4 Ads 126/2011

Rubrum

4 Ads 126/2011 - 58 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: A. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2011, č. j. 4 Ad 64/2010 - 40, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Rozhodnutím žalované ze dne 19. 8. 2010, č. j. X, byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutím č. I a č. II žalované ze dne 28. 5. 2010, č. j. X, a tato rozhodnutí byla potvrzena. Rozhodnutím č. I ze dne 28. 5. 2010, č. j. X, byla žalobci od 13. 7. 2006 podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), uvolněna výplata starobního důchodu ve výši 2240 Kč měsíčně a rozhodnutím č. II ze dne 28. 5. 2010, č. j. X, byl žalobci podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění od 1. 3. 2009 uvolněn starobní důchod ve výši 3046 Kč měsíčně. Žalovaná v rozhodnutí o námitkách též uvedla, že doby péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, a doby, kdy žalobce pracoval ve svobodném povolání, nebyly nijak doloženy ani blíže časově specifikovány, a proto nemohly být zohledněny při výpočtu výše starobního důchodu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2011, č. j. 4 Ad 64/2010 - 40, byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2010, č. j. X. Soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že námitkami napadená rozhodnutí ze dne 28. 5. 2010 nebyla rozhodnutími, jimiž by se přiznávala dávka důchodového pojištění, nýbrž jimi bylo rozhodováno toliko o uvolnění výplaty starobního důchodu žalobci. Námitky žalobce se však netýkaly postupu žalované podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Pokud se žalobce domáhal přepočtu důchodu s ohledem na další doby pojištění, měl tyto skutečnosti doložit. Jelikož tak neučinil, postupovala žalovaná podle soudu správně, pokud námitky žalobce zamítla. 4 Ads 126/2011 - 59 Dne 1. 7. 2011 podal žalobce (dále též „stěžovatel“) osobně u Městského soudu v Praze kasační stížnost směřující proti rozsudku tohoto soudu ze dne 12. 5. 2011, č. j. 4 Ad 64/2010 - 40. V ní vyslovil svůj obecný nesouhlas s napadeným rozsudkem. Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s. in fine). Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Pokus o doručení zásilky určené do vlastních rukou stěžovatele, obsahující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2011, č. j. 4 Ad 64/2010 - 40, byl učiněn dne 14. 6. 2011. Stěžovatel však nebyl zastižen, a proto byla zásilka uložena u držitele poštovní licence a připravena k vyzvednutí dne 14. 6. 2011. Stěžovatel zásilku osobně převzal u držitele poštovní licence dne 15. 6. 2011. Tyto skutečnosti jsou uvedeny na doručence založené na č. l. 43 soudního spisu. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2011, č. j. 4 Ad 64/2010 - 40, byl tedy stěžovateli doručen do vlastních rukou dne 15. 6. 2011. Jak je uvedeno shora, kasační stížnost musí být podána ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. V daném případě bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno ve středu dne 15. 6. 2011. Lhůta pro podání kasační stížnosti tak počala běžet ve čtvrtek dne 16. 6. 2011. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Konec dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti v dané věci proto připadl na středu dne 29. 6. 2011. Kasační stížnost tedy měla být žalobcem podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 29. 6. 2011, aby lhůta pro její podání byla zachována. Kasační stížnost však byla podána osobně u Městského soudu v Praze až dne 1. 7. 2011, jak vyplývá z podání založeného na č. l. 44 soudního spisu. Kasační stížnost byla tedy podána opožděně. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti přitom nelze podle § 106 odst. 2 poslední věty s. ř. s. prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s., odmítl. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 120 s. ř. s. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. října 2011 4 Ads 126/2011 - 60 JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu