Nejvyšší správní soud · Usnesení

3 Ads 88/2009

č. j. 3 Ads 88/2009-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-09-23 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2009:3.Ads.88.2009.43

  1. MS Praha 4 Cad 17/2009-31
  2. NSS 3 Ads 88/2009-43
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, protože byla podána po uplynutí zákonné lhůty. Soud se opřel o § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., podle něhož je opožděná stížnost odmítnuta. Lhůta pro podání stížnosti začala počítat od doručení rozhodnutí a končila po uplynutí dvou týdnů. Stížnost byla podána až den po uplynutí lhůty, což znamená její neúčelnost. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. D., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2008, č. I. a č. II., obě pod č. j. x, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2009, č. j. 4 Cad 17/2009 – 31, t a k t o:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 11. 2008, č. I. a č. II., obě pod č. j. x. Napadeným rozhodnutím žalované č. I. byla zamítnuta žalobcova žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Napadeným rozhodnutím žalované č. II. byl zamítnut žalobcův nárok na částečný invalidní důchod po nesplnění podmínek ustanovení § 43 zákona o důchodovém pojištění. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, byl stěžovateli řádně doručen do vlastních rukou, oproti jeho podpisu na doručence předmětné zásilky, dne 29. 6. 2009. Stěžovatel podal kasační stížnost k poštovní přepravě dne 14. 7. 2009. Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost podání kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s. in fine). Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem „doručení“) bylo v projednávané věci pondělí 29. 6. 2009 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom pondělí 13. 7. 2009. Kasační stížnost tak měla být podána u Městského soudu v Praze nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 13. 7. 2009, aby lhůta pro její podání byla zachována. Stěžovatel však podal kasační stížnost k poštovní přepravě dne 14. 7. 2009, tedy až po uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší správní soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s. kasační stížnost jako opožděnou odmítl. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. září 2009 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.