3 As 408/2020

Rubrum

3 As 408/2020 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: J. Š., zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha, proti žalovanému: Ředitelství silnic a dálnic, se sídlem Na Pankráci 56, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020, č. j. 11 A 115/2019 – 36, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce advokáta Mgr. Václava Voříška do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Kasační stížností podanou dne 23. 12. 2020 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

2. Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a to konkrétně její důvody ve smyslu § 103 odst. 1 téhož zákona, stejně jako vymezení rozsahu, v němž stěžovatel shora specifikovaný rozsudek Městského soudu v Praze napadá, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele, prostřednictvím jeho zástupce, usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. 3 As 408/2020 – 23, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení popsané vady odstranil. Současně jej soud poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.

3. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 12. 1. 2020, lhůta k odstranění vad kasační stížnosti proto začala plynout dne 13. 1. 2020 a marně uplynula dne 12. 2. 2020 3 As 408/2020 (viz § 40 odst. 1, 2 a 3 s. ř. s.). Stěžovatel nicméně usnesením vytýkané vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil.

4. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“

5. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“

6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

7. Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů a vymezením rozsahu, v němž napadá rozsudek Městského soudu v Praze, přičemž byl současně poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil. Chybějící důvody kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud těmito důvody vázán (srov. § 109 odst. 4, část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.

8. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

9. Podle § 10 odst. 3, věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek “. Podle § 10 odst. 5 téhož zákona „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé “.

10. Jelikož stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (viz č. l. 21 soudního spisu), rozhodl Nejvyšší správní soud výrokem III. tohoto usnesení o jeho vrácení stěžovateli, a to k rukám jeho právního zástupce Mgr. Václava Voříška, ve smyslu § 10 odst. 3, věty poslední zákona o soudních poplatcích, za použití § 10 odst. 5 téhož zákona, a to ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích, tedy do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. 3 As 408/2020 -

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 25. února 2021 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu