4 As 48/2025

Rubrum

4 As 48/2025-32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: A. K., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha, proti ukončení zdravotního pojištění žalobkyně v České republice, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2025, č. j. 25 Ad 2/2025-15, takto:

Výrok

Kasační stížnost s e z a m í t á .

Odůvodnění

I.

1. Žalobou u Krajského soudu v Ostravě (dále také jen „krajský soud“) brojila žalobkyně společně s dalším žalobcem, jejím synem M. K., mimo jiné proti ukončení zdravotního pojištění žalobce M. K. v České republice žalovanou. Tento postup žalované představoval podle žalobkyně zásah do práv tohoto žalobce.

2. Krajský soud nejprve III. výrokem usnesení ze dne 27. 11. 2024, č. j. 18 Ad 21/2024- 16, vyloučil věc týkající se žaloby žalobkyně proti ukončení zdravotního pojištění žalobce M. K. k samostatnému projednání pod sp. zn. 25 Ad 2/2025. Následně v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) postoupil tuto věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Poukázal na to, že místní příslušnost soudů ve správním soudnictví se podle § 7 odst. 2 s. ř. s. řídí sídlem správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práva toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Tímto sídlem je v dané věci Praha. 4 As 48/2025 II.

3. Proti napadenému usnesení se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brání kasační stížností, navrhuje jej zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

4. Stěžovatelka namítá, že místně příslušným je Krajský soud v Ostravě. Poukazuje na to, že ke zrušení zdravotního pojištění došlo prostřednictvím pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „VZP“) sídlícího na Masarykově náměstí 24/13 v Ostravě. Z toho dovozuje, že právě Krajský soud v Ostravě je soudem příslušným k projednání žaloby a k vydání rozhodnutí. Stěžovatelka také uvádí, že u Městského soudu v Praze nemá právní zastoupení, ani osvobození od soudních poplatků, a proto bude docházet k dalším průtahům v řízení. Dosavadní právní zástupkyně (v řízení o žalobě stěžovatelku nezastupuje – poznámka soudu) vede věc od počátku a je v ní plně orientovaná, proto si stěžovatelka není jistá, zda ji nový zástupce bude moci obhajovat. Stěžovatelce také není zřejmé, kterému soudu v Praze má být věc postoupena. III.

5. Žalovaná ve svém vyjádření navrhuje kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. Nesouhlasí s argumentací stěžovatelky a ztotožňuje se závěry krajského soudu o místní příslušnosti Městského soudu v Praze. Za irelevantní považuje stěžovatelčino tvrzení, že ke zrušení zdravotního pojištění došlo prostřednictvím klientského pracoviště v Ostravě. Pracoviště žalované nemá postavení samostatného správního orgánu, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti veřejné správy. Klientské pracoviště je pouze organizační složkou žalované. Nadto mezinárodněprávní agenda, kam spadá i případ stěžovatelky, je v gesci odborného útvaru Ústředí VZP, jehož sídlem je Praha. Nakonec žalovaná poukazuje na to, že k ukončení zdravotního pojištění dochází za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech, nikoliv na základě rozhodnutí. IV.

6. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

7. Kasační stížnost není důvodná.

8. Nejvyšší správní soud předesílá, že nepřehlédl stěžovatelčinu žádost ze dne 9. 4. 2025 o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V dané věci je však kasační stížností napadeno rozhodnutí procesní povahy (o postoupení věci soudu místně příslušnému). Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud nevyžadoval od stěžovatelky zaplacení soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti, ani její zastoupení advokátem (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014-19). Ostatně v nynějším řízení se nejedná o nikterak složité právní otázky, pro které by mohla být chybějící právní erudice diskvalifikací stěžovatelky v přístupu k soudu.

9. Důvod kasační stížnosti, jenž lze z obsahu kasační stížnosti rozpoznat, byť jej stěžovatelka výslovně neuvádí, se opírá o § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatelka má za to, že krajský soud nesprávně posoudil, který soud je místně příslušný k projednání její věci, 4 As 48/2025-33 pokračování jelikož o ukončení zdravotního pojištění jejího syna M. K. v České republice rozhodovalo pracoviště žalované sídlem v Ostravě, nikoliv v Praze.

10. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

11. Podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

12. Z § 1 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (dále jen „zákon o VZP“) vyplývá, že se zřizuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem v Praze.

13. Podle § 12 odst. 1 zákona o VZP, organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.

14. Jak již uvedeno, stěžovatelka tvrdí, že zásahu do práv se dopustila žalovaná prostřednictvím svého pracoviště sídlícího v Ostravě. Z citované právní úpravy však vyplývá, že rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu je sídlo správního orgánu, který měl zasáhnout do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (§ 7 odst. 2 s. ř. s.). Stěžejní je tak odpověď na otázku, zda tímto správním orgánem byla stěžovatelkou tvrzená organizační složka žalované sídlící právě v Ostravě.

15. Nejvyšší správní soud již dříve ve své judikatuře shodnou otázku posuzoval, jak ostatně případně uvádí ve své vyjádření ke kasační stížnosti též žalovaná, v rozsudku ze dne 16. 7. 2008, č. j. 3 Ans 8/2008-84. V něm vyslovil, že „[o]rganizační složky Všeobecné zdravotní pojišťovny vyjmenované v § 12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, nejsou správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. Soudem místně příslušným k projednání žaloby je tak soud určený podle sídla pojišťovny uvedeného v § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.“ (důraz přidán soudem). Lze doplnit, že na uvedeném nic nezměnilo ani usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS.

16. Pracoviště žalované nacházející se v Ostravě, od jehož sídla stěžovatelka odvozuje místní příslušnost soudu příslušného k projednání a rozhodnutí této věci, je tedy pouze organizační složkou žalované v souladu s § 12 odst. 1 zákona o VZP a není správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. Podle sídla této organizační složky tedy nelze místní příslušnost konkrétního správního soudu určit. Sídlo žalované podle výše citovaného § 1 odst. 1 zákona o VZP se nachází v Praze, tedy v obvodu Městského soudu v Praze. Krajský soud nepochybil, pokud dospěl k závěru, že ve stěžovatelčině věci je soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci právě Městský soud v Praze a tomuto soudu také napadeným usnesením věc postoupil. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že posuzované věci se nijak netýká řízení vedené u rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 8 Ads 4 As 48/2025 164/2022, neboť tam se řeší pouze otázka, zda za správní orgán lze považovat Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny.

17. Poukazuje-li stěžovatelka v kasační stížnosti také na to, že při projednání věci u Městského soudu v Praze nebude mít zástupce, ani nebude disponovat osvobozením od soudních poplatků, zbývá dodat, že uvedené skutečnosti nemají na posouzení otázky, který soud je v dané věci místně příslušný, žádný vliv. Přitom předmětem nynějšího řízení o kasační stížnosti je pouze a jen otázka toho, zda krajský soud správně určil, který správní soud je soudem místně příslušným.

18. Nejvyšší správní soud shrnuje, že krajský soud dospěl ke správnému závěru o tom, že v souzené věci je na místě věc postoupit podle § 7 odst. 2 s. ř. s. Městskému soudu v Praze, v jehož obvodu se nachází sídlo žalované, která se podle žalobních tvrzení měla dopustit tvrzeného zásahu do práv stěžovatelky. Kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tudíž nebyl naplněn. V.

19. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného nepovažuje kasační stížnost za důvodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne věcně a místně příslušný Městský soud v Praze v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné (§ 60 s. ř. s., tedy zásadně podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě). Řízení o kasační stížnosti proti usnesení řešícímu otázku místní příslušnosti totiž je „vnořeno“ do řízení o žalobě (viz odst. [50] rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2023, č. j. 5 As 84/2022-30). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. května 2025 Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu