4 As 13/2024

Rubrum

4 As 13/2024-46 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: Mgr. A. H., zast. Mgr. Pavlem Francem, advokátem, se sídlem Údolní 567/33, Brno, proti žalovanému: Český báňský úřad, se sídlem Kozí 748/4, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) DOLESA s. r. o., se sídlem Nerudova 359, Vejprnice, II) PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., se sídlem Vilémov 120, Vilémov, zast. Mgr. Radkem Klesou, advokátem, se sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č. j. SBS 33477/2022/ČBÚ-23/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 12. 2023, č. j. 55 A 78/2022-79, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Osoby zúčastněné na řízení I) a II) n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Obvodní báňský úřad pro území Karlovarského kraje (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 9. 6. 2022, č. j. SBS 25646/2022/OBÚ-08, podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl tak, že: I. s účinností od 11. 8. 2021 je k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), oprávněna organizace DOLESA s.r.o., se sídlem Nerudova 359, 330 27 Vejprnice, IČO: 04940466, II. oprávnění k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 horního zákona, zaniklo: - ke dni 11. 8. 2021 organizaci PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., se sídlem č. p. 120, 431 54 Vilémov, IČO: 08859591, - ke dni 26. 3. 2021 organizaci Omnigon, s.r.o., se sídlem Na Fialce 2437/16, 251 01 Říčany, IČO: 02398231, 4 As 13/2024 - ke dni 25. 4. 2014 organizaci Jan Hamáček – Stavby Prunéřov, se sídlem Kadaň, Prunéřov – Vrbičky, autopošta, PSČ 432 01, IČO: 12765201, a III. Mgr. A. H., nikdy nebyla oprávněna k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 horního zákona, ani neměla žádný jiný právní vztah k dobývacímu prostoru Stráž nad Ohří.

2. Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve výroku II., který po provedené změně zněl tak, že oprávněnou organizací k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří – ev. č. 70082 v evidenci dobývacích prostorů – byly: - od 1. 3. 1996 do 25. 4. 2014 organizace Jan Hamáček – Stavby Prunéřov, se sídlem Kadaň, Prunéřov – Vrbičky, autopošta, PSČ 432 01, IČO: 12765201 (do 15. 9. 1997 pod názvem JAN HAMÁČEK – JH), - od 25. 4. 2014 do 26. 3. 2021 organizace Omnigon, s.r.o., se sídlem Na Fialce 2437/16, 251 01 Říčany, IČO: 02398231, - od 26. 3. 2021 do 11. 8. 2021 organizace PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., se sídlem č.p. 120, 431 54 Vilémov, IČO: 08859591. Ve zbytku bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno.

3. Proti napadenému rozhodnutí se žalobkyně bránila žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“). Ten v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) žalobu zamítl.

4. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní brojí proti napadenému rozsudku včasnou kasační stížností.

5. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 2. 2024, č. j. 4 As 13/2024-21, stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatelky dne 21. 2. 2024. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovatelce běžet dne 22. 2. 2024 a uplynula dne 7. 3. 2024 (čtvrtek). Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradila.

6. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 4 As 13/2024-47 pokračování

7. Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

8. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Osoby zúčastněné na řízení by měly právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti pouze tehdy, pokud by se jednalo o náklady vzniklé v souvislosti s plněním povinnosti uložené jim soudem, případně z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Takové skutečnosti v nynějším řízení nenastaly, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení I. a II. nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. března 2024 Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu