3 Ads 92/2011

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: P. K., zastoupen advokátem JUDr. Milanem Teleckým, se sídlem Klostermannova 138, Chomutov, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2008 čj. 2951/SZ/2008-3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2011, č. j. 16 Ad 25/2010 - 120, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2011, č. j. 16 Ad 25/2010 - 120, jímž bylo pro nezákonnost zrušeno shora uvedené rozhodnutí žalovaného, správního orgánu I. stupně, věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozsudek krajského soudu, který stěžovatel napadá kasační stížností, byl jeho zástupci doručen ve čtvrtek dne 24. 2. 2011. Stěžovatel podal kasační stížnost k poštovní přepravě dne 28. 3. 2011. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost takto: Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Z těchto ustanovení vyplývá, že posledním dnem lhůty, v níž bylo možno kasační stížnost včas podat, byl čtvrtek dne 10. 3. 2011. Jestliže byla kasační stížnost podána k poštovní přepravě dne 28. 3. 2011, byla podána opožděně. Na tom nic nemění ani tvrzení stěžovatele, že jeho ustanovený zástupce mu tento rozsudek nedoručil a on se o jeho existenci dozvěděl z „InfoSoudu“. Krajský soud při doručování rozsudku postupoval v souladu s § 42 odst. 2 s. ř. s., který stanoví, že má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Ode dne doručení zástupci počala stěžovateli běžet lhůta k podání kasační stížnosti. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. soud usnesením kasační stížnost odmítne, byla-li podána opožděně. Nejvyšší správní soud proto podle tohoto ustanovení kasační stížnost odmítl. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Podle těchto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Nejvyšší správní soud nerozhodoval o odměně ustanoveného zástupce v řízení o kasační stížnosti, protože neučinil žádný úkon právní služby. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. června 2011 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu