3 Ads 92/2009

Rubrum

3 Ads 92/2009 - 134 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha, v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného JUDr. Milanem Janíčkem, advokátem se sídlem Slovanská 21, Šumperk, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2004, č. j. OSV-1641/04/SD- 27/KR, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2009, č. j. 38 Cad 8/2004 - 121, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i zn á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho žádost o změnu advokáta JUDr. Milana Janíčka, jenž mu byl ustanoven pro toto řízení usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2008. Žalobce namítal, že k ustanovenému advokátu již nemá důvěru, neboť jedná proti jeho zájmům a u Krajského soudu v Ostravě ho již 2x podvedl. Navrhl proto, aby mu byl ustanoven jako zástupce Mgr. František Drtík. Byť to žalobce výslovně neuvedl, lze z obsahu jeho podání dovodit, že namítá důvody podle ustanovení § 203 odst. 1 písm. d) s. ř s. Ze soudního spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 38 Cad 8/2004 soud zjistil, že žalobci byl ustanoven jako zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu JUDr. Milan Janíček, usnesením tohoto soudu ze dne 6. 5. 2008. Kasační stížnost žalobce proti tomuto usnesení pak byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu 3 Ads 92/2009 - 135 ze dne 4. 9. 2008, č. j. 3 Ads 82/2008 – 88. Zde byla také žalobci podrobně vysvětlena problematika výkladu ust. § 35 odst. 7 a 8 s. ř. s. Po posouzení věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná. K tomu Nejvyšší správní soud předesílá, že již ve svém rozsudku ze dne 8. 9. 2005 č. j. 6 Ads 64/2005 – 25 vyslovil názor, že právo na ustanovení zástupce není právem na ustanovení konkrétní osoby, kterou navrhovatel ve svém návrhu označuje. Jestliže byl tedy v souladu se zákonem žalobci ustanoven zástupce pro řízení o žalobě, pak ke změně zastoupení by mohly vést jen závažné důvody. Takovýmto závažným důvodem by nepochybně mohlo být narušení nezbytné důvěry mezi žalobcem a ustanoveným advokátem, spočívající v porušení stanovených povinností advokáta. V podané kasační stížnosti sice žalobce tvrdí, že k takovému narušení důvěry došlo a že jej ustanovený advokát již 2x podvedl, toto svoje tvrzení však nikterak nekonkretizuje. Opakovaně pak žádá o ustanovení advokáta dle svého výběru, z čehož Nejvyšší správní soud dovozuje, že žalobcovo tvrzení o narušení důvěry je čistě účelové a důvody kasační stížnosti pro zrušení napadeného usnesení nejsou splněny. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. Žalobce neměl ve věci úspěch, žalovanému prokazatelné náklady řízení nevznikly, Nejvyšší správní soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníku (§ 60 odst. 1 s. ř. s. ve spoj. s § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j so u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 15. října 2009 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu