4 As 62/2026

Rubrum

4 As 62/2026-40 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobce: Mgr. M. D., zast. JUDr. Marií Koričanskou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Lihovarská 1060/12, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2025, č. j. MD-39794/2025-160/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2026, č. j. 43 A 9/2025-16, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl odvolání žalobce a potvrdil opravné usnesení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 17. 3. 2025, č. j. KUKHK-811/DS/2025-4 RK. Tímto opravným usnesením opravil Krajský úřad Královéhradeckého kraje zřejmé nesprávnosti uvedené ve výroku svého rozhodnutí ze dne 3. 2. 2025, č. j. KUKHK-811/DS/2025-3 RK, kterým v odvolacím řízení změnil rozhodnutí Městského úřadu Jičín (dále jen „městský úřad“) ze dne 4. 11. 2024, č. j. MuJc/2023/22776/DOP/VaJ. Městský úřad v tomto rozhodnutí zastavil řízení podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Shledal, že obviněnému (žalobci) nebylo prokázáno spáchání skutku, o němž vedl řízení. Krajský soud shledal, že žaloba nesměřuje k ochraně žádného veřejného subjektivního práva žalobce.

2. Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost, v níž uvedl, že kasační stížnost odůvodní ve lhůtě poskytnuté Nejvyšším správním soudem. 4 As 62/2026

3. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 4. 2026, č. j. 4 As 62/2026-10, stěžovatele mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá usnesení krajského soudu. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

4. Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno stěžovateli dne 10. 4. 2026. Lhůta k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak počala běžet dne 11. 4. 2026.

5. Jak Nejvyšší správní soud uvedl ve svém usnesení ze dne 5. 2. 2026, č. j. 1 Afs 189/2025-66, „podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků se v souladu s rozsudkem rozšířeného senátu ze dne 29. 8. 2017, č. j. 5 As 154/2016-62, č. 3632/2016 Sb. NSS, staví lhůta pro doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které stěžovatel brojí proti napadenému usnesení, a to do právní moci tohoto usnesení“.

6. Dne 24. 4. 2026 obdržel Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 28. 5. 2026, č. j. 4 As 62/2026-31, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a dále zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. 6. 2026.

7. V souladu s výše uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu došlo v období od 24. 4. 2026 do 5. 6. 2026 ke stavění lhůty pro doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které stěžovatel brojí proti nadepsanému usnesení krajského soudu. Lhůta k doplnění kasační stížnosti tak opětovně počala běžet 6. 6. 2026 a uplynula v pondělí 22. 6. 2026. Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem nereagoval a ve stanovené lhůtě náležitosti kasační stížnosti nedoplnil. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti předepsané v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 s. ř. s.

8. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

9. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

10. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, 4 As 62/2026-41 pokračování nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení NSS ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003-40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu či usnesení krajského soudu. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Sám stěžovatel ostatně v kasační stížnosti uvedl pouze důvod, pro který se domnívá, že je jeho kasační stížnost přijatelná ve smyslu § 104a s. ř. s. Dále sám uvádí, že kasační stížnost podává jako blanketní a že ji doplní, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje zdejší soud za neprojednatelnou ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s.

11. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody stěžovatel nedoplnil, nebyly splněny podmínky ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.

12. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

13. Dne 22. 6. 2026 Nejvyšší správní soud obdržel od stěžovatele soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.

14. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, „byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“ Kasační stížnost stěžovatele byla odmítnuta, zdejší soud proto stěžovateli na základě citovaného ustanovení zákona o soudních poplatcích vrátí zaplacený soudní poplatek v celkové výši 5.000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. července 2026 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu