4 Azs 188/2006
č. j. 4 Azs 188/2006-95
V PLATNOSTI- KS Ostrava 65 Az 93/2005-51
- NSS 4 Azs 188/2006-95
Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti na základě jejího zpětvzetí stěžovatelem. Soud uznal, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože řízení bylo zastaveno. Zástupci stěžovatele byla přiznána odměna za právní služby ve výši 2558,50 Kč. Odměna byla stanovena s ohledem na daň z přidané hodnoty podle § 35 odst. 8 s. ř. s.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Z. I., zast. JUDr. Františkem Kubínem, advokátem, se sídlem Havířov - Město, Dlouhá třída 461/3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2005, č. j. 65 Az 93/2005 - 51, takto:
Výrok
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci žalobce JUDr. Františku Kubínovi, advokátovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2558,50 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 12. 2005, č. j. 65 Az 93/2005 - 51, zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2005, č. j. OAM-342/VL-10-04-2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a dále na žalobce nevztáhl překážku vycestování podle § 91 téhož zákona. Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 3. 2006, č. j. 65 Az 93/2005 - 73, ustanovil zástupcem stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Františka Kubína, advokáta, který následně k výzvě soudu podáním ze dne 14. 7. 2006 kasační stížnost doplnil. Dne 11. 9. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Podáním ze dne 12. 2. 2007, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 13. 2. 2007, vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět a požádal o zastavení řízení. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví. Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo podáno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. a § 108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. Odměna zástupci stěžovatele JUDr. Františku Kubínovi, advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2006, č. j. 65 Az 93/2005 - 73, byla stanovena za dva úkony právní služby ve výši 1000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 8. 2006 (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlášky) a režijní paušál podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 75 Kč za každý úkon, celkem tedy 2150 Kč. Nejvyšší správní soud z veřejně dostupných zdrojů zjistil, zástupce stěžovatele je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto se podle § 35 odst. 8 s. ř. s. jeho odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani, která činí 19 % z částky 2150 Kč, tj. 408,50 Kč. Zástupci stěžovatele bude vyplacena částka ve výši 2558,50 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. února 2007 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.