4 Ads 84/2013

Rubrum

4 Ads 84/2013 - 44 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Hynka Baňoucha a Mgr. Aleše Roztočila, ve věci žalobkyně: N. M., zast. JUDr. Vlastou Dohnalovou, advokátkou, se sídlem Petra Bezruče č. p. 598, Sokolov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2013, č. j. 16 Ad 28/2012 – 64, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně JUDr. Vlastě Dohnalové se p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 3.146,-- Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení žalobce nese stát.

Odůvodnění

Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2013, č. j. 16 Ad 28/2012 – 64, jímž byla pro opožděnost odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 21. 9. 2011, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2011, č. j. X, kterým byl (z důvodu dodatečného započítání doby péče o dítě) žalobkyni podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a podle čl. 39 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení, publikované pod sdělením č. 29/2003 Sb. m. s., od 17. 7. 2008 zvýšen starobní důchod tak, že jeho výše činí 4.572 Kč měsíčně. Krajský soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka podala žalobu k poštovní přepravě dne 29. 7. 2012, ačkoli včasnou žalobu byla povinna podat do 21. 3. 2012, o čemž byla poučena usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 1. 2012, č. j. 11 Nc 97/2011 - 6, jímž zastavil řízení o žalobě, jímž stěžovatelka napadala totéž rozhodnutí žalovaného. Okresní soud v Sokolově poučil stěžovatelku, že vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno v občanském soudním řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba ve správním soudnictví, je lhůta k podání žaloby zachována, je-li žaloba podána u věcně a místně příslušného soudu ve správním 4 Ads 84/2013 soudnictví (Krajského soudu v Plzni) do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto usnesní (k čemuž došlo dne 21. 3. 2012). Proti tomuto usnesení krajského soudu podala stěžovatelka včasnou kasační stížnost, v níž uplatnila důvody nepodřazené pod některé z ustanovení v § 103 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 150/2012 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s."), a v níž obsahově namítala zejména, že výše důchodu nebyla vypočítána správně. Protože stěžovatelka nemá vysokoškolské právnické vzdělání a nebyla zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), avšak splňovala podmínky pro osvobození od soudních poplatků, soud jí ustanovil zástupkyni z řad advokátů (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Elektronickým podáním ze dne 6. 1. 2004, opatřeným zaručeným elektronickým podpisem, vzala stěžovatelka prostřednictvím své zástupkyně kasační stížnost v celém rozsahu zpět, neboť poté, co za účelem doplnění stížnosti převzala věc a seznámila se s ní, dospěla ustanovená zástupkyně k závěru, že žaloba byla zřejmě podána opožděně a kasační stížnost je bezpředmětná. Dne 27. 1. 2014 doručila stěžovatelka zdejšímu soudu podání, v němž zopakovala průběh projednávání své věci a nesouhlasila s rozhodnutím krajského soudu. Vyslovila rovněž nesouhlas s doložkou zastupitelnosti ustanovené advokátky (substituční doložka), obsaženou v plné moci ve věci nové žádosti o posouzení výše důchodu, kterou jí advokátka předložila k podpisu. Dále popisovala, jak měla být poškozena postupem jiného advokáta před Okresním soudem v Sokolově a žádala, aby se „Nejvyšší soud“ věcí zabýval. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 64 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 41a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále „o. s. ř.“ může být úkon odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Při zastupování činí zástupce úkony za zastupovanou osobu. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému (§ 436 odst. 1 a § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v okamžiku zpětvzetí). Ustanovená zástupkyně stěžovatelky vzala kasační stížnost zpět úkonem, který došel zdejšímu soudu dne 6. 1. 2014. Podání stěžovatelky, z jehož části podle obsahu vyplývalo, že může jít o odvolání zpětvzetí kasační stížnosti, bylo zdejšímu soudu doručeno dne 27. 1. 2014, tedy poté, co mohl být tento úkon odvolán (srovnej i rozsudek zdejšího soudu ze dne 12. 3. 2004, č. j. 7 Azs 35/2004 - 72, citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz, nebo obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1211/99 či usnesení ze dne 31. 7. 2002, sp. zn. 29 Odo 500/2002 citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z www.nsoud.cz). Ani pokud by tedy podání stěžovatelky ze dne 27. 1. 2014 bylo posouzeno jako odvolání zpětvzetí kasační stížnosti, nemohl by soud k takovému odvolání přihlédnout. Proto Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil. 4 Ads 84/2013 - 45 pokračování O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. Nejvyšší správní soud dále rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů soudem ustanovené zástupkyně stěžovatelky. Protože zástupkyně stěžovatelky je advokátka, má dle § 35 odst. 8 s. ř. s. právo na náhradu odměny a hotových výdajů vůči státu. Výši odměny stanovil Nejvyšší správní soud v souladu s § 7 a § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, na 1000 Kč za úkon. Zástupci stěžovatele přitom náleží odměna za dva úkony právní služby (příprava a převzetí věci a zpětvzetí kasační stížnosti). Náhrada hotových výdajů pak zástupkyni stěžovatelky náleží ve výši 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Protože zástupkyně stěžovatelky doložila, že je plátkyní DPH, zvyšuje se odměna a náhrada hotových výdajů o příslušnou sazbu daně. Celkem tedy činí odměna a náhrada hotových výdajů stěžovatele, včetně DPH, 3.146 Kč. Tato částka bude vyplacena ustanovenému zástupci do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. února 2014 JUDr. Jiří Palla předseda senátu