3 As 130/2021

Rubrum

3 As 130/2021 - 41 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: soLNet, s. r. o., se sídlem Drážní 1400/7b, Brno, zastoupené Mgr. Adamem Biňovcem, advokátem se sídlem Bykoš 41, Králův Dvůr - Bykoš, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 499/3, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2019, č. j. JMK 57731/2019, sp. zn. S-JMK 54098/2019/OD/VW, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2021, č. j. 33 A 38/2019 - 38, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2019. Tímto rozhodnutím bylo podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Pohořelicích ze dne 21. 3. 2019, jímž byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“). Uvedeného přestupku se žalobkyně dopustila tím, že jako provozovatel vozidla tovární značky Škoda, RZ: 3B5 4999, v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistila, aby byly při užití vozidla dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 31. 8. 2017 v 19.26 hod. na komunikaci II/395, před domem č. p. 290 na ulici Vídeňská v obci Pohořelice, ve směru do centra, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena na 50 km/h, jel nezjištěný řidič rychlostí 65 km/h (po odečtu možné odchylky měření -+ 3 km/h), tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 15 km/h, čímž porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, což vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f bod 4 tohoto zákona. Za spáchání přestupku provozovatele vozidla byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 1500,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000,-Kč. 3 As 130/2021

2. Po posouzení věci a vypořádání námitek žalobkyně dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná a napadené rozhodnutí žalovaného je zákonné.

3. Kasační stížnost podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) formálně z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. V textu svého podání však polemizuje takřka výhradně pouze s rozhodnutím správního orgánu prvního stupně, eventuálně s rozhodnutím žalovaného. Krajskému soudu pak vytýká pouze to, že ačkoliv se vady v řízení před správními orgány vyskytovaly v enormním počtu, soud rozhodnutí žalovaného nezrušil, ač tak měl učinit. Proto považuje ve výsledku napadený rozsudek za nepřezkoumatelný a taktéž za nezákonný z důvodu nesprávného posouzení rozhodných (blíže nespecifikovaných - pozn. soudu) právních otázek. Stěžovatelka má rovněž za to, že její kasační stížnost „dalece“, respektive podstatně přesahuje její zájmy ve smyslu § 104a odst. 1 s. ř. s., neboť „existuje veřejný zájem“ na tom, aby zúčastněné správní orgány přijaly systémová opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Navrhla proto, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil, eventuálně aby zrušil jak napadený rozsudek, tak i rozhodnutí žalovaného.

4. Dříve, než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k posouzení uplatněných stížnostních důvodů, musel posoudit otázku přijatelnosti kasační stížnosti.

5. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

6. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, „přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je - kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce - pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.“ Uvedený judikát je použitelný i po novele ustanovení § 104a odst. 1 s. ř. s., provedené zákonem č. 77/2021 Sb., neboť podstata institutu nepřijatelnosti zůstala nedotčena.

7. V projednávané věci stěžovatelka v obecné rovině namítala, že krajský soud nesprávně posoudil rozhodující právní otázky, aniž by vůbec definovala, jaké otázky to měly být, a tím spíše aniž by pro účely posouzení přijatelnosti své kasační stížnosti uvedla, z jakých důvodů by mělo být řešení sporných otázek důležité z hlediska sjednocování judikatury. Žádnou takovou otázku či otázky v této věci nenalezl ani Nejvyšší správní soud z úřední povinnosti. Důvody přijatelnosti své kasační stížnosti pak stěžovatelka spatřovala „ve veřejném zájmu“ na kultivaci rozhodování orgánů státní správy a s tím související „nepřezkoumatelnosti“ napadeného rozsudku, který podle jejího názoru nepostihl zásadní vady, jež správní řízení provázely.

8. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že zásadní pochybení krajského soudu, jež by svojí intenzitou dosahovalo rozměru porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod, by zajisté mohlo být důvodem přijatelnosti kasační 3 As 130/2021 - 42 pokračování stížnosti, nic takového však v projednávané věci nebylo zjištěno. Krajský soud se věci věnoval velmi pečlivě, jeho právní úvaha je obsáhlá (str. 6 - 13 odůvodnění rozsudku), jednotlivým žalobním námitkám jsou věnovány samostatné kapitoly - A) nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného (str. 7 - 8), B) námitka podjatosti (str. 8 - 10), C) použité měřící zařízení (str. 10), D)nezákonnost výzvy k úhradě určené částky (str. 11 - 12), E) procesní pochybení a porušení práv stěžovatelky (str. 12 - 13). K závěrům, k nimž krajský soud při vypořádání žalobních námitek dospěl, přitom stěžovatelka v kasační stížnosti nevznesla konkrétní protiargumenty. V této souvislosti Nejvyšší správní soud připomíná, že kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu a kasační námitky by se tak měly upínat právě k obsahu tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost podaná stěžovatelkou, v níž proti napadenému rozsudku krajského soudu nebyly uplatněny v podstatě žádné konkrétní námitky, je proto na samé hranici projednatelnosti. Při přísnějším pohledu by bylo dokonce možno s ohledem na ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. uvažovat i o jejím odmítnutí, neboť rozhodující pro posouzení otázky přípustnosti je obsah návrhu, nikoliv to, že v něm stěžovatelka alespoň formálně uvedla důvody podle § 103 odst. 1 s. ř. s. I při mírnějším přístupu aplikovaném nyní Nejvyšším správním soudem, však nemohla být kasační stížnost věcně projednána, neboť jakékoliv důvody její přijatelnosti chybí. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 104a odst. 1 s. ř. s. pro nepřijatelnost odmítl.

9. Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s.). V případě odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost lze podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28, v odůvodněných případech přiznat s použitím § 60 odst. 1 s. ř. s. nad rámec ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. náhradu nákladů řízení „procesně úspěšnému“ účastníkovi; v daném případě však žalovanému nevznikly náklady přesahující běžný rozsah jeho úřední činnosti, proto uvedené pravidlo nebylo aplikováno.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 13. dubna 2023 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu