3 Ds 3/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Praze, jako soud kárný, rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Kadlece, soudců Mgr. Lenky Krupičkové, LL.M. a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D. a přísedících JUDr. Adama Borguly, JUDr. Pavla Hajného, JUDr. Petry Linkové a JUDr. Josefa Skácela, v ústním jednání konaném dne 12. září 2025 v Praze, takto:

Výrok

Kárně obviněná Mgr. Radka CHEJNOVÁ narozená X, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, bytem X, je vinna, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat při tom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů, vyplývající z § 2 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství a § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, dne 6. května 2025, v době, kdy vykonávala pracovní pohotovost nařízenou opatřením obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5, poté co byla kolem 17:30 hodin vyrozuměna policejním orgánem Policie ČR OŘ Praha II, MO Smíchov pod č.j. KRPA-144397/TČ-2025-001213, že dne 5. května 2025 v 6:30 hodin byl zadržen R. T., narozený X, u kterého byl dán důvod předstižené vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, neboť podezřelý byl v té době pro obdobnou trestnou činnost stíhán na Policii OŘ Praha III, SKPV, pod č.j. KRPA-1643/TČ-2025-001377 a Praha I, SKPV, pod č.j. KRPA- 21887/TČ-2025001172, což si sama ověřila v systému CESO, kdy sama uložila policejnímu orgánu pokyn, aby ve věci bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu s tím, že ve věci je na místě podat k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 návrh na vzetí obviněného R. T. do vazby, když byla policejní komisařkou por. Ing. L. H., Ph.D., téhož dne v době kolem 22:00 hodin telefonicky vyrozuměna, že návrh bude připraven a tento je jí možno doručit do místa bydliště v době do 24:00 hodin, Mgr. Radka Chejnová uvedla, že „má doma technický problém s počítačem a není schopna se MHD v ranních hodinách dostat na pracoviště včas, že vazba se tedy již nestihne" a vydala pokyn k propuštění obviněného R. T. ze zadržení, k jehož propuštění došlo 6. května 2025 ve 23:00 hodin, a toto učinila, aniž by návrh na vzetí obviněného do vazby zpracovala, přestože vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. řádu stále trval, tedy: zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a ohrozila tím důvěru v nestranný, odborný a zákonný postup státního zástupce, čímž spáchala kárné provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se jí ukládá podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření důtka.

Odůvodnění

1. Návrh na zahájení kárného řízení proti státní zástupkyni Mgr. Radce Chejnové podala 30. června 2025 tehdejší obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Mgr. Hana Vrbová, do jejíchž procesních práv během řízení vstoupil k 1. červenci 2025 nově jmenovaný obvodní státní zástupce pro Prahu 5 JUDr. Vladimír Pazourek, který na důvodnosti návrhu setrval, pouze modifikoval návrh na uložení kárného opatření, když namísto kárného opatření snížení platu o 15 % na dobu šesti měsíců, navrhl při ústním jednání kárně obviněné uložit mírnější opatření důtky.

2. Pokud jde o skutek, který byl kárně obviněné kladen návrhem za vinu a který byl v řízení před kárným soudem prokázán, lze pro stručnost v detailech odkázat na stranám známý návrh na uložení kárného opatření, resp. na skutkovou větu tohoto rozsudku. Zjednodušeně řečeno, kárně obviněná se během pracovní pohotovosti, ačkoliv věděla, že u zadrženého obviněného R. T. je evidentně dán důvod předstižné vazby a na podání návrhu soudu je v rámci zákonné lhůty dostatek času, rozhodla návrh nepodat a dala pokyn k propuštění obviněného ze zadržení na svobodu, aby nemusela během noci návrh zpracovat a organizačně zajistit jeho doručení soudu.

3. Kárně obviněná Mgr. Radka Chejnová doznala, že u obžalovaného T. shledala důvod předstižné vazby, stejně jako to, že po desáté hodině večer 6. května 2025 dala pokyn k propuštění obviněného ze zadržení na svobodu. Nesouhlasí však se závěrem, že tak učinila svévolně, zpracování návrhu ve lhůtě a jeho doručení na soud považuje s ohledem na objektivní okolnosti za nemožné, pročež svůj postup považuje za zákonný a plně důvodný, nedomnívá se, že jde o kárné provinění. Návrh na vazbu byla připravena zpracovat, což avizovala soudkyni JUDr. Heleně Grmelové, která držela pohotovost pro tyto případy u Obvodního soudu pro Prahu 5. Komunikovala průběžně s vyšetřovatelkou por. Ing. L. H., Ph.D., která jí přislíbila spisový materiál dovést do místa bydliště na X do půlnoci 6. května. Zákonná lhůta pro podání návrhu končila v 6:30 následujícího dne 7. května. Když kolem desáté hodiny večer 6. května zjistila kárně obviněná, že díky technické závadě není možné připojit vzdáleně služební notebook k počítačovému systému státního zastupitelství, aby mohla v textovém editoru Word návrh vyhotovit a současně cesta ranní hromadnou dopravou z jejího bydliště v X na pracoviště na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 5 (dále jen OSZ P5) na nám.

14. října, Praze 5, nedovoluje zachování lhůty a současně zjistila, že Policie ČR není schopna zajistit její převoz v brzkých ranních hodinách z bydliště na pracoviště, vydala por. H. pokyn k propuštění obviněného T. se zadržení. Kárně obviněná je přesvědčená o tom, že neměla reálnou možnost se na pracoviště během noci dopravit, návrh tam zpracovat a doručit soudu. Poukazuje zejména na skutečnost, že má v péči nezletilého jedenáctiletého syna, kterého v bytě na X nechce nechávat v noci samotného, svým automobilem do práce jen nechtěla, protože po Praze nerada řídí, jet taxislužbou se obávala, neboť řidiči jsou často cizinci bez příslušných oprávnění. Uvedla i že bez doprovodu by do svého zaměstnání v noci obával jet, neboť je obecně známo, že na X se i přes den postuluje řada problematických osob závislých na drogách a v noci je situace ještě nebezpečnější. Napsat návrh doma ručně, když disponovala razítkem se stáním znakem, jí nenapadlo. Pro napjaté vztahy s tehdejší obvodní státní zástupkyní Mgr. Vrbovou nezvolila ani možnost situaci telefonicky konzultovat s vedením OSZ P5, či požádat o pomoc některého z kolegů. Má zato, že bylo za nastalé situace lepší nepokoušet se lhůtu využít celou, když bylo riziko, že by návrh nedoručila včas a ponechat nevyčerpaných zhruba sedm a půl hodiny pro případ, že by bylo ve věci důvodné další zadržení obviněného, aby byl prostor pro případné zpracování návrhu na vazbu. Celá situace kárně obviněnou mrzí, ale nedomnívá se, že jakkoliv pochybila.

4. Soud provedl celou řadu listinných důkazů. Z rozpisu pracovních pohotovostí OSZ P5 je zřejmé, že kárně obviněná měla od 5. do 12. května 2025 pracovní pohotovost, což ztvrdila svým podpisem.

5. Z úředního záznamu vypracovaného kárně obviněnou 7. května 2025 plyne, že byla připravena ve 4:30 hodin odjet z bydliště do práce a tam návrh na vazbu sepsat, pokud by její odvoz zajistila policejní hlídka, což jí ovšem nebylo por. H. kolem 22:00 hodiny 6. května přislíbeno, a proto se rozhodla návrh nepodat a dala pokyn k propuštění obviněného ze zadržení.

6. Z přípisu městské státní zástupkyně JUDr. Daniely Smetanové z 23. května 2025 a související zprávy kybernetika a výpisu hovorů služebního mobilní telefonu OSZ P5 vyplývá, že večer 6. května se kárně obviněná skutečně pokusila několikrát neúspěšně o vzdálené připojení služebního notebooku k počítačovému systému státního zastupitelství a dále je zřejmé, kdy a s kým komunikovala. Dr. Smetanová v přípisu vyjádřila přesvědčení, že absence vzdáleného přístupu, stejně jako jiná krizová situace vyřazující z provozu počítačovou techniku, nemůže být pro státního zástupce překážkou pro vypracování a dokončení jeho úkolů, zcela jistě ne pokud jde o propadné vazební lhůty.

7. Z úředních záznamů komisařky por. Ing. L. H., Ph.D., z 20. května 2025 a záznamu o propuštění obviněného T. z 6. května 2025 soud zjistil, že skutečně kárně obviněné sdělila kolem 22:00 hodin, že jí policejní hlídka doveze do bydliště policejní spis s podnětem podání návrhu na uvalení vazby, avšak nemůže jí zaručit následný převoz z bydliště do zaměstnání, neboť hlídka může mít jiné neodkladné úkoly, načež kárně obviněná reagovala tak, že v tom případě návrh na vazbu nebude podávat a dala pokyn k propuštění obviněného ze zdražení, což bylo ve 23:00 hodin 6. května realizováno.

8. Z vyjádření soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. Heleny Grmelové z 9. června 2025 plyne, že kárně obviněná návrh na vzetí do vazby během dne 6. května avizovala s tím, že k předání dojde koncem lhůty 7. května brzo ráno a potom SMS zprávou sdělila, že návrh nakonec podán nebude. Ve spojení s výpisem komunikace ze služebního telefonu je zřejmé, že SMS byla poslána v 22:29 hodin.

9. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 z 16. května 2025, 37 Nt1625/2025, vyplývá, že obviněný T. byl po propuštění opět zadržen poté, kdy se měl dopustit již 11. května 2025 další krádeže vloupáním do bytu se způsobením škody přes 150 000 Kč a 16. května 2025 byl vzat do předstižné vazby. Detaily a průběh trestního řízení je zřejmý z dozorového spisu OSZ P5 sp. zn. 2 Zt 144/2025.

10. Vytištěná e-maily z 6. května 2025 dokládají komunikaci kárně obviněné ohledně zadrženého T. s policií a s dr. Grmelovou.

11. E-mailová a další komunikace kárně obviněné z let 2020 až 2024 s vedením OSZ P5 a MSZ Praha dokládá rozdílný pohled kárně obviněné a obvodní státní zástupkyně Mgr. Vrbové na nařizování pracovní pohotovosti. Z kolektivní smlouvy MSZ pak plyne, že k žádosti nemusí sloužit pohotovost rodiče pečující sami o nezletilé dítě mladší deseti let.

12. Přehled výtek uložených státních zástupcům v Praze od roku 2020 dosud, založený obhajobou, bude vyhodnocen dále při hodnocení závažnosti jednání kárně obviněné.

13. K osobě kárně obviněné bylo z osobního spisu a hodnocení z 10. června 2025 zjištěno, že nikdy nebyla kárně stíhána, ani jí nebyla uložena výtka. Její pracovní výkon a odbornost jsou setrvale hodnoceny jako nadprůměrné, naopak schopnosti komunikace a udržování mezilidských vztahů jako podprůměrné, Mgr. Chejnová je k okolí nadměrně kritická, sebestředná, komunikace s ní je obtížná a konfliktní.

14. Z výše uvedeného je zřejmé, že strany skutkový děj samotný, ve smyslu propuštění obviněného T. na svobodu přes existenci vazebního důvodu, nerozporují, rozdílný je jejich pohled na oprávněnost a odůvodněnost takového postupu. Kárně obviněná je toho názoru, že na její straně existovaly objektivní překážky, které podání návrhu ve lhůtě, když ne znemožňovaly, tak minimálně silně ohrožovaly, pročež se rozhodla upřednostnit základní lidské právo obviněného na svobodu a zajistila nepřekročení čtyřiceti osmihodinové zákonné lhůty pro zadržení, což bylo výhodné i z operativně taktického pohledu, neboť zachováním části lhůty vytvořila prostor pro případné podání návrhu během dalšího řízení. Naopak navrhovatel stojí na názoru, že lhůtu bylo možno bez větších obtíží dodržet, kárně obviněné nic nebránilo dostavit se během noci na OSZ P5 a návrh tam vyhotovit, popřípadě mohla návrh vyhotovit doma a zajistit jeho předání soudu, tudíž příkaz k propuštění byl nedůvodný a obviněnému umožnil pokračovat v páchání trestné činnosti.

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že kárně obviněná zaviněně nepodala v propadné lhůtě důvodný návrh na vzetí obviněného T. do vazby, ačkoliv k tomu měla jak dostatečný časový prostor, tak reálně dostupné prostředky, naopak svévolně rozhodla o jeho propuštění. Mgr. Chejnová byla o zadržení podezřelého T. informována již 5. května odpoledne, 6. května odpoledne pak řešila s komisařkou por. H. zahájení trestního stíhání a dohodla, že jí bude spis během večera předán s podnětem k podání návrhu na vzetí do vazby. Když 6. května opouštěla pracoviště měla základní informace o skutku, o trestí minulosti obviněného i o v té době proti němu současně vedených trestních stíhání pro krádeže v objemu vyšších statisíců korun. Pro zkušenou a odborně zdatnou státní zástupkyni, kterou kárně obviněná nepochybně je, je otázkou maximálně desítek minut vypracovat koncept návrhu na uvalení předstižné vazby, který by po dodání kompletního spisu policií, což bylo přislíbeno do půlnoci 6. května, pouze doplnila a návrh v řádu minut finalizovala. Nejde o nikterak složitý a časově náročný úkon, což ostatně jasně plyne i z usnesení, jímž byl o několik dní později obviněný T. vzat do vazby po spáchání další krádeže. Pokud tedy kárně obviněná mohla mít spis kolem půlnoci k dispozici, bylo do konce lhůty na předání návrhu soudu do 6:30 hodin 7. května více než dostatek času k vyhotovení návrhu a jeho předání soud. Nadto kárně obviněná komunikovala se službu držící soudkyní JUDr. Grmelovou, která jí byla připravena poskytnout při přebírání návrhu v brzkých ranních hodinách potřebnou součinnost.

16. Kárně obviněné nic nebránilo, aby poté co zjistila závadu vzdáleného připojení během více než šesti hodin dojela z bydliště v X na nikterak vzdálené OSZ P5 na X, kam měla zajištěn pro ty případy přístup a tam návrh vyhotovila a zajistila jeho předání soudu. Mgr. Chejnová byla připravena na pracoviště jet, když po komisařce por. H. požadovala zajištění odvozu policejním vozem do 4:30 hodin na OSZ P5, jak potvrdila jak por. H., tak to plyne z úředního záznamu vypracovaného samotnou kárně obviněnou. Skutečnost, že v danou dobu pečovala o svého jedenáctiletého syna zjevně nepovažovala za okolnost, která by jí v cestě na pracoviště bránila. Následná argumentace kárně obviněné vedená v tomto směru je tak zjevně účelová, nemající reálný základ, svědčí jen o nekritickém přístupu kárně obviněné k vlastnímu pochybení. Kárně obviněná jednoduše nebyla ochotna vyvinout pro noční cestu na OSZ P5 žádnou vlastní iniciativu a po oznámení, že jí policejní hlídka nezaručí odvoz na pracoviště, dala nedůvodně pokyn k propuštění obviněného recidivisty ze zdražení, který v podstatě obratem v páchání trestné činnosti pokračoval.

17. Mgr. Chejnová mohla do zaměstnání snadno dojet svým vozem, který měla k dispozici, jak sama potvrdila. Lze jen poznamenat, že v takovém případě by s sebou snadno mohl vzít i svého syna, pokud by se tak rozhodla, což by v případě jízdy policejním vozem bylo z povahy věci vyloučeno. Námitka, že není zvyklá řídit po Praze nemůže obstát, neboť jednak v Praze bydlí, a tudíž jako osoba žijící sama se synem po Praze nutně jezdí, jinak by se vozidlo do jejího bydliště vůbec nemohlo dostat a jednak šlo o cestu v noci, kdy je minimální provoz, což řízení velmi usnadňuje. Jde o argument zjevně zástupný, použitý účelově. Nadto i kdyby vozidlem kárně obviněná nedisponovala, nic jí nebránilo použít taxi nebo jinou obdobnou službu. Námitka kárně obviněné, že řidiči těchto služeb jsou často cizinci bez potřebných oprávnění, je až úsměvná, kárný soud ji v žádném případě nemůže přijmout. Je sice obecně známo, že u různých alternativních taxislužeb jako jsou Bolt nebo Uber fungují jako řidiči cizinci s omezenou znalostí češtiny, což jednak plně eliminuje sjednání cesty přes mobilní aplikaci, bez nutnosti s řidičem komunikovat, a především je na trhu celá řada klasických taxi služeb, kde daný problém odpadá, naopak řada dispečinků garantuje českého řidiče. Konečně kárně obviněná měla i možnost cestovat po Praze hromadnou dopravou, což opět účelově označuje za nemnožné, když namítá, že cesta prvním ranním metrem by nezaručila dodržení lhůty. Tento argument pomíjí existenci noční veřejné dopravy v Praze, kterou se lze dostat ze zastávky X do stanice Anděl v průběhu noci za přesně 40 minut (např. bus 911 v 4:13 – 4:32 na Masarykovo nádraží a odtud tram 94 na Anděl v 4:34 – 4:53).

18. V neposlední řadě i kdyby kárně obviněná skutečně nemohla byt opustit, což v žádném případě nebyla její situace, nic jí nebránilo neodmítnout doručení spisu kolem půlnoci do bydliště a vyhotovit návrh rukopisně, což zákonu neodporuje, když disponovala potřebným razítkem se státním znakem a snadno mohla tento ručně psaný originál návrhu doručit před 6:30 ráno rovnou na soud, popř. požádat o součinnost s doručením polici, což je v praxi poměrně obvyklé.

19. Je tedy více než zřejmé, že kárně obviněná měla hned několik možností, jak dostát svým povinnostem při pracovní pohotovosti a během noci převzít spisovým materiál (jeho doručení policie kolem půlnoci garantovala), jedním z mnoha možných způsobů se dopravit do práce nebo návrh sepsat doma a zajistit jeho doručení soudu ve lhůtě do 6:30 hodin. Jako zkušená státní zástupkyně si těchto možností musela být kárně obviněná vědoma, závada na vzdáleném počítačovém přístupu byla jen drobnou komplikací, která pro ni byla snadno překonatelná. I pokud by snad byla Mgr. Chejnová v dané situaci bezradná, což považuje kárný soud za vyloučené, nic jí nebránilo obrátit se s radou o vyřešení nastalé situace na kolegy, kteří by jí jistě zdánlivý problém vyřešili. Rovněž zástupné je tvrzení, že obvodní státní zástupkyně Mgr. Vrbová by jí nepomohla, když to kárně obviněná jednak ani nezkusila a jednak konzultovat mohla i s kterýmkoliv kolegou v rámci soustavy. K tomuto kroku Mgr. Chejnová nepřistoupila právě proto, že sama dobře věděla, jak se v dané situaci zachovat, ale vědomě se rozhodla svou služební povinnosti nesplnit, což se nyní zpět snaží neudržitelnými konstrukcemi a výmluvami zdůvodnit.

20. Pro úplnost možno poznamenat, že shora popsaný nekritický postoj k vlastnímu pochybení plně koresponduje s hodnocením osobnosti kárně obviněné nejen Mgr. Vrbovou, ale i s předchozími dvěma hodnoceními vypracovanými během jejího působení u OSZ Praha 2. V tomto směru tak lze pochybovat o tvrzeném nepřátelském postoji Mgr. Vrbové vůči kárně obviněné, když obdobně byla hodnocena vždy i pokud pracovala v rámci jiného obvodu. Nadto soud má k dispozici obsáhlou e-mailovou dokumentaci kárně obviněné s vedením OSZ Praha 2 a MSZ Praha, přičemž z této neplyne jakýkoliv nepřátelský postoj Mgr. Vrbové vůči Mgr. Chejnové, tato jen trvá na plnění jejích povinností státní zástupkyně, když se Mgr. Chejnová soustavně snaží vymanit z povinnosti držet pracovní pohotovost, a to i poté co její syn dosáhl věku deseti let, což je hranice, kdy úlevy nejsou možné podle platné kolektivní smlouvy. Ostatně lze odkázat na přípis městského státního zástupce Mgr. Erazíma z 10. dubna 2024, který jakožto nadřízený v rámci soustavy v postupu Mgr. Vrbové neshledal pochybení, naopak velmi přiléhavě upozornil kárně obviněnou, že funkce státní zástupkyně je na jednu stranu velmi prestižní, skýtá zajímavou smysluplnou práci a nadstandardní finanční ohodnocení, ovšem na druhou stranu je spojena i s řadou povinností, mimo jiné pracovní pohotovostí mimo pracovní dobu a pokud Mgr. Chejnová odmítá tuto povinnost plnit, měla by sama zvážit, zda hodlá funkci i nadále vykonávat.

21. Lze jen doplnit, že v obdobné situaci, resp. mnohdy mnohem komplikovanější, jako kárně obviněná je celá řada státních zástupců, kteří nejen že pečují o nezletilé děti, ale mají např. zdravotní omezení, bydlí v jiném okresu nebo dokonce jiném kraji, než je sídlo úřadu, a přesto si vždy zorganizují svůj soukromý život tak, aby dostáli svým povinnostem státního zástupce. Jinými slovy řečeno, kdyby kárně obviněná chtěla, jistě by byla schopna zajistit péči o syna, a to i ve věku nižším deseti let, natož nyní, během pouhý týden trvající pracovní pohotovosti, která je nařizována v jednotkách případů ročně tak, aby v případě potřeby mohla během noci plnit své pracovní povinnosti mimo domov. Je celá řada placených služeb, které lze samozřejmě pečlivě prověřit a navázat potřebnou důvěru v hlídající osobu, pomoc lze hledat v rámci rodiny, přátel nemluvě o určité míře samostatnosti takřka dvanáctiletého dítě, které je nadto i podle výpovědi kárně obviněné zvyklé trávit značnou část pracovních dní samo doma.

22. Pokud jde o námitku kárně obviněné, že okolí jejího pracoviště na nám. 14 října na Smíchově je v noci tak nebezpečné místo, že tam není ochotna v noci sama bez doprovodu policie jet, považuje ji soud za natolik účelovou a neudržitelnou, že není třeba se s touto obšírněji vypořádávat. Jen na okraj, dle všeobecně respektovaného žebříčku bezpečnosti evropských metropolí britského Daily Mail se Praha umísťuje na předních místech, aktuálně v roce 2025 je na čtvrtém místě celkově! Obdobně účelové jsou stesky kárně obviněné o nebezpečnosti sídliště X, kde bydlí. Nadto i pokud by se Mgr. Chejnová skutečně domnívala, že noční Praha je nebezpečná a nemůže se po ní sama pohybovat, rozhodně to neznamená, že může jako státní zástupkyně rezignovat na své povinnosti v rámci pohotovosti. Opět je její věcí, jak si zorganizuje plnění svých pracovních povinností a případně zajistí doprovod.

23. Celkově lze shrnout, že kárně obviněná v daném případě zásadním způsobem přehlíží své pracovní povinnosti, svoje rozhodnutí je nesplnit obhajuje neudržitelnými argumenty, které jsou často i ve vzájemném rozporu, když byla postupně konfrontována s dalšími možnostmi, jak mohla své povinnosti splnit. Účelově započala argumentovat svojí rodičovskou zodpovědností vůči synovi, byť během večera v noční cestě do práce nespatřovala při komunikaci s pro. H. a JUDr. Grmelovou žádný problém, a to samé ztvrdila ve svém osobním vyjádřením datovaném 7. května 2025. Když byla konfrontována s celou řadou možností dopravy, vždy uvedla zástupný problém, proč takovou možnost nezvolila, obdobně jako v případě možnosti vypracovat návrh ručně.

24. Kárný soud se nemůže ztotožnit ani se závěrem obhajoby, že jednání kárně obviněné spočívající v propuštění osoby, u níž měl být správně podán návrh na vzetí do vazby, je nikterak závažným pochybením a není třeba jej řešit v kárném řízení, když takový postup je vyhrazen jako prostředek ultima ratio pro řešení pouze závažných pochybení, které nelze vyřešit jinak, například výtkou.

25. Kárně obviněná porušila povinnosti plynoucí jí jako státní zástupkyni z ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen ZoSZ) a § 24 odst. 1 ZoSZ, když její postup ve věci obviněného T.  nebyl zákonný a odborný – neboť dala pokyn k propuštění zadržené osoby, u níž byly zjevné a ve spisovém materiálu objektivně doložené důvody vazby podle § 67 písm. c) tr. ř.,  nebyl dostatečně rychlý – neboť návrh na vzetí do vazby nebyl podán v propadné lhůtě podle § 77 odst. 1 tr. ř.,  nebyl účinný – neboť tak obviněnému, který byl zjevně speciálním recidivistou, umožnila pokračovat v páchání trestné činnosti, čímž tak naplnila zákonné znaky kárného proviněním podle § 28 odst. 1 ZoSZ, neboť zaviněně porušila povinnosti státní zástupkyně v takové míře a v takovém rozsahu, že došlo bezpochyby k ohrožení důvěry v nestranný, odborný a zákonný postup státního zástupce.

26. Výtka se podle § 31 odst. 1 ZoSZ ukládá pro drobné nedostatky a poklesky v činnosti státního zástupce. Příkaz k propuštění zadrženého obviněného na svobodu, u kterého jsou zcela evidentní důvody předstižené vazby, jichž si byla kárně obvinění vědoma a návrh na uvalení vazby nepodala jen z vlastní pohodlnosti a neochoty v noci během pracovní pohotovosti jet z domova na pracoviště, popř. návrh vyhotovit doma ručně, přičemž musela počítat s tím, že obviněný bude na svobodě nadále páchat majetkově motivovanou trestnou činnost, což se v řádu dnů stalo, umožnila spáchání dalšího trestného činu, což je v přímém rozporu s posláním státního zástupce. Kárně obviněná nepřímo umožnila vyloupení bytu se vznikem škody přes 150 000 Kč a porušení domovní svobody na straně poškozeného, což jistě není drobným nedostatkem. Za drobnější pochybení lze považovat ve vztahu k propuštění zadrženého chybný postup vyplývající z přehlédnutí, nezkušenosti spojené se špatným vyhodnocením hraniční situace atd. atp., ne rezignaci na své povinnosti v případě jasného vědomí závažnosti situace, zde existence vazebního důvodu.

27. Obhajoba argumentuje výtkami uloženými stáním zástupcům v posledních pěti letech v obvodu MSZ Praha, které v písemné podobě založila do spisu, přičemž prohřešky, pro něž byly výtky uloženy, považuje za srovnatelné s řešeným pochybením. S takovým závěrem se kárný soud v žádném případě neztotožňuje. Písemné výtky byly jako důkaz provedeny, přičemž z popisu skutků, pro něž byly uloženy, je naprosto zřejmé, že šlo o pochybení nesrovnatelně méně závažné než v projednávané věci. Výtky byly uděleny za prohřešky spáchané z nepozornosti, nezkušenosti, neobratnosti, nikoliv za úmyslné jednáním přímo proti povinnostem a smyslu poslání státního zástupce. Přehlédnout nelze ani mnohem menším negativní dopad vytýkaných pochybení v porovnání s řešenou věcí, kdy vůči konkrétnímu poškozenému, jehož byt byl díky propuštění obviněného T. vyloupen, bylo zasaženo tak do jeho základních lidských práv majetkových a v neposlední řadě osobních, když bylo zásadním způsobem narušeno jeho soukromí, ale i negativní vnímání vědomého propuštění speciálního recidivisty celou společností. Na tomto místě je možno připomenout rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 3/2010, podle nějž je-li zaviněné jednání státního zástupce společensky škodlivé, jde o kárné provinění, neboť takový prohřešek je zpravidla neřešitelný v rámci mechanismu dohledu v soustavě státního zastupitelství. Pokud jde o úroveň škodlivosti podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 6/2009, přesahuje limit škodlivosti kárného provinění i jednání, jímž státní zástupce neposkytne během pracovní pohotovosti potřebnou součinnost policejnímu orgánu při stíhání pachatelů na útěku. Takové jednání je plně srovnatelné s projednávanou věcí, neboť má srovnatelný dopad, spočívající v umožnění pohybu nebezpečných osob na svobodě.

28. Shrneme-li všechny obhajobou založené výtky byly uloženy  8x pro průtahy v jedné či menším počtu věcí, bez zásadního dopadu na průběh řízení;  nedokonale vypracovaný návrh Evropského vyšetřovacího příkazu, který byl vrácen obvodním státním zástupcem k dopracování;  krátké překročení vazební lhůty, k němuž došlo přehlédnutím díky špatně zorganizované práci, nikoliv vědomě;  pasivitě během trestního řízení v podobě nedostatečné reakce na nové poznatky;  pozdní zrušení omezení koluzní vazby u vazebně stíhaného, u nějž trvaly další důvody vazby;  nekolegiálně kritickou formulaci v odůvodnění rozhodnutí (pozn.: Zde možno jen upozornit, že přístup Mgr. Vrbové vůči kárně obviněné nebyl nijak přehnaně přísný, neboť nepřiměřenou míru kritičnosti Mgr. Chejnové vůči policejním orgánům a kolegům této vytkla jen v rámci osobního hodnocení, a nikoliv formálně danou výtkou podle ZoSZ. Dále o nikoliv šikanózním postupu Mgr. Vrbové svědčí skutečnost, že i její nástupce ve funkci JUDr. Pazourek, na podaném kárném návrhu setrval, byť byl kárným soudem přímo dotázán a předtím vyzván k pokusu o konsensuální vyřešení);  2x neodborný postup spočívající v akceptaci mírnějšího trestu, než byl aprobován;  nedostavení se k jednání soudu v případě kdy účast státního zástupce není obligatorní;  nepodání opravného prostředku;  přehlédnutí místní nepříslušnosti státního zástupce;  neodborný dohled nad vyšetřováním;  neinformování o nemoci a tím vznik průtahů. Je zřejmé, že jde o pochybení někdy zcela bagatelní, zaviněné buď z nedbalosti, popřípadě vědomě díky nesprávnému vyhodnocení situace, ale vždy buď zcela bez významu na průběh řízení nebo s dopadem pro účastníky řízení, neřkuli vůči společnosti jako celku, nepoměrně menším, než je v řešené věci. Intenzitu kárného provinění návrhem vymezené jednání nepochybně má, rozhodně nejde o drobný nedostatek nebo poklesek řešitelný výtkou podle § 31 ZoSZ.

29. Kárný soud nad rámec výše uvedeného k problematice určování hranice kárné odpovědnosti podle v minulosti uložených výtek poznamenává, že nejde o postup příliš vypovídající a obecně vhodný. Rozhodne-li se vedoucí státního zastupitelství řešit konkrétní prohřešek podřízeného výtkou, měl by samozřejmě vycházet z přiměřenosti takového řešení, při znalosti kárné judikatury, nicméně přesto se přístupy k výtkám v rámci soustavy značně liší a pro určení hledané hranice je proto jistě vhodnější a přesnější vycházet z relativně konstantní judikatury kárných soudů než z do jisté míry ad hoc nahodilého postupu toho kterého vedoucího státního zástupce. Udělené výtky před novelou zákona č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, stáních zástupců a soudních exekutorů (dále jen ZoŘ) účinnou od 1. ledna 2025 neměly upraven mechanismus přezkumu, přičemž z logiky věci zejména v případě, kdy udělením výtky bylo relativně benevolentním řešením, proti němu postižený stání zástupce nijak nebrojil. V takovém případě nelze z udělené výtky dovozovat, že by tak mělo být postupováno v obdobných případech. Pro ilustraci lze uvést kárně obviněnou založenou výtku udělenou obvodní stání zástupkyní pro Prahu 5 dne 12. března 2024 pod č. j. 0 Spr 65/2024-2 za pozdní zrušení omezení spojených s důvody koluzní vazby u obviněného, který byl ve vazbě i z dalších důvodů. Takový prohřešek měl totiž být podle kárné judikatury řešen podáním návrhu na zahájení kárného řízení, jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 7/2017, podle nějž je takové prodlení, byť v řádu dnů, natolik závažné a zasahující do základních lidských práv obviněné, že je na místě kárný postih a nikoliv výtka.

30. Nepřípadná je proto z důvodů rozvedených v předchozím odstavci námitka obhajoby, že Nejvyšší soud správní, jako soud kárný, v rozhodnutí sp. zn. 12 Ksz 2/2024 aproboval postup, kdy za obdobné jednání jako je projednáváno v této věci byla uložena státnímu zástupci výtka. Nadto jde o tvrzení zavádějící, neboť v odkazované věci kárný soud řešil naprosto odlišné jednání, spočívající v akceptaci jiných než vedením aprobovaných trestů a výtku udělenou za obdobné jednání jako je projednávané, pouze konstatoval v rámci hodnocení kárné minulosti kárně obviněného, přičemž přiměřenost udělené výtky vůbec nepřezkoumával, když k tomu v rámci řízení neměl žádnou pravomoc. Naopak lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 7/2016, kdy pouhé nevyčkání státního zástupce na pracovišti po pracovní době v případě avizovaného požadavku policie o součinnost, je kárným proviněním, což svědčí pro závěr, že v této věci řešené pochybení má intenzitu kárného provinění.

31. Při úvahách, jaké kárné opatření je v případě projednávaného provinění přiměřené, soud významně zohlednil polehčující okolnost spočívající ve skutečnosti, že Mgr. Radka Chejnová po celou dobu výkonu funkce stání zástupkyně, kterou vykonává takřka dvacet let od roku 2006, nebyla ani jednou kárně projednávána a nebyla jí udělena ani jediná výtka. Na druhou stranu nelze přehlédnout velmi problematickou osobnost kárně obviněné, která není přitěžující okolností ve vlastním slova smyslu, ale vylučuje existenci další polehčující okolnosti, která je současně velmi významná při úvaze o funkčním postihu, který naplní svůj smysl, a tím je naprostá absence náhledu na vlastní pochybení. Kárně obviněná si velmi pečlivě střeží svá práva a vehementně se domáhá i dalších výhod a úlev, které nemají zákonný nebo jiný podklad, viz snaha nedržet pracovní pohotovost i poté, co syn dosáhl deseti let věku. Všechny tři hodnocení kárně obviněné vyznívají dobře pokud jde o její odbornost, vzdělávání se a organizaci práce, ovšem shodně v průběhu let konstatují, že jde o osobu přehnaně kritickou k okolí, což stěžuje vztahy na pracovišti a zejména spolupráci s policejními orgány. Kárně obviněná podle hodnocení až sveřepě hájí svůj názor na věc a je obtížné ji přesvědčit o opaku. Přesně tyto vlastnosti se pak promítly do přístupu kárně obviněné k projednávanému skutku. Popsaný přístup či osobnostní naladění totiž brání konsensuálnímu řešení problému. Kárné opatření může dojít naplnění svého účelu především tehdy, jestliže si kárně obviněný uvědomí svoji chybu, což je základní podmínkou toho, aby se jí napříště vyvaroval. V takovém případě pak postačí i mírnější postih.

32. S ohledem na rozvedené okolnosti je kárný soud toho názoru, že přiměřeným kárným opatřením by v případě kárně obviněné bylo snížení platu zhruba ve výši navrhované v písemném vyhotovení kárného návrhu. Jelikož nově jmenovaný obvodní stání zástupce JUDr. Pazourek, který vstoupil během řízení do procesního postavení navrhovatele, v závěrečném vyjádření při ústním jednání soudu navrhl uložit kárně obviněné toliko výtku, soud tuto variantu pečlivě vážil, a to i ve světle dosavadní judikatury.

33. V případě kárně obviněné je podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 11/2014, naprosto vyloučen závěr, že by samo projednání věci postačilo pro naplnění účelu řízení a bylo by možno podle § 30 odst. 4 ZoSZ upustit od uložení kárného opatření. Takový postup je totiž v případě kárných provinění výjimečný a podmíněný bezpodmínečným přijetím viny, snahou kárně obviněného po nápravě a konkrétními kroky směřujícími k odčinění následků provinění, kdy se v řešené věci přímo nabízí omluva poškozenému, jehož byt nedůvodně propuštěný obviněný T. vyloupil a participace na náhradě vzniklé škody. Ani k náznaku takových kroků ze strany kárně obviněné nedošlo. Na tomto místě možno uvést, že kárný soud vyvinul maximální snahu, aby k vyřešení konsensuálním způsobem došlo, neboť případné získání náhledu kárně obviněnou na vlastní prohřešek je nejlepší zárukou toho, že se její přístup změní a nedojde k recidivě, což je hlavním účelem tohoto řízení. Soud proto obě strany v dostatečném předstihu před ústním jednáním vyzval k setkání a hledání konsensu, což změna v osobě navrhovatele podle všeho usnadňovala. Snaha se nicméně minula účinkem, a to i přes opakovaný dotaz na počátku ústního jednání.

34. Uložení důtky je podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, sp. zn. 12 Ksz 5/2009, v případě tak závažného provinění jako je projednávané (je plně srovnatelné s proviněním řešeným v judikátu, a to nedodržení lhůty pro rozhodnutí o vazbě, neboť zde naopak nebyla dodržena lhůta pro podání návrhu na vazbu, navíc vědomě) možné jen výjimečně, pokud existují na straně kárně obviněného významné polehčující okolnosti jak objektivní povahy, tak povahy subjektivní. V dané věci lze s velkou mírou tolerance označit za objektivní polehčující okolnost komplikaci danou závadou ve vzdáleném přístupu na služebním notebooku, s jehož využitím kárně obviněná počítala, byť tato překážka byla poměrně snadno řešitelná. Polehčující okolnost subjektivní je pak kárná zachovalost Mgr. Chejnové a její odborná zdatnost, byť v rovině osobností jí naopak přitěžuje negativní hodnocení její komunikace a nulový náhled na vlastní pochybení. Možnost vyřešit projednávané kárné provinění důtkou je proto opravdu hraniční a velmi mírný postup. Kárný soud k tomuto kárnému opatření v daném případě přistoupil pouze a jen proto, že jeho uložení navrhnul JUDr. Pazourek, který nově vstoupil nejen do postavení kárného žalobce, ale především do funkce obvodního státního zástupce a je tak novým přímým nadřízeným kárně obviněné. Jakkoliv v řízení nebylo prokázáno, že by byl přístup předchozí obvodní státní zástupkyně Mgr. Vrbové vůči kárně obviněné zaujatý, z řízení vyplynulo, že vztahy mezi oběma dámami byly napjaté. Vztah Mgr. Chejnové vůči dr. Pazourkovi žádnou vzájemnou animozitou zatížen není, kárně obviněná jej respektuje a je s ním jakožto novým nadřízeným spokojená. Kárný soud proto vnímá navržení velmi mírného kárného opatření důtky, jako snahu nového vedení OSZ P5 o uklidnění situace, normalizaci vztahů s Mgr. Radkou Chejnovou, jinými slovy řečeno pokus o restart vzájemných vztahů, založených na respektu, kolegialitě a uvědomění si pracovních povinností a limitů svých požadavků. Tyto okolnosti případu nakonec převážily a kárný soud uzavřel, že i přes absenci náhledu poškozené je možno v řešené věci uložit kárně obviněné toliko důtku.

35. Na samotný závěr nutno uvést, že důtka, jakkoliv jde o kárné opatření nejmírnější, nijak nepostihující majetek kárně obviněné nebo dokonce funkci stání zástupkyně, je pořád kárným opatřením, které je podle § 24 ZoŘ zahlazeno až po pěti letech od právní moci rozhodnutí, jímž bylo uloženo. Během této doby se pak na případné další kárné provinění hledí jako na spáchané opětovně, což podle § 30 odst. 1 písm. b) ZoSZ, umožňuje uložit kárné opatření snížení platu až na dobu dvou let. Uvedené kárný soud zdůrazňuje proto, aby si kárně obviněná byla vědoma skutečnosti, že nynější postup vůči ní byl s ohledem na výše rozvedené okolnosti případu velmi mírným a v případě recidivy bude třeba postupovat již důrazněji. Jde tak nejen ze strany navrhovatele, ale i kárného soudu o poslední varování a jasný, doufejme dostatečně intenzivní a srozumitelný, signál pro kárně obviněnou, aby změnila svůj přístup k výkonu funkce státní zástupkyně, snažila se o oboustranně vyrovnanou komunikaci, vzájemný respekt, vnímání svých pracovní povinností a nutnost přizpůsobit jim i organizaci soukromého života.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím soudu zdejšího k Nejvyššímu správnímu soudu, jako soudu kárnému. Odvolání může podat kárně obviněná a v její prospěch i neprospěch navrhovatel. Odvolání má odkladný účinek. Praha 12. září 2025 Mgr. Jan Kadlec v. r. předseda kárného senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. Z.