3 Azs 198/2006

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: A. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 5. 2006, č. j. 60 Az 62/2005 – 18, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 5. 2005, č.j. OAM-812/VL-07-11-2005. Citovaným správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. Důvody kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. žalobkyně neuvedla, požádala však o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o tlumočníka do ruského jazyka. Závěrem navrhla, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 17. 8. 2006 zamítl Krajský soud v Ostravě žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů a zároveň žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doložila do spisu plnou moc udělenou advokátu, který bude zastupovat řízení o kasační stížnosti a jeho prostřednictvím pak doplnila důvody kasační stížnosti podle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Následným usnesením ze dne 18. 8. 2006 pak Krajský soud v Ostravě ustanovil žalobkyni tlumočnici z jazyka ukrajinského a ruského paní S. A. Uvedená usnesení byla žalobkyni doručena náhradním způsobem dne 15. 9. 2006. Na výzvu soudu žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala a neučinila tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V daném případě žalobkyně nemá předepsané právnické vzdělání, plnou moc advokátu, který by ji zastupoval v řízení kasační stížnosti pak na výzvu soudu nepředložila. Nedostatek povinného právního zastoupení žalobkyně řízení o kasační stížnosti je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani postupem podle ustanovení § 108 s. ř. s. nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. odmítl. S ohledem na ustanovení § 32 odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb. ve znění zákona č. 350/2005 Sb. nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 28. února 2007 JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu