4 Ads 80/2016

Rubrum

4 Ads 80/2016 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobkyně: M. K., zast. Mgr. Petrem Miketou, advokátem, se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 24/2013 – 69, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Přehled dosavadního řízení

1. Návrhem ze dne 11. 2. 2016 se žalobkyně domáhala povolení obnovy řízení ukončeného rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2014, č. j. 38 Ad 24/2013 – 48, kterým krajský soud zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2013, č. j. MPSV-UM/6131/13/9S-MSK, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 3. 2013, č. j. 102887/13/OT, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o příspěvek na bydlení ode dne 30. 10. 2012.

2. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 24/2013 – 69, návrh žalobkyně na obnovu řízení podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl a rozhodl dále, že 4 Ads 80/2016 žalobkyni se nepřiznává osvobození od soudních poplatků, návrh žalobkyně, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, se zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud totiž shledal, že s ohledem na § 114 s. ř. s. není návrh žalobkyně na obnovu řízení ve věci uvedeného rozsudku krajského soudu přípustný.

3. Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) proti tomuto usnesení krajského soudu podala včas kasační stížnost, v níž navrhla, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a dále požádala o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků.

4. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 4. 2016, č. j. 4 Ads 80/2016 – 28, žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků, její žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

5. V doplněních kasační stížnosti, které byly zdejšímu soudu doručeny dne 12. 5. a 17. 5. stěžovatelka namítala, že se krajský soud nezabýval jejími tvrzeními, že splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na živobytí. Stěžovatelka vyjádřila přesvědčení, že jí náleží nárok na tento příspěvek a krajský soud věc nesprávně právně posoudil.

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout, neboť krajský soud rozhodl správně, jelikož návrh stěžovatelky nesplňoval požadavky na přípustnost obnovy řízení uvedené v § 114 s. ř. s.

II. Posouzení kasační stížnosti

7. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatelka je v souladu s § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupena advokátem (plnou moc pro advokáta Mgr. Petra Miketu, předložila v příloze doplnění kasační stížnosti, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 17. 5. 2016). Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

8. Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že se stěžovatelka dovolává důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

9. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

10. Podle § 114 odst. 1 téhož zákona, obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu nebo ve věcech politických stran a politických hnutí. 4 Ads 80/2016 - 45 pokračování

11. Návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení ve věci, v níž krajský soud rozhodl rozsudkem ze dne 8. 8. 2014, č. j. 38 Ad 24/2013 – 48, je nepřípustný, neboť v této věci krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného, které se týkalo přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí, a nejedná se tudíž o věc, v níž je podle § 114 odst. 1 s. ř. s. obnova řízení přípustná. Nejvyšší správní soud ostatně již v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 6 Ads 88/2010 – 194, judikoval, že „přípustnost obnovy řízení je podle § 111 a § 114 s. ř. s. omezena jen na řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a hnutí, která byla výhradně ukončena pravomocnými rozsudky; v ostatních případech obnova řízení není přípustná.“ Poukázat lze rovněž na usnesení ze dne 25. 7. 2005, č. j. Na 50/2005 - 25, v němž zdejší soud uvedl, že „návrh na obnovu řízení proti rozsudku vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je nepřípustný (§ 114 odst. 1 s. ř. s. a contrario).“ Krajský soud proto nepochybil a postupoval správně, když návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

12. Kasační stížnost stěžovatelky tedy není důvodná. Nejvyšší správní soud se proto již nezabýval dalšími námitkami stěžovatelky vznesenými v kasační stížnosti, neboť ty nemohou s ohledem na výše uvedené závěry na posouzení věci již nic změnit.

III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

13. Jelikož je kasační stížnost stěžovatelky nedůvodná, Nejvyšší správní soud ji zamítl podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.

14. Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v řízení úspěch a právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Procesně úspěšnému žalovanému pak nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů jeho běžné úřední činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. května 2016 JUDr. Jiří Palla předseda senátu