42 odst. 5 s. ř. s.), podle něhož „nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.“ Je tak zřejmé, že fikce doručení v daném případě nastala v pondělí dne 18. 10. 2010 (poznámka soudu: poslední den lhůty totiž připadal na sobotu 16. 10. 2010, viz § 40 odst. 3 s. ř. s.). Tento den se také pokládá za den doručení ve smyslu běhu lhůty k podání kasační stížnosti podle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Napadené rozhodnutí obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém je v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. správně uvedeno, že proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost do dvou týdnů ode dne doručení, k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové za podmínek stanovených v § 102 a násl. s. ř. s. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno v pondělí dne 18. 10. 2010. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v úterý dne 19. 10. 2010 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí dne 1. 11. 2010 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne 1. 11. 2010 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím 3 Ads 5/2011 - 134 držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla podána osobně u Krajského soudu v Hradci Králové až dne 3. 11. 2010, tedy opožděně; zmeškání lhůty nelze prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona, neboť byla podána opožděně. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o zjevně opožděnou kasační stížnost, bylo již nad rámec procesní ekonomie, pokud krajský soud ustanovil stěžovateli zástupce a vyzýval ho k odstranění vad kasační stížnosti. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. V řízení o kasační stížnosti proti napadenému rozsudku krajského soudu byl stěžovateli usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2010, č. j. 29 Cad 62/2008 – 105, ustanoven zástupcem JUDr. Jiří Záveský, advokát, přičemž jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování platí stát, jak vyplývá z ustanovení § 120 a § 35 odst. 8 věty první s. ř. s. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému zástupci stěžovatele odměnu za dva úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení (do tohoto úkonu právní služby zdejší soud zahrnul rovněž studium spisu dne 30. 11. 2010) a písemné podání soudu ve věci samé (doplnění kasační stížnosti ze dne 1. 12. 2010) podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Za výše uvedené úkony tak náleží zástupci stěžovatele odměna ve výši 2 x 500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 2 advokátního tarifu (tarifní hodnota ve věcech důchodového pojištění činí pouze 1000 Kč) a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Zástupci stěžovatele dále náleží 666 Kč za cestovné advokáta, k prostudování spisu z Jičína do Hradce Králové a zpět, (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a částka 400 Kč, která představuje náhradu za čas strávený touto cestou v rozsahu čtyř započatých půlhodin po 100 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu], tj. celkem 2666 Kč. Zástupce stěžovatele doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto se podle § 35 odst. 8 s. ř. s. jeho odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani, která činí 20 % z částky 2666 Kč, tj. 533,20 Kč. Zástupci stěžovatele tak bude vyplacena částka ve výši 3199,20 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. února 2011 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.