4 As 47/2018

Rubrum

4 As 47/2018 - 18 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) V. H. a b) I. H., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2017, č. j. 097804/2017/KUSK, o kasační stížnosti žalobců a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2018, č. j. 46 A 165/2017 - 32, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 16. 2. 2018 kasační stížnost žalobců (dále jen „stěžovatelé“) směřující proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“).

2. Ke dni podání kasační stížnosti nebyly splněny všechny podmínky řízení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. 4 As 47/2018 - 9, vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení uhradil každý z nich soudní poplatek za kasační stížnost a také, aby předložili buďto plnou moc udělenou jimi advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázali, že mají vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (tedy naplnili podmínku podle § 105 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatelé byli rovněž poučeni o procesních důsledcích nevyhovění těmto výzvám.

3. Výše uvedené usnesení bylo stěžovatelům doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb 2. 3. 2018. Stěžovatelé však toho dne nebyli v místně doručení zastiženi. Písemnost jim proto byla doručena až následně – stěžovateli a) dne 9. 3. 2018 (pátek), kdy si ji u doručujícího orgánu vyzvednul, a stěžovatelce b) fikcí dne 12. 3. 2018 (pondělí). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku a k prokázání splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. tedy počala stěžovateli a) plynout dne 10. 3. 2018 (sobota) a uplynula s ohledem na § 40 odst. 3 s. ř. s. dne 26. 3. 2018 (pondělí). Stěžovatelce b) počala tato lhůta plynout dne 13. 3. 2018 (úterý) a uplynula 4 As 47/2018 dne 27. 3. 2018 (úterý). Ani jeden ze stěžovatelů však ve stanovené lhůtě na výzvy soudu nereagoval.

4. Nejvyšší správní soud předesílá, že ačkoliv stěžovatelé brojí proti témuž usnesení krajského soudu společnou kasační stížností, každý z nich vystupuje v řízení o ní jako samostatný účastník, a proto je každý z nich zvlášť povinen zaplatit soudní poplatek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. srpna 2011, č. j. 1 As 74/2011 - 251).

5. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

6. Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek společně s podáním kasační stížnosti, přitom vznikem poplatkové povinnosti je soudní poplatek také splatný (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. 4 As 47/2018 - 9, byla pouze lhůtou dodatečnou (náhradní).

7. Žádný ze stěžovatelů však ani v soudem dodatečně stanovené lhůtě soudní poplatek za podání kasační stížnosti nezaplatil; a to i přesto, že byli o negativních důsledcích jeho nezaplacení řádně poučeni. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto nemohl jinak, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavit.

8. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelé neodstranili ani další vadu kasační stížnosti, a to naplnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. (přestože k tomu byli usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. 4 As 47/2018 - 9, vyzváni), Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale podle § 47 písm. c) s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má totiž přednost před jinými procesními postupy (zde před odmítnutím kasační stížnosti pro nesplnění jiné podmínky řízení).

9. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 4 As 47/2018 - V Brně dne 28. března 2018 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu