3 Ds 2/2025

Rubrum

č. j. 3 Ds 2/2025-78 USNESENÍ Vrchní soud v Praze, jako soud kárný, projednal v ústním jednání konaném dne 31. října 2025 v Praze, námitky státního zástupce Mgr. Milana Matouška proti výtce krajského státního zástupce v Praze ze dne 24. dubna 2025, sp. zn. 2 Spr 161/2025, a rozhodl takto:

Výrok

Námitky Mgr. Milana Matouška proti výtce krajského státního zástupce v Praze ze dne 24. dubna 2025, sp. zn. 2 Spr 161/2025, se podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu za použití § 25b odst. 1, odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, zamítají.

Odůvodnění

1. Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze Mgr. Milanu Matouškovi byla krajským státním zástupcem v Praze uložena dne 24. dubna 2025 pod sp. zn. 2 Spr 161/2025 podle § 31 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen ZoSZ), výtka, kterou oproti podpisu vlastnoručně převzal dne 25. dubna 2025. Výtka byla uložena zjednodušeně řečeno proto, že během nařízené pracovní pohotovosti ztratil služební mobilní telefon a na vzniklou situaci adekvátně nereagoval, když nezabezpečil náhradní kontakt na svou osobu a ztrátu neoznámil svým nadřízeným ani operačnímu důstojníkovi Policie ČR, takže byl pro policii od pátku 28. března až do soboty 29. března 2025 do odpoledních hodin nedosažitelný, ačkoliv bylo třeba policii poskytnout součinnost v případě obviněného J. Z., především učinit úkony spojené s návrhem na vzetí obviněného do vazby.

2. Dne 13. května 2025 podal proti výtce ke zdejšímu kárnému soudu Mgr. Matoušek námitky. Prvá část námitek zpochybňuje ve výtce popsaný skutkový stav. Mgr. Matoušek má zato, že nebylo prokázáno, že telefon ztratil již v pátek 28. března, naopak si je jist že telefon měl ve svém držení až do dopoledne 29. března, když v pátek zůstal v Praze, kde přespal u dcery a až v sobotu jel domů do X, kdy byl telefon nalezen. Dále upozorňuje, že telefon mu byl po nálezu vrácen v sobotu 29. března, kdy službu převzal a případ obviněného Z. řešil, a nikoliv až v neděli 30. března, jak je uvedeno ve výtce. Druhý okruh námitek směřoval do nepřiměřenosti udělené výtky, když se domnívá, že není pravdou, že by neprojevil dostatečnou sebereflexi a prohřešek mohl být vyřešen tzv. manažerským pohovorem. Mgr. Matoušek zdůraznil, že se jak krajskému státnímu zástupci Mgr. Martinu Erazímovi, tak jeho náměstkyni JUDr. Evě Vašíčkové omluvil a situace litoval. Pokud při pohovoru s Mgr. Erazímem zmínil své zdravotní obtíže, nečinil tak ve snaze situaci zlehčovat. Shodu s prvopisem potvrzuje I. B. 2 3 Ds 2/2025 3. Podle § 31 odst. 3 ZoSZ může státní zástupce, kterému byla výtka uložena, podat do třiceti dnů od jejího doručení námitky podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen ZoŘ). Podle § 25a odst. 1 ZoŘ o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát.

4. Z výše uvedeného je zřejmé, že námitky byly Mgr. Matouškem podány k tomu oprávněnou osobu a včasně, jsou tedy projednatelné. K projednání je příslušný kárný senát Vrchního soudu v Praze, konkrétně senát 3 Ds, který podle rozvrhu práce projednává věci státních zástupců.

5. V rámci přezkumu uložené výtky kárný soud postupoval podle § 25b odst. 1, odst. 2 ZoŘ a přiměřeně aplikoval ustanovení části třetí ZoŘ o odvolání, resp. o řízení v prvním stupni a ustanovení trestního řádu o odvolání, jakož i ustanovení ostatní. Pokud jde o řízení o námitkách, je zřejmé, že ve věci je třeba nařídit ústní jednání, obdobně jako v řízení o odvolání. Pokud jde o rozsah a způsob přezkumu dospěl kárný soud k závěru, že je na místě postupovat při přezkumu přiměřeně jako ve stížnostním řízení trestním, tedy podle § 147 odst. 1 tr. ř., který je aplikován za použití § 25b odst. 2 ZoŘ. Přezkum podle ustanovení o odvolání, jakkoliv k němu zákonná úprava § 25b ZoŘ na první pohled zdánlivě směřuje, není charakteru řízení přiléhavý. Odvolání je opravným řízením proti rozsudku, tedy proti prvostupňovému řízení o vině a trestu, resp. o vině a kárném opatření, popřípadě zproštění obžaloby či kárného návrhu, tedy směřuje proti rozhodnutí provedenému po velmi formálním řízení, přezkum je zaměřen na dodržování všech zásad trestního řízení (kontradiktornost, bezprostřednost, veřejnost, obžalovací atd.), což je charakteru řízení o výtce, které je neveřejné, nevázáno na návrh, s nikterak upraveným procesním postupem, naprosto nepřiléhavé. Naopak úprava trestního řádu o stížnostním řízení. Které je základním přezkumným řízením proti všem typům rozhodnutí včetně meritorních vyjma rozhodnutí rozsudkem je charakteru výtky a předchozího řízení přiměřená a vyhovující. Výtka, která je podle § 31 odst. 1 ZoSZ reakcí orgánu správy státního zastupitelství na drobné nedostatky a poklesky v činnosti státního zástupce v případech, kdy není na místě věc řešit podáním kárného návrhu. Jde tedy o v podstatě formálně upravené upozornění na drobnější pochybení, bez udělení jakékoliv sankce, což se rozsudku, který je přezkoumáván v režimu odvolacím, ani zdaleka neblíží.

6. Kárný soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. za použití § 25b odst. 1, odst. 2 ZoŘ jak správnost výroku rozhodnutí o udělení výtce, tak předcházející řízení.

7. Pokud jde o procesní stránku věci, je třeba zohlednit, jak již shora naznačeno, že řízení o výtce není návrhové, nemá tedy vymezen skutek, jímž by byl orgán správy státního zastupitelství vázán, není veřejné, není kontradiktorní, skutkový stav není fixován v řízení prováděnými důkazy. Jde o řízení interní, fakticky úvahu vedoucího státního zástupce, zda došlo k určitému pochybení v činnosti jemu podřízeného státní zástupce, které není tak závažné, aby bylo na místě podat kárný návrh a na druhé straně nejde o naprostou marginální záležitost, jenž nezasluhuje žádnou reakci, popřípadě ji postačí neformálně probrat. Osoba oprávněná k udělení výtky samozřejmě nemůže postupovat na základě své libovůle, ale nestranně a objektivně, tedy její zjištění musí být výsledkem šetření, v němž se do určité míry uplatní zásady platné v trestním řízení pro zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností (zásada materiální pravdy) a podklady musí být vyhodnoceny nestranně, logicky, jednotlivě i v souhrnu (zásada volného hodnocení důkazů). Při aplikaci výše uvedených kritérií, lze jednoznačně uzavřít, že řízení předcházející udělení výtky je Shodu s prvopisem potvrzuje I. B. 3 3 Ds 2/2025 prosté jakýchkoliv deficitů. Krajský státní zástupce si opatřil dostatek podkladů, aby zjistil, co se během služby Mgr. Matouška přihodilo, především si opatřil vyjádření svých náměstků JUDr. Vašíčkové a JUDr. Brunclíka, kteří záležitost přímo s policií a následně s Mgr. Matouškem během předmětného víkendu řešili a prostor pro vyjádření dal i samotnému Mgr. Matouškovi. Vyhodnocení skutkového stavu v odůvodnění výtky je pak velmi přehledné, pečlivé a obsahu vyjádření a záznamů odpovídající (zjevný překlep v popisu skutku, kdy na místo do 29. března je uvedeno 30. března je řešen při vypořádání výslovných námitce Mgr. Matouška níže) a současně logické a přesvědčivé.

8. Jelikož v řízení o námitkách je z logiky věci jednou stranou sporu státní zástupce, který námitky podal a proti němu je v opačném procesním postavení krajský státní zástupce, který výtku udělil, je kárný senát toho názoru, že bez dalšího nelze přejímat automaticky informace ze správního spisu, který je o uložení výtky veden, tím spíše, že vytýkaný skutkový stav je námitkami zpochybňován. Samozřejmě, že předmětný správní spis je ve věci důležitým důkazem, ovšem v něm uvedená zjištění je třeba v řízení o námitkách verifikovat dalšími důkazy. Za tím účelem kárný soud sám, aniž by to kterákoliv ze stran navrhovala, předvolal k ústnímu jednání svědky, konkrétně nálezce tašky se služebním mobilním telefonem a policistu řešícího případ obviněného Z.

