4 As 246/2019

Rubrum

4 As 246/2019 - 23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. V., zast. JUDr. Václavem Veselým, advokátem, se sídlem Gutova 3297/4, Praha 10, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, Ředitelství služby pořádkové policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2018, č. j. PPR- 24327-3/ČJ-2018-990420, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č. j. 1 A 82/2018 - 36, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č. j. 1 A 82/2018 - 36, zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2018, č. j. PPR-24327-3/ČJ-2018-990420.

2. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto rozsudku krajského soudu podal včasnou kasační stížnost.

3. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 11. 6. 2019, č. j. 4 As 246/2019 - 12, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. Soud stěžovatele také poučil, že řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma a ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Dále soud stěžovatele poučil, že pokud má za to, že jsou u něj splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.). 4 As 246/2019

4. Z údajů na doručence je zřejmé, že toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zástupci stěžovatele doručeno do jeho datové schránky dne 13. 6. 2019. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku uplynula v pátek dne 28. 6. 2019. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil a uhradil ho až v úterý dne 2. 7. 2019, kdy byla na bankovní účet Nejvyššího správního soudu připsána částka 5.000 Kč. Dne 2. 7. 2019 stěžovatel také zaslal soudu žádost o osvobození od soudních poplatků a žádost o posečkání s úhradou poplatku z důvodu nepříznivé finanční situace, kterou musel řešit zápůjčkou.

5. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti (poplatek činí za každého stěžovatele 5.000 Kč).

6. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích „nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“. Dodatečně stanovená lhůta poskytnutá soudem poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je tak lhůtou propadnou. Nemůže-li soud přihlížet k poplatku zaplacenému po uplynutí této lhůty, je možné za použití argumentu a fortiori (a maiori ad minus) dovodit, že po marném uplynutí této lhůty nelze přihlížet ani k podanému návrhu na osvobození od soudních poplatků. Stejný závěr lze učinit i ve vztahu k návrhu stěžovatele na posečkání se zaplacením soudního poplatku.

7. Podle § 47 písm. c) s. ř. s., „soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“ .

8. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Poučen byl rovněž o tom, že o osvobození od soudního poplatku lze požádat ve lhůtě stanovené pro jeho zaplacení. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil ani nepožádal o osvobození od soudního poplatku. Proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

9. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

10. Vzhledem k tomu, že stěžovatel zaplatil soudní poplatek až dne 2. 7. 2019 a lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula již dne 28. 6. 2019, nebylo podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích již možné k zaplacení soudního poplatku přihlédnout a bylo nutné pouze řízení zastavit pro nezaplacení soudního poplatku. Skutečnost, že k zaplacení soudního poplatku po uplynutí soudem stanovené lhůty již soud nemůže přihlédnout, ve 4 As 246/2019 - 24 pokračování svém důsledku zároveň způsobuje, že uplynutí této lhůty má za následek zánik poplatkové povinnosti účastníka řízení. Jinými slovy, není-li stěžovatel oprávněn zaplatit soudní poplatek po uplynutí lhůty stanovené soudem ve výzvě k jeho úhradě, nelze dovozovat, že k tomu měl být stále povinen. V tomto smyslu je třeba vykládat i § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, tj. že dopadá na jiné případy zastavení řízení než na zastavení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené soudem podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel dne 2. 7. 2019 splnil již neexistující poplatkovou povinnost a uhradil soudní poplatek, k němuž nebyl povinen. Proto nebylo možné uvažovat o vrácení soudního poplatku sníženého dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.

11. Nejvyšší správní soud tak podle § 10 odst. 1 věty zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení celého soudního poplatku ve výši 5.000 Kč stěžovateli, který již k jeho zaplacení nebyl povinen. Podle § 10a odst. 1 téhož zákona bude soudní poplatek stěžovateli vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. července 2019 JUDr. Jiří Palla předseda senátu