4 Afs 171/2020

Rubrum

4 Afs 171/2020 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2019, č. j. 18846/19/5100-31462-711896, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 5. 2020, č. j. 15 Af 29/2019 – 49, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Finanční úřad pro Ústecký kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019, č. j. 363438/19/2501-70462-506254, zastavil řízení ve věci dodatečného daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2019 podaného žalobcem dne 31. 1. 2019.

2. Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

3. Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), který řízení v záhlaví specifikovaným usnesením pro nezaplacení soudního poplatku zastavil.

4. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní napadá toto usnesení krajského soudu kasační stížností. Součástí kasační stížnosti učinil stěžovatel rovněž žádost o osvobození od soudních poplatků, návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

5. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 7. 2020, č. j. 4 Afs 171/2020 – 21, žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků i jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl (výrok I. a II.) a stěžovatele vyzval k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost (výrok III.) a aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení tohoto usnesení buďto předložil plnou moc udělenou 4 Afs 171/2020 jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (výrok IV.).

6. Stěžovatel na uvedené usnesení kasačního soudu reagoval zasláním přípisu ze dne 17. 8. 2020, kterým zřejmé zamýšlel opětovně požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti; svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však vzal zpět. Rovněž v přípise kasačnímu soudu vytkl, že usnesení č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 „bylo vydáno objektivně podjatými soudci“, a navrhl zrušení § 105 odst. 2 s. ř. s. a také „povinnosti k úhradě soudního poplatku za podání kasační stížnosti“.

7. Z ustanovení § 42 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. V nyní posuzovaném případě bylo stěžovateli usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 doručováno v souladu s § 54 odst. 3 s. ř. s. do vlastních rukou, a to postupem podle § 49 o. s. ř.

8. Podle § 49 odst. 2 o. s. ř., nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze- li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.

9. Podle § 49 odst. 4 o. s. ř., nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

10. Usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 bylo stěžovateli doručováno dne 22. 7. 2020. Stěžovatel však nebyl doručujícím orgánem zastižen; písemnost tudíž byla uložena a stěžovateli byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Jelikož si stěžovatel písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla uložena a připravena k vyzvednutí, nevyzvedl, považuje se tato posledním dnem uvedené lhůty za doručenou (tzv. fikce doručení). V případě, kdy poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na nejbližší pracovní den podle § 40 odst. 3 s. ř. s. Stěžovateli tak byla písemnost obsahující usnesení kasačního soudu doručena fikcí dne 3. 8. 2020 (pondělí). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovateli plynout dne 4. 8. 2020 (úterý) a uplynula dne 18. 8. 2020 (úterý). Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil.

11. Stěžovatel sice v přípise ze dne 17. 8. 2020 opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, ale jelikož jeho původní žádosti kasační soud zamítl z důvodu, že kasační stížnost stěžovatele směřující proti napadenému usnesení je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. a 4 Afs 171/2020 - 32 pokračování na této skutečnosti se ničeho nezměnilo, Nejvyšší správní soud o těchto opakovaných žádostech znovu nerozhodoval.

12. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

13. Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

14. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výše uvedeným usnesením kasačního soudu rovněž vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s. Postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má totiž přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení kasačního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).

15. Nad rámec výše uvedeného také Nejvyšší správní soud uvádí, že chtěl-li stěžovatel svým poukazem na to, že citované usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 „bylo vydáno objektivně podjatými soudci“ uplatnit námitku podjatosti, učinil tak zjevně opožděně (viz § 8 odst. 5 s. ř. s.) a bez jakéhokoliv odůvodnění. Za zcela bezpředmětné s ohledem na shora uvedené pak kasační soud považoval návrhy stěžovatele na zrušení § 105 odst. 2 s. ř. s. a „povinnosti k úhradě soudního poplatku za podání kasační stížnosti.“

16. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. září 2020 JUDr. Jiří Palla předseda senátu 4 Afs 171/2020