9. V rámci své přezkumné činnosti tedy kárný soud nejen provedl k důkazu správní spis Krajského státního zastupitelství sp. zn. 2 Spr 161/2025, z nějž zjistil na základě, jakých záznamů a vyjádření byla výtka udělena. Dále osobní spis Mgr. Matouška z nějž je patrné, že byl jmenován státním zástupcem v roce 2011 a v roce 2022 přeložen na Krajské státní zastupitelství v Praze, kde je činný dosud. Během takřka patnáctileté služby byl jednou kárně stíhán v roce 2013, kdy mu byla pro neomluvenou absenci v zaměstnání udělena důtka. Dále mu byly uděleny tři výtky, první v roce 2011 pro řádné nezajištění budovy státního zastupitelství a ztrátu služebního průkazu, následně v roce 2012 pro ztrátu služebního telefonu a neplnění služební pohotovosti a v roce 2013 pro nedostavení se do práce v době nařízeného hlavního líčení. Současně z osobního spisu plyne, že v důsledku tvrzení Mgr. Matouška ohledně poměrně velmi zásadních zdravotních komplikací, jimiž částečně vysvětloval ztrátu telefonu, mu byla nařízena mimořádná zdravotní prohlídka, která žádné zdravotní komplikace nepotvrdila a tento byl shledán zdravotně způsobilým pro výkon funkce státního zástupce.

10. Z výslechu svědka Mjr. Mgr. L. K., vedoucího oddělení SKPV Policie ČR Středočeského kraje, kárný soud zjistil, že koordinoval vyšetřování zadrženého a později obviněného Z., načež v ranních hodinách v sobotu 29. března vyvstala potřeba spolupráce s pracovní pohotovost držícím státním zástupcem OSZ Mělník Mgr. Matouškem, kterému poprvé volal na k tomu určený služební telefon krátce před osmou hodinou ranní, přičemž hovor nikdo nepřijal. Během dopoledne volal střídavě na služební mobilní telefon OSZ Mělník a na soukromé číslo Mgr. Matouška, které měl jako záložní kontakt rovněž v dispozici, a to v součtu asi patnáctkrát až do zhruba jedenácti hodin, kdy o nedostupnosti a nemožnosti postupovat v trestním řízení uvědomil náměstka KSZ Praha JUDr. Brunclíka. Následně svědka kontaktovala náměstkyně KSZ Praha JUDr. Vašíčková s tím, že jí kolega Brunclík o situaci vyrozuměl, věc řeší a kolem patnácté hodiny odpoledne téhož dne svědka kontaktoval sám Mgr. Matoušek a trestní věc obviněného Z. dále byla řešena standardně s ním. Svědek zdůraznil, že celá záležitost byla velmi stresující, neboť běžela čtyřiceti osmihodinová lhůta k podání návrhu na vzetí do vazby u zadrženého podezřelého se Shodu s prvopisem potvrzuje I. B. 4 3 Ds 2/2025 spáchání závažné sexuálně motivované trestné činnosti a bez potřebné součinnosti, která trvala celé dopoledne, nebylo možno ve věci řádně postupovat.

11. Svědek M. D., řidič autobusu ČSAD Mělník, vypověděl, že si na věc již příliš nepamatuje, nálezy ztracených zavazadel jsou poměrně časté. Není si jist, zda v daném případě zavadlo od paní, která jej nalezla opuštěné na autobusovém nádraží a převzal v ten samý den, kdy jej odevzdal nebo jej měl u sebe přes noc. Pamatuje si, že v zavazadle zvonil opakovaně telefon, tak se rozhodl hovor přijmout a dohodl jeho vrácení. Při dotazu, zda během hovoru s dr. Vašíčkovou, jejíž hovor přijmul a dohodl vyzvednutí zavazadla a popsal jí okolnost a čas jeho nálezu, uvedl pravdu nebo si vymýšlel, ujistil kárný soud, že tehdy určitě říkal pravdu, pokud uvedl, že zavazadlo našel předchozí den v podvečer (tj. v pátek 28. března), muselo to tak být, jen si to nyní nepamatuje.

12. Z výše uvedeného shrnutí důkazů je zřejmé, že před kárným soudem slyšení svědci zcela potvrdili zjištění zachycená ve vyjádřeních JUDr. Brunclíka a JUDr. Vašíčkové založená ve správním spisu KSZ Praha. Skutkové závěry Mgr. Erazíma jsou tedy správné, neboť plně odpovídají vyjádřením ve správním spisu, jejichž validitu potvrdilo i dokazování v řízení před kárným soudem. Veškeré zjištění spolu bezvýjimečně korespondují a jasně z nich plyne, že Mgr. Matoušek telefon ztratil v pátek cestou domů do Mělníku, neboť byl prokazatelně nalezen v pátek na autobusovém nádraží v Mělníku neznámou paní, která celé zavazadlo i s telefonem předala svědku D. Je tak vyvráceno tvrzení Mgr. Matouška, že do X přijel až v sobotu dopoledne. Tento závěr bezpečně vyvrací i výpověď Mjr. Mgr. K., který jasně uvedl a doložil záznamy o jednotlivých pokusech o hovory, že Mgr. Matouškovi volal marně již v sobotu brzo ráno před osmou hodinou, což vylučuje tvrzní Mgr. Matouška, že telefon měl až do dopoledne k dispozici a ztratil jej až při dopolední cestě od dcery z Prahy do X. Zde možno nutno zdůraznit, že není vůbec podstatné, kdy přesně Mgr. Matoušek telefon ztratil, zda v pátek večer nebo v sobotu ráno, podstatné je toliko to, že když zjistil ztrátu, konal naprosto nepochopitelně a chybně. Namísto aby ihned jakkoliv kontaktoval vedení KZS Praha a operačního důstojníka PČR, například cestou linky 158, nemaje ani soukromý telefon s potřebnými čísly, o ztrátě nikoho ze struktury státního zastupitelství a Policie ČR několik hodin neinformoval, při vědomí možné potřeby okamžité spolupráce ze strany policie. Po telefonu Mgr. Matoušek podle svých tvrzní pátral takříkajíc na vlastní pěst a za pomoci blíže neurčeného známého policisty v X, který mu ale pomohl toliko s dotazy na ztráty a nálezy u Městské policie, ale nebyl požádán, aby věc oznámil příslušné složce policie a státnímu zastupitelství, což by jistě mohl snadno učinit. Mgr. Milan Matoušek tak vědomě přímo ohrozil hladký běh trestního řízení a minimálně po celé dopoledne 29. března 2025 znemožnil policii spolupráci se státním zastupitelstvím, ačkoliv toho bylo bezodkladně třeba.

13. Jen díky aktivitě Mjr. Mgr. K. a především JUDr. Vašíčkové byl telefon bez jakéhokoliv přispění Mgr. Matouška vypátrán a tomuto předán a jen díky tomu mohl 29. března odpoledne plnit své pracovní povinnosti v rámci pracovní pohotovosti. Přístup Mgr. Milana Matouška byl nejen neodborný a neprofesionální, ve smyslu řešení ztráty telefonu, ale i následně v rámci řešení prohřešku po jeho odhalení nepřiměřený, když se snažil krajskému státnímu zástupci věc vysvětlit za uvedení zjevných nepravd o své cestě domů, nemluvě o podle zjištění lékaře nepodloženě uváděných zdravotních obtížích. Současně nelze přehlédnout, že se služebním telefonem byl povinen Mgr. Matoušek nakládat obzvláště Shodu s prvopisem potvrzuje I. B. 5 3 Ds 2/2025 obezřetně a pečlivě jej střežit, a ne zanechat s celým zavazadlem na autobusovém nádraží, což svědčí o přístupu krajně nedbalém.

14. Jako zcela nepodstatnou pak vyhodnotil kárný soud námitku Mgr. Matouška, že v popisu skutku ve výtce je uvedeno, že telefon získal zpět až 30. března namísto 29. března. Jde o pouhou zjevnou chybu v psaní, lidově řečeno „překlep“, když z písemného odůvodnění výtky i obsahu správního spisu je zřejmé, že krajský státní zástupce si byl vědom faktu, že telefon od služebního řidiče KSZ Praha Milan Matoušek převzal 29. března odpoledne. Nadto lze jen zopakovat, že za nedostatek v práci je v dané věci považována primárně nikoliv ztráta telefonu a doba jeho hledání, ostatně nemusel se také nalézt vůbec, ale skutečnost, že ztráta nebyla obratem oznámena na příslušná místa a že jakožto pracovní pohotovost držící státní zástupce nezajistil náhradní funkční komunikační kanály.

15. Pokud jde o přiměřenost uložení výtky, jakožto reakce vedení KSZ Praha na závažnost zjištěného skutkového děje, rozhodně nejde o postup nepřiměřeně přísný, řešitelný v rámci manažerského pohovoru, jak tvrdí Mgr. Matoušek. Naopak se kárný soud domnívá, že jde o případ hraniční v opačném smyslu slova a že ani podání kárného návrhu by nebylo postupem nepřiměřeně přísným.

16. Je vhodné připomenout znění § 31 odst. 1 ZoSZ: Drobné nedostatky a poklesky může orgán správy státního zastupitelství, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. Co je v praxi považováno za onen drobným nedostatek či poklesek nejlépe plyne z přehledu v minulosti uložených výtek.

17. Kárný soudu provedl důkaz přehledem výtek uložených státním zástupcům v obvodu MSZ Praha v letech 2021–2025 z nějž plyne, že tyto byly uloženy:  8x pro průtahy v jedné či menším počtu věcí, bez zásadního dopadu na průběh řízení;  nedokonale vypracovaný návrh Evropského vyšetřovacího příkazu, který byl vrácen obvodním státním zástupcem k dopracování;  krátké překročení vazební lhůty, k němuž došlo přehlédnutím díky špatně zorganizované práci, nikoliv vědomě;  pasivitě během trestního řízení v podobě nedostatečné reakce na nové poznatky;  pozdní zrušení omezení koluzní vazby u vazebně stíhaného, u nějž trvaly další důvody vazby;  nekolegiálně kritickou formulaci v odůvodnění rozhodnutí;  2x neodborný postup spočívající v akceptaci mírnějšího trestu, než byl aprobován;  nedostavení se k jednání soudu v případě kdy účast státního zástupce není obligatorní;  nepodání opravného prostředku;  přehlédnutí místní nepříslušnosti státního zástupce;  neodborný dohled nad vyšetřováním;  neinformování o nemoci a tím vznik průtahů. Je zřejmé, že jde povětšinou o pochybení zcela bagatelní, zaviněné buď z nedbalosti, popřípadě vědomě díky nesprávnému vyhodnocení situace, ale vždy bez negativního vlivu na průběh řízení, bez dopadu pro účastníky řízení, neřkuli dopadu vůči společnosti jako celku, tedy pochybení typově méně závažné, než je v řešené věci. Je nutno zopakovat, že v dané věci byla postupem Mgr. Matouška po dobu několika hodin znemožněna součinnost Shodu s prvopisem potvrzuje I. B. 6 3 Ds 2/2025 a spolupráce mezi orgány policie a státním zástupcem, jakožto pánem přípravného řízení a byla přímo ohrožena propadná lhůta na podání návrhu na vzetí obviněného do vazby, což nutně má i celospolečenský dopad, především u vazby předstižné, kterou lze v případě sexuálně motivované trestné činnosti důvodně očekávat. V daném směru nelze přehlédnout, ani skutečnost, že Mgr. Matoušek, byť v době relativně dávnější, měl hned několik obdobných poklesků, které byly řešeny výtkou a jednou i kárně.

18. K úrovni škodlivosti jednání pak nutno zmínit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 6/2009, podle nějž přesahuje limit škodlivosti kárného provinění i jednání, jímž státní zástupce neposkytne během pracovní pohotovosti potřebnou součinnost policejnímu orgánu při stíhání pachatelů na útěku. Tedy judikatorně byla označeno za kárné jednání zcela srovnatelné s projednávanou věcí, neboť přímo hrozil obdobný dopad, spočívající v umožnění pohybu nebezpečné osoby na svobodě. Pokud tedy krajský státní zástupce Mgr. Martin Erazím vyřešil předmětné jednání Mgr. Matouška toliko výtkou, a to dokonce za situace, kdy tento neprojevil náhled na závadovost svého pochybení, naopak se snažil závažnost věci účelově snižovat, popírat dobu, kdy byl bez telefonu a vysvětlovat ztrátu nepodloženě i zdravotními komplikacemi, šlo o postup, který lze označit za více než velmi benevolentní.

19. S ohledem na vše shora uvedené byly námitky Mgr. Milana Matouška shledány Vrchním soudem v Praze, jako soudem kárným, zcela nedůvodnými a jako takové zamítnuty.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Praha 31. října 2025 Mgr. Jan Kadlec v. r. předseda kárného senátu Shodu s prvopisem potvrzuje I. B.