Nejvyšší správní soud · Usnesení

4 As 124/2026

č. j. 4 As 124/2026-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-09-09 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2026:4.As.124.2026.27

  1. MS Praha 18 A 18/2026-13
  2. NSS 4 As 124/2026-27

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 25. 2. 2026, č. j. 10.04-000001/26-0002, č. j. 10.04- 000002/26-0002, a ze dne 26. 2. 2026, 10.04-000003/26-0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2026, č. j. 18 A 18/2026-13, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 6. 2026 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví označenému usnesení Městského sodu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby.

2. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“

3. Jelikož stěžovatelka tuto povinnost při podání kasační stížnosti nesplnila, Nejvyšší správní soud ji usnesení ze dne 24. 6. 2025, č. j. 4 As 124/2026-10, vyzval k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ke splnění této povinnosti jí stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil ji o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 29. 6. 2026.

4. Stěžovatelka následně podáním ze dne 14. 7. 2026 požádala o prodloužení lhůty ke splnění výzvy. Jako důvod žádosti uvedla, že se obrátila na žalovanou s žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby.

5. Usnesením ze dne 23. 7. 2026, č. j. 4 As 124/2026-19, Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatelky vyhověl a prodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to do 29. 8. 2026. Opětovně ji přitom poučil o následcích nesplnění výzvy.

6. Poslední den lhůty pro splnění povinnosti uložené v usnesení ze dne 23. 7. 2026, č. j. 4 As 124/2026-19, připadl na pondělí 31. 8. 2026 jako nejblíže následující pracovní den po sobotě. V tento den stěžovatelka sepsala a předala k poštovní přepravě podání, v němž Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že žalovaná jí advokáta k poskytnutí právní služby neurčila, že také toto rozhodnutí je protiprávní a že proti němu podá žalobu ve správním soudnictví. Zároveň blanketně podanou kasační stížnost doplnila o stížnostní námitky, což jí bylo zmíněnými dvěma usneseními rovněž uloženo.

7. Přestože stěžovatelka odstranila naposledy uvedený nedostatek kasační stížnosti, tak nesplnila povinnost vyplývající z § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť na výzvu soudu nedoložila, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované zvláštním zákonem pro výkon advokacie, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení. Rozhodnutím žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby pro účely této kasační stížnosti se přitom Nejvyšší správní soud nemůže zabývat, neboť není předmětem přezkumu v posuzované věci.

8. Jelikož tedy nezastoupení stěžovatelky advokátem za současné absence jejího vysokoškolského právnického vzdělání vyžadovaného pro výkon advokacie představuje nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn a pro který nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003-19), Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení byl učiněn podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., z nichž vyplývá, že pokud byla kasační stížnost odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

10. Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť kasační stížnost byla před prvním jednáním odmítnuta. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč bude v souladu se zněním § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen stěžovatelce do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. září 2026 JUDr. Jiří Palla předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.