3 As 10/2004

Rubrum

3 As 10/2004 - 72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy, v právní věci žalobce: A. p. ž. p., o. s., zastoupeného JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Praha 4, Za Zelenou liškou 967/B, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2002, č. j. MHMP/130123/02/OUR/PO/Čr, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, č. j. 38 Ca 826/2002-50, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 1 075 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Včasnou kasační stížností ze dne 10. 2. 2004 se žalovaný (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. prosince 2003, č. j. 38 Ca 826/2002-50, kterým soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2002, č. j. MHMP/130123/02/OUR/PO/Čr. Uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Prahy 10 a toto rozhodnutí potvrdil. Správní úřad prvního stupně rozhodl tak, že žalobce není účastníkem řízení o umístění stavby „Dva bytové domy“ na pozemcích č. parc. 2764/32, 2766/2, 2794/291 a 2764/9 v katastrálním území Strašnice v Praze 10. Žalobce uvedl v žalobě, že mu bylo příslušné územní řízení oznámeno dne 10. 6. 2002, doručením oznámení stavebního úřadu, počátek běhu osmidenní lhůty podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je nutno počítat ke dni, který následuje 3 As 10/2004 - 73 po dni, v němž byl žalobce o řízení informován. Lhůta tak uplynula dne 18. 6. 2002. Žalobce svoji účast oznámil podáním ze dne 14. 6. 2002, tedy včas. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že lhůtu pro přihlášení účastníka správního řízení je nutné počítat nikoliv ode dne zahájení řízení návrhem strany, ale až ode dne, kdy je občanské sdružení o tomto řízení informováno. Ustanovení § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., je tak nutno vykládat ve vzájemné souvislosti s odstavcem 2, neboť zákon sám nerozlišuje mezi dvěma způsoby zahájení řízení. Je-li řízení zahájeno na návrh, pak je o jeho zahájení informován vedle toho, kdo návrh podal, pouze správní orgán. Počátek lhůty není možno opírat o skutečnost, o níž nemá tento účastník povědomost. Takový výklad by možnost domáhat se svých zákonem přiznaných práv účastníkovi upíral a ve svém důsledku by byl v rozporu se zákonem. Žalovaný napadl rozsudek soudu kasační stížností, opírající se o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a domáhá se zrušení napadeného rozhodnutí soudu. Poukazuje na to, že okruh účastníků územních řízení upravuje § 34 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jako speciální právní předpis ve vztahu k zákonu č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Účast občanů na ochraně přírody prostřednictvím občanských sdružení je přiznána § 70 zákona č. 114/1992 Sb. Podle § 70 odst. 1 a 2 cit. zákona mohou tato občanská sdružení požadovat u příslušných orgánů státní správy být předem informována o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Jde-li o zamýšlené zásahy, pak tyto vzniknou v budoucnosti. Znamená to, že se musí jednat o řízení, která teprve zahájená budou, nikoliv o řízení již zahájená. V § 70 odst. 3 zákona je však uvedeno, že občanské sdružení je oprávněno, za podmínek a v případech podle odstavce 2, účastnit se správního řízení, pokud však svoji účast oznámí do osmi dnů od zahájení řízení. „Podmínkami“ je ochrana přírody a krajiny jako hlavní poslání občanského sdružení, a „případem“ podle odstavce 2 skutečnost, že občanské sdružení již požádalo o informovanost o zahajovaných řízeních. Občanské sdružení si svou žádostí pouze vyhrazuje, že ho bude správní orgán neprodleně po zahájení řízení o této skutečnosti informovat. Pak je již na jeho vůli, zda se do osmi dnů ode dne zahájení řízení k účasti přihlásí a bude s ním jako s účastníkem jednáno, či nikoliv. Žalovaný napadl i výrok pod bodem II. rozsudku, kterým je žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 4 650 Kč k rukám JUDr. Petra Kužvarta, s tím že není zřejmý jeho vztah k projednávané věci, neboť žalobce byl zastoupen Mgr. Andreou Götzovou. Z uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil pro nezákonnost a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Žalobce podal ke kasační stížnosti své vyjádření, v němž konstatoval, že ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb. má zřejmý cíl, tedy uskutečňovat ochranu přírody za přímé účasti občanů a to prostřednictvím občanských sdružení. V odstavci 2 cit. ustanovení je formulováno právo občanských sdružení požadovat u orgánů státní správy informace o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Nelze proto vyložit předmětné ustanovení zužujícím způsobem. Pokud však správní orgán osmidenní lhůtu zaručenou občanskému sdružení k tomu, aby svoji účast v řízení oznámilo, zkracuje svým prodlením s oznámením zahájeného řízení, pak je občanské sdružení v kontumaci svoje právo přihlásit. Výklad tohoto ustanovení nemůže podléhat libovůli správních orgánů, ale musí být interpretováno jednoznačně a transparentně tak, aby občanské sdružení mělo reálnou možnost toto svoje oprávnění naplnit. V předmětném případě navíc byl žalobce dopisem správního orgánu ze dne 10. 6. 2002 informován, že řízení bylo zahájeno dne 4. 5. 2002. 3 As 10/2004 - 74 Žalobce mu své účastenství v řízení oznámil dne 14. 6. 2002, tedy do osmi dnů od doručení informace úřadem. Až po více jak měsíci správní orgán informoval žalobce, že se spletl v datu zahájení řízení. Sám správní orgán vyvolal situaci, že oznámením o správném datu zahájení řízení by, podle jeho výkladu, již nešlo nikdy zhojit. Žalobce je přesvědčen, že předmětná právní otázka, týkající se zachování lhůty pro oznámení účastenství v řízení dle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla soudem zodpovězena správně a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Žalovaným v kasační stížnosti předestřenou právní otázkou, je otázka interpretace a aplikace § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Účelem tohoto zákona je podle § 1 přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Podle § 70 se ochrana přírody podle tohoto zákona uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů při orgánech ochrany přírody. Místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněna, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Odstavec 3 cit. ustanovení garantuje občanskému sdružení oprávnění za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů od zahájení řízení orgánu státní správy, který řízení zahájil; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Při aplikaci a interpretaci právní normy je vždy nutno šetřit jejího významu. Záměrem právní normy je zjevně zajistit postavení účastníka řízení občanským sdružením, a to při zachování podmínek zákonem stanoveným a v případě, že se ke svému účastenství v řízení přihlásí ve stanovené osmidenní lhůtě. Je-li zákonem stanovená lhůta pro uplatnění práva, pak musí být možnost uplatnění oprávnění reálná. Protože však správní řízení je možno zahájit dvěma způsoby (na návrh nebo z podnětu správního orgánu), a v obou případech může být zahájeno správní řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, pak právo účasti občanských sdružení na těchto řízeních bez ohledu na způsob jejich zahájení, při respektování dalších zákonných podmínek, musí být jistě zachováno. Je-li řízení zahájeno z podnětu správního orgánu, existuje-li tedy záměr správního orgánu zahájit správní řízení při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (správní orgán o takovém řízení dopředu ví), pak oznámí-li občanskému sdružení zamýšlený termín zahájení správního řízení, je reálné, aby se občanské sdružení v osmidenní lhůtě ke svému účastenství v řízení přihlásilo. Jiná je však situace, je-li správní řízení zahájeno z podnětu účastníka. V takovém případě musí být osmidenní lhůta pro přihlášení se k účastenství počítána od okamžiku, kdy se občanské sdružení o zahájení předmětného řízení kvalifikovaně dozví. Kdyby tomu bylo tak, jak tvrdí žalovaný, bylo by pouze na správním orgánu, kdy zahájení řízení občanskému sdružení oznámí a pokud by mu termín již zahájeného správního řízení sdělil po uplynutí zákonem garantované osmidenní lhůty, byla by jeho účast v řízení zcela znemožněna. Takový výklad uvedeného ustanovení by nebyl v souladu se záměrem zákona o ochraně přírody a krajiny a nebyl by rovněž v souladu s pravidly logiky a rozumného výkladu právních norem. 3 As 10/2004 - 75 Nelze rovněž přijmout výklad žalovaného, naznačený v kasační stížnosti, že totiž pod ochranou zákona jsou pouze ta správní řízení, která jsou vyvolána správním úřadem samotným („ povinnost informovat o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních“- § 70 odst. 2), neboť pak by správní řízení vyvolaná účastníky, která se rovněž mohou podstatným způsobem dotknout zájmů ochrany přírody a krajiny, byla z účasti občanů na takových řízeních vyloučena. Naopak, uskutečňuje-li se podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. ochrana přírody za přímé účasti občanů, pak se tak děje jak v případech, kdy je správní řízení vyvoláno účastníky, tak i v případech, je-li zahájeno z podnětu správního orgánu. V obou těchto případech musí být zachováno právo občanského sdružení na účast v takovém řízení, při zachování ostatních zákonných podmínek. Osmidenní lhůta pro písemné oznámení účasti ve správním řízení, se odvíjela od okamžiku doručení sdělení o zahájení správního řízení příslušným orgánem státní správy. V souzeném případě byla žalobci dne 10. 6. 2000 doručena písemnost, kterou správní orgán žalobce informoval o zahájení stavebního řízení, žalobce podal přihlášku k účasti do dne 18. 6. 2000, tedy včas. K námitce vadného výroku v kasační stížností napadeného rozsudku, týkajícího se přiznání náhrady nákladů řízení JUDr. Kužvartovi, Nejvyšší správní soud poznamenává, že podáním městskému soudu ze dne 10. 6. 2003 byla žalobcem vypovězena plná moc k zastupování udělená Mg. Andreji Götzové. Současně byla přiložena plná moc k zastupování udělená žalobcem JUDr. Petru Kužvartovi. Pokud soud přiznal náhradu nákladů řízení žalobci a uložil žalovanému tyto zaplatit k rukám JUDr. Petra Kužvarta, není takový postup v rozporu se zákonem. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Pokud jde o náklady řízení, žalovaný neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal podle § 60 odst. 1 s. ř. s. proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1 075 Kč [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. 1 x 1000 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v písemném vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 11. 3. 2004, a 1 x 75 Kč na náhradu hotových výdajů advokáta]. Ke splnění povinnosti byla stanovena přiměřená lhůta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. února 2005 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu