4 Azs 162/2020

Rubrum

4 Azs 162/2020 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: O. T., zast. Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou, se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2018, č. j. MV-81952-4/SO/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2020, č. j. 30 A 37/2018 - 40, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního stupně“), rozhodnutím ze dne 24. 4. 2015, č. j. OAM-10570-50/DP-2014 (MV- 31719-20/OAM-2014), zamítlo žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání osoby samostatně výdělečně činné a platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 1 písm. b) téhož zákona, ve znění účinném do 23. 6. 2014, neprodloužilo.

2. Žalovaná shora uvedeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

3. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

4. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní napadá tento rozsudek krajského soudu kasační stížností.

5. Jelikož stěžovatelka spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatila soudní poplatek, vyzval ji Nejvyšší správní soud výrokem I. usnesení ze dne 1. 6. 2020, č. j. 4 Azs 162/2020 - 8, k jeho úhradě ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a poučil ji o následcích 4 Azs 162/2020 nesplnění této výzvy. Uvedené usnesení bylo doručeno zástupkyni stěžovatelky prostřednictvím datové schránky dne 2. 6. 2020 (viz doručenka čl. 9 spisu Nejvyššího správního soudu). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovatelce plynout dne 3. 6. 2020 (středa) a uplynula dne 17. 6. 2020 (středa). Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradila.

6. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

7. Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

8. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. června 2020 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu