3 As 53/2026
č. j. 3 As 53/2026-25
V PLATNOSTI- KS Ústí 175 A 3/2026-8
- NSS 3 As 53/2026-25
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě stanovené soudem. Soud se opřel o § 106 odst. 1 a § 37 odst. 5 s. ř. s., podle nichž kasační stížnost musí obsahovat konkrétní důvody napadnutí rozhodnutí. Stěžovatel v žádosti neuváděl konkrétní právní nebo procesní pochybení krajského soudu. Soud proto rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti podle § 120 s. ř. s.
Právní věta
Kasační stížnost ve věci ochrany proti nečinnosti správního orgánu Nejvyšší správní soud odmítl, protože stěžovatel přes výzvu soudu nedoplnil důvody, pro které napadá usnesení krajského soudu. Soud konstatoval, že kasační stížnost nesplňuje náležitosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s., a proto ji odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. V., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad Kadaň, se sídlem Mírové náměstí 1, Kadaň, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 4. 2026, č. j. 175 A 3/2026-8, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění
1. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) odmítl v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) pro opožděnost žalobu, kterou žalobce brojil proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OVV-DP/196/2024/Srb. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému zaslat příkaz žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. OVV-DOP/196/2024/Srb, jeho zástupci.
2. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti napadenému usnesení brojí kasační stížností.
3. Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 27. 4. 2026, č. j. 3 As 53/2026-12, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá usnesení krajského soudu, a poučil jej o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona. Stejným usnesení jej taktéž vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení.
4. Výše uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 27. 4. 2026 (pondělí). Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak připadl na 27. 5. 2026 (středa). Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti ve stanovené lhůtě žádným způsobem nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 téhož zákona.
5. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
7. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003-40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu krajského soudu v řízení o žalobě či proti napadenému usnesení. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s.
8. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně jej poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud tudíž kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.
9. Pro úplnost a nad rámec potřebného Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti, kterou učinil podáním ze dne 12. 5. 2026 v reakci na výzvu soudu k úhradě soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti (viz výše odst. [3]). O této žádosti však již samostatně nerozhodoval, neboť ani případné vyhovění a osvobození stěžovatele od placení soudního poplatku za nynější řízení by nemohlo ničeho změnit na tom, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě neodstranil vady kasační stížnosti, což již dodatečně učinit nemůže (§ 106 odst. 3 s. ř. s.).
10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. června 2026 Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.