Nejvyšší správní soud · Usnesení

3 As 166/2019

č. j. 3 As 166/2019-8

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-05-22 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2019:3.As.166.2019.8

  1. KS Ostrava 25 A 62/2019-5
  2. NSS 3 As 166/2019-8
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, protože podání žaloby proti rozhodnutí správního soudu nebylo způsobilé. Soud uvedl, že správní žaloba nemůže být podána proti rozhodnutí správního orgánu, a proto bylo podání považováno za nezákonné. I když bylo označeno jako žaloba, nevyhovělo podmínkám pro zahájení správního řízení. Soud se opřel o § 4 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce A. H., proti žalovanému Krajskému soudu v Ostravě, se sídlem Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2019, č. j. 25 A 62/2019-5, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 5. 2019 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného – usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2019 č. j. 25 A 26/2019-6. Krajský soud tímto usnesením odmítl pro nedostatek pravomoci soudu podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) návrh stěžovatele na zrušení usnesení tohoto soudu ze dne 20. 11. 2018 č. j. 64 A 28/2018- 10.

2. Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., „[s]oudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen ‚správní orgán‘).“

3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.“

4. Stěžovatel v projednávané věci podal u Krajského soudu v Ostravě „žalobu“ proti rozhodnutí tohoto soudu vydanému v řízení žalobě podané stěžovatelem v jiné věci. Soudní řád správní nicméně nepřipouští, aby bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí správního soudu (srov. výše citovaný § 4 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy). Jakkoliv bylo podání stěžovatele učiněné u krajského soudu označeno jako „žaloba“, je zřejmé, že v uvedených souvislostech se dle jejího obsahu o žalobu ve správním soudnictví vůbec nemohlo jednat, a toto podání tudíž ani nebylo „způsobilé “ řízení o žalobě zahájit. Bylo proto zcela namístě, aby krajský soud vyrozuměl o této skutečnosti stěžovatele toliko neformálním přípisem a věc bez dalšího založil. Rozhodl-li krajský soud o odmítnutí stěžovatelovy „žaloby“ usnesením, poskytl mu tím určitý procesní „nadstandard “ , který nicméně nemůže neexistenci návrhu jako jednu z podmínek řízení zhojit.

5. Jestliže pak stěžovatel napadl takovéto usnesení kasační stížností, nelze na ni hledět jako na kasační stížnost podanou proti usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (neboť o návrh se v případě jeho „žaloby“ vůbec nejednalo) a nutno ji hodnotit jako nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

6. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 22. května 2019 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.